Matematika se outsourcuje, musíme změnit vzdělávací systém

Petr Krčmář 1. 2. 2013

Doktor Keith Devlin ze Stanfordské univerzity tvrdí, že západnímu světu začíná docházet dech a práci na matematických výpočtech přebírá Asie v čele s Indií. Matematika vyučovaná na univerzitách tak už postupně přestává být zajímavá pro firmy, protože je levnější ji dělat na dálku v cizině. Co s tím?

Outsourcing vládne světu, do Indie nebo Číny lze převést služby telefonních operátorů, pokročilé výrobní procesy, práci programátorů či opisování CAPTCHA obrázků. Zatím jde především o běžnou námezdní sílu, ale doktor Keith Devlin ze Stanfordu upozorňuje na to, že se do Indie začíná přesouvat i výrazně pokročilejší práce – práce matematiků.

Matematika může být outsourcována. Vlastně se to s rutinními výpočty děje běžně už teď, protože velkou část práce přebírají počítače. Nejprve ale vždy musí nastoupit člověk a upravit matematický problém do takové podoby, aby jej software dokázal zpracovat. Někdy pro úlohu dokonce musí být napsán úplně nový software, ale na začátku procesu je vždy matematik.

Ovšem tyhle lidi je také možné outsourcovat, jak ukazuje praxe posledních let. Stačí několik stisků kláves a designér nebo technický ředitel v New Yorku nebo San Franciscu v 17 hodin odešle matematický problém do Indie. V devět ráno mu zpět dorazí řešení, které je možné rovnou použít, píše Keith Devlin.


(Zdroj: www.isifa.cz)

Matematici z Indie strčí do kapsy většinu z nás

Že to není žádné sci-fi, dokazuje Devlin několika konkrétními příklady firem: Infosys, Tata Consultancy, Cognizant, HCL, Wipro a iGate Patni. Poslední jmenovaná má ředitelství v Silicon Valley, ale většina zaměstnanců pracuje v Indii. Společnost jich má více než 26 000 a jde o špičkově vzdělané lidi, kteří jsou schopni psát aplikace pro chytré telefony, zvládat komplexní finanční operace a optimalizovat firemní logistické procesy.

Doktor Devlin tvrdí, že outsourcing matematiky a vědy na ní závisející, je na vzestupu. Je to jen otázka kupeckých počtů. V Číně žije 1,3 miliardy lidí a v Indii 1,1 miliardy. Vzniká tam ohromný tlak na děti (ze strany rodičů i automotivace) a jejich dobré vzdělání, které jim zajistí slušnou budoucnost. To nevyhnutelně produkuje víc a víc výborných matematiků, vědců a projektantů, píše Devlin. Spojené státy s třetinou obyvatel se takovému přílivu vzdělaných lidí nemohou nijak vyrovnat.

Samozřejmě tím vzniká problém především pro matematiky ze západního světa, kteří tak mohou být velmi rychle nahrazeni. Špičkové schopnosti a znalosti, které jsem získal za léta studií, jsou dnes k dispozici jinde. Mnohem levnější a v přebytečném množství. Zatímco dříve by takové dovednosti automaticky otevíraly cestu do mnoha velkých společností, dnes už to není tak jednoznačné. Každá matematická dovednost, postup či technika, které jsem se naučil během šesti let na univerzitě, je teď z hlediska amerického trhu v zásadě zastaralá, píše Devlin.


(Zdroj: www.isifa.cz)

Budou z nás jen opice čekající na výsledky jiných?

Takto načrtnutá budoucnost vypadá velmi temně a zní to jako konec západní matematiky. Ale Keith Devlin nabízí i cestu ven. Když nemůžeme konkurovat, musíme hrát jinou hru. Naštěstí je to přesně ta hra, kterou dobře umíme: originalita a inovace. Právě to jsou oblasti, ve kterých asijské firmy selhávají. Dokládá to například komentář ředitele zmíněné společnosti iGate Patni, který si stěžuje na to, jak těžké je v Indii najít lidi s kreativním myšlením: Americký vzdělávací systém se podstatně více zaměřuje na inovace a praktické využití.

Vzdělávací systém se tedy musí zaměřit na hledání nových nápadů a ne na memorizaci starého. Více individuality, ne standardizace, píše se v článku. Devlin uznává, že pokrok v technologické společnosti vyžaduje matematické schopnosti, ale rozděluje matematiky na dvě kategorie.

V první jsou lidé, kteří dokáží zadaný problém pochopit a najít jeho řešení. V té druhé jsou však lidé, kteří dokáží vzít zcela nový problém, identifikovat jeho klíčové prvky a pomocí matematiky provézt jejich přesnou analýzu. Zatím se naše výuka matematiky zaměřovala na produkci lidí z první skupiny. Samozřejmě se vždy najde někdo, kdo je dobrý i pro úkoly z druhé skupiny, říká Devlin a dodává, že lidé z první skupiny se čím dál více objevují v jiných zemích a za chvíli jich jednoduše bude víc. Jedinou možnou strategií je zaměřit se na druhou skupinu schopností.

Zatím to vypadá, že v této oblasti jsme stále schopni konkurovat východní síle. Naštěstí je inovace tou oblastí, ve které jsme na světové špičce. Velkou měrou je to zásluha našeho politického systému, která inovace umožňuje a odměňuje, tvrdí Devlin. Píše také, že tradičně se musí matematik naučit mnoha znalostem, aby se pak mohl dlouhodobě zaměřovat na konkrétní matematický problém. Takové lidi je třeba samozřejmě nadále podporovat. Naše budoucnost ale leží jinde. Musíme produkovat lidi, kteří spadají do mé druhé kategorie: ‚inovativní matematické myslitele‘.

Tito lidé budou muset mít samozřejmě základní matematické znalosti, ale nebudou v nich muset být špičkoví. Mnohem důležitější je, že budou schopni pracovat v často mezioborových týmech, budou přemýšlet novými způsoby, budou moci rychle přijít s novými technikami a budou umět staré metody aplikovat na nové situace, shrnul Devlin.

Nejhorším možným způsobem vzdělávání takových lidí jsou podle doktora Devlina klasické osnovy, které nutí studenta pracovat samostatně na řadě diskrétních matematických problémů. Abychom vytvořili matematického myslitele z jednadvacátého století, je potřeba projektově zaměřené výuky ve skupinách, během které studentům předložíme reálné problémy, které vyžadují nejen matematické, ale i jiné myšlení.

Keith Devlin nezavrhuje klasickou výuku, ale doporučuje její výraznou redukci. Samozřejmě budeme potřebovat jisté osnovy ve smyslu seznamu témat, která musí student zvládnout. Mělo by jít ale o krátký seznam a neměl by být procházen krok za krokem, vysvětluje dnešní praxi Devlin.

Naopak by se měl systém odklonit od pouhé instruktáže k vedenému objevování a projektovému učení. Neměli bychom se zaměřit na to, co lidé ví, ale jak přemýšlejí.

Ohodnoťte jako ve škole:

Průměrná známka 1,96

Našli jste v článku chybu?
Zasílat nově přidané názory e-mailem
Podnikatel.cz: 2000 Kč za nepřiznání online. On a další tisíce

2000 Kč za nepřiznání online. On a další tisíce

Lupa.cz: Jak EET vidí ajťák aneb Drahá vražda UX

Jak EET vidí ajťák aneb Drahá vražda UX

120na80.cz: Tady se vaří padělané léky

Tady se vaří padělané léky

Vitalia.cz: Taky ji kupujete? Je šizená

Taky ji kupujete? Je šizená

Vitalia.cz: 7 nemocí očí, které musíte léčit včas

7 nemocí očí, které musíte léčit včas

120na80.cz: Jak si udržet zdravou vaginu

Jak si udržet zdravou vaginu

Měšec.cz: Udali ho na nelegální software a přišla Policie

Udali ho na nelegální software a přišla Policie

DigiZone.cz: O2TV zve na souboj Ledecké s Myslivcovou

O2TV zve na souboj Ledecké s Myslivcovou

DigiZone.cz: V RS7 ukončila vysílání Retro Music Television

V RS7 ukončila vysílání Retro Music Television

Lupa.cz: Válka e-shopů. Alza končí s Heurekou

Válka e-shopů. Alza končí s Heurekou

Vitalia.cz: Před, nebo po snídani? Kdy je lepší čistit si zuby

Před, nebo po snídani? Kdy je lepší čistit si zuby

Podnikatel.cz: Šizený guláš na pultě. Jako Lidl to nedělejte

Šizený guláš na pultě. Jako Lidl to nedělejte

DigiZone.cz: Stream představil souboj žroutů

Stream představil souboj žroutů

Podnikatel.cz: Alza radí e-shopům, jak opustit Heureku

Alza radí e-shopům, jak opustit Heureku

Vitalia.cz: Falšované masné výrobky byly v Tescu i Lidlu

Falšované masné výrobky byly v Tescu i Lidlu

DigiZone.cz: Rádio Retro spouští stream o Karlu IV.

Rádio Retro spouští stream o Karlu IV.

DigiZone.cz: Šlágr TV dostala pokutu 100 000 Kč

Šlágr TV dostala pokutu 100 000 Kč

Podnikatel.cz: Konečně vývar. Skoro jako od Steva Jobse

Konečně vývar. Skoro jako od Steva Jobse

DigiZone.cz: Kolik lidí sleduje hokej na webu ČT?

Kolik lidí sleduje hokej na webu ČT?

Vitalia.cz: Mražené ryby z Makra byly falšované

Mražené ryby z Makra byly falšované