Mono míří do linuxových distribucí

Hlavní vlnu debat o zařazení Mono vyvolal před časem projekt Debian. Vývojáři balíčků GNOME pro Debian se totiž odhodlali k zásadnímu kroku a přidali Tomboy jako závislost ke GNOME. Pokud tedy ve vývojové verzi Debianu (unstable neboli Sid) nainstalujete balík s názvem Gnome, kromě mnoha různých jiných balíčků přijede také Tomboy.

To je populární aplikace pro zápis uživatelských poznámek. Má však jednu kontroverzní vlastnost, která spustila rozsáhlou debatu o tomto balíčku – Tomboy je napsán v C# a vyžaduje pro svůj běh prostředí Mono. Vzhledem k systému závislostí by se tak tímto krokem dostalo Mono do základní instalace desktopového Debianu. To se samozřejmě nelíbí řadě vývojářů.

Robert Millan například poukázal na to, že kvůli malé utilitce se zvětší instalace o 40 MB. Zároveň upozorňuje na to, že projekt Gnote nabízí naprosto stejnou funkčnost a je napsán v C++, takže nevyžaduje další přívěšek v podobě balíků Mono. Pokud si oba programy vyzkoušíte, zjistíte, že jsou si natolik podobné, že většina uživatelů ani nepozná rozdíl.

Millan by prý pochopil potřebu takového programu v systému, ale volba Tomboye je podle něj nešťastná. Asi by mě někdo dokázal přesvědčit o tom, že poznámkovač je tak důležitý, že musí být součástí základní instalace systému. Ale jaký má důvod nainstalovat s ním celý .NET, abychom dostali stejnou funkcionalitu?

Josselin Mouette je součástí installer týmu a je naopak pro zařazení této kombinace do Debianu. On je podle SVN autorem změny, která přidala Tomboy do GNOME Podle Josselina se ale nejedná o rozhodnutí jediného člověka, ale výsledek vzešel z debaty celého týmu. Celá diskuse o zařazení Mono do Debianu není vůbec o balíku Tomboy. Pokud jej lidé nebudou chtít, tým tam zařadí Gnote. Hlavními aplikacemi, o které se jedná jsou GNOME Do a F-Spot. Tyto aplikace nemají vhodnou náhradu ani v proprietárním světě a proto je chceme zařadit do instalace.

Nenávistných komentářů proti zařazení balíku Mono se objevila celá řada. Ty nejzajímavější shrnul Josselin ve svém dalším postu. Velká část z nich je vulgárních a napadajících vývojáře či samotného autora, z jejich obsahu se ale dá vyčíst, co uživatelům nejčastěji vadí – instalace zbytečné patentově zatížené technologie od Microsoftu, kterou vlastně nikdo nepotřebuje.

Jo Shields je součástí týmu Debian Mono Group. Přistoupil ke konstruktivní argumentaci a sepsal velmi rozsáhlý blogpost, ve kterém shrnul argumenty pro zařazení balíku Mono do Debianu. Podle něj je důležité, koho se na Mono ptáme. Pokud se budete ptát vývojářů, bude odpověď zcela jiná než ta od uživatelů.

Výše zmíněný Robert Millan ve svém blogu napsal, že to nejsou uživatelé, kteří chtějí Mono, jsou to vývojáři. Shields s tímto názorem nesouhlasí a tvrdí, že tu vůbec nejde o Mono jako takové, ale o aplikace, které je možné pod ním provozovat. Nechceme Mono standardně předinstalované v žádné distribuci. Mono je softwarová platforma a ty jsou z pohledu uživatele nudné. Ubuntu by se nemělo dodávat s balíky jako Java, Scheme, Assembly nebo LISP, to uživatele nezajímá. Uživatelé chtějí skvělé aplikace.

Jo Shields tvrdí, že F-Spot a Tomboy prostě potřebují Mono tak, jako jiné aplikace vyžadují ke svému běhu jiné knihovny a balíčky. Podle jeho názoru je nesmysl uvažovat Mono jako něco výjimečného, je to prostě jen další závislost jako každá jiná. Výběr není založen na sympatiích ke konkrétním frameworkům.

Podle Shielda se celá diskuse zvrhla v útoky dvou stran, které se hádají o tom, jak velké představuje Microsoft zlo. Nikdo se ovšem nesnaží do Debianu protlačit technologie Microsoftu a Jo Shields považuje takové narážky za směšné. Dobrá technologie je dobrá technologie, nezáleží na tom, kdo ji vymyslel. Nikdo z Desktop Týmu není milovníkem Mono (většina z nich jsou fanoušci Pythonu) a jedná se jen o tom, jaké aplikace do systému zařadit. Nikdo nikoho do ničeho netlačí, tvrdí Shields.

K problému se vyjádřil také Steve McIntyre, který je vedoucím projektu Debian. Informace o jeho postoji přinesl server ITWire. GNOME tým si může svobodně vybrat aplikace, které jsou podle něj nejlepší pro GNOME desktop a vejdou se na jedno CD. Stejně tak má KDE tým volnou ruku – jako třeba v ponechání KDE 3.5.x v Lennym, vysvětlil kompetence McIntyre.

Já osobně nejsem fanouškem Mono, stejně jako nemám příliš rád C++ a Python. Nehodlám navrhovat, které z těchto technologií zahodíme, postavil se ke své úloze McIntyre. Komunita se obává softwarových patentů, ale ty nás nezastavily v distribuci software ani v minulosti. Pokud se problém opravdu objeví, budeme jej řešit. Taková je naše politika, uzavřel vedoucí projektu Debian.

Debata ještě stále není u konce, ozývají se hlasy zastánců i odpůrců projektu Mono a zařazení 40MB balíku do Debianu ještě stále není definitivní. Už se ale začínají ozývat hlasy prosazující Mono do Ubuntu. Co si o integraci tohoto typu běhového prostředí do distribuce myslíte vy? Vadí vám konkrétně Mono nebo jakýkoliv software tohoto typu?