Co odesílá Chrome do Google? Totéž co Chromium.

Chrome se šíří

Prohlížeč Google Chrome je poměrně mladý, ale už teď patří do trojky nejpoužívanějších prohlížečů. Už v loňském roce se mu podařilo předstihnout Operu a nyní je po Internet Exploreru a Firefoxu třetím nejpoužívanějším prohlížečem. Jeho zastoupení už překročilo 5 % a poměrně rychle roste – přibližně o půl procentního bodu měsíčně.

Mezi jeho hlavní výhody patří vysoká rychlost vykreslování i obsluhy. To potvrdil také náš nedávný velký test osmi webových prohlížečů. Protože už existuje Chrome pro Linux, začali se o tento prohlížeč zajímat i uživatelé linuxových distribucí. Na Root.cz například přichází už 15 % čtenářů z Chrome či Chromia.

Chrome nebo Chromium?

Google vydal zdrojové kódy prohlížeče Chrome pod názvem Chromium. Části dodávané Googlem jsou vydány pod licencí BSD a ostatní části jsou k dispozici pod jinými open-source licencemi. Chromium se od Chrome liší především tím, že neobsahuje automatický aktualizační systém (týká se MS Windows) a také loga a ochranné známky Google. Podobně to dělá například Red Hat se svými systémy nebo Mozilla se svými aplikacemi. Například v Debianu se tak Firefox nejmenuje Firefox.

Někteří uživatelé jsou přesto v případě Google Chrome opatrní. Bojí se, že prohlížeč odesílá do Google jejich osobní údaje a také informace o tom, jaké stránky navštěvují. Osobně používám raději Iron. Je to vlastně Chrome, pouze bez „bonzovacích“ funkcí (Google Chrome odesílá hromady informací o uživateli do centrály Google), píše se v jedné diskusi. Další příklad: Tak si Chrome nainstaluj a pak si prohlédni protokoly od Firewallu. A uvidíš co Chrome odesílá na servery Googlu. Pokud si myslíš, že je to normální, tak to asi těžko. A ještě jeden: Google Chrome odesílá jisté údaje (navštívené stránky, historie hledání apod.) společnosti Google. Podobných názorů je možné na internetu najít mnoho.

Řada uživatelů tak pod tíhou těchto argumentů Chrome neinstaluje, případně sáhne po zmíněné otevřené variantě Chromium či jiné. Tu totiž kompilují samotní distributoři nebo třetí strany a nepřidávají se do ní „tajemné přísady“ od Google.

Co na to Google?

Chtěli jsme vědět, jak se k věci staví Google. Vyzpovídali jsme proto Janku Zichovou, která je PR manažerka ve společnosti Google.

Co přesně Google přidává do Chromia předtím, než je z něj Chrome?

Chrome vychází ze zdrojového kódu Chromia. Chromium je jméno open source projektu a zároveň je to zdrojový kód prohlížeče, který Google uvolnil a spravuje na adrese www.chromium.org. Kdokoliv může tento zdrojový kód zkompilovat a získat tak plně fungující prohlížeč. Google k tomuto zdrojovému kódu přidá Google jméno a logo, systém automatické aktualizace GoogleUpdate a RLZ – to vše pak tvoří Google Chrome.

Proč se oddělují dva samostatné projekty Chromium a Chrome?

Chromium je open-source projekt využívaný primárně vývojáři, s kódem přístupným všem – každý ho může vyzkoušet, upravovat a tvořit vlastní verze. Chrome je produkt společnosti Google, prohlížeč postavený na zdrojovém kódu Chromia. Chromium se sám neaktualizuje, aby zůstaly zachovány změny v kódu, které vývojáři vytvoří, zatímco Chrome se aktualizuje automaticky a uživatelé tak mají k dispozici poslední vylepšení a opravy.

Je pravda, že Google skrze Chrome sleduje své uživatele a zjišťuje, které webové adresy navštěvují?

Ne, Google své uživatele nesleduje. Google Chrome při standardních operacích, jako například zobrazení webové stránky, neposílá do Googlu žádné informace. Při stáhnutí Chrome prohlížeče Google obdrží standardní informace, jako IP adresu počítače a jednu nebo více cookies. Google Chrome se dá nakonfigurovat tak, aby cookies do Googlu neodesílal. Některé doplňky a rozšíření vyžadují odeslání limitovaného množství informací (jedná se například o Našeptávač nebo funkci „Měli jste na mysli“, případně bezpečné procházení webu). I to se však děje v souladu s ochranou soukromí uživatelů, vše je jasně popsané a funguje jako volitelná možnost.

Co se doopravdy posílá?

Rozhodli jsme se nevěřit nepodloženým spekulacím některých uživatelů a vše ověřit v praxi. Využili jsme k tomu nástroje pro sledování síťového provozu jako Wireshark (dříve Ethereal), dumpcap a dsniff. Pomocí nich jsme sledovali provoz při běžném surfování po webu a hledali jsme známky nějakého „špiclování“.

Skutečně jsme je našli, hodí se ovšem dodat veliké ALE. Na první pohled se skutečně zdá, že Chrome posílá informace serverům Google a snaží se odposlouchávat své uživatele. Na tom stojí také většina důkazů o zlém Google a Chrome. Odesílané pakety putují na IP adresu v rozsahu 74.125.*.* na port 80 a vypadají následovně:

Jedná se o obrázek z programu Wireshark. Podstatné řádky jsou dodatečně označené červeným bodem. Vidíte na nich, co se odesílá ve chvíli, kdy začnete do adresního řádku psát „www.slunecni­ce.cz“. Postupně se odesílají jednotlivé části adresy. Pokud ale adresu napíšete dostatečně rychle, nestihne prohlížeč odeslat její konec – pošle například jen „www.slunecni“ a tím skončí. Tohle nevypadá na špiclování.

Záhada se rozřeší ve chvíli, kdy sledujete, co přesně při zadávání adresy prohlížeč dělá: kromě hledání v historii také ožívá našeptávač, který se vám snaží napovědět, co byste mohli hledat. Chrome totiž propojuje funkci adresního a vyhledávacího řádku. Při psaní jakéhokoliv textu se tak vyhledávají potenciální možnosti vyhledávání. Platí to o běžném textu, stejně jako o adresách:

Je jasné, že i toto chování nemusí některým uživatelům vyhovovat, protože Google se potenciálně dozvídá části adres vyplňovaných ručně do adresního řádku. Není nic jednoduššího než toto chování v nastavení vypnout:

Navíc v anonymním režimu Chrome tyto informace neodesílá, i když je našeptávač zapnutý. Opět jsme to ověřili sledováním sítě. Anonymní režim je tak skutečně anonymní.

Co ostatní prohlížeče?

Jelikož Chromium a Chrome mají společné zdrojové kódy, rozhodli jsme se zjistit, jak vypadá situace u Chromia. Výsledek už vás v tuto chvíli pravděpodobně nepřekvapí: Chromium se chová naprosto stejně jako Chrome. Odesílá tedy informace z vyhledávání kvůli našeptávači. Ve stejném konfiguračním okně je možné tuto funkci vypnout, pokud se vám nelíbí.

Také Mozilla uvažovala nad tím, že nový Firefox 4.0 sloučí adresní a vyhledávací řádek. Původně se uvažovalo, že se adresní řádek a pole vyhledávání sloučí, ale nakonec se od tohoto záměru ustoupilo. Podle aktuálních návrhů budoucí podoby GUI Firefoxu zůstane vyhledávání v samostatném poli tedy stejně, jako je tomu dnes, potvrdil nám Pavel Cvrček z projektu Mozilla.cz. Důvodem byly především stížnosti uživatelů. Hodně uživatelům se podobná idea nelíbila a zazněly též důvody, že je snaha slučovat dvě pole, která mají odlišnou funkčnost, dodává Cvrček.

Mozilla tedy své plány změnila, ale pokud by se k nim někdy vrátila, byla by v podobném postavení jako Chrome či Chromium – našeptávač by nutně musel odesílat zadávané informace některému z vyhledávačů (pravděpodobně Google). Ostatní výrobci prohlížečů (Microsoft a Opera Software) mají zatím také vyhledávací a adresní řádek oddělený. Až budoucnost ale ukáže, jestli se ze spojení nestane obecný standard.

Zbytečná panika

Podle všeho se tedy jedná o zbytečně nafouknutou bublinu. Nezkušený uživatel provedl scan sítě, zjistil, že se „cosi“ „kamsi“ odesílá a ostatní po něm papouškují, že je to nebezpečné špiclování velkého bratra jménem Google. Jedná se jen o funkci našeptávače, kterou je možné jedním kliknutím vypnout. Pak už se skutečně nic ke Google neodešle.