KDE má svůj manifest, je ale zbytečný a naivní

Michal Černý 17. 10. 2012

Tým okolo projektu KDE zveřejnil svůj manifest, kterým chtějí jeho členové demonstrovat základní hodnoty, na kterých toto desktopové prostředí a celý ekosystém kolem něho stojí. Výsledek je spíše rozpačitý, naivní, úsměvný a vlastně i docela zbytečný. Mohlo by to ale celé dopadnout jinak?

Manifest je, když…

Manifesty tradičně vstupují do lidského kulturního a politického dění. Kdo by neznal manifest Františka Josefa I. z roku 1914 Mým národům nebo Marxův Komunistický manifest z roku 1848. Tyto dokumenty jsou ale spojeny také s kulturou a u nás zřejmě nejznámější jsou Manifest české moderny z roku 1895 či Nezvalův Papoušek na motocyklu vydaný 1924.

Manifest je tedy dokument, který se vydává, pokud má někdo pocit, že významným způsobem musí vstoupit do myšlení lidí, jejich kulturního prostředí a určitým zásadním způsobem jej proměnit. Tímto způsobem také vznikl nejznámější text tohoto druhu v ICT prostředí, jehož autorem je Richard Stallman a je všeobecně znám jako GNU manifest.

Na tomto místě je zřejmě vhodné říci, text byl ve své době skutečně mimořádně důležitý a záslužný, dokonce jej můžeme považovat za zakládající dokument celého open source hnutí. Stallman v něm nastiňuje celý program, shrnuje výhody i odpovídá na námitky. Hlavní cíl byl ale jiný – strhnout programátory, aby se pustili do práce pod vlajkou GNU a vyzvat k tomu také běžné uživatele. O tom, že se cíle naplnily, není třeba čtenáře Root.cz nikterak přesvědčovat.

Domnívám se, že tento text patří bezesporu mezi nejdůležitější dokumenty celé informační společnosti. Jen těžko si lze představit, jak by svět vypadal, kdyby IP a TCP protokoly byly proprietárního charakteru a neexistovala otevřená řešení právě v oblasti síťových protokolů. Vliv open source je mnohem širší než si většina lidí uvědomuje a existence Linuxu, LibreOffice či GIMP je spíše třešničkou na dortu ekonomice, na které stojí, než jejími vlajkovými loďmi či nejdůležitějšími produkty.

Právě proto se od manifestů očekává, že přinesou něco přelomového, nového či důležitého, že zásadním způsobem změní myšlení lidí. Tým okolo grafického prostředí KDE se rozhodl jít cestou vlastního manifestu, který jistě reaguje na určité vnitřní spory, které se o směřování projektu vedou. Současně je ale třeba říci, že samotné slovo manifest dává souboru několika pravidel spíše úsměvný charakter.

Šest bodů KDE manifestu

Téměř každý si jistě vzpomene na Čtyři pražské artikuly. Manifest projektu KDE jde cestou šesti, velice stručně formulovaných pravidel, která prohlašuje za své cíle, fundamenty, na kterých chce stavět. Jistě nebude na škodu, když se blíže podíváme na jednotlivé zásady, které se tvůrci pokusili předložit.

První bod je dle mého soudu jeden ze dvou zajímavých a týká se otevřeného řízení. KDE zde proklamuje, že nechce působit na základě nějakého monarchistického modelu, ale že do vedení, vývoje a směřování projektu může zasáhnout každý. Háčky asi není třeba připomínat a otcové zakladatelé budou asi vždy bráni vážněji než nováčci. Těžko říci, zda by důsledný model otevřeného řízení mohl vůbec fungovat. Například Wikipedia má silně monarchistický systém a výsledky zde evidentně jsou. Přesto je tento princip relativně důležitý, protože vytváří motivaci pro to, aby se do projektu zapojilo co možná nejvíce lidí.

Druhý bod je zcela pochopitelný, nese název otevřený software a v zásadě odkazuje ke GNU manifestu. Důležité je, že výsledek práce na projektu má být k dispozici všem, což má pochopitelně stimulovat vývoj v celém odvětví. Ač podobné prohlášení těžko mohlo chybět, evidentně nepřináší nic nového.

Inklusivita v třetím bodě odkazuje na první bod. KDE je skutečně nejen open source, ale také otevřeným projektem co se týče prostupnosti lidí. Každý je zván k tomu, aby se k práci na díle připojil bez ohledu na svůj původ či zaměstnání. Opět jde ale o něco, co je spíše samozřejmostí než něčím, co by bylo třeba a priori vyhlašovat.

Inovace je čtvrtým heslem a lze jej číst v několika rovinách. Sami autoři naznačují, že jim jde o to, aby existoval proces, který zachytí a zužitkuje nové myšlenky. Dokonce by se mohlo mluvit o jakémsi sdíleném inovačním ideovém procesu. KDE nemá Jobse, ale komunitu. Druhou rovinou jistě bude integrace moderních technologií, jako je například sémantický desktop do grafického prostředí, tedy ochota experimentovat. V neposlední řadě sem bude patřit podpora různých (velkých i malých) zlepšení, které učiní systém zajímavým a použitelným pro uživatele.

Předposlední páté heslo se týká ekonomického modelu a nese název Common Ownership (jeho český překlad jako společné vlastnictví má určité negativní historické konotace). Podle autorů má tento princip zajistit, že projekt zůstane jednotný a neobjeví se někdo, kdo by jej mohl strhnout do proprietárních končin a ekonomicky ho (zneužít) využít.

Šestý bod proklamuje zaměření projektu na koncového uživatele, což je konečně jedno ze zásadnějších sdělení. Právě to, že budou tvůrci brát zřetel především na koncového uživatele, může možná někoho překvapit. Do určité míry to bude jistě ztvrzovat známé klišé, že Gnome je na práci a KDE na zábavu. Osobně ale oceňuji, že KDE našlo odvahu znovu jasně definovat skupinu, pro kterou svůj produkt vytváří. Jestliže se dnes tolik mluví o designu služeb, tak si myslím, že právě toto zaměření do velké míry řadě projektů chybí. A to i přes to, že tímto krokem by celou řadu svých současných uživatelů jistě nepotěšili.

widgety

Závěrem

Jak je vidět, dokument neobsahuje žádná příliš rozporuplná tvrzení, ale působí poněkud zbytečným a naivním dojmem. Především potřeba deklarovat, že jeden z největších open source projektů, je založený na myšlenkách GNU je poněkud zvláštní. Jistě jde především o signál do vlastních řad, neboť o určité krizi se v rámci KDE hovoří již poměrně dlouho.

Zajímavý je z mého pohledu tak především poslední šestý bod, který provádí jasný design služeb směrem ke koncovému uživateli, což lze kvitovat jednoznačně jako krok správným směrem. Zda bude mít manifest nějaký vliv na praktické směřování KDE je ale otázkou, na kterou (se domnívám) můžeme odpovědět záporně. Jedno pozitivní zjištění zde ale bezesporu je – již letos v létě patřil KDE mezi nejúspěšnější zadavatele Google Summer of Code. Již jen na základě toho to na brzký konec projektu nevypadá.

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Vitalia.cz: Studie porovnávala efekt homeopatie

Studie porovnávala efekt homeopatie

Vitalia.cz: Senioři a děti budou mít léky levnější

Senioři a děti budou mít léky levnější

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Lupa.cz: Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Vitalia.cz: Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Podnikatel.cz: Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?