Názory k článku
Finišujeme s PNG - Textové metainformace a kalibrační data

:-) Oni ti lide, co pred nekolika desitkami let zacali se zpracovanim obrazu moc dobre vedeli, jake obrazky se do clanku hodi :-) Jeste se mrknete na cely obrazek, staci hledat frazi "lenna" nebo "lena". Dneska uz je to nuda, v hodne clancich o zpracovani obrazu maji nejakou plachetnici...

http://en.wikipedia.org/wiki/Lenna ;-)

On ten obrazek je velmi proflakly. Par dni jsem si kdysi pohraval s myslenkou, ze do diplomky pouziju jeho celou verzi. Ta je mnohem zajimavejsi. Nakonec jsem to neudelal - potreboval jsem ctvercove obrazky.

Mimochodem, zajimave muselo byt, jak ten obrazek kdysi digitalizovali. Nevim, jestli uz byli v te dobe pouzitelne barevne scannery. Kazdopadne metoda digitalizace musela byt konickem. Drive se asi taky vyuzivala jen cernobila verze (ona je ta barevna pro ucely signal processingu temer k nicemu).

Profesor Pauli Kuosmanen nam vypravel, jak pred par lety pro jednu konferenci ve Svedsku sehnali Lenu Söderbergovou. Ona pry vubec netusila, jak je vlastne znama, natoz aby vedela neco o signal processingu. Nakonec z ni byla hvezda konference. Dneska je to uz dama dost v letech, takze to vsechno uz byla recese, v jistych ohledech dost cerna.

Zajimava je take pozice Playboye, ktery ma na tu fotku copyright. Sireni obrazku nijak moc nebrani. Jeden cas z toho ale byl poprask a obrazek na cas z publikaci vaznejsich ustavu vymizel. Pak snad doslo k nejake dohode s Playboyem, takze pro ucely signal processingu se objevuje i nadale. Ale treba ten zmineny profesor kvuli tomu nafotil vlastni dceru (dite, pochopitelne oblecene) v jejim vlastnim pokoji. Volbou pokoje odstranil i dalsi nevyhodu obrazku.

Obrazek Leny z Playboye se totiz pouziva uz jen ze setrvacnosti a pro porovnani se starsimi testy. On zas tak skvely neni. Ma malo textur, hran a prechodu, coz je treba pro testovani komprese jeden ze zasadnich nedostatku. Zmineny profesor svuj obrazek tedy naaranzoval tak, aby na nem tech textur, hran a prechodu bylo co nejvice.

Mam dojem, ze to digitalizovali nejakou kombinaci zdroj smeroveho svetla (zarovka, ledka)+fototranzistor, cele to bylo pripojene na zarizeni pripominajici plotter a vysledek se digitalizoval pres nejaky jednoduchy A/D prevodnik. Ostatne i u nas za komancu vysel navod, jak si neco takoveho postavit. Radkove skenery (a uz vubec ne plosne skenery) v te dobe IMHO neexistovaly.

Jestli skenovali cely obrazek a potom se provedl orez na 256x256 pixelu netusim, osobne bych to naskenoval cele :-)

Pravda je, ze je mozne pouzit i dalsi obrazky s lepsi charakteristikou (napriklad ta zminovana lod), ale jak napriklad porovnat komprimacni pomer s clankem napsanym pred x-lety, ktery pouzil jako vzor Lenu? Nebo porovnani s nejakym silenym ne-konvolucnim filtrem.

Jojo, takove skenovani si taky predstavuju. Musela to byt bezva zabava.

Nevim, jestli ten obrazek skenovali jen na 256x256, ale dneska se bezne pouziva 512x512 verze. Je ale mozne, ze ta vznikla az pozdeji, stejne jako barevna verze.

Obrazku, co se pouziva delsi dobu je vice. Znama je treba Barbara. A pak, ony ty ksichty nejsou vsechno. Dneska se foti kde co a tech aplikaci image processingu je taky strasne moc.