Na počátku svobodného softwaru: 30 let GNU Manifestu

Roman Bořánek 20. 3. 2015

Pokud bychom chtěli datovat narození svobodného softwaru, bylo by to jistě k březnu roku 1985. Tehdy ještě relativně neznámý programátor Richard Stallman sepsal GNU Manifest. Popsal v něm koncept softwaru, který nejen že má otevřený kód a může se zdarma šířit, ale také bez omezení spontánně rozvíjet.

Než se ponoříme do hlubin samotného manifestu, měli bychom na pravou míru uvést jednu jedno z nejčastějších nedorozumění. Open source ≠ svobodný software. Přestože se tyto termíny mnohdy používají ve stejném významu, open source je pojem širší. Může znamenat pouze to, že zdrojové kódy softwaru jsou široce dostupné, a ne nutně to, že s nimi může kdokoliv volně pracovat. Počátky open source tak můžeme datovat jen těžko – tento postup není nijak zvlášť výjimečný.

Svobodný software, který definoval právě Stallman, už je vymezen podrobněji. Ve zkratce je to software, jehož zdrojový kód lze číst, upravovat a výsledně dále šířit. Obvykle za té podmínky, že odvozený software zůstane svobodný – bude šířen za stejných podmínek jako zdroj. Je však důležité upozornit, že GNU Manifest byl spíš jen vize. K jejímu převedení do praxe došlo až o čtyři roky později, kdy vyšla první verze licence GNU. Jednalo se o první jasně psané podmínky, které svobodný software de facto standardizovaly.

Pojem free software je v angličtině poněkud problematický v tom, že je dvojznačný. Může znamenat jak svobodný software, tak software zdarma. Je to jeden z důvodů, proč se open source, zejména v angličtině, často používá jako jeho ekvivalent. Častým nepochopením věci je také považování svobodného softwaru za cosi anarchistického. Ve skutečnosti je svobodný software založen na standardních autorskoprávních zákonech, bez kterých by nemohl fungovat. Autor má právo rozhodnout o pravidlech nakládání s jeho dílem. Pokud je někdo nerespektuje, jedná se o porušení jeho autorských práv.

GNU Manifest: vývojáři, spojte se!

Samotný GNU Manifest ještě přesně neříká, jak by hnutí GNU a koncept svobodného softwaru měly fungovat. V tom hlavním už ale měl Stallman jasno: „GNU není public domain. Každý bude mít možnost modifikovat a redistribuovat GNU, ale nikdo nemůže omezit jeho další rozšiřování. To znamená, že žádné vlastnické modifikace nebudou povoleny (nikdo si nesmí přivlastnit GNU tím, že by ho modifikoval, a proto považoval za vlastní majetek). Chci zajistit, aby všechny verze zůstaly svobodné.“

Manifest se jinak pravidlům nebo potenciální licenci moc nevěnuje, působí spíš jako mobilizace vývojářů a hackerů se společným cílem – zastavit komercializaci systémového softwaru. Stallman píše o množství lidí s podobným názorem a svolává další, aby se k hnutí připojili. Také prosí výrobce počítačů, aby projekt podpořili finančně nebo darováním hardwaru. V době vydání manifestu už na systému GNU se Stallmanem pracovalo několik lidí.

Stallman v manifestu také vyjasňuje vztah vznikajícího systému k Unixu. GNU je akronym Gnu's Not Unix (Gnu není Unix). To však neznamená, že by s ním neměl nic společného. „Podle mého názoru Unix není zcela ideální systém, ale není tak špatný. Základní vlastnosti Unixu se zdají být správné a myslím, že mohu odstranit slabiny Unixu, aniž bych tyto vlastnosti pokazil. Domnívám se také, že systém kompatibilní s Unixem může být pro mnoho lidí přijatelnější,“ vysvětlil Stallman.

Zrození licencí

Vývojáři přibývali, roky plynuly, ale práce na systému šla poměrně pomalu. Napsat operační systém není sranda. A když tomu připočteme decentralizovaný způsob vývoje a omezené možnosti komunikace, není se čemu divit. Rozvoj internetu, potažmo webu, byl později kruciální i pro rozvoj svobodného softwaru. Umožnil efektivní komunikaci lidí z různých koutů světa s podobným zájmem. Operační systém nakonec nebyl to nejdůležitější, co hnutí GNU spolu s přidruženou Free Software Foundation světu daly. 

První verze General Public Licence (GPL) vyšla v únoru 1989 a takříkajíc převedla vizi do právního jazyka. A co bylo hlavní, potenciální zájemci o vývoj svobodného softwaru dostali jednoduchou možnost, jak ho licencovat. Dodnes sice vyšlo několik upravených verzí licence, nicméně drtivá většina pravidel z první verze zůstala nadotčena. Po dvou letech Stallman připravil verzi 2.0, kterou reagoval na obcházení licence. Nová část označovaná jako Liberty or Death (svoboda, nebo smrt) striktně říká, že zveřejnění zdrojových kódů odvozené práce se nelze vyhnout. Pokud zveřejnění nějaká další strana (např. jinak licencovaná část softwaru) zamezuje, kód licencovaný pod GPL nelze použít vůbec.

Jak se podmínky GPL zpřísnily, tak byla vydána i další méně restriktivní licence Library General Public License (LGPL). Jak už z názvu vyplývá, její použití je vhodné zejména pro knihovny. Pokud vývojář použil např. knihovnu licencovanou pod LGPG, byl podle licence povinen zveřejnit pouze pozměněné zdrojové kódy oné knihovny. Zbytek projektu si mohl nechat pro sebe. A licence GPL samozřejmě nebyly jediné, postupně se objevila řada alternativ. Zmiňme zejména BSD licenci, která je ale podle mnohých až moc svobodná – nevyžaduje zveřejnění odvozeného kódu. Nesmíme zapomenout ani na licence z rodiny Creative Commons, které aplikují princip GPL i na audiovizuální a textový obsah.

A pak přišel Linux

Jak to dopadlo se systémem GNU asi nemusíme připomínat. Systém je dodnes ve vývoji, ale reálně už nikoho nezajímá. Jeho místo zaujal další unixový systém zvaný Linux, který měl na svědomí pouze 21letý finský student Linus Torvalds. Málo se ví, že zprvu nebyl Linux licencován pod GPL, ale vlastní Torvaldsovou licencí, která zakazovala jeho prodej. Na konci roku 1992 však byla vydána verze 0.99, už pod GPL. A od té doby už to jede. Právě Linux se v následujících letech stal důkazem, že model svobodného softwaru může fungovat. A to i z komerčního hlediska.

widgety

Vztah Torvaldse a hnutí GNU je ovšem poněkud komplikovaný. Torvalds ani projekt Linuxu nikdy nebyly součástí GNU. Hnutí dokonce neúspěch svého systému fakticky uznalo až v roce 2012, kdy uvedlo Linux-libre – kompletně svobodou variantu Linuxu, která neobsahuje žádné proprietární součásti. Free Software Foundation v čele se Stallmanem představuje radikální křídlo svobodného softwaru, Linux Foundation s Torvaldsem zase umírněnější.

Stallman a jeho souputníci jistě dali technologickému světu mnoho. Otázkou je, zda by se svobodnému softwaru dostalo takového uznání, pokud by u kormidla zůstali oni. Jejich neochota k jakémukoliv kompromisu se sférou proprietárního softwaru je pověstná. Právě umírněnější postoj Torvaldse a dalších linuxových vývojářů dopomohl tomu, že Linux používají a dokonce na něm spolupracují největší technologické firmy. Tak jako tak GNU vděčíme za mnohé. A to i dnes, kdy v rámci hnutí vzniká řada důležitého softwaru.

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Vitalia.cz: Očkování proti chřipce u dětí: ČR nemá pravidla

Očkování proti chřipce u dětí: ČR nemá pravidla

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Root.cz: Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

Vitalia.cz: Pryč se zastaralým stravováním ve školách

Pryč se zastaralým stravováním ve školách

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Podnikatel.cz: Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Tyto pojmy k #EET byste měli znát

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB

DigiZone.cz: Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

DigiZone.cz: Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?