KDy bude 4 použitelnÉ?

Ve světě linuxových operačních systémů existuje celá řada grafických pracovních prostředí, ale skutečně využívaná jsou z nich pouze dvě, Gnome a KDE. Ačkoliv každé z nich je konstruováno jako co nejjednodušeji použitelné, co nejstabilnější a široce použitelné, každé si našlo cestu na počítače jiných uživatelů. A tak zatímco Gnome představuje solidní technologický základ pro firemní desktopy, a pro ty případy, kdy uživatelé potřebují vytvářet a používat nad daným prostředím proprietární aplikace, KDE je spíše integrovaným a od počátku plnohodnotným prostředím s vlastním kancelářským balíkem, a množstvím dalších aplikací. Jinými slovy, KDE je tím, co potřebuje koncový uživatel. Pro jednotlivce, rodiny, ale i malé organizace, školy a podobně je KDE desktopem první volby.

Nešťastné čtyřky

Může se zdát zbytečné popisovat na tomto serveru lapálie vývoje poslední generace systému KDE, ale udělejme to. Poté, co se třetí generace tohoto desktopového prostředí dostala do stavu, ve kterém byla dostatečně stabilní, použitelná a vyladěná, tedy do generace 3.5 se tvůrci KDE rozhodli dát do práce na zcela novém systému. KDE4 bylo založeno na nové verzi základních knihoven QT, což mimo jiné umožnilo jeho portovatelnost na další operační systémy (třeba na Windows). Čtvrtá generace nebyla stavěna jako evoluční aktualizace předchozí, ale jako zcela nový systém, který měl přinášet nové vlastnosti, ale kompletně nový přístup k linuxovému desktopu. Bylo zřejmé, že vývoj takto pojaté nové generace KDE nebude záležitost ani jednoduchá, ani krátká.

Plnohodnotná verze KDE4 byla uvolněna po přibližně třech letech vývoje v lednu 2008. Krátce po svém uvedení však byla konfrontována s velmi problematickými recenzemi. Odborníci, ale i běžní uživatelé, kteří se rozhodli KDE4 vyzkoušet, mu vytýkali jednak množství nedodělků jak v samotném systému, tak v aplikacích, které jsou jeho neodmyslitelnou součástí. Mnohem vážnějším problémem než dílčí chyby nebo nedodělky se ale ukázala být nedostatečná stabilita KDE4, a pak jeho vysoké (dalo by se říct až extrémní) systémové nároky. Výsledkem bylo, že významní dodavatelé linuxových řešení se rozhodli nejnovější verzi KDE neimplementovat v rámci mainstreamu svých systémů a preferovali starší, ale zato stabilní generaci KDE 3.5. Generaci, která měla být odstavena na „vedlejší kolej“ a podporována, ale postupně vytlačena novým systémem.

Od uvedení plné verze systému, která vlastně (z různých a ne vždy zcela racionálních příčin) plná nebyla, uplynuly již dvě dílčí aktualizace – KDE 4.1 a 4.2, přičemž opravující „třetinkové“ subverze jsou vydávány přibližně měsíčně. Pokud jde o použitelnost systému, za rok se toho změnilo k lepšímu hodně, ale stále ne dost. KDE 4 ani v současné verzi (4.2.1) nelze doporučit pro masové nasazení, pro profesionální nasazení a pro místa, kde by s ním pracovali laici. Přitom právě na laiky je ale směřováno. Je otázkou, jak dlouho ještě potrvá, než systém takového stádia dosáhne. Není však důvod se domnívat, že by to bylo rychle.

Následky

Řeklo by se, že problémy nové generace jednoho z mnoha desktopových prostředí nemohou mít na Linux jako takový žádný vliv. Korporátní distribuce používají tak jako tak převážně Gnome. Domácí uživatelé si mohou vybrat mezi ne zcela použitelným KDE4 a starším, leč stabilním 3.5. Malé organizace, školy a podobné instituce pak mohou na předchozí verzi klidně setrvat dlouhou dobu, neboť je plně podporována a plně použitelná. Opak je však pravdou.

KDE představuje vlajkovou loď linuxového desktopu. Ačkoliv vizuální rozdíl mezi možnostmi verzí 3 a 4 lze považovat za „eye candy“, které nemá vliv na použitelnost systému, rozdíl pro jeho rozšíření je obrovský. KDE4 ukazuje moderní, plně integrovaný desktop, který jednak dodržuje nejnovější trendy, jednak se udává jinou cestou, než je kopírování zavedených konkurentů (míní se tím MS Windows a Mac OS X). Je tedy přesně tím, co linuxový desktop potřebuje. A tím, co mu chybí, protože KDE 3.5 je sice plnohodnotný balík, který je ale koncepčně zastaralý, a zcela zjevně vycházející ze vzhledu a chování starších generací Windows. Naproti tomu Gnome není plně integrovaným prostředím, byť aplikace pro něj pokrývají většinu uživatelských potřeb. Za vlajkovou loď se považovat nedá.

Uvedení ostré, ale nehotové verze KDE4 za této situace způsobilo, že Linux má krásný a vysoce použitelný desktop, který ale reálně použitelný není. Efekt reklamy, který by mohl mít, se vytrácí v důsledku chyb, nedodělků a náročnosti. Nešťastný osud KDE4 tak poměrně slušně potápí nejenom samotný systém (verzi 4 zatím nelze implementovat, verze 3.5 je „výběhová“, a tak by se implementovat neměla), ale také Linux jako takový, a to hlavně v očích těch, kteří mohou rozhodovat o softwaru nasazovaném na velkém množství počítačů. Je to škoda, která by se dala přirovnat k nádherné hračce za výlohou zavřeného obchodu a podstatně horších alternativách u otevřené konkurence.

Cesta ven?

Dejme tomu, že bychom za ideální stav pro KDE4 definovali toto:

1. Systém je možné nasadit na jakémkoli novém PC bez obav o jeho funkčnost a stabilitu.
2. Systém je možné použít pro uživatele, kteří jsou v oblasti IT úplnými laiky.
3. Systém je možné nasadit ne jen jako primární, ale jako jediný na daném PC.

Dosažení tohoto ideálního stavu by znamenalo přesně to, co Linux potřebuje. Tedy funkční desktop, jež by mohl být konsolidován na velkém množství počítačů a tvořil onu již popisovanou vlajkovou loď. Lze konstatovat, že ani ve verzi 4.2 tohoto stavu dosaženo nebylo, což Linuxu velmi škodí. Jedinou skutečnou cestou by bylo uvedení takové verze KDE4, která by dozrála do splnění všech tří požadavků, a to v co nejkratším čase.

Není-li to možné, měli by se tvůrci KDE zamyslet nad zastavením vydávání dalších malých verzí a nad přípravou verze 4.5. I kdyby se na ni mělo čekat relativně dlouhou dobu, pokud by všechny podmínky bezezbytku splnila, představovala by do jisté míry záchranu situace. Taková verze by se pak stala dlouhodobě podporovaným mainstreamem, který by nepotřeboval mimo oprav žádné dílčí aktualizace, asi jako současné 3.5. Otázkou je, zda se KDE některou z naznačených cest vydá, a zda nedojde k promrhání obrovského potenciálu KDE4 dříve, než se doopravdy, tedy ne jen v prohlášeních, stane skutečným KDE 4.0.