MAC OS X je taky unix (10): Aplikační vybavení

Automator

Všichni občas s počítačem provádíme repetitivní práci – vyhledávání souborů a jejich převod do jiného formátu, třídění fotografií nebo rozesílání pozvánek na svatbu. Všechny tyto akce jsou příliš specifické, než aby je standardní software mohl provádět automaticky bez vnějšího zásahu uživatele. Pracovní postup, nebo chcete-li workflow, sestává z řetězu mnoha funkcí vícera aplikací. Zkušený uživatel unixového systému si samozřejmě může napsat jednoduchý shellový skript; uživatelé Macu mají navíc nástroj Apple Script. Skutečně intuitivní organizátor workflow však dosud chyběl.

Jak je vidět na screenshotu, Automator umožňuje uživateli jednoduše řadit akce z databáze dostupných funkcí aplikací v systému, a tvořit tak svůj vlastní pracovní postup. Ten lze pak uložit jako samostatnou aplikaci nebo položku kontextové nabídky pro vybrané aplikace v systému. Automator je snadno rozšiřitelný pomocí plug-inů, které přidají integraci i pro další programy, jako například Adobe Photoshop. Jako u všech prvních verzí je i zde znát jistá nedotaženost inteligentního konceptu – spolupráce mezi jednotlivými akcemi není vždy ideální a integrace se shellovými skripty je sice možná, ale poměrně složitá. I tak je ale Automator velmi užitečný nástroj, který má potenciál se v příštích verzích vyvinout v nepostradatelnou součást softwarového vybavení počítače.

Dashboard

Existují v zásadě dva druhy aplikací, velké a malé. Velké aplikace obvykle slouží vícero účelům, poskytují uživateli mnoho funkcí a typicky zabírají většinu jeho pozornost při práci. Malé aplikace nebo utility slouží k doplnění funkcionality větších programů – kalkulátor, příruční slovník či poznámkové textové pole (stickie) všechny patří do této kategorie. Uživatel při své práci používá obvykle aplikace obou druhů zároveň. Často, aby doplnil chybějící funkce velkého programu, používá současně s ním řadu drobných utilit. Problém nastává v plynulém přechodu mezi zmíněnými dvěma světy, zvláště pokud je otevřených oken velké množství a navigace mezi nimi se stává nepřehlednou.

Dashboard se snaží tento problém řešit pomocí myšlenky tzv. widgetů, drobných utilit s velmi specifickým využitím. Uživateli stačí stisknout navolenou klávesu, tlačítko myši nebo najet kurzorem do zvoleného místa obrazovky, aby se dostal do prostředí Dashboardu. V tomto zvláštním módu je všechno na obrazovce zatemněno a jedinými aktivními prvky se stávají objevivší se widgety. Až udělá, co chtěl, může se uživatel opětovnou aktivací navolené zkratky dostat zpět do normálního režimu práce, widgety zmizí a vše pokračuje tak jako předtím.

Dashboard je samozřejmě rozšiřitelný pomocí dalších widgetů, kterých je dnes něco přes 800 a dají se stáhnout z centralizované databáze na stránkách Apple.com. Jejich frontend je tvořen kombinací rozšířeného Html a JavaScriptu, zatímco backendem může být cokoliv, třeba binární aplikace nebo shellový skript. K vykreslování podoby widgetů je použito jádro prohlížeče Safari zvané WebKit (WebCore a JavaScriptCore), takže vývoj postupuje velmi podobně jako u standardní webové prezentace a tvorba jednodušších nástrojů je skutečně primitivní záležitostí.

Aplikace

Vše, co jsme si do tohoto bodu řekli, je sice velmi atraktivní a pěkné a bezpochyby ukazuje na sofistikovanost a kvalitu operačního systému Mac OS X. Historie nás však učí, že mnoho operačních systémů, ač elegantního a moderního návrhu, selhalo tváří v tvář kruté realitě tržního kapitalismu. Uživatelé chtějí kompatibilitu. Uživatelé chtějí aplikace, které znají ze světa Windows. Může jim je Mac OS X nabídnout? Odpověď je příliš obsáhlá, než aby se dala jednoduše shrnout do jedné věty – rozdělme si tedy oblasti lidské činnosti do těchto kategorií:

Multimediální tvorba

Říct, že na poli multimédií je na tom Mac OS X stejně jako konkurenční systémy, by byla bohapustá lež. Děláte-li si grafikou, videem nebo zvukem, je Mac OS X prakticky jedinou platformou, která poskytuje kompletní a robustní řešení. Profesionální aplikace filmového i hudebního průmyslu, Final Cut Pro, Avid nebo třeba Final Draft jsou všechny buď extrémně Mac-centrické, nebo dokonce exkluzivní pro platformu Macintosh. Je samozřejmé, že situace ostatních, zejména unixových systémů se rychle zlepšuje, jak hlavní hráči na poli multimedií postupně vydávají verze svých programů i pro ně. V dnešní době však zatím není reálná představa filmového studia bez počítačů s jablkem.

Kancelářské aplikace

V této oblasti, zejména díky smlouvě s Microsoftem, jsou Apply ve většině případů zcela kompatibilní se zbytkem světa. Microsoft Office je vydáván dokonce dříve pro Mac než pro svou mateřskou platformu. Skrze prostředí X11 je možné pracovat s většinou linuxových kancelářských programů. Kromě toho je nabízena ještě sada nástrojů od společnosti Apple zvaná iWork; zde stojí za zmínku především aplikace Keynote, která je pro mnohé samotnou definicí prezentačního nástroje.

Běžný uživatel

Každodení potřeby průměrného uživatele počítače jsou většinou pokryty – buď je aplikace obsažena v systému samém, nebo je snadno k dostání. K dispozici je oficiální ICQ klient, Microsoft Outlook, stejně jako všechny produkty od Mozilla Foundation, nebo výborná sada nástrojů pro domácí práci s multimédii zvaná iLife. Internet Explorer dodávaný pro Mac OS X bohužel není vůbec kompatibilní se svým bratrancem ze světa Windows, a je tedy prakticky bezcenný. Stejně tak samozřejmě chybí specializované aplikace jako účetní software (existuje, ale není příliš dobrý).

Hry

Herní průmysl je k Applu rozhodně štědřejší než k uživatelům Linuxu. Na druhou stranu není Apple rozhodně ideální herní platformou – hry málokdy vycházejí ve stejnou dobu jako jejich verze pro Windows a často nejsou po vydání příliš podporovány ve formě datadisků. Kvalita portů je však obvykle velmi dobrá a často jsou hry rozšířeny o bonusový materiál. Následná podpora po vydání, včetně opravných patchů, bývá většinou také na dobré úrovni. Herní výkon Maců bohužel není ani zdaleka takový, na jaký je zvyklý uživatel PC – problém netkví ani tak ve slabém hardware jako spíše v nedostatku času pro plnou optimalizaci kódu a také v neideálním výkonu OpenGL pod Mac OS X. Existují ale světlé výjimky, jako například společnost Blizzard Entertainment, která své hry poctivě optimalizuje pro PowerPC architekturu a nízkoúrovňové komponenty systému. Naději na další zlepšení zde poskytuje plánovaný přechod na procesory Intel.

Pokud bych měl shrnout dostupnost programové výbavy pro Mac OS X, pravděpodobně bych ji popsal jako „rozumně nadprůměrnou,“ a také bych přidal několik slov opatrného optimismu na téma „budoucnost platformy Macintosh.“ Mám to ale štěstí, že žádné takové shrnutí psát nemusím! :) Užívejte si slunečného počasí, setkáme se zase za týden u jednoho z posledních dílů ságy operačního systému Mac OS X.

Autorova poznámka:

Vzhledem k minulým stížnostem na kvalitu obrázků dávám tentokrát k dispozici verze obou screenshotů ve formátu JPEG2000, který nabízí velmi vysokou kvalitu i při zachování dobrého kompresního poměru.
automator.jp2 – JPEG2000 – 116kb
dashboard.jp2 – JPEG2000 – 128kb