Názory k článku
General MIDI a formát souborů SMF

Atari 1040 STf mám ještě funkční. Asi si ho dnes zapnu :-)

Nejsem hudebnik, a tak asi proto me v temperovane stupnici zarazila oktava -5 s frekvencemi v oblasti infrazvuku. Vyuziva se zde snad vyssich harmonickych techto zvuku? Zakladni frekvenci preci clovek nemuze slyset.

S tim infrazvukem 'opatrne'!
Zachazite ve svem premysleni prilis daleko. Vliv infrazvuku na lidskou psychiku je znam a neco s tim zkouseli (zkousi?) snad i vojaci: vliv infrazvuku na psychiku
PS: to ja jen jako zajimavost, zda se, ze paranoici (turzin, nwo) maji volno ...

Klíd, z repráčku plasťáčku se infrazvuk nevyloudí... to by chtělo pořádný subwoofer aby ten infrazvuk za něco stál :-)

Presne tak, dokonca ani hi-fi basaky zvycajne nezahraju nizsie nez cca 20Hz. Na to, aby repraky dokazali ist do infrazvuku, sa mi zda, ze potrebuju nejaku specialnu konstrukciu a nater, lebo inac jednoducho nevedia vzduchu odovzdat taku hlboku vibraciu. Overte si to na frekvencnych charakteristikach svojich oblubenych reprobedni...

S tim fyzikalnim omezenim obycejnych reprosoustav (o chcrchlici v PC nemluvim) mate samozrejme pravdu. A neni to jen v bednach, i zasilovac musi byt navrzen na prenos tak nizkych frekvenci.


Ale tady se o tom mluvilo a uz to muze byt nebezpecne ...
:-)

Tohle je blbost. Reprák a zejména ten basový tě přehreje klidně 0.2 Hz. Frekvenční rozsah reproduktoru znamená, že v této oblasti má víceméně snesitelné zkreslení a vyrovnanou charakteristiku, účinnost... Tohle je přesně ten důvod, proč se nedoporučuje dotahovat přenosovou charakterisktiku reprosoustavy eqvalizerem.
Jinak pokud reprosoustava nepřehrála méně jak 20 Hz tak by byla zřejmě zbytečná ochrana před stejnosměrným napětím na výstupu zesilovače.

Stejnosmerne napeti na vystupu zesilovace by bylo pres nizke impedance reproduktoru spojeno se zemi, v podstate zkrat. Coz by nesnesl ani reproduktor, pripadne ani koncovy stupen zesilovace.

Nejak jsem Tvoji posledni poznamku nepochopil.

Šlo mi jen o to to, že stejnosměrné napětí také pohne s membránou. t.j. vyvolá změnu akustického tlaku. V případě že byla v reprosoustavě ideální pásmová propust 20 - 20k tak by ochrana nebyla potřeba. V reálu tato propust neni. Jinak takové 0.1 Hz má k stejnosměnýmu napětí docela blízko, pokud to reprák výkonově snese, tak to ale není problém a zesilovač je na impedanci reproduktoru stavěný (impedance by neměla být nižší než je jmenovitá).


Mimochodem ss na výstupu znamená provotně K.O. pro konec až pak K.O. pro reprák.

Dnešní trochu kvalitnější zesilovače 20 W a více používají stenosměrnou vazbu (není tam kondezátor), takže pro ně 0.1 Hz vesměs není problém zpracovat. Přehraj si Dole v Dole - Intro a uvidíš jak se ti vlní membrány (jsou tak odhadem 3 - 4 Hz).

vše co je dostupné o infrazvuku jsem shromáždil zde: http://www.jesen.cz/clanek17.html u hudebníků byl infrazvuk vždy nejblíž kvalitním kostelním varhanám, vidím, že v hudbě syntetické se s tím dá bavit taky. Ten vliv na psychiku je proměnný. Krátké dávky infrazvuku mají občas paradoxně popisován efekt euforie když to prodloužíte- efekt paniky…

Ano, přesně tak to fungovalo, protože obdélníková i trojúhelníková (či pilová) vlná má kromě základní frekvence i vyšší harmonické - SID přímo sinusovky nepodporoval, to skřípání se naopak využívalo při samplingu (tuším Adam Gilmore či někdo podobný to používal). Jinak o SIDu, POKEYi atd. určitě ještě jeden-dva díly budou.

Já myslel, že SID samploval pomocí změny hlasitosti. Kdykoli se změnila hlasitost, dostala se na výstup stejnosměrná složka, kterou patrně nějaké kondenzátory odfiltrovaly a exponencielně se utlumila. A protože se hlasitost nastavovala v rozmezí 0 - 15, dalo se to používat jako jednoduchý 4-bitový sampler.

Termínem "temperovaná stupnice" (přesněji temperované ladění) se označuje stupnice, která je mírně rozladěná oproti stupnici přirozené, v níž jsou frekvenční poměry založeny na poměrech v harmonické řadě a jsou tedy racionální. Toto temperování je možné provést nekonečně mnoha způsoby. Tabulka uvádí jeden z nich, a to konkrétně "_rovnoměrně_ temperované ladění" (kdy poměr mezi frekvencemi libovolných dvou sousedních půltónů je 12. odmocnina ze 2).

Ano máte pravdu, jsou tam vypsány frekvence pro ladění 12-EDO. Přejněji - MIDI zařízení mohou používat stupnici i v jiném laděni (odlišné posazení tónů), 12-EDO je však základ a SFM soubory jsou většinou programů přehrávány právě v tomto ladění.

Souhlas, ale nejmenuje se to "temperované ladění", nýbrž "rovnoměrně temperované ladění", případně "rovnoměrné ladění". Pojem "temperované ladění" ve smyslu "rovnoměrné ladění" se u nás rozšířil kvůli jakési pradávné chybě v jakési encyklopedii, i když je v daném kontextu nesmyslný (podobně, jako by někdo rozlišoval mezi "stejnosměrným proudem" a "elektrickým proudem" a pod pojmem "elektrický proud" si představoval "střídavý elektrický proud").

Nesouvisí s rovnoměrným temperovaným laděním i to, že například nota C# je totéž co Db a E#=F. Mě nikdy rozdíl mezi "křížkem" a "béčkem" u vyšší noty nebyl moc jasný, chápal jsem to tak, že při harmonickém či nerovnoměrném ladění se jedná o jiné tóny, které se však v rovnoměrném temperovaném ladění shodují (a potom je ve skladbách celkem jedno, co se vlastně uvede). Je to skutečně tak?

Ano, je to tak. U nerovnoměrných temperatur a u přirozených ladění nefungují enharmonické záměny a cis není totéž, co des a podobně. Některé staré klávesové nástroje z tohoto důvodu měly některé (nebo všechny - http://flickr.com/photos/ana_sudani/396791619/in/pool-bestofruins) půltónové klávesy rozpůleny na křížek a béčko (případně i alterované diatonické půltóny (eis, his)). Většinou se to ale nedělalo a na některých klávesách se prostě naladil křížkovaný tón a na jiných béčkovaný, podle toho, jak se vyskytovaly v předznamenání tónin (fis, cis, gis, dis - bé, es, as, des => půltónové klávesy se naladily na cis, es, fis, gis/as, bé s tím, že pokud se chtělo hrát spíš v béčkovaných, naladilo se as, pokud spíše v křížkovaných, tak gis, nebo se tato klávesa rozpůlila na gis/as, pokud se nepůlily všechny; tóniny s více jak 4 předznamenáními se z těchto důvodů nepoužívaly). Výhoda je, že souzvuky s tóny, které jsou naladěny tak, že to odpovídá notám, znějí velice čistě, zatímco ty, které neodpovídají (v notách je des, ale naladěné je cis), znějí... no... nechci říct přímo rozladěně, ale prostě zvláštně :-) Výhoda je, že narozdíl od rovnoměrné temperatury zní u té nerovnoměrné každá tónina trochu jinak a poznat se to dá zřetelně i bez absolutního sluchu, takže skladatel se fakt musel zamyslet, do jaké tóniny to posadí, protože kdyby to posadil do jiné, vyznělo by to jinak.