DeLi Linux: distribuce pro staré stroje

Flexibilita linuxových distribucí se projevuje především tím, že je možné vytvořit jak komplexní moderní desktopový systém, tak i specializované distribuce pro zvláštní účely. Někde mezi jsou pak systémy určené pro starší počítače. Před čtyřmi lety jsme psali o distribuci Puppy Linux, která patří právě do takové oblasti. Dalším podobným systémem je DeLi Linux, o kterém je i tento článek.

Přestože (nebo protože?) je dnes hardware velmi levný, všude se válejí staré počítače, které už nikdo nepotřebuje. Zeptejte se na nejbližší základní škole. Na půdě budou mít určitě desítky starých strojů, které už dnes nestačí. Na pokusy s Linuxem, ke získání základních dovedností nebo jen tak na hraní jsou ale více než dostačující. Stále tak v různých fórech narážíme na dotazy typu: „Mám tu jeden starý počítač s procesorem Pentium. Co na to dát za distro?“

Proč DeLi?

DeLi (Desktop Light) Linux je přímo určen pro staré počítače. Podle toho je také vybírána základní sada software, která je optimalizována právě pro malý výkon. Pokud hledáte nejnovější KDE, GNOME nebo Mozillu, DeLi Linux vás asi nepotěší, píše se na oficiálním webu DeLiLinux.de.

Teoreticky by DeLi měl stačit počítač s procesorem 386 a 4 MB RAM. Takové stroje ale už opravdu patří do muzea a ani s DeLi si na nich moc legrace neužijete. Pro rozumný běh se doporučuje alespoň procesor 486. Při přípravě distribuce je jako referenční stroj využíván počítač s procesorem Pentium II a s 64 MB paměti. Na této sestavě se vše chová naprosto svižně a podle očekávání. Pokud tedy máte něco podobného a chcete z toho udělat funkční počítač, můžete dát DeLi šanci.

Kde to stáhnu?

Samozřejmě na oficiálním webu v sekci Download. Tady jsou ke stažení dvě varianty: DeLi 0.8 core ISO je 60MB základní obraz obsahující jen textové prostředí. Pak je tu ještě DeLi 0.8 full ISO, které už obsahuje kompletní sadu vybraných aplikací a má 252 MB. Druhý zmiňovaný soubor stáhnete dle oficiálního webu jen skrze BitTorrent.

Pokud touto technologií nevládnete nebo (třeba kvůli poskytovateli) nemůžete vládnout, můžete použít ruské FTP zrcadlo, na kterém se plné CD nachází. Doporučuji po stažení zkontrolovat MD5 součet podle oficiálního webu. Nejnovější verze nese označení 0.8.0 a je z konce května roku 2008. Nové verze nevycházejí příliš často, ale to v případě této konkrétní distribuce není na závadu.

Instalujeme

Nejjednodušší je samozřejmě start přímo z CD, který je naprosto bezproblémový. Pokud ale váš starý počítač tuto schopnost nemá (což je pravděpodobné), jsou na médiu k dispozici i obrazy bootovacích disket nebo třeba obraz pro start ze sítě. S jeho pomocí je prý možné instalovat DeLi také skrze sériový kabel. O ničem podobném jsem nikdy neslyšel a je tak možné, že DeLi je jediným systémem, který něco takového nabízí.

Ať startujete jakkoliv, nakonec se dostanete do přihlášené konzole, kde se stáváte automaticky rootem a můžete jít na instalaci. Ta se spouští příkazem deliinstall. Mimochodem DeLi používá jádro ze staré řady 2.4, konkrétně pak 2.4.36.4. Dopo­ručuji tedy dávat pozor na podporu novějšího hardware, kterým byste chtěli svého stařečka trochu vylepšit. Pokud máte méně než 48 MB paměti, musíte před spuštěním instalace vytvořit a aktivovat swap.

Instalace je samozřejmě plně textová, ale je velmi jednoduchá a přehledná. Nejprve vás instalátor vyzve ke zvolení rozložení klávesnice a pak vám pravděpodobně vynadá, že nemůže najít žádný linuxový diskový oddíl. Automaticky vám nabídne cfdisk, ve kterém můžete disk rozdělit. Nezapomeňte vytvořit dostatečně velký swap soubor, váš počítač má pravděpodobně poměrně málo paměti na větší akce. Pak spusťte instalaci znovu.

Po potřebném vytvoření souborového systému na disku následuje dotaz na umístění instalačních balíčků. Instalátor umí sám prohledat připojené CD mechaniky a pokud v nich správné médium najde, automaticky ho použije.

Následuje několik dalších otázek, mimo jiné na systémový jazyk. Překvapivě nechybí ani čeština s UTF-8, což je pro nás ideální volba.

Instalátor pak požaduje zadání hesla uživatele root a rovnou nabídne i vytvoření jednoho běžného uživatele. Následuje dotaz, zda mají být nainstalovány všechny balíčky z vloženého CD. Kompletní instalace pak zabere asi 750 MB prostoru na disku. Pak už zbývá jen instalace zavaděče LILO a restart do nově nainstalované­ho DeLi.

Poznámka k instalaci: instalátor se vás bude ptát, kam nainstalovat zavaděč. Volby jsou Root, Floppy a MBR. U mě byla třetí volba (ta správná) mimo dialog a musel jsem k ní dorolovat kurzory. Pokud vyberete něco jiného (jako já), budete se pak vztekat (jako já), proč vám to nebootuje.

Používáme to

Po startu systém nabootuje do textového režimu. Tady se můžete přihlásit pod vytvořenými uživateli a začít experimentovat. K nastavení základních vlastností slouží utilita delisetup, ve které můžete nastavit jazyky, zkonfigurovat X server nebo třeba vybrat správce oken (standardně IceWM).

Doporučuji nejprve provést základní konfiguraci grafického rozhraní (rozlišení a podobně) a hlavně sítě. Poté, co se vám podaří síť nakonfigurovat, ji ještě nezapomeňte nahodit pomocí:

# /etc/rc.d/net/start

Ve zmíněné konfigurační utilitě můžete také navolit, které služby mají naskočit po startu automaticky. Doporučuji proto právě službu net nechat běžet. Bude se určitě hodit. Poté už můžete příkazem startx nastartovat grafické rozhraní. Pokud jste nezvolili jinak, naskočí prostředí IceWM.

To nabízí poměrně slušnou hromádku různých grafických témat, ale především to hlavní – nabídku s nainstalovanými aplikacemi. Ty jsou vybrány poměrně rozumně a zastanou základní úlohy: Abiword na psaní textů, Gnumeric na tabulky, NetSurf pro prohlížení webu, Sylpheed pro poštu a další drobné utilitky. Samozřejmě můžete pomocí balíčkovacího systému doinstalovat další aplikace. Jen vždy zohledňujte výkon svého počítače.

DeLi používá balíčkovací systém Pacman, který znáte z distribuce Arch Linux. Balíčky najdete na oficiálním serveru, případně je vytvářejí i další vývojáři. Doinstalovat si tak můžete třeba Firefox, GIMP nebo XMMS2. Nic vám samozřejmě nebrání si zkompilovat naprosto libovolný software. V systému je i GCC 3.4.6, Make a další potřebné utilitky pro kompilaci.

Co dál?

Co s tímto systémem na svém stroji uděláte, už je na vás. Pokud se chcete ponořit hlouběji, můžete se začíst do poměrně slušné dokumentace na webu projektu. Osobně si takový počítač umím představit jako psací stroj, mašinku pro základní kancelářskou práci nebo prohlížení webu. Instalovaný prohlížeč NetSurf je sice poměrně omezený (neumí třeba JavaScript), ale češtinu zvládá dobře a weby zobrazuje. Pro náročnějšího surfaře bude tedy zřejmě třeba doinstalovat zmíněný Firefox nebo jiný plnohodnotný prohlížeč.

Ilustrační obrázek pocházející z webu DeLi Linuxu.

Pokud máte starý počítač a nevíte co s ním, šup na něj DeLi. Já osobně jsem jej instaloval známému na malý počítač s procesorem na 166 MHz a s 32 MB paměti, který měl místo disku 1GB CF kartu. Hlavní předností tohoto počítače bylo, že neměl jedinou mechanickou součástku (ani větráček) a byl proto naprosto tichý.