Linux fotografii zaslíbený?

V našem seriálu o fotografii v Linuxu jsme postupně prošli všechny významné nástroje na správu a organizaci fotografií, ale podívali jsme se také na některé další aplikace – ať již jde o tvorbu panoramat, bitmapové editory nebo jednoduché nástroje na tvorbu obalů CD a další drobnosti. Určitá pozornost byla věnována také bitmapovým nástrojům jako je Pinta či Krita. Stojíme tedy před základním problémem, zda toho Linux může fotografovi nabídnout dost pro profesionální práci a kdy jeho služeb může bez obav využít.

V následujícím přehledu se tedy pokusíme krátce shrnout situaci v jednotlivých oblastech.

Správa snímků

Pokud jde o správu a organizaci snímků, je možné říci, že situace v Linuxu není právě nejhorší. Mimo zcela základních programů pro nepříliš náročné uživatele je možné ke špičce započítat především dva nástroje. Prvním je digiKam, který výborně poslouží všem, kdo potřebují snímky organizovat, třídit, prohledávat a provádět s nimi základní operace. Tento program je možné vnímat jako alternativu k Zoner Photo Studio či ACDSee. Říci, který z programů je nejlepší, je jen velmi obtížné. DigiKam si poradí se základy práce s RAW a dle mého soudu je na tom nejlépe v oblasti úprav snímků. Produkt firmy Zoner má ale dle mého názoru hezčí vzhled a lepší exportní možnosti.

Druhou zajímavou dvojicí je Darktable a Adobe Lightroom. Také zde je situace poměrně vyrovnaná. Darktable si velice dobře poradí s RAW a i jeho možnosti co se editace snímků týče jsou téměř totožné s komerční alternativou. Největší slabinou je, že do něj není možné připojovat pluginy jako do Lightroom. Profesionála možná odradí nepatrně horší výstupy nebo místy pomalejší GUI. I přesto si myslím, že pro drtivou většinu fotografů není v záměně těchto aplikací žádný závažný problém.

Právě správa snímků, jejich organizace a základní úprava je tedy oblastí, kde se linuxovým nástrojům daří držet krok. A vzhledem k dynamice vývoje Darktable lze očekávat, že se situace bude ještě zlepšovat.

Bitmapový editor

Kategorií, která se jeví poněkud slabší, je skupina bitmapových editorů. Stále nejsilnějším nástrojem je zřejmě GIMP, který se po lech stagnace zase dostává do stádia poměrně svižného vývoje. Přesto stále nabízí ne zcela přehledné uživatelské prostředí a postupné zaostávání ve vývoji nových funkcí z něj dělá nástroj, který je poměrně běžně užívat webovými designery a grafiky, ale pro úpravu fotografií se hodí stále méně. Je sice pravdou, že základní úpravy jako je retuše, klonování nebo elementární fotomontáž je možné v GIMPu provést, ale chybí mu lehkost, rychlost a kvalita.

Pinta je určený především pro méně náročné uživatele, Krita je zase svým přesahem více umělecká. Většina fotografů snímky upravuje jako celek v aplikaci jako je Lightroom a jen drobnosti dodělává ve Photoshopu. Zde může Linux nabídnout podobné zázemí. Problém nastane, pokud je třeba úprav větších a náročnějších. Pak bohužel není pod Linuxem vhodná softwarová náhrada.

Další drobnosti

Pokud jde o další drobné nástroje, tak soudím, že má Linuxu rozhodně co nabídnout. Od tvorby panoramat s Hugin či JPanoramaMaker, které pracují na dostatečně vysoké úrovni, přes nástroje na tvorbu HTML alb nebo možností nahrávat snímky do webových galerií. Samozřejmě nechybí ani nástroje jako RAWstudio, Darkroom či UFRaw, které budou využívat majitelé zrcadlovek.

V této oblasti si myslím, že jsou síly mezi operačními systémy poměrně vyrovnané a není možné se jednoznačně přiklonit na jednu či na druhou stranu.

Ano či ne?

Odpovědět jednoznačně na otázku, zda nabízí Linux dostatečné množství otevřených nástrojů na práci pro profesionálního fotografa, není vůbec jednoduché. Obecně lze říci, že pro amatérskou a poloprofesionální práci je Linux zcela dostatečný. Snímky lze zpracovávat a upravovat tak, aby měly šanci uspět v mikrofotobankách, sloužily pro webovou grafiku nebo jako fotografie pro běžné dokumentační účely.

Pokud ale fotograf pracuje běžně s Photoshopem a provádí pokročilé a složité úpravy snímků, je zřejmé, že mu právě kvůli absenci kvalitního bitmapového editoru Linux stačit nebude. I když by někdo mohl nabídnout, že je možné užít Wine, je jasné, že se nejedná o plnohodnotné řešení na každodenní systematickou­ práci.

Jestliže však Photoshop nepoužívá, není vaším všedním chlebem, můžete se do práce s fotografie v Linuxu bez obav pustit. Kvalitních nástrojů je k dispozici dostatek – jak pro organizaci snímků, tak pro jejich celkovou úpravu i následnou publikaci snímků.