Hlavní navigace

Firefox požaduje v Ubuntu potvrzení EULA

17. 9. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Aktualizováno: Aktualizováno (17. 9. 2008 8:00)
Mezi uživateli Ubuntu zavládlo zděšení. Připravovaná verze Intrepid Ibex totiž obsahuje novou verzi balíčku Firefox, který chce po uživateli po prvním spuštění odsouhlasení licence EULA. Praktika běžná v prostředí MS Windows zvedla ze židle také mnoho vývojářů. Mark Shuttleworth krok obhajuje i kritizuje.

Chcete Firefox? Potvrďte EULA!

Nová verze populární linuxové distribuce Ubuntu 8.10 s kódovým jménem Intrepid Ibex by měla vyjít příští měsíc a chystá řadu zajímavých novinek, na které mnoho uživatelů netrpělivě čeká.

Kromě příjemných vylepšení se ale uživatelé dočkali také jednoho nemilého překvapení. Ve vývojářské verzi Ibexe je k dispozici nový balíček webového prohlížeče Firefox, který nově integruje dialog s licencí EULA. Ten se uživateli objeví po prvním spuštění Firefoxu.

Firefox EULA Ubuntu

Zmíněný dialog s licencí EULA

Tento krok je zcela běžný na platformě MS Windows, kde je uživatel nucen potvrdit licenci pro koncového uživatele u většiny aplikací. V linuxové distribuci je to ale novinka, která nenechává uživatele ani vývojáře chladnými. V Launchpadu je již zadán bug, který na problém upozorňuje a rozpoutává debatu.

Firefox

Firefox a licence

Velmi často se uživatelé mylně domnívají, že je Firefox šířen pod svobodnou licencí. Jeho zdrojové kódy jsou k dispozici pod trojlicencí MPL/GPL/LGPL, ale výsledný binární produkt je šířen pod licencí EULA. Ta mimo jiné chrání značku Firefoxu (název a logo) a říká, že modifikované verze musejí být distribuovány pod jiným jménem. Značku Firefox je dovoleno používat jen k propagačním účelům.

Co na to Canonical?

Pod bugem v Launchpadu se vyjádřil také Mark Shuttleworth, který je majitelem a oficiálním zástupcem společnosti Canonical, tvůrce Ubuntu.

Mozilla Corp nás upozornila, že to tam musíme přidat, pokud chceme nadále prohlížeči říkat Firefox. Protože Firefox je jejich chráněnou značkou, kterou hodláme respektovat, mohli jsme zvolit spolupráci s Mozillou na splnění jejich požadavků, nebo přechod na neznačkový prohlížeč.

Naší prioritou je, abychom měli v Ubuntu prohlížeč Firefox. Myslím že je zcela přijatelné, aby měla Mozilla vlastní požadavky a pravidla pro užití jejich značky – my je máme pro Ubuntu také.

Nemyslím si ale, že je právě EULA správným řešením. Bohužel Mozilla to vidí jako naprosto nezbytný krok a nikdo z nás není v pozici být expertem na omezení aplikovaná Mozillou. Vedli jsme s Mozillou rozsáhlé debaty, abychom našli nejlepší cestu ke splnění jejich požadavků a zároveň ochránili použitelnost pro naše uživatele.

Mark Shuttleworth tedy zcela jasně hájí pozici Mozilly a její požadavky na ochranu značky považuje za oprávněné. Zároveň ale rozumí rozhořčeným uživatelům a rád by nabídl jiné řešení než dialog s licencí při prvním spuštění.

Později se k problému vyjádřila i Mitchell Baker, předsedkyně Mozilla Foundation a ředitelka Mozilla Corporation. I ona nepovažuje EULA za ideální řešení. Když jsme poprvé distribuovali Firefox, zdál se nám nápad šířit jej pod licencí pro zdrojové kódy velmi podivný a tak jsme vytvořili EULA. Nyní je jasné, že to není nezbytné, tvrdí Baker.

Také projekt Fedora s Mozillou stejný problém řešil a diskuse ještě probíhají. Stále si myslíme, že Mozilla Public License je perfektně použitelná pro binární balíčky Firefoxu i jeho zdrojové kódy, potvrdil Paul Frields, vedoucí projektu Fedora. Ani Novellu se praktika Mozilly příliš nelíbi. Chápu, že lidé mohou být šokováni, pokud poprvé uvidí okno s EULA – a doufám, že se z toho u open-source aplikací nestane běžná praxe, řekl Joe Brockmeier, openSUSE community manager společnosti Novell.

Mitchell Baker potvrdila, že se Mozilla tímto problémem intenzivně zabývá a chce situaci změnit. Potřebujeme něco, něco co objasní licenční podmínky. Nejsem si jistá, že se to bude jmenovat EULA, protože ta pro mnoho lidí znamená uvalení nějakých restrikcí na software. Ty my ale nevytváříme, tvrdí Baker. Budeme mít licenční ujednání, jaké má například Red Hat. To říká, že software je dostupný pod GPL a nevyužívá našich ochranných známek. Takže budeme mít licenční ujednání, ale nebudeme o něm přemýšlet jako o EULA..

Dva tábory

Tento postoj Mozilly rozdělil uživatele Ubuntu na dva tábory. Jeden vidí protlačení EULA až k uživateli jako velký problém a druhý naopak tvrdí, že jeden dialog není problém odklepnout.

Je podle vás EULA u Firefoxu problém?

Objevuje se několik různých důvodů, kterými odpůrci argumentují proti podobným praktikám:

  • nebezpečný precedens – nechceme v Linuxu stále odklepávat EULA
  • na live CD je to problém – licenci odklepáváte stále dokola
  • EULA jde proti principům svobodného software
  • licence EULA je v mnoha zemích neplatná – nemá tudíž smysl
  • pokud se nový uživatel po instalaci Ubuntu setká s EULA, může být odrazen

Řešení? Mám tři

Dle mého soudu existují celkem tři řešení situace: První je, že vše zůstane tak jak je a uživatelé si budou muset zvyknout na nový druh dialogu v Linuxu. To je ale skutečně nepříjemné a nebezpečné, protože se můžeme dostat do situace, kdy budeme po startu nově nainstalovaného systému souhlasit s padesáti různými licencemi.

Druhou možností, jejíž návrh už v diskusích padl, je odsunutí balíčku s Firefoxem do „restricted“ repositáře, čímž by se tento software dostal na úroveň non-free balíčků s nVidia ovladači, Flash přehrávačem či třeba Skype. Toto je nejpřísnější varianta, která by vyžadovala hledání nového standardního prohlížeče pro Ubuntu.

A konečně třetí možnosti je „zahodit“ Firefox a nahradit jej jeho „neznačkovým“ klonem IceWeasel, jako to před časem udělal Debian. IceWeasel vychází z Firefoxu a jedinou změnou je právě odstranění všech chráněných značek a obrázků. To je pravděpodobně nejčistší řešení, ztratí tím ale marketingová stránka Ubuntu, protože uživatelé už oficiálně nebudou používat „prohlížeč Firefox“.

root_podpora

Co by měl Canonical dělat?

  • Nechat EULU u Firefoxu
    23 %
  • Úplně vyhodit Firefox
    6 %
  • Přejít na IceWeasel
    61 %
  • Ještě něco jiného
    10 %

Precedenční případ

Je pravděpodobné, že z dlouhodobého hlediska se tato změna nedotkne jen uživatelů Ubuntu, ale pravděpodobně i dalších distribucí, které budou chtít „ten Firefox“ integrovat. Z tohoto důvodu je další reakce Canonicalu klíčová a může ovlivnit dění v linuxových distribucích a jejich vztah k Firefoxu. Debaty s Mozillou pokračují a obě strany by se problém měly snažit vyřešit nejen pro Ubuntu, ale i pro další distribuce.

Lucas Nussbaum, vývojář Debianu, už nazval Mozillu „novým XFree86“, což je projekt, který dříve vytvářel nejrozšířenější implementaci X11 používanou v linuxových distribucích. V únoru 2004 ale přišel se změnou licence, která celý projekt velmi rychle pohřbila. Hrozí něco takového skutečně Mozille?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.