Hlavní navigace

Australis není jen vzhled, Firefox čekají změny uvnitř

27. 11. 2013
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Mozilla posunula svůj projekt Australis do další fáze. Desktopový Firefox tak napříč platformami získá nový jednotný design. Největší „kulturní šok“ čeká na uživatele Linuxu. S novým vzhledem však přijde i řada technologických změn v uživatelském prostředí. To má být rychlejší a přizpůsobitelnější.

Projekt Australis pokročil do další fáze. Nyní se bude dále testovat a vyvíjet již na úrovni běžných nočních buildů prohlížeče. Rozšířeným omylem je, že jde pouze o nový design uživatelského prostředí. Ve skutečnosti projekt Australis představuje ještě mnohem zásadnější změny. Mozilla se rozhodla, že z velké části přepracuje celé uživatelské prostředí svého prohlížeče Firefox. Úprava designu je pouze jednou ze změn, které se na uživatele Firefoxu chystají.

Mozilla slibuje svižnější uživatelské prostředí

Mezi priority projektu Australis patří zrychlení uživatelského prostředí. Není snad sporu, že v této disciplíně Firefox zaostává za konkurencí. Ladění rychlosti odezvy prostředí bylo primárním důvodem, proč zařazení úprav do nočních buildů oproti původním plánům trvalo tak dlouho. Ale ještě není zdaleka hotovo.

Očekává se, že projekt Australis zůstane v pre-alpha stádiu minimálně několik měsíců. Nejenže je třeba ještě hodně testování a ladění, ale také je nutné poskytnout dostatek času autorům rozšíření. Projekt Australis mění to, jak je uživatelské prostředí tvořeno, což znamená, že kromě jiného přináší zcela nové způsoby a možnosti jeho personalizace.

Řadu rozšíření tak bude nutné přepsat, aby nadále byla kompatibilní. Někteří autoři rozšíření již avizovali, že namísto toho raději vývoj ukončí. Ale to se bez jakýchkoliv fatálních následků v minulosti stalo již několikrát. Mozilla všem kritikům říká, že změny jsou nevyhnutelné pro další rozvoj. Design uživatelského prostředí se během let průběžně měnil. Možná až moc často…

… nicméně tak hluboké zásahy technického charakteru, které přináší projekt Australis, se nedělaly cca deset let. Teď si možná vybavíte nedávné zprávy, že Firefox oslavil „teprve“ deváté narozeniny, ale ve skutečnosti jde o deváté výročí od vydání verze 1.0. Před ní vyšla řada pre-release verzí. Některé ještě pod názvem Firebird či Phoenix.

Mozilla zkrátka tvrdí, že Australis je nutným evolučním počinem, aby mohly být vyřešeny některé stávající problémy a front-end mohl být rozvíjen opět třeba dalších deset let. Něco pravdy na tom bude, protože třeba rychlost uživatelského prostředí a jeho přímé i nepřímé systémové nároky představují nemalý problém.

Hlavně ve srovnání s dravou konkurencí jako je Safari z OS X či Internet Explorer z Windows, jehož poslední verze jdou výkonnostně hodně nahoru. Naopak Google Chrome z hlediska výkonu již není tím, čím býval, ale to je dost možná příležitost sáhnout si pro kousek z jeho porce tržního koláče. Pomohlo by to i při dalším vyjednávání mezi Mozillou a Googlem.

Mozilla sice minulý týden zveřejnila výborné hospodářské výsledky, ale prý až 90 % příjmů je z Googlu, což pro dlouhodobou stabilitu není zrovna optimální. Čím silnější bude tržní pozice Firefoxu, tím „sličnější nevěstou“ bude Mozilla pro Google. Případně pro další zájemce o spolupráci v oblasti webového vyhledávání.

Vypadá to jako Chrome, ale není to Chrome

Přesuňme se nyní k tomu, co uživatele na projektu Australis zajímá nejvíce. Řeč je samozřejmě o novém designu webového prohlížeče, se kterým se mnohé změní. Například bude jednotný napříč podporovanými platformami pro osobní počítače. Mozilla tedy bude kráčet stejnou cestou jako Google se svým prohlížečem Chrome.

Klasickou horizontální nabídku nyní ve všech podporovaných desktopových systémech nahradí menu otevírající se po kliknutí na tlačítko v pravém horním rohu okna prohlížeče á la Google Chrome.

Přitom dříve si Mozilla hodně zakládala na tom, že Firefox se přizpůsobí zvyklostem konkrétního systému či dokonce jeho konkrétní verze. Unifikovaný design má ale zase tu výhodu, že Firefox bude vypadat a ovládat se na všech podporovaných desktopových platformách stejně. Navíc se tím zjednoduší nejen vývoj samotného prohlížeče, ale i rozšíření.

Nebude totiž nutné brát ohled na čtyři různé výchozí varianty designu. Konkrétně variantu pro Linux, OS X a samozřejmě pro Windows, kde navíc Firefox používá jednu výchozí variantu designu pro Windows XP a druhou pro Windows Vista či novější. Celkově jsou tedy výchozí varianty desktopového designu opravdu čtyři. Nově ale bude jedna.

Klasické horizontální menu bude napříč platformami skryté jako je tomu již delší dobu ve Windows Vista a novějších. Volitelně jej sice půjde opět zobrazit, ale důraz bude na všech podporovaných desktopových platformách kladen především na menu vyvolávané tlačítkem po pravé straně současné lišty navigace, kde takové tlačítko má třeba i Google Chrome.

Zde bych si dovolil nesouhlasit s kritiky tvrdícími, že Mozilla jen trapně kopíruje dnes úspěšnější Google Chrome. Ve skutečnosti Mozilla pokračuje po cestě, na kterou se vydala už počátkem století. Právě tehdy při svých počátcích se Mozilla snažila Firefox co nejvíce přiblížit uživatelům, kteří v té době byli nevšímaví k tzv. alternativním prohlížečům.

Chtěla jim usnadnit výměnu prohlížeče sblížením vzhledu a ovládání s tehdy dominantním Internet Explorerem. Teď se situace opakuje. Firefox, který byl v několika posledních letech z hlediska vývoje na trhu zatlačen do defenzivy, opět srovnává krok s tím, na co jsou uživatelé zvyklí z konkurenčních prohlížečů.

Tlačítko pro vyvolání menu se stěhuje doprava, kde obdobné tlačítko má nejen Google Chrome, ale také mnohem dříve Internet Explorer. Nové tlačítko Firefoxu pro vyvolání menu skutečně nese symbol tří vodorovných čárek stejně jako v prohlížeči Google Chrome, ale přiznejme si, že tento symbol se za poslední roky stal již zažitým označením pro tlačítko vyvolávající menu.

Samotné menu bude mít Firefox již poněkud originálnější. Namísto dlouhého nepřehledného sloupce se záplavou textových voleb Mozilla zvolila skupinu tlačítek se symboly doplněnými o textové popisky. Textové popisky pomohou tápajícím uživatelům, symboly mají zrychlit ovládání uživatelům zvyklým na prohlížeč.

Nové menu není nepřehledný sloupec textových voleb, ale kombinace dotykově ovladatelných tlačítek s grafickým symbolem i textovým popiskem.

Mozilla se zjevně inspirovala u některých mobilních prohlížečů, ale zvolila střízlivější jednobarevné provedení. Všechna tlačítka, tedy jak v menu, tak na liště, jsou navíc dostatečně velká i pro dotykové ovládání v desktopovém režimu. Ovládat Firefox dotykově na klasickém osobním počítači tak nemusí být exkluzivní funkce pro uživatele Windows 8 a vyšších.

Nedávno zavedené prvky budou zase odstraněny

Uživatelské rozhraní čeká také redukce prvků. Lišta záložek bude ve výchozím nastavení vždy skrytá. Částečnou náhradou má být prostor nového prázdného panelu s často navštěvovanými či připnutými weby. Mozilla chce na tomto prvku uživatelského rozhraní ještě zapracovat, aby byl pro uživatele stejně přínosný jako Speed Dial v Opeře.

Pro práci se záložkami vzniklo nové kombinované tlačítko na navigační liště. Jeho pravá část bude vyvolávat nabídku, přes kterou bude možné otevřít postranní panel se záložkami, zobrazit lištu se záložkami nebo zobrazit veškeré záložky v knihovně otevírané do nového okna. Také umožní přístup k naposledy přidaným záložkám či RSS kanálům daného webu.

Na hlavní navigační liště přibude nové kombinované tlačítko pro práci se záložkami. Jeho pravá část bude zobrazovat menu s dalšími volbami včetně odběru RSS kanálů.

Levá část kombinovaného tlačítka má sloužit k uložení právě zobrazené stránky do záložek. Již jste si tak zřejmě domysleli, že zmizí symbol hvězdičky z adresního řádku, který nyní slouží ke stejnému účelu. Mozilla tak pokračuje v očistě adresního řádku. Před časem odstranila prý téměř nepoužívané tlačítko RSS kanálů.

Adresní řádek čeká očista, takže funkce hvězdičky pro přidání stránky mezi záložky se přesouvá na levou část nového kombinovaného tlačítka záložek.

Kvůli riziku phishingu a potažmo informacím o certifikátech by adresní řádek měl být co možná nejjednodušší. Přitom nové prvky Mozilla začala do adresního řádku přinášet relativně nedávno. Totéž lze říci i o liště rozšíření. Její chystané odstranění je podstatnou změnou pro uživatele a vývojáře rozšíření.

Lišta rozšíření se dosud ve Firefoxu volitelně zobrazuje při spodním okraji okna prohlížeče. Zrodila se při přípravě Firefoxu 4 jako pohrobek stavového řádku po vlně kritiky, že nebude prostor na indikační ikony a všelijaká tlačítka rozšíření, která do té doby využívala prostor stavového řádku. Kde se budou prvky rozšíření zobrazovat po odstranění této lišty jim speciálně vyhrazené?

Mozilla je chce nově přesunout na navigační lištu, kde je zobrazuje i Google Chrome. Všechny klíčové ovládací prvky tak mají být v horní části okna prohlížeče. Nebude tam však poněkud těsno? Prý ne. Mozilla argumentuje, že většina uživatelů používá jednociferný počet rozšíření, přičemž zdaleka ne všechna využívají stávající lištu rozšíření.

Navíc pro prvky rozšíření má být na navigační liště více místa díky rostoucí průměrné šířce okna prohlížeče. To je zřejmě výsledek boomu širokoúhlých displejů, rostoucí úhlopříčky a zvyšujícího se nativního rozlišení. Dnes je problémem spíše nedostatečný prostor na výšku než na šířku. I to lze brát jako důvod ke skrývání hlavní nabídky, lišty se záložkami a odstranění lišty rozšíření.

Uživatelé si samozřejmě budou moci v případě potřeby udělat na navigační liště více místa. Nabízí se skrytí pole vyhledávačů, které do značné míry může nahradit již přímo adresní řádek. V rámci nového designu pak bude možné skrýt kombinované tlačítko záložek a nahradit jej starou dobrou lištou záložek.

Klasickou horizontální nabídku i lištu záložek bude možné kdykoliv opět zobrazit. Na rozdíl od lišty rozšíření, která zmizí definitivně a vlastně i bez náhrady.

Lištu záložek či klasické horizontální menu Firefox na rozdíl od lišty rozšíření nepřestává podporovat. Jen budou ve výchozím nastavení skryté. Právě možnosti přizpůsobení se zvětší. Uživatelé budou moci bez nějakého více či méně spolehlivého rozšíření zasahovat do skladby menu, které se má zobrazovat po stisknutí tlačítka v pravé horní části okna prohlížeče.

Podobné menu, které je vyvolávané pod Windows Vista a novějším oranžovým tlačítkem v levém horním rohu okna Firefoxu, není uživatelsky přizpůsobitelné. Některé rozšíření sice umožňují různé jeho úpravy, ale dle mých zkušeností často nadělají více škody než užitku. Pokud s některým máte dobré zkušenosti, můžete se podělit v diskusi pod článek.

Od plánu k úspěšné realizaci je hodně daleko

Můj osobní dojem je, že Mozilla má projekt Australis dobře promyšlený a především opřený o řadu užitečných statistických dat. Na některé mé původní výtky přišly velmi pádné argumenty, což se odráží v obsahu tohoto článku. Líbí se mi, že ke změnám nedochází „prostě proto“, což je vítaná změna. Dost možná i pro uživatele Firefoxu.

Je pravda, že těch menších či větších změn v designu bylo již mnoho. Po zkrácení vývojového cyklu přichází nová major verze cca každých šest týdnů, přičemž pořád se někam něco přesouvá, přebarvuje a podobně. Ale pokud Mozilla tvrdí, že právě projekt Australis má pomoci ustálit vzhled a ovládání prohlížeče, tak se na něj hned dívám jinak.

UX DAy - tip 2

Že Australis nepředstavuje pouze nový design, napovídá zbrusu nové rozhraní pro přizpůsobení nového menu a samozřejmě nástrojové, resp. navigační lišty.

Jenže pořád je velký rozdíl mezi promyšleným plánem a jeho úspěšnou realizací. Důležité bude vše odladit. Nejen samotný design, ale i ty úpravy skrývající se za ním od širších možností personalizace po výkonnostní složku. Také bude potřeba součinnost s komunitou vývojářů rozšíření, aby alespoň ta nejoblíbenější byla zavčasu kompatibilní.

Sám jsem zvědav, jak se s tím Mozilla a komunita kolem ní popasuje. Firefox může popadnout druhý dech, ale také utrpět těžkou ránu. Osobně tipuji, že blíže k realitě je to druhé, ale rád bych se pletl. Obecně vzato je webový prohlížeč programem se strategickým významem určujícím technologický vývoj, takže o to více je potřeba zdravé konkurenční prostředí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká, přičemž mezi open source projekty nachází atraktivní řešení pro své zákazníky. Pro Root.cz pravidelně píše od roku 2012.