Hlavní navigace

LibreOffice míří na web i na Android

25. 10. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

S úspěšným kancelářským balíkem LibreOffice se v budoucnu už nebudeme setkávat jen na displejích našich stolních PC a notebooků. Měl by se totiž objevit také v online variantě a verzi pro Android. Je to krok správným směrem? Nejde o rozdrobení vývojářských sil? A co tento krok udělá s konkurencí?

LibreOffice by se měl v budoucnu objevit ve verzi, která by měla fungovat přímo v okně prohlížeče a to díky knihovnám gtk+ 3.2, které obsahují podporu HTML5. Michael Meeks má na svém webu velmi působivé video, na kterém je HTML5 port LibreOffice vidět v praxi. Výsledek vypadá velmi přesvědčivě.

Mimo to bylo The Document Foundation na LibreOffice konferenci (která probíhala 12.-15. října) představeno strategické úsilí o vývoj prostředí, které by bylo možné provozovat na iOS či Androidu. Za zřejmě největší výzvu pak není prý považován samotný port, ale spíše navržení funkčního grafického rozhraní, které by bylo možné ovládat prsty.

Zde je již vidět, že primární snahy nebudou mířit na mobilní telefony, ale spíše na uživatele tabletů. Jde o poměrně logickou skupinu uživatelů, kteří nemají k dispozici téměř žádný specializovaný kancelářský balík, který by se dal pohodlně ovládat dotyky a již vůbec není možné mluvit o nějakých bezplatných či otevřených variantách. Androidům vládne ThinkFree Office, který rozhodně nemusí každému vyhovovat.

Tablety místo netbooků?

Na zájmu o tablety je mimochodem pěkně vidět upadající trend netbooků, které zdá se, uživatele zklamaly. Ti očekávali výkon srovnatelný s klasickými notebooky a snad si také neuvědomovali, jak je velká klasická netbooková obrazovka. Prodej netbooků tak jde poměrně rychle dolů, což na svých prodejích pocítil také Intel se svým Atomem. Ve firmách je dávána přednost klasickým přenosným zařízením a běžní uživatelé zřejmě sáhnou častěji po tabletu.

Takhle nějak by to mohlo vypadat…

Ostatně do velké míry byly netbooky odpískané také Ubuntu, které ve své poslední verzi zvýšilo hardwarové nároky natolik, že si většina uživatelů bude muset hledat alternativní distribuci, nebo se prostě vrátí k Windows. Trh, o kterém se mluvilo a psalo jako o mimořádně perspektivním, zřejmě tak moc zajímavý není.

Tablety jsou nesporným trendem a uvidíme, kde se nachází jejich možný vrchol. Trh se totiž v současnosti začíná konečně dávat do pohybu, když Apple vyrostla konkurence nejen v Samsungu, ale také především v Amazonu a další firmy se zřejmě budou přidávat. Zajímavé je, že vše stojí zatím jako souboj iOS a různých variant Androidu.

Jistě je na zvážení, zda nejsou tablety podobným módním výkyvem, na který za pár let nikdo nevzpomene. Osobně si nejsem jist, ale zdá se, že dotykové ovládání a výzkum ergometrie, vývoj portu a další činnosti mohou celý balík posunout hodně dopředu, bez ohledu na cokoli dalšího.

Problémem LibreOffice nejsou funkce, ale vzhled

Hlavním problémem LibreOffice není v konkurenci MS Office paleta funkcí, která je – alespoň dle mého soudu – velice srovnatelná s tím, co nabízí komerční aplikace, ale ve vzhledu a ergometrii systému. Nechci tvrdit, že každému musí hned na první sezení vyhovovat ovládací prostředí moderních MS Office, ale je pravdou, že je rychlejší, efektivnější, přehlednější a jednodušší (kdo nepoužíval alespoň týden, jistě neuvěří). Uživatel má po ruce všechny funkce, které používá často a ty méně důležité jsou zanořené někde v menu a většina uživatelů je nebude nikdy k ničemu potřebovat.

A ač může klasický vzhled, na který LibreOffice sází, vypadat přehledně a pracovně, zkušenosti většiny lidí jsou právě opačné – většinový uživatel vyžaduje jednoduchost a pěkný vzhled a ani jedno otevřený kancelářský balík nenabízí. A představa, že by měl být určený především pro náročnější uživatele, je také lichá – úspěch podobného projektu bude stát a padat na tom, do jaké míry je rozšířený. Jistě mohou existovat minoritní derivace, ale to zřejmě není případ tohoto programu.

Jestli v nějakém ohledu bude vývoj pro tablety přínosný, tak snad právě v tom, že se vývojáři zamyslí nad tím, jak změnit strukturu a ovládání celé aplikace. Nemyslím, že je nutné jít cestou Microsoftu, ale je zřejmé, že určitý progres v ovládání systému je nutný.

Místo závěru

Osobně si myslím, že pokud se podaří LibreOffice přepracovat vzhled, má šanci na ještě podstatně větší podíl na trhu, než má doposud. Dalším významným faktorem by bylo, kdy se podařila domluva s dalšími projekty na tvorbě jednotného kancelářského balíku – například integrace Thunderbirdu s kalendářem by jistě zvýšila atraktivitu celého systému. Dalších podobných projektů by bylo možné najít více – nějaká odlehčená verze Scribus jako alternativa k Publisher, nějaký nástroj na tvorbu webových stránek, organizaci a editaci bitmapové grafiky atp.

Co si myslím, že je naopak silně neperspektivní, je tvorba online verze podobného projektu, pokud nebude spojen s nějakými zajímavými výzkumnými aplikacemi, které by mohly posunout nejen jej někam dále. Oblast online kancelářských balíků je v současné době již poměrně přeplněná a další nástroj zde bude hledat své místo jen velmi obtížně. Podstatně lepší by bylo zapracovat na lepším spojení s cloudovými službami.

root_podpora

Je jasné, že LibreOffice se snaží zachytit současné trendy – webové aplikace i mobilní platformu a bude zajímavé sledovat, jak se mu povede. Osobně si myslím, že stěžejní bude stále klasická instalovaná podoba projektu, která bude potřebovat především modernější vzhled a lepší ovládání. Vše ostatní bude službou do určité míry navíc. Na druhé straně je třeba říci, že konkurence v kancelářském balíku pro Android ani pro iOS v podstatě téměř neexistuje, a pokud by se dílo podařilo (a módní vlna nesplaskne) šlo by o jistě velice perspektivní oblast, ze které by mohl balík velice dobře těžit.

Snad se opět ukáže, že svobodná výměna dat, vědomostí a technologií je prospěšná pro všechny zúčastněné strany.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudovaný středoškolský učitel fyziky a informatiky, ale dnes vysokoškolský pedagog technologií ve vzdělávání na KISKu na FF MU. Věnuje se především kurátorství digitálního obsahu, online vzdělávání a učící se společnosti.