Názory k článku
Malé hrátky z řádky

ctrl +d "v bashi" neni rychly logout, ale konec vstupu a funguje nejen v bashi.. prakticky ho lze pouzivat jako Enter

chyba. ctrl+j je to co popisujete.

ne, Carrier Return je Enter (Ctrl+M)

omg ja lama.. chybu som urobil aj ja je to skutocne ctrl+m =) (/me lama)

Enter je pod linuxem Ctrl+M, tedy CR (carriage return). Pod dosem je to CR nasledovany LF. Konec souboru (EOF, end of file) je pod linuxem Ctrl-D, pod dosem Ctrl-Z. Jeste (hlavne kvuli textum posilanym na tiskuarnu) se obcas pouziva Ctrl-L, Form feed neboli odstrankovani.

CRLF je kombinace obvyklá u klasických textových tiskáren - CR je návrat tiskové hlavy (nebo vozíku s válcem) na začátek, LF je posun válce o řádek dolů (bez návratu na začátek). V DOSu ji použili i v textovém souboru. Někdy se používá i na textových terminálech.

Ukončování znakem CR je vlastní i jiným terminálům, než linuxovým. V textových souborech na Linuxu je řádek ukončen znakem LF, pro zmatení nepřítele.

mas pravdu

http://wiki.root.cz/Main/TipyTriky

(pulku tech tipu/triku je mych :) ), tak prispivejte vsichni at nam to roste

rict, ze ty triky jsou vsechny Vase je pri nejmensim odvazne. Samozrejme i ja jsem je nekde vycetl, ale jsou to veci, ktere jsem sesbiral za nejakou dobu a kde se dalo :-)

Ach jo, nauc se cist prosimte.. ja nerek ze vsechny, ale pulka..
Nechapu co resis, proste je na to wikina, ktere si nikdo nevsima, tak rikam ze je lepsi to tam dat nez delat 'serii' clanku na tipy/triky/hratky z radky

Tj..to souhlasim...

na wikine je to asi o neco lepsi. Aspon z obsahu clovek hned pozna jestli je tam pro neho neco noveho...z tohoto clanku jsem se nic nedozvedel..cimz ho nechci samozrejme snizovat..verim ze lidem co v cli zacinaji tyto tipy usnadni praci :).

Článek je výbornej. Jen tak dál. Podobné triky jak si zrychlit či zjednodušit práci vždy uvítám.
Že to je ve wiki nevidím jako problém. Ideální by bylo, kdyby to bylo ve wiki, a občas někdo napsal článek, kde naznačí možnosti, a dá na wiki odkaz.

Ako prve doporucujem vymenit bash za zsh (chsh -s /bin/zsh) - ma to vsetko co bash plus kopu veci naviac, "naj-cool" featura je asi globbing, napr:
grep somestring **/* #prehlada rekurzivne vsetky subory vo vsetkych adresaroch ktore nie su skryte
grep somestring **/*~*.o #pregrepuje vsetky subory ktore nematchuju *.o vo vsetkych podadresaroch
grep somestring **/*.c(c|pp) #pregrepuje vsetky subory *.cpp a *.cc

Potom dalej hlavne 'zmv' prikaz (hromadne premenovavanie kde je mozne globovat casti nazvov a pouzit ich znova, pr. "zmv "nazov(*).cpp nazov-nejakypriklad-$1.cpp"), a mnozstvo nastaveni (completion pri jednom tabe, check pri > a >> ci uz subor existuje/neexistuje, pri navrhu doplneni nescrollovanie terminalu...)

Viz pripadne tunajsi clanok http://www.root.cz/clanky/zuzo-shell/

Dalej to trebars ma lepsi completion nez bash-completion (vratane cvs, svn, configure, ...) Priklad zshrc (orezany o specificke featury) viz. http://pastebin.com/fc9ef67a

Buď to, a všude kam přijdu si instalovat a měnit shell, kde to nepůjde pracovat mnohem pomaleji než jsem zvyklý a lovit v paměti jak udělat to či ono ve skutečném POSIX prostředí,

NEBO dělat multiplatformně s normálním shellem jako je Korn či Bash a na všechny ty vaše vychytávky používat standardní příkazy co má človek k ruce - shell, find, rename (rename s plnou podporou regexp místo prasáckých hacků v podobě pseudo-globů v syntaxi jedné jediné aplikace), případne párznakové perl onelinery. Nevidím důvod pro existenci shellu, který je něco mezi Kornem, Midnight commanderem a Emacsem.

Taky byste měl vědět, že globy jsou jen na základní výběr pár souborů - tu hrůzu, co jste předvedl nepoužijete ani vy v zsh pokaždé. Globování totiž funguje tak, že výsledek shell "doplní na command line" ještě než spustí příkaz, který ty výsledky dostane v environmentu. Když takhle debilně globnete ve větším adresáři nebo nedej Bože rekurzivě, nic se vám nespustí, protože výsledek přeteče max. velikost proces environmentu. To je fajn hlavně ve skriptech, kdy to nevidíte. Proto existuje find, xargs a proto taky nikdo normální nepoužívá zsh.

Co se týká completition, tak nikdo nepoužívá ani 10% toho co např. bash umí. Vy zjevně taky ne, protože byste vědel, že kromě cvs, svn a configure umí doplňovat neomezené množství příkazů, jejich možných parametrů a i jejich hodnot (např. název fs při mount/umount). To, že vy nepoužíváte ty všude dostupné completition funkce, neznamená, že to není možné. Popravdě, pro Bash existuje mnohem víc doplňovačů než pro zsh. :)

Dále v zsh není kompatibilní POSIX shell, takže buď můžete psát skripty pro zsh nebo UNIX. Příkladem budiž např. chování naprosto zásadního builtin příkazu "set", nebo proměnná OPTIND.

Situace je taková, že na plno systémech není ani Bash, natož Zsh. Být vámi, tak se radši naučím pořádně _základy_ práce s shellem (jako je string substituce) a perlem (regexp). Budete stejně rychlý jako se zsh, ale na všech systémech. Ne jen doma na vašem barevném hkgxzubuntu desktopu.

Sam size zsh nepouzivam, ale az sa citim vinne aj za abyssal-a ze si vobec dovolil pouzit nieco ine ako jediny_a_spravny tm shell..

Vela ludi pouziva vyhradne svoj system, nema problem si tam nainstalovat cokolvek, nevidim dovod, preco by to nemohol byt prave zsh.. Je preto azda nenormalny?

btw v Ubuntu je by default dash, ak sa nemylim ;)

mam Ubuntu 7.04 a defaultny shell je bash.

"NEBO dělat multiplatformně s normálním shellem jako je Korn či Bash"

Z cca 12 strojov kde mam ucet (co si z hlavy spominam), je zsh vsade az na jeden. Btw zsh = ksh + bash + nejake drobnosti

"Taky byste měl vědět, že globy jsou jen na základní výběr pár souborů"

Viem jak funguje globbing, je to obmedzene maximalnou dlzkou argumentov pre proces (typicky nieco ako 2^15). Ale vo vacsine pripadov "grep neconeco **/*.cpp" je lepsie ako "find ./ -iname "*.cpp" -exec grep -H neconeco {} ';'" V skriptoch zsh nepouzivam, tam sh/bash (kvoli prenositelnosti) alebo ruby/python/perl (na onelinery hlavne perl). AFAIK bash nema # a ## operatory v globe (regexp ekvivalent * a +).

"Co se týká completition, tak nikdo nepoužívá ani 10% toho co např. bash umí. "

I beg to differ. Bash completion som pouzival dlho a zsh completion mi subjektivne pride lepsie (=v kope prikazov, co nemali v bash completion, v zsh maju, ale nepocital som kolko ma ktory).

Diky za poucenie, citim sa o hodne mudrejsi.

Ale v tom je ta krasa shelu. Bud pouzilem nieco taketo, pre vela suborov:
find ./ -iname "*.cpp" -exec grep -H neconeco {} ';'

Alebo to comu ty hovoris globbing pre mensi pocet suborov:
grep -H neconeco `find ./ -iname "*.cpp"`

Vyhodne je ze stale pouzivam tie iste prikazy. A s viac moznostami (napr. find -type d ... co bude asi pre zsh globbing trochu problem).

Není viz tento clanek na rootu.

"Ale v tom je ta krasa shelu. Bud pouzilem nieco taketo, pre vela suborov[...]"

Mne pride zapis **/*.cpp ovela elegantnejsi nez `find ./ -iname "*.cpp"`

"[...]napr. find -type d"
Zsh ma tolko featur globbingu, ze ich snad ani autor sam nepozna vsetky ;-)

Pr.
ls -d /tmp/generated-*(/) #vypise vsetky adresare z tmp zacinajuce generated-, (/) znamena len adresare
ls /tmp/generated-*(.) #ako predchadzajuci riadok ale len regular files
ls /tmp/generated-<14000-40000>(@) #vsetky symlinky v tmp zacinajuce "generated-" potom nasledovane cislom v rozmedzi 14000-40000

V midnightu, kdyz dam "F9 -> FTP link" nebo "F9 -> shell link", mi Ctrl+h nic neudela... Jedina moznost jak listovat v historii je Alt+P.

Zkuste sekvenci ESC h.

Tady je takovy helpik pro pripadne zacatecniky: http://bruxy.regnet.cz/jepare/mc.pdf

Tam je chyba. Správně je Alt+h. K tomu patří Alt+p (previous) a Alt-n (next).

Nevím jak vás, ale u mě je to Alt+H (čili Alt+Shift+h)

Jen bych tady chtěl doplnit, že se heslo zadávat nemusí. Jen pro úplnost, pro ty co tot neznaj. Pokud adresář na ftp zadáme ve formátu login:password@jmeno_serveru// pak se to už neptá a automaticky připojí. Je pak ale pravda, že pokud se někdo dostane k hotlistu tak má všechny přístupy, ale to už je věc osobní bezúpečnosti.

alebo si hesla pamatovat v soubore ~/.netrc (pre ftp spojenia) a na ssh nam predsa sluzia kluce...

Pokud se ctrl-r zmackne vickrat, dostanete se tak k dalsim nalezum hledaneho retezce. Dalsi zpusob jak se dostat k historii je znak ! (ale s tim opatrne). Pokud chcete nektery znak opakovat vickrat zmacknete alt+cislo. Doplnovani tabem lze kompletne preprogramovat, aby reagovalo treba na jiz zadane prikazy. Pokud vadi pipani a dalsi veci - /etc/inputrc. Uzitecnou utilitkou je 'watch'. Komunikaci pres sit usnadni nc nebo presmerovani do /dev/tcp. A pokud uz nevite co s tim, sverte to perlu.

misto mc krusader. ten je lepsi o to ze muzete zadat cestu jako camera:// sdp:// audiocd:// man:// smb:// ftp:// atd a zobrazi se souborovy system zarizeni, sluzeb ci serveru take rychle a snadno. Povypinal jsem veskere listy jako s funkcnimi tlacitky, stavovou, nastrojovou pro usetreni mista a nechal pouze horiontalne do dvou tretin plochy souborova okna (tam jich muzete mit kolik chcete v zalozkach, dva panely mi totiz malokdy staci) a pod nimi emulator terminalu zavislej na aktualnim procházejicím panelu, ten je soucasti krusaderu. ma to vyhodu oproti mc, ze muzete projizdet system a z nej rovnou zadavat prikazy s vystupem a ne furt ukoncovat mc F10kou nebo jit do jineho terminalu a tam pak znova prikazy prechazet do adresaru, ktery potrebujete a z nich cokoli spoustet nebo editovat. navic take editacnich oken muzu mit spusteno kolik chci. a co jeste vic, mam emulator terminalu pruhlednej a jde videt plocha, tak to vypada o dost lip nez mc. na vykon staci lehce podprumerne pc s KDE.
bluemoon site

Tohle slape za normalnich okolnosti na linovym terminalu a v xtermu. Mimo linux je to s Ctrl-o slabsi az vyslovene spatne a on mc chodi i na IRIXu :)

krusader muze byt fajn, ale v clanku se pise o shellu a shell nastrojich :)

vzdycky sem si myslel ze KDE muze vypadat jen tak jak chce jeho uzivatel...
jestlize je vase KDE fakt hnusne, je to o vas ne o KDE.

ps: moooc by me zajimalo jak pouzije ten chytrak pred vami krusader na produkcnim stroji (samozrejme bez Xek).

…moj osobny nazor je ze gnome je rovnako skarede prostredie ako prehistoricke win 3.11 …v tomto gnome oproti win zaostalo a pozrime kam to win dotiahol z win 3.11 a kam gnome – samozrejme hovorim o vzhlade .. na gnome sa neviem pozerat … proste tazko spojim moderny vzhlad gnome so skutocnostou.. to je vse pratele..

Pre tych ktori chcu experimentovat. Skuste muCommander.

prece kazdy nekdy zacinal a opakovani matka moudrosti :-)
radsi trivialitky spravne nez odborne bludy

No ono o kvalitě vypovídá už pasování "ctrl+d" do "rychloodhlašování". A o předávání čehosi přes pipy aniž by to bylo to co se očekává darmo mluvit. Roote, tak tenhle článek je opravdu hodně špatný! Navrhuji jej kompletně předělat, aby nabyl kvality hodné Root.cz nebo jej stáhnout. Taková věc není dobrá ani do blogu amatérů.

Toto je tip, jak se rychle odhlasit ze shellu. A kupodivu to i dela. Ano, mohl bych se zde rozepsat co vlastne ctrl + d znamena, ale tohle je clanek o tom jak si usnadnit praci a ne vedet o linux/unix vsechno. Priznavam, ze v tomhle miste jsem se chtel rozepsat, kdyz jsem to dal precist prvnim ctenarum, nesetkalo se to s dobrou odezvou. Tady jsou proste triky (pro Vas mozna trivialni, nezajimave), nic vic zde nehledejte

Ne opravdu tohle mi nevymluvíte. Kvalitu Root.cz jsem ještě nekritizoval (je škoda, že to jednou přišlo), byl jsem velmi schovívavý ke článkům pro začátečníky, ale tohle je opravdu moc, tady nejde jen o CTRL+D. Svůj názor jsem si velmi dobře rozmyslel a stále trvám na tom, že článek by se měl dát do pořádku nebo stáhnout.

ajaj, tady je opravdu chyba. Puvodne to mel byt jiny priklad na zalohu male mysql databaze. Ma chyba, ze jsem to po sobe nezkontroloval. Spravnejsi reseni:

gzip -c pokus.bin | uuencode priloha.gz | mail -s "posilam si soubor"
muj@mail.cz

radsi to zabal..

:D

Na první pohled js si taky myslel, že je tahle roura úplnej nesmysl. Tož jsem si to vyzkoušel, a světe div se, ono to výborně funguje. Je to dobrá vychytávka. :-)

Akorát jestli je to koncipované pro začátečníky, mohlo tam být ještě, že pro dostání se k původnímu souboru je potřeba s příloženým souborem provést zase opačnej postup.

Tak to nečti. Vždycky mě dojímají takovéhle komentáře typu "My, Velký Guru, tohle nemáme zapotřebí" ;-) Dneska je všude tolik informací, že si člověk musí sám aktivně vybírat, co si pustí do hlavy a co ne. Říká se tomu umění pracovat s informacemi.

Cau,
napad neni spatny, ale zase nedotazeny.
Ctrl r zna kazdej.
Zajimavejsi by bylo napsat:

1/ jak hledat dopredu, prejeduli moc dozadu
2/ jak spoustet veci z history tak jak sly za sebou
3/ jaky je jednoduchy prikaz pro vybirani n-th column z filu
sed - nenasel jsem, awk - slozity, perl - pouzivam,ale musi byt prece neco
jednodussiho

Ctrl + r každý rozhodně nezná, sám s ním často lidi překvapím („Počkej! Jak jsi to udělal s tím vyhledáváním?!”). Vaše tipy jsou ale rozhodně podnětné, autor hodlá pokračovat a pokud bude zájem (podle ankety je), uděláme z toho pravidelný seriál – podobně jako třeba Softwarová sklizeň.

Je jasné, že část postupů zřejmě bude někdo znát a najde se i čtenář, který zná a používá všechny. Článek ale není určen pro guru, ale pro lidi, kteří se chtějí naučit něco nového a zajímavého.

Tak tak, byl jsem svědkem podobného překvapení u linuxového vývojáře v nejmenované linuxové firmě, takže asi není na škodu to čas od času pro jistotu zmínit. :-)

Suhlas. Pouzivam mc (viac alebo menej) uz asi 6 rokov a o SHIFT+mouse som nevedel ;-) Velmi prijemne :-)

Suhlas. Pouzivam mc (viac alebo menej) uz asi 6 rokov a o SHIFT+mouse som nevedel ;-) Velmi prijemne :-)

K tomuto tipu by ale bylo dobré uvést, že se jedná pouze o chování nikoliv MC, ale "GPM", správy konzole a označování/pastování z kódu "selection". Terminálové aplikace jako MC si mohou grabnout myš a tím je nahrazené klasické konzolové "selection" posíláním ESC sekvencí do aplikace (MC). Pokud je však přidržena klávesa SHIFT, GPM nepošle sekvenci přes emulaci terminálu aplikaci, ale provede výběr přímo v bufferu terminálu, případně na další tlačítko vepíše vybraný text na vstup aplikace. Přidržení SHIFTu lze tedy použít i v dalších textových aplikacích, které si normálně obsadí myš pro sebe (FPC IDE, Turbovision, etc).

Re: 3) jaky je jednoduchy prikaz pro vybirani n-th column z filu

awk vobec nie je zlozite...
awk -F. '{print $3}'
parameter -F specifikuje oddelovac stlpcov (ak ho nedam, berie sa whitespace, cize medzery, tabulator a pod.). $3 je treti stlpec... To je ta zakladna vec a je jednoducha. Samozrejme sa cez awk daju robit ovela zaujimavejsie veci :) Nedavno som pomocou neho spocital pocet tcp spojeni v jednotlivych stadiach (ESTABLISHED, FIN_WAIT a pod.). len pre zaujimavost (ako plugin pre munin):
netstat -nt | awk '/^tcp/ { states[$6]++ } END { for (idx in states) print idx ".value " states[idx] }'

Zaujimave je kombinovat grep a awk, nech nespustame zbytocne vela procesov. Rovnako sa da "grepovat" len z konkretneho stlpca, ale to by som musel pozriet syntax.
awk -F. '/hladam/ {print $3}'

Pokial som to cele zle pochopil a nejde o delimited stlpce, ale o fixed-size, tak na to sluzi utilitka "cut". Samozrejme tiez ma asi viac pouziti, ale ja ju pouzivam na orezanie vstupu podla pozicie na riadku:
vypise znaky 10 az 50 z kazdeho riadku vstupu: cut -c10-50
znaky od 10 az po koniec riadku: cut -c10-

cut umí pracovat i s proměnnými prvky. Např. cut -d : -f 3 /etc/passwd vytáhne UID jakožto 3. prvek řádku, když oddělovač je dvojtečka.

Joo - cut,
ted si vybavuju, ze jsem ho kdysi pouzil.
Jen nevim, jestli umi delimiter napr "\s+"

1.) CTRL+SHIFT+R
2.) ??
3.) awk je zlozity (popravde mam radsej sed ale na toto je awk lepsi)?

awk '{ print $N }' < file

kde "N" je cislo stlpca

2 je ctrl+o

Historii pouzivam denne, ale tohle jsem neznal, ale pravda ani jsem po tom nepatral. Sipky mi doposud stacily a asi i stacit budou. A treba to Alt+P v mc me dost potesilo, ja uz si utvoril zlozvyk dat Ctrl-O a zase sipky :)

1) je to namapovano defaultne na ctrl + s
Ale jelikoz to je taky poslani signalu SIGSTOP, musis to premapovat
premapovat SIGSTOP z ^S na ^F: stty stop ^F

pak to pujde hezky ctrl + s... ale urcite se to ctrl+s da taky nejak premapovat, aby se to neprekryvalo s SIGSTOP... ctrl + shift + r mi totiz mnohdy nefunguje

Přemapování historie vpřed v bashi:
bind '"^T": forward-search-history'
Vypsani n-teho sloupce v perlu:
perl -nle 'print ((split /\t/)[10])' file.txt
Vhodné v případě, že místo oddělovače (zde \t ) máte v souboru něco šílenějšího a potřebujete Mocný Perl RegEx (TM :-)

Zrovna se ucim Linux, tak se moc primlovam za podobny serial. Super by bylo, kdyby se serial zabyval i ruznymi programy pro Xka. Ve Windows jsem pouzival casto program AutoHotkey, kde jsem si pomoci scriptu prizpusobil ovladani programu tak, aby mi vyhovovalo. Nevite nekdo o nejakem podobnem programu pro Linux? Predem dik.

ja netusim jak funguje AutoHotkey ale tak nejak z nazvu:
prirazuje makra ci skripty kl. zkratkam?

na to neni v linuxu treba nic. jen zalozit si ~/bin a do nej davat skriptiky.
pridavat ci menit kl. zkratky dovoluje kazdy Desktop Manager (kde, xfce a verim ze i gnome a mraky dalsich)

AutoHotkey funguje tak, ze odchytava udalosti od mysi a klavesnice (mozna i nejake dalsi periferie) a pak pokud detekuje, ze byla zmacknuta napriklad nejaka zadana kombinace klaves, tak vykona zadany script. Vsechno se to pise do jednoho souboru. Je mozne treba urcite kl. zkratky povolit jen urcitym programum, je mozne treba i generovat udalost pro uplne jiny program, aby se treba zmacklo tlacitko v nem apod. Je k tomu i tool, ktery zobrazuje nazvy trid a prvku ve formulari, takze neni problem ten script napsat behem chvilky. Fakt suprova vec, ktera mi v Linuxu strasne moc chybi.

hook hledající posloupnosti zpráv nahrazující je za jiné

Libila by se mi moznost zmenit (kdykoli za behu aplikace-klienta) Xserver, k nemuz je klient pripojen. Ani poradne nevim, jestli by to se stavajici architekturou X serveru bylo mozne.

http://gentoo-wiki.com/HOWTO_Use_VNC_to_connect_to_existing_X_Sessions

Dalsi moznosti je NX: komercni od NoMachine (http://www.nomachine.com/) nebo free FreeNX, ktere je soucasti nekterych linuxovych distribuci.

Spustit X-ka na displeji :2, na :3 a třeba ještě na :4 a pak přepínat pomocí ctrl+alt+číslo nejde? Mně ano a nepotřebuji k tomu programy jako VNC a jiné, které spousta lidí používá proto, že neumí využít vlastností X-serveru.

Špatně jste pochopil dotaz. V dotazu šlo o to, jak změnit X server u BĚŽÍCÍ aplikace/klienta. Takže třeba přesunout výstup běžícího thunderbirdu z localhost:0 na localhost:1, případně víc cool anotherhost:8000, tedy nikoliv jen přesunout svůj zrak na jiný X server pomocí ctrl+alt+číslo, ale přesunout tam výstup nějaké běžící aplikace, aniž byste ji musel resnout.

Doporučuji vyzkoušet X forwarding u ssh, bohužel nefunguje se screenem, ale taky dost k00l věc ;D Po lokální síti mi to chodí i bez komprese, jako bych u druhého počítače seděl, zajímavý efekt může být také "pouštění" čistě linuxových aplikacích na jiných systémech:

http://show.harvie.ath.cx/linux/Windows-SSH-X11-Forwarding.png
http://show.harvie.ath.cx/linux/Windows-SSH-X11-Forwarded-Desktop.png

X forwarding u ssh rozhodně "k00l" je, ale není to odpověď na původní dotaz.
(částečnou) Odpovědí na původní dotaz by bylo, kdybyste dokázal "přetáhnout" aplikaci která již na nějakém X serveru běží do ssh forwardingu. (Mě osobně by se to docela hodilo.)

history | grep "cast_prikazu" je nuda

set -o vi
^/cast_prikazu

proste toto je c00l :P

Me se zase líbí hrátky s .inputrc ... po připsání dvou řádek

"\ep": history-search-backward
"\en": history-search-forward

stačí napsat začátek příkazu a Esc+p listuju nahoru historií, Esc+n listuju dolů :)

No, je hezke, ze se soubor posle ze shellu, ale posle se jako text. Pritom neni problem ho poslat primo jako prilohu, ponevac uuencode umi i base64 (prepinac -m). Ja osobne pouzivam na to tyto dva primitivni skriptiky - jeden je vlastne jen wrapper pro ten druhy, ktery vytvori MIME obalku pro samotny soubor, ktery je pak nasledne vecpan do chrtanu lokalniho smtp serveru.

Prvni skriptik:

#!/bin/sh
file2mimemail $@ | /usr/sbin/sendmail -B 8BITMIME -bs

Musi se mu predat tri parametry - jmeno souboru, adresa odesilatele a adresa prijemce (v tomto poradi, RT*S).

Nasleduje samotny MIME konvertor, pokud ho pojmenujete jinak nez file2mimemail, opravt si predchozi skrip.

#!/bin/sh
mime_boundary=`date | md5sum | head -c 32`
echo "HELO localhost"
echo "MAIL FROM: $2"
echo "RCPT TO: $3"
echo "DATA"
echo "MIME-Version: 1.0"
echo "From: $2"
echo "To: $3"
echo "Subject: Sent file $1"
echo "Content-Type: multipart/mixed; boundary=$mime_boundary"
echo
echo "This is a multi-part message in MIME format."
echo
echo "--$mime_boundary"
echo "Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1"
echo "Content-Transfer-Encoding: 8bit"
echo "Sent file $1"
echo
echo "--$mime_boundary"
echo "Content-Type: application/octet-stream; name=$1"
echo "Content-Disposition: attachment; filename=$1"
echo "Content-Transfer-Encoding: base64"
echo -n "X-uuencode-head: "
uuencode -m $1 $1 | head -n -1
echo
echo "--$mime_boundary--"
echo "."
echo "QUIT"

Ty brikule s hlavickou a X-uuencode-head jsou tam proto, ze uuencode tam hazi zacatek, ktery ale v MIME mailu nema co delat (pokud nekoho napadne elegantnejsi reseni, budu za nej vdecny). A pokud mate nelokalni stmp nebo se serveru nelibi to HELO localhost, tak to prepiste, treba na `hostname` nebo neco v tom smyslu.

Me porad neni jasne, co se vlastne resi. mailx ma volbu -a, ktera umoznuje specifikovat attachment. Autor tvrdi, ze "Program mail možná znáte. Ve většině distribucí ale neumí poslat přílohu." O jakych distribucich se zde bavime? Nebylo by vhodnejsi do tech distribuci mailx zahrnout? Kdyz clovek prijde k obstaroznimu Unixu s obstarozni verzi mailx, pak pouziti uuencode chapu. Ale jinak?

myslim si, ze v porovnani s informacni hodnotou clanku uvedu to nejzajimavejsi az na konec::
ctr+L slouzi jako clear :D

:>)

Ostatní si nad článkem možná jen povýšeně odfrknou, ale mně se líbil a pomohl. Přimlouvám se za další díly.

Děkuji za zajímavý článek. Ano, něco jsem znal, ale mnoho ne a mnoho mi může pomoci přiště dělat věci jednodušeji -- pokud v něm nebudou zásadní chyby (nefungující příkazy či skripty).

Přimlouval bych se -- když už jsme na Rootu -- bylo by možné takové články kontrolovat? Když už je tu tolik expertů (pohledem do diskuze;-), ať to vždy nejdřív někdo zkontroluje. Jsme lidi, chyby dělá každý a právě proto by bylo příjemné mít to v tomto seriálu právě správně (a nejlíp i "hezky" elegantně -- jak to *NIX umí).

Jinak výhodu seriálu oproti jakékoliv wiki vídím v "prevenci". Ve wiki pátrám, až když sám nevím. Článek by mě sám o sobě inspiroval používat systém elegantněji -- a o to nám tu jde, ne?

hm..tak proc ne..ale kdyz uz bych psal takovyto clanek...tak bych si dal fakt poradnou praci :)...vzdy se najde nekdo kdo na tom neco najde...

asi za to muze ma namyslenost :)), ale proste clanek me moc neprinesl :)...

mc nepouzivam tak to jsem ani necetl..

k bashi nebylo receno temer nic :)...nakously se zkratky. grep na history je uzasne invencni hratka :)..ale ok :).

ctrl+r je fajn..lidi co to neznaji oceni clanek uz jen kvuli tomu...

autor mohl zminit, ze je skript, ktery obcas nebyva defaultne includovany /etc/bash_completion ( je to mam pocit na vsech distrech...), zkratky ctrl + e, a, u, k ... alt + . atd..je toho mraky...a to tu CHYBI.

kdo nezna last..hm...nevim..kazdopadne nedal bych tomu odstavec :)

Ve clanku je zminen screen...tak proc tam neni popsano i zakladni ovladani :)..i kdyz je tam odkaz tak to asi nebylo treba.

Z nazvu jsem se tesil na skutecne hratky :)..kdyz se kouknu do sve kucharky tak treba neco takovehoto clvoeka potesi :)..jsou to sice taky zaklady, ale jde uz o hrani si...

history|awk '{print $2}'|awk 'BEGIN {FS="|"} {print $1}'|sort|uniq -c|sort -rn|head -10

for i in `seq 1 5` ; do
echo 'exit' | nc 192.168.1.1 22 ;
done


prikaz rev je dobry k hratkam :)
....

Chyby uz tu byly rozebrany :)..

Takze ocenuju snahu :)...ale clanek me zklamal, na to ze jde o clanek malo informaci. Jeslti z toho chce autor udelat serii...tak cumim :)..asi jde o strategii zaplaveni rootu clanky :), kde se rozproudi bohata diskuze :)

Vy máte na hrátky talent, nebo dobrý zdroj. Nechcete jich napsat víc? Jsou to takové obraty, které člověk jen trochu poupraví, a můžou se celkem hodit.

no..par hracek jsem si napsal sam..ale dost casto je to proste neco co mne zaujme a nekdy si to ulozim do textacku..

Velmi rad mam stranku http://www.cyberciti.biz
je tam skutecne velke mnozstvi tipu...ktere treba admin muzu uzit :)..ale nejde jen o hrani si s prikazovou radkou.

A ted mi doslo ze to je vlastne hlavni argument, proc by podobne veci byly idealni ve forme wiki..

podobnych srandicek zna kazdy par...kdyz to bude ve wiki..tak kazdy muze svou troskou prispet a bude to naprosto uzasna wiki stranka...ktera nema obdoby (aspon jsem nic podobneho zatim nenasel).

Kdyz by se obcas ve zpravicce upozornilo, at tam lidi pridavaji dalsi typy...no..panecku to by bylo :)

+1

Zkuste si v bashi

mkdir nejakejhroznedlouhejnazev
cd !$
cd -

--------------
vim janevimco.c
mv !$ [esc].[<-][<-]-devel

/*[esc] je klavesa escape, [<-] je sipka zpatky*/

--------------
locate kamjajsemtukravinuulozil.txt
vim `!!`

--------------
for a in *.pnm; do bzip2 -9 "$a"; done
bunzip2 -c obrazek.pnm.bz2 |xview /dev/stin

--------------
for a in *jpg; do xview -zoom 25 "$a"; done

/*xview aplikuje zoom jenom na prvni soubor*/
--------------
(export x=10; export y=15; echo -e "P5\n$y $x\n255"; for a in `seq 1 $x`; do dd if=/dev/zero bs=1 count=$a; dd if=/dev/zero bs=1 count=$(expr $y - $a)|tr '\0' '\377' ; done 2>/dev/null)|xview -zoom 400 /dev/stdin

/*vygeneruje maly cernobily graf, praktictejsi je, kdyz je $a indexem nekam, kde jsou smysluplna data*/