Hlavní navigace

Distribuce Arch Linux: proč se o ni zajímat?

3. 3. 2016
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Arch Linux je jednou z nejpopulárnějších distribucí současnosti. Je jednoduchý, moderní, otevřený, aktuální a velmi dobře dokumentovaný. To jsou hlavní důvody, kvůli kterým by vás měl zajímat.

Podobný seriál pouze o Archu zde byl zveřejněn už před skoro šesti lety a od té doby se mnoho změnilo. Proto bylo rozhodnuto vytvořit seriál nový, rozsáhlejší, který se bude problematice věnovat mnohem podrobněji. V našem seriálu si postupně položíme několik základních otázek a budeme se na ně snažit najít nějaké odpovědi. Otázek bude celkem dost, takže si na začátek uděláme jejich stručný přehled:

  • Čím se Arch Linux liší od ostatních distribucí?
  • Proč vůbec a pro jaké uživatele je zajímavý a přínosný?
  • Jaké jsou jeho hlavní výhody a nevýhody?
  • Proč a kdy si s ním máme/nemáme něco začínat?
  • Když už chceme začít, jak to vlastně máme udělat?
  • No a když už jsme se do toho pustili, co dělat dál, aby se vůbec něco zajímavého dělo?

V rámci odpovědí na výše uvedené (a také samozřejmě i jiné) otázky se podrobněji seznámíme s několika oblastmi, které jsou důležité jako pro Arch Linux, tak vlastně pro každý uživatelský operační systém:

  • dostupnost, aktuálnost a rozsah dokumentace
  • instalační média, instalace
  • balíčkovací systém, správa software, repozitáře
  • konfigurace systému
  • grafická uživatelská prostředí, instalace, konfigurace
  • aktualizace systému
  • lokalizace do různých jazyků
  • instalace balíčků z oficiálních a uživatelských repozitářů

Arch Linux (dále jen Arch) je poměrně známá linuxová distribuce. I když nepatří mezi ty „služebně nejstarší“, má za sebou již docela dlouhou vývojovou historii. Inspirován byl hlavně distribucí CRUX a také *BSD. Vývoj začal již v roce 2001 a první verzi Archu vydal Judd Vinet v roce 2002. Ten také byl do roku 2007 hlavním vývojářem. Více o něm mohou zájemci najít přímo na jeho vlastních webových stránkách Judd Vinet Web. Od roku 2007 je hlavním vývojářem Archu Aaron Griffin. Na uvedené webové stránce jsou informace i o ostatních vývojářích Archu.

Judd Vinet, ten za to může

Pokud budeme tvrdit, že Arch nepatří mezi nejstarší distribuce, bylo by to vhodné asi doložit nějakými informacemi o dalších známých distribucích:

Distribuce Rok vydání první verze
Debian 1993
Slackware 1993
RedHat 1994
SUSE 1996
Gentoo 1997
Arch Linux 2002

Arch je od začátku svého vývoje až do dneška nezávisle vyvíjenou komunitní distribucí. Zaměřuje se hlavně na architektury i686 a x86_64, aktuálně je k dispozici i odvozená verze pro ARM procesory: Arch Linux ARM. Na jeho využití panují různé a samozřejmě hodně rozdílné názory. K tomuto tématu se vrátíme ještě později, ale zde můžeme klidně konstatovat, že Arch patří mezi 10 nejpoužívanějších distribucí podle serveru DistroWatch: Top Ten Distributions.

To by na samotný úvod mohlo stačit a my se pustíme do pokusu zodpovědět první otázku jak a v čem se Arch liší od ostatních linuxových distribucí. Na začátek odpovědi by asi bylo vhodné konstatovat, že se pořád jedná o linuxovou distribuci a tudíž se nejspíš nedá čekat, že by rozdíly byly nějak zásadní. Určitě se ale něco najde… Můžeme klidně vyjít z toho, jak Arch prezentuje „sám sebe“ a uvedeme základní informace:

Základní znaky Archu

Jednoduchost

Arch je v základu odlehčená a vysoce flexibilní distribuce, která po instalaci poskytuje pouze minimální prostředí bez grafického uživatelského rozhraní

Většina ostatních distribucí nabízí tuto možnost také, ale většinou ne jako hlavní a už vůbec ne jedinou variantu pro instalaci

Modernost

Arch se snaží využívat nejnovější stabilní verze všech aplikací. Aktualizace jsou založeny na modelu Rolling-release. Tento model umožňuje použít prvotní jednorázovou instalaci systému, který je průběžně aktualizován bez nutnosti ho přeinstalovávat

Většina výše uvedených a vlastně prakticky všech linuxových (i jiných) operačních systémů používá aktualizace pomocí jednotlivých verzí celého systému. Pro zásadní aktualizaci je pak nutné systém buď tzv. povyšovat (pokud k tomu jsou v systému patřičné nástroje), nebo ho periodicky reinstalovat (někdy to může, bohužel, být jediná rozumná cesta…).

Balíčkovací systém

V této oblasti poskytuje Arch podobné nástroje, jako většina jiných distribucí: správce balíčků, jeho grafické uživatelské nadstavby a sadu oficiálních repozitářů. Kromě toho poskytuje ale i další možnosti: uživatelský repozitář (AUR), kde jsou tisíce balíčků, které lze velmi snadno překládat a instalovat pomocí vlastních nástrojů Archu. Poslední možností je pak Arch Build System, který umožňuje poměrně jednoduše sestavovat a instalovat balíčky přímo ze zdrojových kódů

Většina jiných operačních systémů má samozřejmě k dispozici oficiální repozitáře. Zdaleka ne všude už ale lze najít centrální uživatelský repozitář, jako je AUR. Samozřejmostí také určitě není možnost použití zdrojových kódů ke tvorbě a instalaci balíčků. O praktické nepřítomnosti jakýchkoliv centrálních a oficiálních repozitářů v některých operačních systémech nemá smysl ani psát…

Integrita balíčků

Arch poskytuje balíčky bez záplat, sestavuje je přímo ze zdrojových kódů autora. Záplatování balíčků se používá pouze v extrémních případech, když hrozí problém s verzemi v rámci průběžných aktualizací

Velká část distribucí používá záplaty na jádro i další důležité aplikace a balíčky. To může být někdy výhodou, jindy zase naopak.

Komunita

Arch má rozsáhlou a aktivní komunitu vývojářů, uživatelů a správců balíčků. Existují mezinárodní komunity, které jsou schopné poskytovat pomoc i dokumentaci v mnoha jazycích. Samotná dokumentace je asi jedna z nejrozsáhlejších, nejpřehlednějších a nejužitečnějších dokumentací v oblasti operačních systémů. Kromě ní existují i dnes takové samozřejmosti, jako je fórum, emailové konference, IRC kanály, systém hlášení chyb v balíčcích atd.

Výše uvedené možnosti v nějakém rozsahu nabízí prakticky každá distribuce. Je ale vždy otázka, jestli je komunita skutečně „živá a přístupná“, jak jsou součásti podpory aktuální atd. Toto se může případ od případu docela podstatně lišit a je těžké to nějak rozumně porovnat

Na závěr tohoto odstavce můžeme přidat odkaz na podrobnější popis Archu: Arch Linux a porovnání s ostatními vybranými distribucemi: Arch Compared. Kromě všeho, co jsme uvedli výše má Arch také něco, co ho může odlišovat od ostatních distribucí: svojí vlastní cestu či filozofii, které se říká The Arch Way. Ta obsahuje pět základních principů:

Základní principy The Arch Way

Jednoduchost

Tu Arch definuje jako něco bez zbytečných změn, přídavků nebo komplikací. Poskytuje odlehčenou základní UNIXovou strukturu a umožňuje uživatelům vytvářet systém podle jejich vlastních potřeb a představ. Již zde bylo uvedeno, že jediná možnost instalace Archu je bez grafického prostředí, pouze jednoduchý základní systém. Nebo třeba kompletní aktualizace systému i aplikací je možná s použitím jednoho jediného a velmi jednoduchého příkazu.

Správnost kódu má přednost před pohodlím

Jednoduchost implementace, elegance kódu a minimalismus bude vždy hlavní prioritou Archu. Proto upřednostňuje eleganci návrhu a jeho čistotu, správnost a jednoduchost kódu před zbytečným záplatováním, automatizací, líbivostí nebo přívětivostí pro nezkušené uživatele.

Zaměření na uživatele

Arch vždy byl a bude zaměřen na uživatele (user-centric) na rozdíl od jiných distribucí, které se snaží být uživatelský příjemné a přátelské (user-friendly). Proto se zaměřuje spíše na zkušenější a schopné uživatele, které činí středem systému a dává jim plnou kontrolu a odpovědnost nad systémem.

Otevřenost

Arch používá jednoduché nástroje, které jsou vytvořeny s ohledem na otevřenost zdrojového kódu i výstupů. Příkladem může být třeba poměrně časté použití balíčků, které jsou dostupné na GITu – Git. Vývojáři připravili dostatek jednoduchých nástrojů, které jsou prostřednictvím AUR schopné tyto balíčky instalovat do systému velmi rychle a jednoduše.

Svoboda

Arch poskytuje uživatelům svobodu a možnost provádět změny a rozhodovat o tom, jak bude jejich systém v konečné verzi vypadat a jaký vlastně bude

Kdo by měl zájem, tak si může o této filosofii přečíst více na stránkách The Arch Way. Na základě předchozích informací se klidně můžeme přesunout ke druhé, třetí a čtvrté otázce: čím a pro koho je Arch zajímavý a proč by o něm měli případní budoucí uživatelé vlastně uvažovat při výběru distribuce, jaké jsou jeho výhody a nevýhody. Nejlepší asi bude si stručně shrnout právě výhody a nevýhody:

Výhody

  • distribuci vyvíjí komunita, takže nepodléhá žádné „firemní politice“
  • vývoj probíhá dlouhodobě, kontinuálně a je pořád aktivní
  • použití modelu postupných aktualizací, který udržuje systém stále na nejnovějších verzích balíčků bez nutnosti jeho periodického povyšování či reinstalace
  • tento model velmi značně napomáhá při odstraňování případných kritických chyb a nebezpečného ohrožení systému v rámci balíčků tím, že příslušné opravené a nové verze může distribuovat velmi rychle po opravě
  • velmi rozsáhlá a využitelná dokumentace, v mnoha případech nejen v angličtině, ale i v češtině (či jiných jazycích, samozřejmě…)
  • jednoduchý správce balíčků, který umožní kompletní aktualizaci systému jedním příkazem, stejně jako instalaci či odstranění balíčků
  • k dispozici jsou jak oficiální, tak uživatelské repozitáře s obrovským množstvím balíčků. kromě toho existuje nástroj pro překlad a instalaci balíčků ze zdrojového kódu
  • v repozitářích jsou balíčky jak se svobodnou licencí, tak proprietární a uzavřené balíčky
  • jsou zde k dispozici prakticky všechny myslitelné typy grafických prostředí, správců oken, displej manažerů a dalších důležitých součástí desktopového operačního systému
  • komunitní podpora je široká, komunita vývojářů a uživatelů je aktivní a poměrně vstřícná
  • pro zkušenější uživatele možnost uspořádat a nakonfigurovat systém přesně podle svých potřeb a požadavků
  • je k dispozici dostatečné množství lokalizací do různých světových jazyků
  • jednoduchost a možnost instalovat pouze nutně potřebné balíčky usnadňuje použití Archu na strojích se slabší konfigurací, případně starších
  • Arch může sloužit jako základ pro vytvoření minimalistického serverového systému, ale také maximálně komplexního stroje pro různé uživatelské účely
  • základní repozitáře jsou umístěná na zrcadlech po celém světě, takže je možné využít nejrychlejší aktuální spojení a instalovat aktualizace nebo balíčky velmi rychle

Nevýhody

  • distribuce je vyvíjena komunitně, není k dispozici žádná oficiální firemní či profesionální podpora
  • použití modelu postupných aktualizací a s tím související použití nejnovějších verzí balíčků může vést někdy k problémům s aktualizacemi, následnou nestabilitou systému apod.
  • pro začátečníka je složité až skoro nemožné Arch nainstalovat a nakonfigurovat nejen podle svých potřeb, ale tak, aby vůbec „nějak“ běžel
  • části dokumentace a ostatní komunitní podpora nemusí být k dispozici v českém jazyce

Potenciální uživatelé Archu

Z uvedených obecných vlastností a vyjmenovaných výhod a nevýhod už asi můžeme odpovědět na otázku, pro koho je vlastně Arch vhodný. Možná by bylo lepší začít tím, pro koho vhodný není.

Firemní uživatelé

Asi si lze jen těžko představit, že by se podobná ryze komunitní distribuce mohla hodit pro firemní využití. Tím samozřejmě není možné striktně konstatovat, že to není možné a že se to někde nevyužívá. Nedostupnost profesionální podpory a certifikace k provozu důležitých aplikacích firemní nasazení velmi komplikuje. Z předešlého konstatování vyplývá, že je Arch vhodný spíš pro běžné domácí uživatele. I zde ale narážíme na problém, že není uživatel jako uživatel. Na tomto místě bychom si dovolili pouze pro tento konkrétní účel rozdělit uživatele do tří skupin a okomentovat pro tyto skupiny vhodnost nasazení Archu:

Zkušenější uživatelé

Toto jsou uživatelé, kteří jsou schopni Arch nainstalovat, zprovoznit, konfigurovat a sami spravovat. Pro tuhle skupinu je samozřejmě docela zajímavou alternativou, která jim může přinést mnoho výhod. Uvedené nevýhody pro ně většinou nejsou zajímavé a zásadní, protože si s případnými problémy dokážou poradit buď sami nebo s pomocí komunity

Běžní uživatelé se správcem

Tato skupina jsou běžní uživatelé, kteří sice počítač využívají, ale systém neinstalují, nekonfigurují a nespravují. Na tyto „složité“ úkoly mají nějakého zkušenějšího uživatele, který jim pomáhá, případně za ně některé úkony provádí. Pokud někdo takovým běžným uživatelům Arch připraví, tak se s ním mohou velmi dobře sžít a úspěšně ho využívat. Zde bych si dovolil jedno srovnání:

pokud vezmeme většinu domácích uživatelů operačních systémů Windows, tak je asi můžeme zařadit mezi nezkušené uživatele (výjimky prominou…). Nějak jsou schopni se vyrovnat s aktualizacemi (pravda, pouze u základních součástí systému, u aplikací se musí spolehnout na jejich autory a správce…). Asi ale málokterý z nich by si dovolil provádět kompletní novou instalaci operačního systému nebo některých náročnějších aplikací včetně ovladačů hardwarových zařízení. A to ani nemá smysl psát o řešení případných problémů tam, kde většina z nich má OEM verze, že? Celkově bych si tedy závěrem dovolil konstatovat, že nevidím rozdíl mezí běžným uživatelem Windows (kterému někdo systém připraví a nastaví a on jenom provádí aktualizace a instaluje si další potřebné aplikace) a Archu, kde stačí použít grafickou nadstavbu pro správce balíčků a zběžně poučený uživatel může provádět to samé, ale mnohem rychleji a pohodlněji (stačí se zkušenějšího uživatele zeptat na to, co si má pomocí správce balíčků nainstalovat a jedinou komplikací je tak zadání hesla…)

Běžní uživatelé bez správce

Toto je asi nejpočetnější skupina uživatelů, kteří jsou sami sobě správci. Pro ně je Arch asi vhodný pouze tehdy, pokud mají zájem se něco dozvědět o něm samotném či obecně o linuxu

Tímto se dostáváme k odpovědi na čtvrtou otázku, kdy bychom si měli s Archem něco začínat:

root_podpora

  • určitě tehdy, když už patříme do dvou prvních skupin běžných domácích uživatelů
  • možné tehdy, když bychom se chtěli do některé z těchto skupin dostat tím, že se naučíme něco nového a doposud neznámého

a proč bychom to vlastně měli dělat:

  1. z výše uvedeného textu vyplývá, že Arch má docela dost výhod a poměrně málo nevýhod pro uživatele
  2. Arch dává uživateli možnost konfigurovat a spravovat systém podle svých potřeb, možností i znalostí a přecházet postupně ke složitějším operacím
  3. Arch nabízí nepřeberné množství balíčků a aplikací všeho druhou, které lze velmi jednoduše do systému přidávat
  4. Arch umožní nastavit a konfigurovat různá grafické uživatelská prostředí tak, aby byl každý rozmar uživatele uspokojen
  5. Arch nabízí rozsáhlou dokumentaci ke všemu možnému včetně komunitní podpory od vývojářů i uživatelů
  6. Arch nabízí uživatelům možnost proniknout do tajů provozu a základní správy linuxového desktopu a tím pádem se naučit něco nového a určitě přínosného

Článek jsme věnovali obecným informacím o vlastnostech, vhodnosti využití pro různé uživatele a výhodách či nevýhodách nasazení Archu. Příště už se zaměříme podrobněji na repozitáře balíčků a balíčkovací systém, instalační média a přípravu samotné instalace základního systému.

Byl pro vás článek přínosný?