Zustal jsem u KDE3, ale rozhodne ne proto, ze by KDE4 bylo narocne. Problem bych spis videl v tom, ze ovladace od nekterych grafickych karet jsou v zalostnem stavu.
KDE 4 *je* pro běžného uživatele použitelné od verze 4.1.3. V pořádku jsem ho používal. V současné době mám KDE 4.2.1 na Mandrivě 2009.0 a nic moc počítači, žádné potíže. Když už, tak potíže mají spíše aplikace (Amarok, Krusader), které ještě nestačili dohonit vývoj.
V žádném případě si ale nepřeji jakékoliv zmrazení vývoje a čekání na jakousi superstabilní verzi. Svobodný software se vyvíjí jinak. Výsledky práce se co nejdříve předávají uživatelům, uživatelé je připomínkují, programátoři reagují. Kdo to nechce, nepořizuje si novinky a zůstává bezpečně za větrem starších prověřených věcí.
Mám stejný názor. Používám KDE 4 od verze 4.1.3 a při nasazování nových verzí vždy vidím velké zlepšení. Např. u dřívějších verzí mi HODNĚ padala plasma - teď jednou do týdne cca..
Ale je pravda, že např. Dolphine by potřeboval ještě HODNĚ vyladit co se týče rychlosti jeho spuštění, poměrně dlouho čekám, než se mi otevře. Proto zatím používám Nautila...
Taky jsem si všiml problému u KolourPaint z KDE 4.x, který mi nejde spustit jako obyčejný uživatel, jako root ano. Přitom KolourPaint z KDE 3.5.10 mi jde spustit normálně i s klasickým účtem, proto jej zatím používám...
no na beznom desktope kde od neho clovek nechce nic extra je KDE 4.2.x uz pouzitelne...
avsak skuste ho pouzit na notebooku (1280x800) ktory je v docku a ma pripojeny dalsi monitor (1280x1024)
a rozchodit tam dualhead. Je to podla mna uplne bezna prax a nic extra geekovske, ale KDE4 s tym ma neskutocne problemy... je smutne ze nieco co v KDE 3.5 fungovalo relativne bez problemov a co sa da relativne bez problemov rozbehat aj na tak awkward desktope ako enlightenment DR17 nefunguje na "vlajkovej lodi" linuxu.
Já mám na dnešní dobu již stařičký AMD AthlonXP 2000+ s 1,5 GB RAM a jsem spokojený, chápu, že lidé s Vašimi požadavky spokojení být nemusí a chápu je :)
KDE 4 pouzivam na notebooku (1280x800) uz nekolik mesicu a bezne pripojuju externi monitor (1280x960) a zatim jsem jen spokojen, kazdopadne mnohem vic nez treba ve WinXP. Nevim jak na jinych grafickych kartach, ale na me postarsi NVidia GeForce7300Go s pouzitim nvidia-settings pro nastaveni monitoru vse funguje suprove. Jedinou vytku jsem mel k tomu, ze napriklad dropdown seznamy na webovkach mi na displayi NB prasahovali dolu (cela virtualni plocha je 2560x960 ale display na NB zobrazi jen 800), ale to bylo tusim tak nekdy pred tydnem opraveno.
no to je jeden problem (s tou presahujucou plochou) a druhy problem bude asi v mojej grafickej karte...
na nVidia kartach to mozno bezi, ale ja mam standardny Dell D630 ktory ma Intel Corporation Mobile GM965/GL960 Integrated Graphics Controller (rev 0c)
no a s touto kartou to robi desne kusy...
Tak tak, rozchodit na notebooku s Intel 965 kombinaci 1280x800 a 1680x1050 (buď dual, nebo clone) byla docela magie ... ale povedlo se. Hlavně nešahat na xrandr, v xorg.conf napevno nastavit rozlišení a doufat.
uprimne povedane mne to moc nefachalo ani tak...
zakazdym po restart X servera to uplne rozhadzalo panely a widgety, resp ich prestalo zobrazovat napriek tomu ze ked som ich chcel znovu pridat tak sa tvarili ze tam su... proste des...
zlaty enlightenment :o) tam ked nieco nefunguje tak sa clovek aspon moze utesovat tym ze bezi na verzii 0.16.999.041 :o) (ja viem, je uz aj novsia ale tato sa mi vidi asi najviac stable)
inak ak mozes niekam vyvesit tu konfiguraciu v xorg.con ktora ti funguje tak by som to celkom uvital.. mozno tam niekde robim chybu :o)
citace: Např. u dřívějších verzí mi HODNĚ padala plasma - teď jednou do týdne cca..
Padá vám ve Windows nebo MAC OS X prostředí jednou do týdne? Ne... A to je právě ten problém. Tohle by se nemělo stávat vůbec, minimálně ne při běžném používání, a to považuji za velký problém.
Já osobně používám Debian s Gnome a WinVista a prostředí mi ani na jednom z nich ještě nespadlo.
Zopper bude asi nějaký chudák s hodně omezenými win znalostmi; já pamatuji BSD naposledy někdy v roce 2001 ještě u win 98SE a to jsem experimentoval, kolik win mohu odmazat aby ještě systém běhal. Ale spíš bych řekl, že jen drmolí tu omletou komunitní mantru, které už nevěří ani on sám.
Pokud si do windows nainstalujete MS office, možná nějaký ten antivir a firefox, tak asi BSOD opravdu mít nebudete. Ale jen namátkou... třeba instalace activesync (synchronizace s windows mobile) - permanentní BSOD, dokud jsem nepřišel na to, že instalace vyžaduje konkrétní verzi čehosi, novější ani starší neprošla. A podobných problémů je mnohem víc.
ActiveSync jsem jel na řadě strojů, a na BSOD nikdy nedošlo. Instalace ActiveSync nevyžaduje vyjma Widows a Outlooku správně verze nic dalšího. Možná jste měl třeba špatný USB driver.
ActiveSync je jedním z nejnestabilnějších programů, co jsem kdy měl nainstalované. Navíc, dokud jsem si ho za pomoci disassembleru trochu neupravil, startoval pokaždé se systémem, zdržoval tím a nedalo se to nikde vypnout. Ještě že už ho k ničemu nepotřebuju.
V práci na oem Vistě mi tak dvakrát za DEN pc oznámil, že explorer přestal pracovat. Bral jsem to jako výzvu, abych si dal pauzu. Tak mi prosím neříkejte nic o super stabilitě windows vista.
Napadlo vás, že může jít o problém HW, driveru, nebo nainstalovaného rozšíření Exploreru? Pokud jde o Internet Explorer, tak tam bývají příčinou pádů ještě pluginy typu Macromedia Flash, RealMedia, Apple QuickTime atd. Samozřejmě chápu, že kdo do věci nevidí, tak za nedostatkem vody v ostřikovači vidí nekvalitní auto ;)
Pouzitelne je, ale nesmine po nem chtit trochu neobvykle veci. Kdyz jsem ho naposledy zkousel, tak nefungovala poradne rotace obrazu - plasma se nepreskalovala. To na tabletu dost zamrzi.
Jak moc "nic moc" pocitac to mate? Zajima me, na cem se to jeste da provozovat. BTW, je tu nekdo, komu to jede na plecce s pameti okolo 200MB? Da se to jeste pouzivat?
Vzhledem k tomu, ze se bavime o desktopovem pocitaci v roce 2009, je tahle otazka dost zbytecna. V dobe kdy mam na notasu za 20000 s DPH 4GB DDR3 RAM se mi zda tech 200MB jako vykrit zamindrakovanyho rejpala. A pro firewall na 486 nikdo asi KDE4 chtit nebude.
Btw. KDE4 se z meho pohledu neda pouzivat ani na 4GB DDR3, je to humusoidni prostredi.
Diky za odpoved, presne to jsem potreboval. Asi si kvuli vam koupim novy notebook. Sice ho pouzivam akorat obcas, vetsinou na valeni v posteli s filmem, abych pri tom nemusel sedet, ale investice do noveho notebooku se mi jiste vyplati.
Hm, tak to te pameti mate ponekud vic. Na tech necelych 200MB mi KDE 3.x jelo celkem v pohode, jen to trochu dele nabihalo. Ale 4.x uz ani zkouset nebudu a zustanu u xfce, ktere tam je ted.
Popisovaný přístup (uvádíme nové věci, které nefungují) je hrubě špatný. Představte si, že bychom takhle produkovali mobilní telefony, auta, účetnictví, nebo stavěli domy. V čem je SW jiný? Když komerční firmy uvádějí polotovary na trh, je to hrubě špatně, a sklidí velkou pkritiku. Když je open source uvolňovaný jako stabilní, ale ve skutečnosti je to napůl nefunkční polotovar, je to úplně stejně špatně. A když se už plánuje uvolnit nedodělané polotovary, s tím že u open source je to běžné, je to zjevně cesta do SW pekla.
Můžeme vést spory o tom, zda takovýto přístup je, či není špatný. Či dokonce hrubě špatný.
Faktem ale zůstává, že u tebou zmiňováných příkladů se tento přístup často používá. Setkal jsem se s tím u staveb domů (jako příklad jsou panelové domy) a u mobilních telefonů je to zvláště v poslední době také hodně časté. V SW to vnímám jako běžnou prax. Zda je to dobře nebo špatně těžko říct. Ale prohlásit, že je to zjevně cesta do SW pekla bych tu sebejistotu neměl. Zvláště když zjevně nejsou žádné důvody si něco takového myslet.
Fakt není problém, když se za hotovou věc (released) vydává něco, o čem autoři vědí, že ve skutečnosti nemá patřičnou kvalitu? Ono by to šlo ještě trochu rozvést. Releasnutý open source by se mohl dodávat jako zdroják, který ještě nekompiluje. Pak se ale nedivte, že takový SW nechce prakticky nikdo ani zadarmo.
To, že někteří výrobci uvolňují výrobky nehotové, je samozřejmě špatné. Ale je nutné jim to mlátit o hlavu, a šmejdy nekupovat. To výrobce naučí (a naučilo - podívejte se třeba na tržní podíl HTC vs ostatních výrobců telefonů s Windows Mobile). U open source to samozřejmě nemá smysl, protože ho autoři budou psát za peníze výrobců HW, i kdyby nad výsledkem zvracely davy - tržní zpětná vazba u open source nefunguje.
Zlata slova, chlape, vas by meli tesat do sutru. Jeste mi reknete, kam a komu muzu jit omlatit o hlavu Widle Me, ktere jsem si musel kopit s notebookem a ktere jsem ani nenechal dobootovat (protoze me vydesil nejaky carodej, ktery mi poletoval po obrazovce) a rovnou prevalcoval Linuxem.
Presne. V tehdejsi dobe byly notebooky akorat s Widlemi. A sehnat dnes notebook s Linuxem sice jde, ale ne vzdy a vsude je to tak jednoduche. Clovek by musel byt uplne na hlavu, aby dobrovolne utracel penize za neco takoveho, jako Widle Me.
Howno, kdyz si notebook bez Widli nebo s Linuxem koupit nemuzu, tak si asi nevyberu. Koupim notebook bez ohledu na to, jake Widle na nem jsou, protoze hledam notebook na Linux a Widle jsou stejne jen nevitanou pritezi, kterou clovek musi preformatovat. A tehdy notebook bez Widli koupit proste nesel. A niz z toho nemeni na faktu, ze Me jsou nepredstavitelny a nefunkcni smejd, jeste horsi, nez W9x, ktery by clovek, presne dle vasich slov, mel omlatit vyrobci o hlavu.
Windows Vista (bootuju stejně jenom na hry) - skoro i 2 hodiny
Fedora 10/2.6.27.12/KDE 4.1.2/Compiz Fusion - 3 a půl hodiny a když nepoužiju USB periferie, tak i dýl
Koupil, protoze musel. A i kdyby koupil a nemusel, duvodu k omlaceni o hlavu by se naslo hodne. Me je totiz nepredstavitelny smejd. Pokud bych je nekdo zacne pouzivat, musi mu to byt jasne za 10 minut. Nechcete snad tvrdit, ze se jedna o kvalitni system? To byste snad ani vy nedokazal. A podle toho, co jste napsal vyse, je treba smejd nekupovat a omlacovat o hlavy. Cili vas zadam, abyste mi sdelil, kde muzu omlatit o hlavu Windows Me Microsoftu. Mam tu puvodni CD i s "manualem" a licenci a muzu pridat i par cihel nebo kus olovene trubky.
Proboha, proc bych kupoval notebook s W2k, kdyz *zadne* Widle nechci??? Nehlede na to, ze W2k jsou i po vsech SP stale hojne zabugovane. Zkuste si treba prenastavit power saving pod normalnim uzivatelem. Vytvorte si vlastni profil, zasejvujte si ho a pak mi reknete, jake to bylo. A zrovna tohle je vec, ktera by mela jit opravit pomerne snadno, ale MS se na to jednoduse vykaslal.
len potom je nefér sťažovať sa Win ME.
W2K boli určite dobrýá systém, ktorý nad vtedajšie Linuxy vysoko vyčnieval. Mal som ich ako dualboot s Red Hat 8 a nedalo sa to ani porovnať (W2k boli ďaleko stabilnejšie a na notebooku všetko fungovalo). To, čo chcete skúšať, si nepamätám, a dnes to už neoverím, W2k už nemám. Mal som však administrátorské heslo, takže nastavenie som si urobil tam. RH v tej dobe tiež chcel heslo na všetko, čo len trochu zaváňalo správou počítača, dokonca aj na primountovanie diskov. A to RH v roku 2001 či 2002 padal na všetkom - vybral som Open GL screensaver - bác, zabudol som pred štartom pripojiť myš - RH hlásil, že "našiel nový hardvér" a po štarte myš ani touchpad nešli, otvoril som v KDE Nautilus (bol v menu, ja som ho tam nedával) - bác, atď, atď...
To, že sa vám nedal kúpiť notebook bez OS, to neschvaľujem, ale nie je to dôvod na kritizovanie Windows.
Je uplne nepodstatne, ze existovaly W2k, hovori-li se o Me. Microsoft je prodaval uzivatelum jako OS a predstiral, ze to funguje a nestydel se za to pozadovat penize. Pritom neni pravda ani to, ze je to OS, ani to, ze to funguje. Vase doporuceni kopit si W2k misto Me je uplne mimo misu. Uzivatel koupi produkt a chce, aby fungoval. Pokud nefunguje, ma ho MS davat tak leda zadarmo. Navic, jakjsem psal, nebudu vybirat notebook podle Widli ale podle notebooku, pokud na nem chci stejne honit Linux. A podle doporuceni LO, ze smejd se ma hazet vyrobci na hlavu se ptam, na ci hlavu a kde mohu hodit sve CD s W Me zabalene mezi dve cihly. Jenze ono to asi je tak, ze jedna-li se o open source zadara, ma se to nekde hazet na hlavu, zatimco kdyz je to od MS za penize, ma clovek drzet hubu a jeste byt spokojeny, jak mu krasne padaji Widle.
To, ze mate na W2k adminska prava, je vam na dve veci. Pokud se dobre pamatuji, tak kdyz si nastavite power saving pod adminem, zjistite, ze se pod normalnim uzivatelem mate nastaveni jina, na profil vytvoreny pod adminem se nedostanete a zmenit profil tusim vubec nemuzete, protoze nejste admin. Jedine, co muzete zkusit, je ucinit daneho uzivatele adminem, zmenit nastaveni a opet ho z administratorske skupiny vykopat. Prakticke, jak hrabe do postele. Ale oni soudruzi z Redmondu asi nepocitali s tim, ze by nekdo Widle provozoval jinak, nez jako admin.
skôr cítite úžasnú potrebu kritizovať Windows vždy a všade. Váš, úplne zbytočný výpad, navyše celkom mimo témy článku, sa začal kritikou Win ME, ktoré ste "ani nenechali nabootovať". A ja som sa trošku podivil, že tak "náročný" užívateľ ako ste vy, si kúpil niečo, čo už v tej dobe bolo evidentne slepou vetvou vývoja. Ale odpadom neboli asi ani ME, viacerí ich dodnes v dobrom spomínajú. Bol to jednoužívateľský systém, ale na danú dobu stabilný a mal aj vcelku normálne recenzie.
Pokiaľ ide o "power saving", ale s používaním notebooku pod W2k som, narozdiel od RH, nemal problém, pokiaľ si pamätám, normálne som si ho nastavil. keby ste tak skúsili povedať, čo konkrétne sa vám nedalo nastaviť???
Chlape, umite cist? Puvodne jsem se ptal LO, kam mam jit hodit na hlavu Me, ktere jsou smejd a ktere jsem ani nechtel. Take jsem rikal, ze Me jsem koupil jako soucast sveho booku urceneho pro Linux. Vybiral jsem book, na ktery jsem mel, ne book a Widle. Tehdy book take mohl stat jako levne auto a ja ho mel za 2000 Euro.
Muj zbytecny a OT vypad na Me, jak pisete, byl pouhym dotazem na LO, kam mam hodit na hlavu CD s Me po te, co napsal, ze smejd se ma hazet na hlavu (a Me smejd je). Nacez LO napsal, ze nevidi, proc bych nekam hazel Me jenom proto, ze jsem si je koupil. Ja je ale nechci nekam hazet proto, ze jsem si je kopupil, ale protoze je to smejd.
P.S.: Ze Me byly stabilni se vam jenom zda. Snad i Linux s prvnimi KDE byl stabilnejsi. Videl jsem Me na rade masin, ale docela dobre jely jen na jednom starem Pentiu s DFI mobem. Videl jsem i stroj, ktery padal i kazdych 10 minut. Stacilo zabrowsit po Internetu nebo neco vypalit na CD. Clovek nikdy nevedel, kdy se to sepsuje.
Ten power management jste si nastavil jako obycejny user nebo jako admin?
WinME byly OS, a fungovaly. Řeč byla o kvalitě SW a házení nedodělků autorům na hlavu. Vy jste z toho udělal to, že si koupíte zboží, a jeho kus hodíte výtobci na hlavu, protože tenhle kus jste nechtěl. A samozřejmě je vaše svaté právo zákazníka požadovat u McD hamburger bez housky a kolu bez kelímku, a povinností McD vámje nabízet - pořád ty samé nesmysly.
Ne, ja Me chci hodit na hlavu proto, ze je to nefunkcni nedodelek. To, ze jsem si to nedobrovolne koupil, s tim nema nic spolecneho. To, ze Me fungovaly je jen vase halucinace. Mozna fungovaly na trech typech Win Me certifikovaneho HW.
Já si naopak nevšiml, že by WinME nefungovaly. Nic takového jste nijak konkrétně netvrdil ani vy. Vy totiž vždycky máte spoustu dojmů, k nim spoustu slov, ale fakta žádná.
Uvádět WinME nebyl moc dobrý nápad, ale výrobci HW to chtěli, protože se jim nechtělo psát drivery pro WinNT.
Todle dela snad kazdy z vetsich hracu na poli os krome debianu (nemyslim tim jen linuxove distributory, ale i MS a apple). Setri tim totiz dost financi.
Aha, tak proto asi MS měl u Windows Vista roční beta program, do kterého se zapojily stovky tisíc lidí. A totéž s předchozími verzemi. Zřejmě tím šetří peníze proti stavu, kdy by prskali každých pár měsíců na trh nedodělanou polofunkční verzi ;)
To nijak nesouvisí s tím, zda-li je to placené či nikoliv. Ostatně úspěch Vista je toho výsledkem. Poslední z nedodělků Ms se jmenuje Silverlight. Silverlight 2 bych přirovnal k vydání KDE 4.0 - spousta PR o features, ale realita je, že půlka není implementována a druhá půlka je zabugovaná jak prase.
Vista nesleduji, protoze je nikde nemame. Ale pamatuji si chybu, ktera u XP zpusobila ztratu dat na disku, ktery mel pres 128GB - a to nebyla zadna beta. Obecne mi prijdou systemy od MS v dobe vypusteni mnohem mene proverene nez debian nebo solaris, ktere take pouzivame.
Jestli ono o nebylo o 48-bit LBA. Tam to ovšem opět není věc kvality SW. http://www.48bitlba.com/
Jestli vám přijdou systémy od MS méně prověřené, než Debian nebo Solaris, tak je to způsobené jen tím, že jste se té spoustě chyb na unixech naučil vyhýbat.
V linuxu se v tom pripade pouzivalo pio, takze oblast neadresovatelna pres LBA32 byla pristupna, ale pomalu. Ve windows pretekl ukazatel a prepisovala se data od zacatku.
Jinak to, ze je debian vice otestovany je samozrejme - staci si uvedomit, kolik lidi pouziva debian testing nebo odvozene.
Urcite ale slo udelat tech oddilu vic - ty za hranici 128GB se prepisovaly pres ty pred ni. Pouzivali se na to jen nastroje od MS (a zadne testovaci verze).
Jedním z požadavků na podporu 48-bit LBA v XP je BIOS kompatibilní se 48-bit LBA. Pokud jste si hrál, a zapnul v Registry podporu 48-bit LBA bez existující podpory v BIOSu, tak jste si sám zadělal na problém. A pokud jste použil driver ATA řadiče od výrobce HW, který způsobil problém, opět to není věc Windows. Jenže někteří lidé mají vždy rychle hotovo. Nejede auto, výrobce je mizera. Že v něm vlastní vinou nemají benzín, to nevidí.
48-bit LBA jsme v registrech nezapinali, vlozili jsme do pocitace disk, nabootovali (vse vypadalo OK) a nechali byt.
Ukazkove reseni problemu je v linuxu, kde se podpora zdetekovala a nasledne se pouzilo LBA nebo PIO. Windows prezentuji reseni, jak se to rozhodne nema delat - nejenze nemuzete k datum pristupovat, ale jeste prijde o data pred 128GB.
Jenže pokud neprovedete co jsem popsal, tak Windows v takové stuaci data neztrácejí. Takže to buď někdo provedl, nebo byl problém jinde (driver, BIOS, nějaký Ontrack Disk Manager apod).
Budu-li mluvit sám za sebe, tak jsem se tak dlouho učil vyhýbat té spoustě chyb na Windows, až jsem se na to vykašlal. V Linuxu jsem si nemusel zvykat tak dlouho a tak moc.
To máte fakt štěstí. Ty boje na Linuxu s každou blbostí typu rozchození 3D akcelerace, scanneru, WiFi, hromada napůl funkčních aplikací...
Linuxáci vystačí s málem. Na rootu to tak nevypadá, protože se o tom cudně mlčí, ale SW na Linuxu je obecně hrozný. Ono bohatě stačí zkusit Gimp, EasyTag, Koffice a pár dalších kousků. http://www.root.cz/clanky/easytag-poradek-v-hudbe/
Jaké boje? Na Linuxu? Neprohodil jsi si to s Windows?
Byl jsem si koupit BF-donge pro mého noťase. Ptal jsem se v krámě, zda to má podporu pro Linux. Věděli kulové. Risknul jsem to, a koupil. Fungovalo. Samozřejmě. Asi jsem rozmazlenej. Kupovat to pro Windows, tohle bych si nelajznul.
V tomto jediném se s tebou shodnu. Linuxáci si vystačí s málem. Nám stačí, když to funguje jak má. Hlavně žádná magie.
Ne, to jsem fakt neprohodil. Na Linuxu totiž člověk nikdy neví, jestli HW bude fungovat. Neexistuje ani žádný použitelný seznam otestovaného HW. Tedy vyjma těch komunitních příšerností, kde Franta píše, že jemu to doma funguje. To je ve srovnání s MS HCL směšné.
K recenzi EasyTagu tady na rootu jsem psal komentář, viz ten link. Byl jsem zděšený, jak příšerná aplikace to je.
Proč je MS HCL příšernost? Obsahuje DB veliké spousty certifikovnaého HW. Alternativa na Linuxu? Kupte, zkuste, plačte.
EasyTag je příšernost, alespoň ten co jsem zkoušel. Nekonzistentní ovládání, příšerný interface, chyby v návrhu aplikace. Například není problém docílit stavu, kdy přejmenování souborů díky chybě návrhu skončí chybou. Jak říkám, linuxáci vystačí s málem. Nakonec buďte rád. Co byste dělal, kdybyste viděl, jak hrozně je SW pro Linux nekvalitní? http://www.root.cz/clanky/easytag-poradek-v-hudbe/nazory/218770/
Moje argumentace se opírá o fakta. Viz výše to s MS HCL. Napsat blábol typu "MS HCL je příšernost" umí každý. Argumentovat jen někdo.
Protože to v praxi nemá smysl. Pokud jsem klient ani mne nenapadne spoléhat na nějakou databázi a zodpovědnost hodím na dodavatele. Pokud jsem uživatel, má pro mne MS HCL stejnou vypovídací hodnotu jako fóra. Když to kupuji, ptám se prodavače. A pokud jsem dodavatel, tak se na MS HCL spoléhat nebudu. Spíše na zkušenosti. Takže zase fóra.
Nehledě k tomu, pro managery jsou certifikace i pro Linux. Z pohledu managera je MS HCL užitečná věc. Dobře to zní.
Ale po pravdě, je fakt, že jsem hw nějak moc neřešil. Doby, kdy jsem si musel dávat pozor, na podporu v Linuxu jsou dávno pryč. (I když, někdo z nich stále čerpá, že.) A vzhledem k tomu, že do Windows nedělám, tak mě tyto problémy většinou míjí (downgrade z Vist na XP).
HCL v praxi samozřejmě má smysl. Jako zákazník přijdete do Datartu nebo na alza.cz, a tam si vyberete něco, co pak bude dost možná fungovat velmi mizerně. Reklamace je zdržení, a kdo ví jestli a jak uspějete. Když si vyberete certifikovaný HW (podle loga na krabici nebo podle HCL), víte že byl HW důkladně otestován. Prodavači jsou banda idiotů s IQ 80, a mezi topinkovačem a scannerem nevidí rozdíl. Doporučí vám stejně dobře, jako když se prodavačky v TESCO zeptáte po dobrých párcích. http://hrosipoutnici.blog.idnes.cz/c/79825/Ani-kocky-ty-parky-nezerou.html
Zkušenosti z féora jsou také na nic. Říkají jen to, že danému uživateli možná ten HW běhal na jeho konfiguraci. Ovšem typicky to napsal po pár hodinách používání HW, a nezkoušel většinu funkcí. Třeba moje WiFi karta s chipsetem Ateros byla podle několika komunitních DB v podohě, ale ve skutečnosti to na Linuxu dopadlo katastroficky.
U EasyTagu jsem měl konkrétní připomínky, které jsem vám linkoval. Říct "je skvělý" umím také. Ve skutečnosti má příšerný interface, a k tomu nějaké ty chyby. Samozřejmě uživatelé Linuxu jsou schopní označit za skvělý i Gimp, takže jejich názor nelze brát vážně.
Dobře, přiznávám. Potíž HCL je zřejmě v tom, že jsem to v praxi nikdy nevyužil ani neviděl využít. Což samozřejmě neznamená, že to někdo nevyužívá. Své odsouzení beru zpět (stejně to byla nadsázka).
Zkušenosti z fór mají svou vypovídací hodnoty, která _je_ dostatečně použitelná. Jinak by neexistovali. Samozřejmě ale od toho nemůžeš očekávat něco, co nenabízí. Když se mrknu na notebooky, vidím pochvalu na ThinkPady, a že dobře podporují Linux a že jsou odolný, a když si jej tedy koupím, po nějaké době mého hrubého zacházení ho mám rozsekaný na cucky, ale stále běží, tak jsem spokojený. Fórum se vyplatilo.
Tvé připomínky jsem si přečetl, podivil jsem se nad nimi a co chceš dál? Ano, něco se ti na něm nelíbilo. Fajn. Mě se dost věcí nelíbilo na BMPx, JetAudiu, WMP, WinAmpu. No a? Vyberu si něco, co nejvíce pokrývá mé požadavky. Ostatní zahodím. (A ano, pokud mám náladu a žaludek, můžu se někde do komentářů pohoršovat, jak je to hrozný soft.) V případě EasyTagu, ten mi udělá to co chci. O nějaké bezchybnosti, nebo dokonalém UI si můžu nechat zdát. Tady nejsme u Apple.
Proto říkám "je skvělý". Protože mi slouží, a dobře. Což se mnoha dalších programech říct nedá.
Ce se týče Gimpu. Nevím proč by nemohl být relevantní názor, že je to dobrý program? Pokud to někdo nebude srovnávat s Photoshopem (zde můžeme porovnávat funkčnost), nebo srovnávat UI (Gimp je v tomto netradiční, až anarchistický), tak je to naprosto korektní názor.
Ale samozřejmě pokud někdo srovnává celý svět podle svého vkusu, a svých zvyklostí, to se snadno odsuzuje. Názor takových lidí samozřejmě nelze brát vážně.
Mimochodem, když jsme u toho software. Banshee umí importovat muziku a upravovat jí tagy, automaticky. Mě tam třeba vadí, že neumí vytvořit formát "číslo - název" ale pouze "číslo. název" (mimo jiné kombinace). Dokážeš si představit, že bych volal na MS, že chci přidat podporu téhle blbosti? Vysmáli by se mi do očí. Takhle funguje closed-source.
A proto Windows Media Player umí formát jména souboru nastavovat v GUI. A kdyby snad neuměl, je na inetu stovka dalších aplikací pro Windows, které to umí.
Ale zkuste kontaktovat Škoda Auto, že chcete na Fabii zapínat stěrače pohybem páčky nahoru a ne stadardně dolů (nebo je to opačně?). Vysmáli by se vám. Otázka je, jestli je dobré kvůli tomu jít do auta stavěného v garáži, bez palubní desky a bez airbagu, jen abyste si mohl vybrat správnou páčku spouštění stěrače.
WMP byl od jakživa humus. A čekat devět verzí, než to začne umět titulky, se mi opravdu nechce. Proto si raději nainstaluji Banshee, nebo cokoliv co prostě umí přehrávat muziku a video.
Ano, přesně tak. A pokud by to bula pravda, že by jediná možnost, byla auto stavěné v garáži... Naštěstí to pravda není. Takže není co řešit. Dost dobře mi nemůžeš vyvrátit, že software, který každý den používám vlastně používat nelze.
WMO hlavně funguje, a je součástí Windows. A má pěkně zpracovanou knihovnu. Od jistého objemu skladeb totiž FS přestává být to pravé pro správu multimédií.
Banshee funguje také. Rhytmbox, Exaile, Amarok, BMPx také. A hlavně nejsou součástí systému. Každý z nich má zpracovanou knihovnu nějakým způsobem (mě vyhovuje Banshee). A umí se mi inteligentně přizpůsobit. Zpracování na WMO mi přišlo poněkud zmatené a stále mě k něčemu tlačilo.
Co se týče FS a správy multimédií, nejsem si jist, jak to myslíš. Každopádně můj požadavek byl, aby se byl schopen přehrávač přizpůsobit struktuře, kterou používám a podporoval mi ji. Vzhledem k tomu, že k velikosti mého disku nemohu mět všechno na něm.
U Banshee mi schází ke štěstí jenom připojení k Jamendu (tak jak to má BMPx). Buď si ho napíšu sám, nebo počkám. Umí WMO přistupovat k Jamendu?
Jaká je výhoda v tom, dkyž přehrávač není součástí systému? Leda ta, že když si nainstalujete do systému podporu dalšího formátu (kodek), tak ten formát neumí automaticky tyhle přehrávače. Ovládání WMP je v pohodně, i když zrovna playlisty by šly řešit lépe.
Správu multimédií popíšu takhle. Když máte řekněme dopisy, u stovky kusů je FS skvělá věc. Adresáře vše řeší. U sto tisíc dopisů ale zjistíte, že jen FS nestačí. Jednou potřebujete náhled agenda-zákazník-autor, jindy zákazník-agenda atd. Pak přichází čas na nějaký DMS systém. A knihovna ve WMP je takové DMS pro multimédia. Jediný problém (stejně jako u DMS) je v tom, že musíte mít média opatřená tagy.
Nevím jestli umí WMP přistupovat k Jamendu. Pokud jsem si všimnul, tak Jamendo umí přehrávat z webu přes Flash, nebo je možné tahat na disk MP3 a playlisty. Stáhnuté věci určitě přehrávat lze. S WMP lze dělat také další věci před pluginy. Ovšem nevím co byste očekával, ani jestli to už existuje.
Mícháš dvě věci dohromady. To, když je přehrávač součástí systému neznamená, že při instalaci dalšího kodeku jiný přehrávač bude tento kodek umět používat. (Demagogie z mé strany je ilustrativní.)
V Linuxu je to řešené tak, že se nainstaluje knihovna pro přehrávání nějakého formátu. A většina rozumných přehrávačů jej umí podporovat automaticky. (Nic není bez chyb, ale funguje to celkem spolehlivě.) Navíc tento systém nefunguje jen pro multimédia, ale třeba i u komprese.
Nevýhoda přehrávače, který je součástí systému, je, že pokud jsou s ním nějaké problémy (například WMP je čas od času bezpečnostní dírou do systému), nedá se odstranit. Někdo, například já, také nemá v systému rád věci, které nepoužívá.
Stačí ti dva důvody?
Preferuji filozofii předinstalovaného, než filozofii nuceného software.
Jak jsi popsal správu multimédií, tam zřejmě nejsme ve sporu. Muzika musí mět vyplněné metadata, a pak se s ní dá ještě lépe pracovat. Tedy něco co běžně dělám.
Přehrávání z webu rozhodně není uživatelský zážitek, jak bych si představoval. Snad v nouzi.
Playlisty také je něco docela jiného. Je třeba nejdřív ten playlist naplnit, což obnáší opět babrání se na webu.
Nic takového. Představuji si to zhruba tak, jak to má řešené BMPx, nebo Rhytmbox. Tedy hledám na Jamendu podle žánru, alba, autora, jako bych to měl u sebe v knihovně. (Teda, ne že by se na tom řada věcí nedala zlepšit. Jako ve všem.)
No to máš tak. Já jsem na rozdíl od někoho upřímný a dávno jsem se smířil se skutečností, že u software neexistuje bezproblémový výrobek. Všechno má své větší, či menší bugy. Nevšiml jsem si, že by na množství chyb měl vliv, zda se jedná o closed, nebo open source.
A ano, je to problém. Ale s tím moc neudělám. Není alternativa, vědí? Odladěný software, který by neměl chyby viděl někdo naposledy v éře osmibitů.
Mimochodem, nejsem si tak docela jist, zda se tvé prohlášení "když se za hotovou věc (released) vydává něco, o čem autoři vědí, že ve skutečnosti nemá patřičnou kvalitu?" zakládá na skutečnosti. Co je mi známo, tak autoři vydali KDE4 jako release, ale o jeho hotovosti se nikdo moc nešířil. Dokonce snad naopak.
Zpětná vazba v Open Source samozřejmě existuje. Říká se tomu fork. Jenže to se zakládá dost na jiné filozofii, a tak nevím, zda je ti to známé.
PS:
A tvojím "takový SW nechce prakticky nikdo ani zadarmo." si nepřipadáš už tak trochu trapně?
Jeslti existuje špatný SW a horší SW, tak SW pro Linux je z té druhé kategorie. "takový SW nechce prakticky nikdo ani zadarmo" není trapné, protože je to pořád pravda. Jako další důkaz můžete vzít zastoupení Linuxu na netboocích, které spadlo že na pouhá 4%. Na zařízení, která se svého času prodávala v 90% případů s Linuxem, to není nic moc.
Fork jako zpětná vazba? To je pro zákazníka ideální věc. Auto nestojí za nic, rýpejte se v něm v garáži. SW nestojí za nic, prověďte si fork a utraťte hromadu peněz za vývoj. To zákazníci rádi ;)
Hovoříš, jako by jsi nevěděl, jak funguje zákazník.
Zákazník samozřejmě nechce žádné komplikace. Jediná jeho reakce je "funguje=mlčí" a "nefunguje=řve". Něco takového, jako "mohli by jste tam přidělat toto a toto?" se u něho nedočkáš. Proto je řešení typu fork lepší. Protože se zaměřuje na ty skupiny lidí - geeky, kteří mají názor. Microsoft speciálně ignoruje jak uživatele, tak geeky (čest výjimkám).
Tvůj subjektivní názor, že Linux patří do té horší kategorie SW ti nemohu brát. Ačkoliv u mne, jako každodenním uživateli Linuxu do kategorie horšího software spadá naopak Windows.
Pravděpodobně v mém případě za to může zapomenutí těch fíglů, kterými se v nich musí čarovat. Na Linuxu stačí má průměrná inteligence.
Co se týče netbooků, jsi schopen doložit, co způsobilo tuto změnu? (Tiše předpokládám, že zase nekecáš. Nesleduji to a nemám chuť to ověřovat.) Je to opravdu nekvalita kterou se snažíš dokázat, nebo prachobyčejná marketingová masáž a vendor lock-in?
Pevně doufám, že až si našetřím na netbooka, tak je budou prodávat i s Linuxem. A že tam týpci jako ty neprotlačí Windows za každou cenu, jako to bylo u ThinkPadů.
Geekové mají názor, jenže nejsou typickými uživateli. Je to jako vyrábět auta podle požadavků lidí, kteří si staví motokárky v garáži. Požadavky naprosté většiny zákazníků automobilového průmysly jsou ale úplně jiné.
Zákazníci opravdu sami nepřijdou, a neřeknou "dělejte to takhle". A když přijdou, není to reprezentativní. Proto firmy používají nástroje marketingu, aby se o potřebách zákazníků dozvěděly. Marketing samozřejmě není zdarma, a proto na něj autoři open source kašlou.
Například při designu ribbon interface analyzoval Microsoft data ze 3 miliard sessions uživání aplikací MS Office, 2 miliony sessions denně. Samozřejmě prováděli studie usability, poučili se z designu interface letecké techniky atd. K tomu se sbírají podněty od partnerů a velkých zákazníků, ze supportu atd. Podobně to probíhá při každém vývoji v MS. Připadá mi jako naprostý blábol tvrdit, že MS kašle na názor zákazníků. http://blogs.msdn.com/jensenh/archive/2008/03/12/the-story-of-the-ribbon.aspx
Ono stačí srovnat nápovědu, dokumentaci a počet zjevných chyb v aplikacích pro Linux a pro Windows. Na Lonuxu se z nápovědy člověk nedozví jak změnit rozlišení obrazovky, přidat uživatele apod., spousta nápovědy je bez lokalizace, situace je proti Windows tristní. Chyby v aplikacích jsou na denním pořádku. Jako dva klasické případy uvedu vytvoření 16. partition na RAID poli, kde utility hlásí různé naprosto nesmyslné chyby. Linux totiž na daném zařízení více partitions neumí, což je samo o sobě jistý problém. Jenže utility nebyly správně testovány, takže je problém větší. Jiným příkladem je EasyTag, který byl v recenzi na rootu vychválený. Ve skutečnosti je to hnus, viz zde: http://www.root.cz/clanky/easytag-poradek-v-hudbe/nazory/218770/
U netbooků je příčinou rozmachu Windows zjevně to, že Linux neplnil potřeby zákazníků. Ale nemusíte se obávat, na netbook s Windows se dá nainstalovat i Linux.
Požadavky většiny zákazníků automobilového průmyslu jsou nulové. Respektive neví co chtějí, a pořád brblaj.
O smyslu Marketingu nejsem tak přesvědčen jako ty. Je mi líto.
Na Ribbon jsou rozporuplné reakce. Podobně jako na Visty. Někdo to obdivuje, někdo zatracuje. Když pomineme, že je to čistě ms-like specifikum a na celkovou použitelnost aplikací ve Windows to má minimální vliv, beru, že je to pokus MS o krok kupředu. Psal jsem, čest výjimkám. Zábavné je, že reakce jsou podobné jako u KDE. Jenže KDE to vzalo pěkné z gruntu a přimělo přepsat všechny aplikace. To je prostě úplně jiná kvalita, než nějaké omalovánky.
Nápověda, dokumentace a počet zjevných chyb v aplikacích jsem srovnával. Linux v tom vyšel jako vítěz. Bohužel.
Přečetl jsem si tvůj komentář k EasyPadu. Nechápu, jak ty ty testy dělaš. V prvé řadě jsi netestoval EasyPad ale port EasyPadu na Windows, což už z filozofického hlediska je jiný software. Druhak tam objevuješ chyby, které já v životě neviděl. A do třetice, to, že se program psaný pro linux nechová podle tvích windows zvyků nelze považovat za objektivní kritiku. To by jsi to musel formulovat, jako že portace je mizerná. Je to stejné, jako používání windows aplikací na macos. Tam na tebe také uživatelé koukají, co ten program zmatkuje.
Jsi schopen doložit to tvé zjevně? Nebo to mám přeložit jako alias zjevne='IMHO'?
Zákazníci zpravidla neformulují své požadavky jasným způsobem.
Marketing je zcela zásadní věc. Nebo byste chtěl investovat desítky milionů do výroby nějaké věci, u které vůbec netušíte, jestli jí zákazníci budou chtít? To byste rychle došel :)
Na ribbon jsou celkem dobré reakce. Samozřejmě opbčas někdo brblá, protože změna bolí, ale takoví jsou vždy. Většinou ti samí, co při uvedení každé nové vreze produktu brblají, že je to na nic, a stará verze je daleko lepší. Později přejdou, a brblají při přechodu na další verzi. Důležité ale je, kolik takových lidí je. Marketing to změří.
Ribbon interface je použitý na řadě míst ve Windows 7, a můžete ho pužívat i v ne-MS aplikacích. V případě KDE je ten přepis celkem nuda, protože těch aplikací je pět a půl, kdežto pro Windows jsou jich tuny.
Hm. Na Linuxutěžko sehnat lokalizovanou nápovědu. A když se zkusíte nápovědy zeptat na těch pár věcí, které jsem uváděl, tak dopadne Linux ve srovnání s Windows naprosto tristně.
Test EasyTagu jsem udělal tak, že jsem ho zkusil použít. Dělal jsem to na Windows, takže pochopitelně verzi pro Windows. Ty chyby se samozřejmě dají reprodukovat, a nejspíš i na Linuxu (je to kompilované z jednoho zdrojáku). EasyTag je multiplaformní, a pokud na Windows má například tlačítka OK a Cancel obráceně než je ve Windows zvykem, je to hrubá chyba. Vypadá to potom jako X11 port OpenOffice pro Mac, tedy jako fialový hnus do kterého uživatel nešťouchne ani klackem.
Aplikace portované z Windows na Mac bývají zpravidla slušně dělané (výjimkou je třeba ten OOo pro Mac/X11). Podívejte se na takový MS Office pro Mac.
Kdyby Linux plnil požadavky kupců netbooků, kupovali by je s Linuxem. Že jejich potřeby neplní, kupují je s Windows. Co je na tom k nějakému velkému přemýšlení? A jak to chcete dokládat?
Odst. 1-3 Přijde mi, že říkáš to samé co já. Nebo mi neodporuješ.
Odst. 4 Neměl jsem možnost zkoumat Ribbon interface do hloubky. Přijde mi to jako něco podobného Widget knihovnám v Linuxu (GTK+, QT). Tedy něco co přinese roztříštěnost UI. (Ale můžu se mýlit. Windows je mi celkem šumák.) V případě KDE a QT je to přesně naopak. Vzhledem k tomu, že byl výrazně přepracován systém a filozofie knihovny, tak všechny aplikace se _musí_ přizpůsobit. Tedy vidím to jako jednoznačné plus vzhledem k sjednocení vzhledu a použitelnosti. Jen lituji vývojáře, kteří to musí přepisovat. Protože těch aplikací je přeci jen pět a třičtvrtě.
No, já na Linuxu potřebuju hlavně nápovědu. Když je lokalizovaná, tak super. Z Windows jsem si přinesl žel jen pocit, že buď tam popisují jak nastavit pozadí na ploše (banalita), nebo něco co vůbec nepotřebuji. A když po namahavém hledání najdu v MSDN informaci jak nastavit to, co chci, tak zjistím, že má požadovaná funkčnost není podporovaná. (Nemluvě o tom, že MSDN rozhodně není lokalizované, že.)
Odst. 6 Víceméně souhlas. (Až na to tvé eufemistické označení portací win aplikací na mac.) Jen nevidím problém. Já ti neberu, že se ti nelíbil. Jen si nepředstavuj, že tvůj názor budu brát nějak moc vážně.
Odst. 7 Doložit se to dá snadno. Řekl mi to jistý prodavač, když jsem se ho ptal na netbook s linuxem. Vzhledem k ceně, za kterou se na ty netbooky Windows prodává se vyplatí ho tam mít. Ti, kteří jsou zvyklí na Windows, jsou spokojení, a ti kteří potřebují Linux, tak to pro ně není problém přeinstalovat. A cena je stejná. Neboli, když si to přeložíme, Windows se na netbooky neinstaluje proto, že by byl žádanější, nebo lepší, ale protože je skoro zadarmo.
Tedy pouze dva důvody. Zvyk a cena.
Mel jsem problemy s ati v gnome/kde presneji s ovladacema nestabilita atd.. .. Kde 4+ jsem ani nezkousel,neni duvodu, pote co jsem ji prodal a koupil nvidii, od vydani ubuntu 8.10 + gnome + nvidia = 101% spokojenost.
Jste ponekud OT, nemyslite? Ackoli ja bych ctenarum taky moc rad sdelil, ze se mi povedlo minuly tyden nakonfigurovat trackpoint s evdev a 101% spokojenost - ale koho to tu zajima? ;-)
Bednáři, s nelichotivým stavem KDE 4 máš víceméně pravdu, ale s tímhle řešením si přišel pozdě. Možná před rokem, se něco dalo dělat, ale v současné době už i ty hlavní distribuce rozhodly o nasazení KDE 4 jako hlavního prostředí ve svých aktuálních vydáních (některé to udělají za pár měsíců), čili nezbývá než postupně upgradovat, protože ke KDE 3.5 se už vracet nebudou a na KDE 4.5 už taky čekat nebudou. Vlak už je rozjetý a nedá se zastavit.
Evoluce jde poměrně rychle dopředu. Kde je MS se svými Vistami, které vyvíjel 10 let s obrovskými investicemi a armádou vývojářů? Kde je KDE4 po roce vývoje, srovnáme-li 4.0 a 4.2?
Pozvolná evoluce je jediný způsob, jak KDE dostat na desktopy - pokud by byla vyvíjena jakási superstabilní verze 4.5, vůbec bychom se jí nemuseli dočkat. Není tolik vývojářů, kolik je všemožných konfigurací desktopů, nebo-li kolik je uživatelů, kteří mohou mít specifické problémy.
Souhlas.
Navíc navzdory křiku nespokojenců se touto cestou zajistí, že se budou vyvíjet aplikace a feature, o které uživatelé budou mět zájem. Čistá, rychlá odezva.
KDE 4 je pouzitelne davno, jenom clovek musi pouzivat spravnou distribuci (a bohuzel KDE-centrickou mame jenom jednu).
Stabilita je od 4.1 (coz bylo prvni plne vydani KDE - 4.0 byla v podstate jenom platforma) vyssi nez u KDE 3 (alespon na mych trech pocitacich).
Naroky na vykon jsou na Intelackych grafikach vyrazne mensi nez KDE 3 (a 4.2 uz jede moc hezky i na Nvidiich). Programy startuji neporovnatelne rychleji a cele prostredi je mnohonasobne sviznejsi.
Bohuzel vyvojari udelali par chyb. KDE 4.0 se vubec nemelo jmenovat 4.0 ale meli oddelit platformu a vydat ji zcela oddelene jako tech preview, nebo neco v tom smyslu a rozhodne meli vic synchronizovat vydani novych verzi jednotlivych programu (na dost dulezitych programu se porad ceka - KDevelop, KOffice, Kaffeine...). Nicmene uz dnes je KDE 4 mnohem pouzitelnejsi nez KDE 3 (kdyz clovek pouziva KDE 3 verze aplikaci, ktere zatim nejsou kompletne preportovane).
To s tim narokem na vykon rozhodne neni pravda. S KDE4 se mi na laptopu rychleji vybije baterka, takze urcite vic zamestnava CPU, grafiku nebo disk. Zkousel jsem to nekolikrat pri cteni PDF na ceste, pri surfovani na netu, pri programovani...
KDE-centricka znamena ze primarnim prostredim dane distribuce je KDE, nastroje distribuce jsou primarne vyvijeny pro KDE/Qt, o udrzbu KDE se stara vyrazne vyssi pocet lidi nez o jina prostredi. Mluvil jsem samozrejme o OpenSuSe.
Jasne Gnome-centrickou distribuci je napriklad Ubuntu.
No, na Bednáře to není tak zlý článek, ale některé základní teze jsou mylné. GNOME rozhodně není prostředí jen do korporátní sféry. Naopak pro BFU do domácností je GNOME vhodnější než KDE, už kvůli stabilitě, ale i kvůli jednoduchosti. To mám ověřené z praxe. A vzhledem k tomu, že je to hlavní prostředí Ubuntu a Fedory, celosvětově pravděpodobně nejrozšířenějších desktopových distribucí, tak je i nejrozšířenější mezi běžnými uživateli.
Jinak nevím, kde pan Bednář přišel na ty extrémní systémové nároky, když je KDE4 pomalu méně náročné jak KDE3. Možná si spletl platformu a měl na mysli Visty.
Ono je to spis tim ze Gnome je (i kdyz tak na prvni pohled nevypada) hodne Windowsoidni (presne ten duvod proc ho nejsem dlouhodobe pouzivat). KDE je velice Unixove prostredi se vsim vsudy.
A podle jakych znaku od sebe rozeznas "Windowsoidni" a "velice Unixove" prostredi ? Nebo to jen tak placas? Treba prehlednost vyberoveho menu je v KDE4 a Gnome urcite dost rozdilna... a jestli ti prehledne menu prijde moc "Windowsoidni" tak jsem asi z jinyho sveta a neco mi unika.
Já když jsem začal používat Linux, zkusil jsem obojí a zvolil KDE, protože bylo podobnější Windowsům. Naopak GTK+ aplikace ve Windows působí jako pěst na oko. Ukázkovým příkladem je třeba GIMP.
A co třeba Firefox ten tam taky působí jako pěst na oko ?
Beru že někomu více vyhovuje KDE a nekomu více Gnome, v mojem okolí využívá více lidí např. Gnome (Vysoká škola)
Tím neříkám, že jedno je lepší než druhé, ale argumenty tohoto typu sou fakt hodně divoký.
Ako päsť na oko pôsobil vo Windows len GIMP 1.x. GIMP 2 do Windows zapadne rovnako ako ten Firefox. To, čím nezapadá je skôr jeho neobvyklá koncepcia, na ktorú nadáva aj kopa linuxákov. Ale to nie je o vlastnostiach KDE či Gnome. Pokiaľ ide o linuxové aplikácie pre Windows, je vec ich vývojárov, nakoľko ich do Windows integrujú alebo nie. FF trebárs používa prevažne dialógy Windows, GIMP aj tu ponúka dialógy Gnome (opäť často kritizované aj linuxákmi, mne nevadia).
Mne v začiatkoch určite pripadalo KDE(ani si už nepamätám či 3 alebo 2) windowsoidnejšie ako Gnome, medzitým sa obe prostredia dosť zblížili. A kopírujú aj od Windows aj od Macu (čo mi nevadí), prinášajú samozrejme aj niečo vlastné. Staré GUI a jeho vlastnosti sú v prípade oboch prostredí už dávno zabudnuté.
Jediný co je na KDE stejný nebo podobný Vistám je, že má jako default jeden panel, který zabarvený jako Vista, ale to jen u výchozího stylu. Jinak nastavení, práce není ani náhodou podobná Vistám (naštěstí). Nastavení vypadá spíš jako z MAC OS X!
A k článku. Myslím si, že KDE 4.2.1 je velice použitelné. Ano spadne(no ale to musim dělat švíky), ale vezmeme-li si jak vypadala verze 4.0 a teď taK klobouk dolů. NEvím, ale jak tak čtu diskuse tak většina uživatelů nejspíš přejde na verzi 4.3. Jediný co mi chyby je pořádnej Amarok, ale to vypadá docela nadějně a další!
Taky bych řekl že dost lidí to už něvydrží a přejde na 4.3. Nicméně není kam spěchat. Dokud to nebude stabilní a neukážou se nějaké závažné nedostatky/bugy verze 3, tak je zbytečné přecházet. Do 4 se zatím hrnou ti co mají rádi experimety a problémy.
Ja mam ctyrjadro bezici na 3.2 GHz, 8 GB pameti, 8800 GT grafiku a od 4.1 jsem se vratil zpek k proverene 3.5.10 ne z duvodu bugu (kterych tam byla spousta od nekolika zasadnich az po cele stado prkonit najio nemoznost razeni v seznamu procesu KsysGuardu) ani z duvodu chybejici konfigirovatelnosti a funkcionality (a ze to je stale bida s nouzi oproti 3.5) ale z duvodu... vykonu. Prekousnu lecos ale to nutkani porad hledat kde a proc je zatazena rucni brzda, to bylo na me moc.
No nevím, problém bych asi viděl jinde než v KDE...
Celeron M 1,6 Ghz, 1500Mb RAM, VGA Intel 915 a vše běží tak jak má a celkem svižně..
I mološi Open Office a Firefix :-)
Pár bugů sice je, ale ve srovnání s jinými prostředími je na tom v tomhle zhruba stejně (no i když v xBUNTU nikdy nikdo neví) :-).
Zajímavé... core2duo@2.0GHz, 3GB RAM, 8600M GT a nemám s výkonem potíže. 4.1 bylo s výkonem na štíru, ale 4.2 už na nových nvidia driverech šlape jako hodinky.A ani bugů jsem si nějak moc nevšiml, jako nejvýraznější problém vnímám chybějící aplikace.
Co myslíte těmi chybějícími aplikacemi? Dají se snad provozovat aplikace psané pro staré KDE. V Linuxu je sice zpětná kompatibilita trochu divoká, ale doufal bych, že u KDE aplikací to není problém.
Jo, dají... Ale prostě je to podobný povzdech, jako když je něco jen pro GTK. Jediné, co bych silně ocenil by byl knetworkmanager integrovaný do KDE, na to si ale budu muset ještě počkat. (snad 4.3?)
U me dobre, se zakladni myslenkou souhlasim. Je super, kdyz si tady clovek muze obcas precist clanek od cloveka, ktery dokaze argumentovat.
Bohuzel je tam vazne nekolik prehmatu. KDE4 fakt neni nijak extremne narocne (provozoval jsem ho na 900MHz procesoru s 256 MB RAM). Gnome se na domaci desktop asi docela hodi, kdyz s nim Ubuntu udelalo takovou "diru do sveta". Je pravda, ze Gnome je asi vice "modularni", ale zda se mi, ze se take snazi v poslednich letech tlacit filozofii jednoho oficialniho programu ke kazde uloze.
Jinak podle me je spise problem v distribucich, nez v KDE/Gnome. Gnome muze vypadat opravdu skvele, pokud si s tim clovek pohraje. KDE vypada v "defaultu" rozhodne lepe, ale take by se na tom dalo pracovat. Distributori bohuzel misto "vytuneneho systemu" radostne cpou uzivateli (receno s nadsazkou) defaultni system s tu modrou, tu zelenou a obcas hnedou tapetou. Tudy cesta nevede, co si budeme nalhavat, obal prodava a konkurence se v tomhle dost polepsila.
Používám KDE4 už skoro rok. Verze 4.0 byla dost problémová, 4.1 byl výrazný krok dopředu a 4.2 už chybí dotáhnout jenom pár drobností. Když se podíváte na Windows 7, spousta nových funkcí je okopírovaných z KDE4. To je můj pohled jako běžného uživatele. Chápu, že některým chybí konfigurovatelnost věcí, které v KDE3 nastavit jdou. Ale pro naprostou většinu uživatelů to je nepodstatné.
V článku se jenom píše, jak je KDE4 špatné, ale nepřináší téměř žádné konkrétní argumenty nebo problémy. Jediné dva jsou výkon a stabilita. A ty jsou oba dva úplně mimo. KDE 4.2 je stabilní a výkoné. Běhá mi na starém notebooku určitě líp než KDE 3.5 nebo Windows XP.
Co bych vytknul je to, že první ostrá verze měla být až 4.2. Také se mělo počkat na dotažení aplikací - KOffice, Kopete, AmaroK, Krusader, K3b a dalších. Ale věřím, že KDE 4.3 už bude plně funkční a plně vybavený desktop.
Nelze než souhlasit, článek opravdu postrádá jakékoliv vysvětlení, proč je KDE 4.2.1 "tak špatné", jak autor tvrdí. Naopak, já se domnívám, že KDE 4.2.1 je už velmi dobře použitelné, ale na některých HW konfiguracích může dělat problémy, ostatně jako mnoho jiných aplikací v Linuxu. Navíc i KDE 3.5.x trpí mnoha mouchami, i když spíše kosmetickými, ale o to více otravnými, viz např. nikdy nevyřešený problém se samovolným posouváním ikon na ploše. Osobně jako jediný vážný problém vnímám nedokončenost některých stěžejních aplikací pro KDE4 a snad občasnou nestabilitu Plasmy. Nicméně na obou zmíněných věcech se usilovně pracuje a s každou verzí je vývoj mnohem dále.
Dal jsem KDE šanci, počkal si na opravdu stable verzi, ještě chvíli počkal a minulý týden se mrkl, jak vypadá čtvrtá série. Prostředí je šikovné, podpora pro vývojáře úžasná, aplikace furt po staru. Až se klasické aplikace (editor, browsery, email,...) upraví tak, že se nebudou podobat starým přebarveným, přeprvkovaným a překlikaným verzím, pak na to zvesela přejdu. Vrátil jsem se zpět do gnome (sice podle mého nemají takový potenciál v prostředí pro kvalitní aplikace - KDE udělal fakt krásný refactoring), nicméně dávám KDE tak ještě 2 roky - pak to bude fakt cool :-).
Když dojde na klikání, tak jsem one-touch uživatel (dá se říct, že mě nakazil mac). Většinu času stejně trávím v terminálu. Z tohoto pohledu mi rozhodně vyhovuje GNOME (umí všechno, nabídnou ucelenou funkci jedním tlačítkem), nikoliv KDE (umí všechno, nabízí všechno všude). Nezačínám flame - jen jsem ukázal profil jednoho uživatele a jeho osobní výběr.
Myslím si, že tímto článkem autor KDE docela silně pomluvil. Neříkám, že KDE 4.0 bylo něco extra, to se fakt vydávat nemělo, ale kde 4.1 a 4.2 jsou podle mě dost použitelné. A některé vychýtávky ze 4.2 už mi hodně přirostly k srdci. Co se týče výkonu, tak KDE používám i na notebooku s integrovanou grafikou a je to svižné až až. A myslím si, že celý desktop nemůžete odsoudit jen kvůli tomu, že některá aplikace není dotažená do konce nebo portována do QT 4.
Ja myslim, ze autor narazi na nedodelanost a chybejici veci oproti KDE3. Tady asi tezko muze byt sporu o tom, ze to je pravda.
Vetsina lidi zase argumentuje pro KDE4 proto, ze to hodne dobre vypada. Osobne je mi Plasma ukradena a widgety na plose stejne nevidim, protoze je mam necim prekryte. Realny prinos ficur KDE4 je tedy pro me nula. Zato chybejici funkce a vychytavky z KDE3 vyrazne chybi. Kvuli tomu nemuzu napr. prejit na novejsi verzi Kubuntu, protoze bych o KDE3 prisel...a to nechci.
Vydani a "nuceny" prechod na KDE4 je podle me takova hura akce, ktera se neda delat na business ready desktopu. Na to uz narazil Microsoft s Vistou a KDE4 jde v jeho stopach.
A proč tedy autor aspoň jednu z těch chybějících nebo nedodělaných věcí nezmínil? Proč třeba nenapsal KDE 4 bude použitelné, až bude umět to, to a to a až se opraví to, to a to. K tomu by bylo třeba to KDE4 opravdu vyzkoušet a mít argumenty. Jenže článek je místo toho plný vaty, prázdných pojmů a klišé.
-1
KDE se musí vyvíjet, jinak by prostě neudrželi krok. Nemůžete mít do aleluja furt to samé KDE3, kde už kód nepochybně přerostl autorům přes hlavu, protože to programovali kolik, deset let?
Chyba je u vydavatelů distribucí, protože ti měli jesště chvíli podržet KDE3 a nechat čtyřku jako možnost pro fajnšmekry.
a jsem spokojen.
pravda, jednou za uherák to zazlobí, zejména pokud se KDEčkům pod rukama čaruje se součástkama (aktualizace), ale jinak jsem nic závažnějšího nezaregistroval.
... že Linux má krásný a vysoce použitelný desktop, který ale reálně použitelný není
Nejak nechapu, jak neco nepouzitelneho muze byt visoce pouzitelne a naopak.
P.S.: Co to presne znemana "vysoce pouzitelne?"
Byl jsem dlouhodobyu uzivatelm KDE. Kdyz jsem videl KDE 4 a rozhodoval jsem se, jaky desktop bude na mem novem pocitaci, rozhodl jsem se pro XFCE. KDE 4 se mi nelibi z hlediska koncepce ovladani, vetsina beznych operaci mi prijde mnohem slozitejsi nez v ostatnich desktopovych prostredich. Zkousel jsem i GNOME, ale tam mi zase vadi omezena nastavitelnot a mnozstvi zbytecnych efektu. Cekam kdy se objevi KDE 5 s alespon trochu pozmenenym konceptem :-).
Pouzivam KDE 4.2.1 s QT 4.5 na Gentoo na svem pocitaci jako jediny desktop a Linux je jediny OS a jsem spokojeny. Nainstaloval jsem to v lednu na svuj uplne novy 64bit pocitac a o funkcnost a stabilitu jsem se rozhodne neobaval. Takze prvni a treti podminka idealniho stavu definovane autorem jsou splneny ;-) Co se tyka pouziti laiky, to nedokazu posoudit, protoze laikove muj pocitac nepouzivaji, ale rozhodne bych se nebal to laikovi na pocitac nainstalovat uz proto, ze s KDE bych mu pomoci dokazal, kdezto s napr. Gnome urcite ne.
Jedine, s cim z clanku lze souhlasit je, ze vydani KDE 4.0 bylo uspechane a ze to byla chyba priznali i sami vyvojari. Jenze od vydani 4.0 se toho hodne zmenilo. Dnes je KDE 4.2.1 podle meho nazoru dobrou nahradou za 3.5.10. Jedine, co mne v KDE 4.2 chybi, je K3b. To je vlastne to jedine, co mi chybi k naproste spokojenosti. Rozhodne vymena KDE 3.5.10 za 4.2 pri instalaci noveho pocitace byl krok, ktereho jsem nikdy nelitoval.
Stabilita je uplne v pohode - uz si ani nepamatuju, kdy by mi cokoli v 4.2.1 spadlo - ani aplikace, ani desktop.
Rychlost - je srovnatelna s KDE 3.5 na stejnem HW, coz je super vzhledem k tomu, jak velky skok KDE 4 je.
Graficke problemy uz jsou taky minulosti, pokud se pouzije Qt 4.5 a NVidia drivery 180.29. V tehle kombinaci je to rychle, stabilni a navic jeste krasne :-) KDE 4.3 postavene na Qt 4.5 bude proste bomba.
BTW: skatulkovani KDE a Gnome uzivatelu je smesne. Ja s Gnome nevydrzim zit, ale kolega, ktery pouziva pocitac podobne jako ja, si je nemuze vynachvalit. Kazde prostredi ma svoje a zalezi, co kteremu uzivateli lepe sedne. To, ze Gnome pouzivaji nezkuseni uzivatele, je do znacne miry dane tim, ze je to default v Ubuntu a tam je fakt vymazlene. Kdyby se Ubuntu stejne venovalo KDE a melo ho default, tak by tihle uzivatele pravdepodobne pouzivali KDE, protoze jim je jedno, co to je, hlavne kdyz to tam je a funguje to. Oni totiz casto ani nevedi, ze muzou mit uplne jiny desktop a nebo ze jich na jednom pocitaci muzou mit nekolik a prechazet mezi nimi dle libosti bez nutnosti restartu systemu. Tohle na Woknech proste neni, takze to neresi a pouzivaji to, co se jim nainstalovalo.
Pouzivam 4.2, obcas zbuchne plasma, ale nic co by neslo prezit (a narozdil od widli se pekne slusne restartne a system jede dal). Trochu chybi aplikace, sahnul sem tedy k unstable verzim (abych nemusel mit kdelibs 3.5). Z toho co pouzivam (Amarok, k3b, ...) vse funguje.
Rozdil proti 4.1 je celkem propastny a vyvoj je zatracene videt (opet narozdil od widli, kde z pohledu uzivatele/admina nevidim zadny podstatny vyvoj od XP).
Mam na desktopu KDE 4.2.1 a tvrdim, ze je to pouzitelne prostredi. Navic si troufam po mnoha zkusenostech tvrdit, ze pro vetsinu beznych uzivatelu, kteri maji tu cest s nim delat, je jeho pouziti velice prirozene a skutecne snadno se na nej zvyka.
Vazim si prace tech, kteri dokazali udelat obrovsky pokrok od KDE 4.0 coz bylo opravdu technology preview do KDE 4.2.1 coz je pouzitelny desktop. Nemusi se Vam libit jak KDE 4 treba vypada, jak se chova, vlastne ho nemusite pouzivat. Ale kdyz uz se tak rozhodnete, tak zkuste udelat i neco vic nez jenom kritiku. Treba poslat alespon jeden bugreport, udelat jedno male howto, pomoc jinym ve foru atd.
Posledni poznamka je k vydani 4.0. Dovedu si predstavit, proc bylo vydano KDE 4.0 jeste ve fazi totalni rozpracovanosti. Vsechno na tomto svete stoji penize a i veci "zadarmo" nekdo plati. A verte tomu, ze ten kdo plati, chce vetsinou videt alespon nejake vysledky. Pokud tohle byl ten hlavni duvod vydani KDE 4.0 v takovem stavu jakem bylo, pak se na ty kdo to udelali nezlobim. Moc na vyber nemeli ...
Mně se KDE 4 velmi líbí. Takové aplikace jako delfín, okulár, amarok, gwenview ... jsou přesně podle mé chuti. Mě zajímá vývoj, pokrok, to, že to jde zvesela dopředu. Sám jsem se docela nedávno zapojil do překládání uživatelských rozhraní, nejenom pro KDE, a můžu říct, že je to obrovský pocit zadostiučinění, vidět, jak se vzhled a uživatelské pohodlí při ovládání aplikace změní, když je hotovo.
Momentálně se mě akorát dotklo, že se mi, na rozdíl od 32bitové verze, nepodařilo zaktualizovat KDE na KDE 4.2.1 na mém 64bitovém notebooku... Z mého pohledu bude stačit počkat si zhruba do (května) června, až vyjde nová Mandriva. Tak to je můj pohled na otázku správného načasování vydání stabilní verze. :-)
Jsem v situaci, kdy se pokouším prosadit linuxový desktop. A musím konstatovat, že autor má plnou pravdu.
Právě mám v práci počítač uživatele, který byl natolik nespokojen s wokny, že souhlasil s experimentem s Linuxem. Laborování je podstatně více, než mi je milé - aby to vyhovovalo skutečně v tomto případě vysokým nárokům.
1) S ohledem na požadavek rychlosti vypadlo GNOME - to má ryze woknoidní chování a tak jsem ho zavrhl dopředu - to by uživatel změnu vůbec nepocítil, jen by se musel učit nové ikony a nové programy. GNOME možná je kvalitní prostředí, ale ta 'živost' se podobá woknům.
2) Tedy KDE 4.2.1 - obecně souhlasím s tím, že je již velice slušné. ALE ta stabilita je opravdu výrazně slabší, což já, jako fanda, ještě překousnu (hlavně kvůli tomu, že se to potřebuji včas naučit). Ovšem uživatel, kterého v zásadě nějaký 'OperačníSystém' nezajímá a chce jen spolehlivý a výkonný nástroj, tak pro toho KDE 4.2.1 pořád nejsou. Kromě toho je vidět, že je to mladý nevyzrálý desktop. Toto se poměrně těžko dokládá, jde o 'eleganci chodu' - prostě zralá žena je něco jiného, než nevycválané mládě - a tady KDE4 čeká ještě dlouhá cesta. Ono je zřejmé, že 'pod sukní' KDE4 vypadá velice nadějně, ovšem potřebuje to ještě čas, kdy s tím budou pracovat hlavně lidé, jako zdejší čtenáři, ale nikoliv ti pověstní běžní Frantové.
3) Takže to nakonec skončilo u KDE 3.5.10 - pořád nejlepší - vynikající stabilita, nízké nároky a navíc ona elegance - to je podle mého to, co může linuxovému desktopu získat přízeň.
Ovšem nějaké čekání na bájné KDE 4.5 je blbost. Ostatně i to pověstné KDE3 pamatuji ve verzi 3.0 &spol. - a byla to pěkná hrůza. Pokud si na to vzpomenu, tak rozdíl mezi KDE 4.0 a 4.1 je přibližně stejný, jako mezi 3.0 a 3.1, jen tenkrát nebyly alternativy. KDE 4.2 (a i 4.3) je jasnou snahou co nejrychleji dotahovat technologické nedodělky v době špatné pověsti a celé prostředí co nejdříve dovést do stavu hotového celku i za cenu dočasné nižší stability - stejně to teď k širšímu nasazení není vhodné. Už se ovšem těším na to, že potom se vývojáři soustředí na vyladění, podobně jako to proběhlo zhruba mezi verzemi 3.1 a 3.5. Plně souhlasím s názorem autora, že právě tento koncepčně zcela nový, výkonný a spolehlivý desktop je tím, co (spíše) OpenSource (než) Linux potřebuje ke svému prosazení.
Na začátek bych se měl asi přiznat, že KDE 4 (aktuálně používám verzi 4.2) používám asi týden a za tu dobu si téměř zcela získalo mé srdce. Elegantní ovládání, celkově velmi příjemné prostředí a vypadá fantasticky. Takže tento článek mi mírně zvedl krevní tlak. Ale budu se snažit být objektivní ...
Už to tu myslím zaznělo, ale jak by řekl Kryton z Červeného trpaslíka, teoreticky jde o jednu věc, ale považoval jsem ji za tak významnou, že jsem ji uvedl hned dvakrát :): chápu, že jde spíše o obecnou úvahu na téma situace KDE 4, ale v článku nejsou vůbec žádné argumenty ani konkrétní zkušenosti, kterými by autor podpořil svá tvrzení. Pokud by se jednalo o notoricky známy fakt, na kterém se většina lidí shodne, tak by je snad nebylo nutné uvádět, ale v této situaci, kdy si zřejmě nadpoloviční většina uživatelů myslí opak, bych nějaký ten argument čekal: v čem je KDE 4 nepoužitelné, v čem spočivá jeho nestabilita, přiložené již zmiňované bugreporty, nějaké konkrétní zkušenosti s nestabilitou, kdy, jak, kolikrát, etc. Já mohu hovořit pouze za sebe, maximálně za několik svých přátel, a všem nám připadá KDE 4.2 stabilní a dobře použitelné. Jistě, že je zde několik drobných dětských nemocí, ale ty jsou celkem nepodstatné. Nárůst rychlosti, hlavně při nabíhání, je vcelku patrný. Že je svět plný lidí kteří křičí Widle jsou na hovno, Linux je na hovno, KDE jsou na k ničemu, jsme asi celkem zvyklí, ale od Rootu.cz bych čekal trochu serióznější argumentaci a publikací tohoto článku, abych parafrázoval slova Miloše Zemana : "Úmyslně se vyhýbám pojmu blábol", u mě mérně klesl, protože tak, jak je to zde podáno, to zní jako pouhá sprostá pomluva. Myslím, že bychom všichni měli toto úsilí patřičně bodově ohodnotit ...
No po týdnu už určitě můžu posoudit stabilitu systému? No to je trochu hloupost ne?
Já KDE 4.1 používám pro práci a ne na hraní a opravdu stabilní není. Pokud systém musím restartovat, abych mohl dále pracovat i kdyby to bylo jednou za týden, je to pro mě nestabilní.
WinXP jsou rozhodně stabilnější.
Ja KDE pouzivam od prvni betaverze 4.2 a naprosta spokojenost a stabilita, ani na jednom stroji kde mam KDE nahozene s tim doposud nebyl zadny problem ;).
Pane anonyme,
Hloupost to není. Pokud si pozorně přečtete můj příspěvek, zjistíte, že jsem sice napsal, že KDE 4.2 sám používám zhruba týden, ale v textu explicitně odkazuji též na zkušenosti svých přátel a též na zkuešenosti předchozích přispěvatelů v této diskuzi, které jsou až několikaměsíční. Tak nevím, jak je to s tou hloupostí ...
Dále nikde neříkám, že používám systém na hraní, běžně na něm pracuji.
Váš názor, že "Jistě, že je zde několik drobných dětských nemocí, ale ty jsou celkem nepodstatné." to vystihuje. Pro Vás již plně funkční, pro mě se 4.2.1 dostala na práh použitelnosti, pro lidi kolem mne, zatím ne. Oni jsou zvyklí, že (ve WXP) "to" většinou běží bez problémů - a považují to za normu. Ty prkotiny se potom stávají obludami.
Dobre, bavme se v konkretni a nikoliv abstraktni rovine:
- Po změně nastavení pracovní plochy z defaultu (plasma) na Pohled na složky (původní způsob zobrazování desktopu a la KDE 3.5) se widgety seskupily na jedno misto na plose a nesly nikam odtahnout a pomohl az restart pocitace.
- Spodní pruh úloh si nepamatuje nastavení, takže když ho roztáhnu přes celou obrazovku, tak při přístím restartu je zase stažený do poloviny.
To je vše. Samozřejmě každý má jiný práh tolerance, ale tohle většinu lidí co znám nerozhodí. Je jasně, že když to srovnáte s XP, které se ladily 6 let nebo jak dlouho, tak to je asi rozdíl. Ale to by je člověk asi už musel používat nadosmrti, pokud se bojí sebemenších problémů. Mimochodem všechny operační systémy se kterými jsem pracoval (Win 95, Win 98, Win 2000, Win XP) měly v době svého uvedení podobné mouchy, které se opravovaly až za provozu, nebo ještě horší, o stavu v jakém Microsoft uvedl na trh třeba Windows 98 bych se zde raději nerozepisoval, o stabilitě taktéž ne. Visty jsem nezkoušel, takže nevím, jestli, když jse vyvíjeli 5 let, tak v době uvedení byly bez chyb, ale moc tomu nevěřím ...
Me prave treba nestabilita a nedotazenost KDE pripada jako hola a vseobecne uznavana skutecnost. Jsem trochu v soku z toho, kolik lidi tady tvrdi opak. Mam nekolik konkretnich zkusenosti (s KDE 4.1 a 4.2 - obe jsem pouzival): 1) startuje pomalu, 2) programy startuji desne pomalu (vsechny, pripada mi to, jak kdyby pri spusteni vzdy predchazelo sleep 2 && run), 3) Plasmoidy jsou na houby, tezko se s nimi manipuluje, je to takove pomale a trhane, 4) vypada to verzi od verze hur (subjektivne), 5) nektere programy nejsou pro KDE4 v pouzitelne verzi (k3b napriklad), 6) tezko se to skinuje, napriklad skiny na panel, co mi fungovaly v 4.1 uz ve 4.2 nesly, nejsou zadne poradne skiny pro okna vyjma Oxygenu, 7) nektere programy mi obcas padaly (vcetne Kopete, kalendare...), 8) naprosto zasadni vec jako applet pro networkmanagera neni (tedy pred asi mesicem nebyl)...
Bylo by toho hodne, ale co uz. Nerad bych se dostal do podobne diskuse jako s jednim manikem, ktery mi tvrdil, ze W7 bezi naprosto skvele na 256MB RAM. Jako tvrdit mi to muze, ale vim, ze to neni pravda...
No konecne alespon nejake konkretni vytky, ale chtelo by to jeste uvest hardware, na kterem se pracovalo. Moje zkusenost (Core 2 Duo 1.66, 1 GB Ram, KDE 4.2.0) je nasledujici:
1) Startuje rychleji nez KDE 3.5 (o cca 25%)
2) Programy startuji stejne rychle jako v KDE 3.5. Jedine co bych vytknul je horsi sprava pameti, kdyz je spusteno vice aplikaci, tak pri prepinani oprtozi KDE 3.5 dele swapuje. (nevim jestli je to tim, ze aplikace zerou vice pameti)
3) Plasmoidy jsou uzivatelsky prijemne, manipuluje se s nimi snadno a elegantne, jsou svizne.
4) To je opravdu subjektivni
5) K3b jsem zatim nezkousel
6) nezkousel jsem
7) Kopete mi take cca 2x spadnul (vzdy ale az pri vypinani), ale v KDE 3.5 padal casteji ... :)
8) Knetwork manager uz je ...
A o cem chcete diskutovat? Ja jsem popsal svoji zkusenost s KDE, vy jste ji popsal uplne obracene. Vy tvrdite, ze plasmoidy funguji skvele, ja mam opacnou zkusenost. Tady neni o cem diskutovat, z takovych situaci vznikaji pouze flamy. Jak se chcete dohodnout u veci, ktere by se v podstate daly zmerit, ale nikdo z nas je nemeril? To nejsou zadne argumenty, to jsou fakta (byt nam obema z pochopitelnych duvodu chybi to "mereni").
Jak jsem napsal uz v prvnim prispevku, nedavno mi nekdo tvrdil, ze W7 (se vsemi programy a ze jich ten clovek uvadel peknou radku) funguje skvele na 256MB RAM. Je to uplne stejna situace... Mimochodem, uvadel jsem to v tom prvnim prispevku prave proto, abych se necemu obdobnemu vyhnul. Bohuzel se nepovedlo a zase mi nekdo tvrdi, ze "bila je cerna".
Jinak vam samozrejme dobre fungujici KDE4 preju, dokazal bych o nem take napsat leccos dobreho.
do kde 3.5 existuje kicker panel ktlight (ve zdrojaku je potreba upravit tri radky aby to behalo), nagios plasmoid bych uvital a kdyby fungovaly ruby bindy, uz mohl existovat :)
Nemyslím, že by autor na KDE4 plival. Já to také nedělám, naopak ho považuji za něco, co alespoň v tuto chvíli nemá (technologickou) konkurenci. To ovšem nemá nic společného s tím, že je toto prostředí neschopné nasazení u zmlsaných uživatelů, kterým musí nabídnout nějakou výhodu oproti jiným prostředím (MSWin, OSX, KDE3, GNOME) protože v podobě stability má výraznou slabinu a tu získá teprve časem. Ostatně mým oblíbeným čtením jsou stránky http://techbase.kde.org/Schedules :-)
Proc by melo byt nevhodne? Oproti Windows je to urcite pokrok, Mac OS X neznam, KDE 3 pokrok, Gnome je mirene jinak (na normalni uzivatele, ne na ty rozmlsane). Mozna je problem stability v distribuci? Ja si na pad nejake aplikace nepamatuji od 4.1... A to je to muj pracovni rozdrbany system, na kterem zkousim vsechny patche a delam hokusy pokusy.
Právě píši z mnou připravované stanice. KDE 4.2.1 vypadalo skvěle, mnoho fičurek, které na KDE3 nejsou, zdá se i funkční, ALE uživatel bude potřebovat naprosto bezchybný chod a tady bylo problémů více, než je zdrávo. Vesměs pitomosti: občas nejde klávesová zkratka alt-f2, konqueror4 si neporadí s www.mapy.cz (k3 ano), občas wokenní chování - tedy kliknu, čekám, nic se neděje, pak se to rozhoupe, občas se ztrácí nastavení. kromě toho jsem mu slíbil, že to bude svižnější, než wokna. A pro KDE4 to zatím neplatí (náročnost možná není vysoká, ale slušně vybavený desktop zatím papá hodně). Já na své rozdrbané mašině toto vždy časem doladím, ale na prakticky vzorový desktop, na kterém má dělat někdo jiný, KDE 4.2.1 nepřipadá v úvahu.
Používám OpenSUSE - možná poraďte lepší distribuci, já však ze seznamu K/Ubuntu, Fedora, Mandriva lepší desktop, než OpenSUSE s KDE3 nenašel.
To alt+f2 je fakt, na to se musim mrknout. Kdyz chci sviznost, tak LXDE trebas, ale zase se ztrati luxus... Momentalne me KDE 4 na Fedore prijdou rychlejsi nez KDE 3 na Open SUSE, ze kterych jsem prechazel a to je Fedora porad hodne pomala. Ja to dal kamosce, zvykla si v pohode, jen proste blby Inteli ovladace (nezavisle na prostredi).
Presne tak, pan Bednar svymy clanky nekdy plytva mistem. Neco tento clanek ma do sebe. KDE4 bylo celkove moc brzo na svete, ale uz s tim nikdo nic nenadela. Sam jej pouzivam uz nejaky ten PA a vse mi funguje bez problemu. Az na problemy s ATInou, ale to je problem ovladacu ve vetsine pripadu. Ano chybi tam plno programku apod.serepeticek, ale proc si je nedoinstalovat z KDE3, kdyz to jde (je to sice reseni jako skrabani na opacne strane hlavy, ale ta moznost tu je).
Kazdemu vyhovuje neco jineho... mne KDE4 ;)
KDE4 používám od verze 4.0.1 a když jsem si přečetl článek, došel jsem k názoru, že nejspíš žiju na jiný planetě.. Rozdíl 4.2 oproti 4.0.x bych nenazval propastným.. To se totiž ani srovnávat nedá. Od instalace 4.2 mi zatím KDE nespadlo jednou jedinkrát, proto se tu nestačím divit. Jediný co tomu prostředí skutečně škodí jsou ovladače mojí jinak oblíbené firmy ATI. Pravda, konfigurovatelnost panelů apod. přeci jen ještě není ve stavu 3.5.10, ale taky KDE4 není ve verzi 4.5.10...
Ja pouzivam KDE4 od verzie 4.0.4. Od verzie 4.1.x pre mna KDE uz pre mna bola velmi pouzitelne.
Je to moderny desktop, ziskal ocenenie [1] desktop environment of the year award 2008 a myslim si, ze pravom. Mne sedi a pre mna je pouzitelne. KDE-PIM je moc fajne,plasma je super,mne osobne v nej nechyba momentalne nic. KDE4.2.1 je pre mna stabilne.
KDE bude take, aka bude komunita. Ak vase bugy nenahlasite, nikto to za vas neurobi.
to vypada moc pekne, bohuzel se zda, ze to zaim neni moc zahrnovano do dister. V Debianu, Gentoo a Archu to nejak nevidim, coz ke komfortu instalace a updatovani moc neprida. Snad casem.
KDE jsem nikdy neprisel na chut a preferuji GNOME, je to pro me a radu dalsich lidi mnohem lepsi a pro me je vlajkovou lodi linuxoveho desktopu a nekomercniho open source prave GTK a GNOME.
KDE je vlajkovou lodí a proto je na většině enterprise distribucí (RH, Novell) jako výchozí prostředí Gnome :-))
Bednáři, Bednáři tohto snad ani nemůže vymýšlet člověk. Ty musíš být nějaký robot.
Mimochodem používám spokojeně KDE 3.5 a určitě dlouho ještě budu.
protože KDE 3.5 je sice plnohodnotný balík, který je ale koncepčně zastaralý, a zcela zjevně vycházející ze vzhledu a chování starších generací Windows.
Možná vycházející ze vzhledu, na čemž ovšem nespatřuji vůbec nic špatného, anžto si poměrně hodně lidí i v omalovánkách typu XP/Vista nastavuje starší vzhled. Co se týče chování, tak zde zřejmě autor zamrzl skutečně na úrovni Windows, protože ano KDE 3.5 se chovají jako Windows + asi tisíc a jedním jiným způsobem dle gusta uživatele. Co se týče funkčnosti a technologické vyspělosti, pak KDE 3.5 je daleko před staršími, ale s přehledem i novými verzemi Windows (mluvím např. o DCOP, KParts, Kioslaves, možnostech KWin apod. záležitostech). Na druhou stranu není příliš fér srovnávat OS a DE, o to více impnující jsou všechny technologie za DE KDE, které chybí v plnohodnotném OS Windows.
Naše výtvory jsou tu pro uživatele, ne naopak.
KDE4 má zcela jistě mnoho "vychytávek". Problém je, že pokud tam nefungují podstatné věci (jako třeba to vypalování) a jsou tam problémy s věcmi, které fungují na KDE3 - kdosi si tu stěžoval, že se na to nedají (nebo nedaly) nastavit různé tapety pro jednotlivé plochy, nejede na tom preferovaný přehrávač hudebních souborů atd., tak je to prostě nepoužitelné. Kdybych dům pozlatil, tak pokud zapomenu udělat dveře, nebo udělám špatné základy, takže se začnou bortit nosné zdi, tak je to akorát pro kočku.
Vývojáři měli udělat něco, co funguje, a spolehlivě funguje, zajistit a perfektně ověřit spolehlivou funkčnost všeho, co funguje na KDE3 (a co uživatelé potřebují), byť třeba na jiných principech, lépe umožňujících další vývoj, a potom si mohli mohli hrát s ptákovinami typu plasma, o nichž zatím nikdo nebyl schopen (ani v rámci několikadílného seriálu zde) vysvětlit, k čemu uživateli vlastně jsou.
Nyní se snaží tento nedodělek uživatelům, kteří potřebují s počítačem pracovat, a ne řešit pády systému a zasekávání vypalovačky, vnutit jeho protlačováním do distribucí. Maximálně dojde k tomu, že se uživatelé přesunou k distribucím, které se do takovýchto neprověřených a neodladěných novinek nehrnou.
Je opravdu otázka, zda ještě neudělat KDE3.6 a KDE4 nenechat nějaký ten rok odležet, až bude splňovat základní kritéria funkčnosti.
Kdysi na začátku jsem používal Gnome. Sedělo mi. Pak sem zkusil KDE3. Perfektní. Teď jsem na Gentoo, KDE4 jsem používal asi týden a znechutilo mě natolik, že jsem zavrhl všechna komplexní DE a přešel na Fluxbox. Z KDE aktuálně používám jen Kopete (Kopete v KDE4 je podle mě nejlepší multiklient, jaký v GNU/Linuxu existuje), Konsoli - nemám co dodat, prostě jiný emulátor terminálu mi nesedí - a občas KMix (když jsem líný použít alsamixer :-D).
Co sakra mělo být tohle za s*ačku? Omlouvám se, ale nemohl jsem si pomoct, tak strašný "článek" (to se ani slovem článek nedá nazvat) jsem už dlouho nečetl, a to nejen na Rootu. To je snad jen špatný vtip...
Aaaa, teprve teď koukám na autora - Vojtěch Bednář. No tak to jsme doma, to je pak jasné. Tomu člověku by měli useknout ruce, aby už podobné s*ačky nemohl plodit (a že jich bylo bohužel požehnaně, nejen na Rootu, ale i na Lupě). Nezdráhal bych se ho nazvat nejhorším pisálkem na českém Internetu (konkurenci mu může dělat snad jen Radek Hulán).