Outline editory: úvod

Pavel Tišnovský 23. 9. 2004

V tomto článku bych rád seznámil čtenáře s takzvanými outline editory (někdy také nazývanými editory hierarchie či hierarchické editory), které je možné použít pro zjednodušení a zpřehlednění zápisu poznámek, psaní článků, organizaci času nebo při tzv. brainstormingu.

Po obecném úvodu, který bude věnován stručnému popisu specializovaných outline editorů a historií jejich vzniku, se budu věnovat sadě maker OTL pro textový editor vim. Tato makra totiž činí z vimu prakticky nejrozšířenější multiplatformní outline editor.

Obsah

1. Co značí termín outline a outline editor
2. Brainstorming
3. Stručná historie vývoje outline editorů
4. Základní vlastnosti outline editorů
5. Odkazy na internetu
6. Obsah dalšího pokračování

1. Co značí termín outline a outline editor

Slovem outline se v angličtině označuje mimo jiné i obrys či náčrt a v přeneseném významu se tímto termínem také označuje osnova hierarchicky členěného dokumentu (návodu, článku, scénáře apod.). Toto slovo má i několik dalších významů, my se však v dalším textu budeme držet překladu náčrt (dokumentu) a osnova, protože to nejvíce odpovídá možnostem níže popisovaných programů a maker.

Outline editor (zkráceně též Outliner) je programový prostředek pro tvorbu, editaci a prohlížení hierarchicky strukturovaných informací uvedených zejména v textové podobě. Jelikož se struktura dokumentu dá popsat obecným n-árním stromem, nabízí prakticky každý outline editor náhled na tuto strukturu ve formě stromu, jehož větve se na obrazovce dají rozbalovat, sbalovat, přenášet a editovat.

Outline editory existují jako počítačový software ve dvou podobách – buď se jedná o samostatný program určený pro tvorbu poznámek, databází či delších dokumentů, nebo se jedná o součást většího programového celku. Jednoduchý outline editor je například zabudován i do Microsoft Wordu, i když (alespoň podle mých pozorování) ho běžní uživatelé prakticky nepoužívají, především však z neznalosti jeho možností.

K čemu je možné outline editory použít? Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi obecné nástroje, je možné je použít prakticky k jakémukoli zpracování textů (tj. lze jimi alespoň částečně nahradit textové editory, textové procesory, editory poznámek apod.), k tvorbě jednoduchých databází s možností fulltextového vyhledávání, k návrhu modulárních a strukturovaných systémů (software, průmyslové systémy, struktura firmy), přípravě školení či prezentací nebo dokonce k tvorbě celých webových sídel. Možností je opravdu mnoho a záleží pouze na uživateli, do jaké míry schopnosti daného outline editoru využije. Více informací o vybraných outline editorech se můžete dozvědět například na stránce www.outliners­.com.

Výhodu strukturovaného členění textu oceníme zejména při psaní různých článků, technických zpráv nebo rozsáhlejší dokumentace. Rozdíl mezi běžným lineárním textem (např. plain textem nebo formátovaným textem tvořeným v textových procesorech) a strukturovaným textem zhruba odpovídá rozdílu mezi souborovým systémem s možností tvorby adresářů a souborovým systémem bez těchto vlastností (existují například jednoduché souborové systémy založené na databázi). Dnes je prakticky nemyslitelné, aby souborový systém neumožňoval rozdělit soubory do jednotlivých adresářů a tím nad nimi budovat určitou hierarchii. Podobná situace nastává i při práci s delším a/nebo strukturovaným dokumentem, kde je velmi příjemné pracovat přímo s jednotlivými částmi textu, jež mohou být logicky odděleny od ostatních částí a přitom mít k těmto částem nějaký vztah typu je součástí. Mnoho „moderních“ textových editorů a procesorů tyto možnosti bohužel postrádá, a uživatel je tak kvůli dostupným příkazům omezen k práci s textem na zbytečně nízké úrovni (kupříkladu na úrovni formátování jednotlivých znaků či odstavců).

Outline editory se často používají také při brainstormingu. Tento pojem není v našich krajích příliš rozšířený, proto se ho pokusím v dalším odstavci alespoň přibližně popsat.

2. Brainstorming

Slovo brainstorming je novotvar amerického původu, který vznikl složeninou dvou běžných anglických slov: brain – inteligence, mozek, rozum a storm – bouře. Volný překlad tohoto slova do češtiny by tedy zněl „bouření mozků“, jedná se však o jedno z mnoha nových anglických slov, která se prakticky nikdy nepřekládají do jiných jazyků, neboť se jedná o známý a ustálený termín. Metody brainstormingu jsou oblíbené zejména ve vyspělých evropských zemích, ale jejich nejčastější použití je v USA a Kanadě.

Termínem brainstorming se, zjednodušeně řečeno, označuje proces, při kterém se vymýšlí či přemýšlí o formě řešení nějakého problému bez nežádoucího zdržování, které by mohlo zapříčinit ztrátu myšlenky či idey. Při brainstormingu (který lze provádět buď individuálně, nebo ve skupině) je důležité, aby proces přemýšlení nebyl zbytečně násilně přerušován, přičemž každá myšlenka by měla být určitým způsobem ihned zaznamenána, aby tak stimulovala další myšlenky. V podstatě se jedná o využití a zaznamenání volných asociací ve chvíli, kdy tyto asociace přijdou na mysl.

Při brainstormingu je do velké míry podporováno rozvětvení ideí – každá možná cesta k řešení daného problému je zaznamenána a později buď rozšířena, nebo po řádně provedené kritice upravena. Čím více je vymyšleno možných cest řešení, tím lépe, protože se zvyšuje pravděpodobnost nalezení ideálního řešení. Důležité je, že každá myšlenka je zaznamenána, nikdy není ihned odmítnuta, i když na první pohled (pomyšlení?) vypadá absurdně.

Sama technika brainstormingu patří do kategorie interaktivních prezentačních dovedností. Často ji používáme, chceme-li, aby pracovní skupina jmenovala celou řadu nápadů na dané téma nebo hledala co nejvíce kreativních řešení daného problému. Při práci ve skupině je nutné, aby cizí myšlenky nebyly ihned bez rozmýšlení kritizovány, naopak by měly být dále rozvíjeny. Při provozování brainstormingu jedincem je situace většinou komplikovanější, protože prakticky všichni lidé jsou sami na sebe příliš velkými „cenzory myšlenek“.

Co však má společného brainstormingoutline editory a počítači obecně? Jak jsem se již zmínil o několik odstavců výše, je jedním z principů brainstormingu i zápis všech myšlenek či ideí. Lidé však většinou nemyslí „lineárně“, ale asociativně (to je ostatně jeden z principů, na kterých je založen systém WWW s hypertextovými odkazy), proto je vhodné mít po ruce softwarový nástroj, pomocí kterého by se daly myšlenky jednoduše zaznamenat a posléze rozšířit a uspořádat.

Pro zápis myšlenek a jejich další zpracování jsou určeny právě outline editory. Klasické textové editory či textové procesory umožňují jednoduše zpracovávat lineární text, s textem hierarchickým však bez dalších rozšíření nedovedou efektivně pracovat.

3. Stručná historie vývoje outline editorů

První outline editory se začaly využívat na počátku osmdesátých let minulého století. Šlo vlastně o zcela nový druh aplikací, který neměl, podobně jako například tabulkové procesory, žádnou přímou obdobu v reálném světě. I z tohoto důvodu měli tvůrci těchto aplikací značnou volnost při návrhu ovládání a uživatelského rozhraní.

Jedním z prvních široce dostupných outline editorů byl program ThinkTank, který původně vznikl pro počítače firmy Apple (konkrétně pro model Apple II) a teprve po svém úspěchu na tomto trhu byl okolo roku 1985 přepsán pro počítače PC, samozřejmě pro systém DOS. Tento program byl znakově orientovaný, což je také patrné z následujícího ilustračního obrázku.

Screenshot outline editoru ThinkTank
Obrázek 1: Screenshot outline editoru ThinkTank

Na adrese www.outliners­.com/thinkTan­k2Pc si ThinkTank můžete dokonce stáhnout a zkusit spustit buď přímo v DOSu/Windows, nebo pod Dosemu. Pod Windows XP program pracuje bez problémů (až na nesmyslnou změnu systémového času), dokonce si při stisku kláves něco pobrukává na PC speakeru. Ovládání je zcela jednoduché, menu však vypadají stejně jako v Lotusu 1–2–3, tj. nejedná se o dnes běžné pull-down menu, ale o jednoduché jednořádkové menu ovládané kurzorovými klávesami.

ThinkTank je i přes své stáří programem s velmi dobrou ovladatelností (funkční klávesy, klávesy +,– atd.), přehledností, ucházejícím editorem s volbou tabelačních zarážek, bloky a „nekonečným řádkem“ (ten neměl např. ani populární T602). Pomocí tohoto programu je také možné vytvořit pěkný formátovaný výstup v čistém ASCII, který volitelně obsahuje stránkování, obsah apod.

Vzhledem k tomu, že se ThinkTank stal poměrně známý a také se dobře prodával, začaly vznikat aplikace s podobným zaměřením. Mezi tyto aplikace patří například MORE, která již byla v mnohém vylepšena a zdaleka se nejednalo o pouhý editor neformátovaných textů. Jednou z operací, které se v MORE daly použít, byla tvorba schémat nebo jednoduchých prezentací – viz následující ilustrační obrázek.

Tvorba schémat v outline editoru MORE
Obrázek 1: Tvorba schémat v outline editoru MORE

Je zajímavé, že po úspěchu ThinkTanku a MORE se outline editory dále, jako samostatná softwarová aplikace, příliš nerozvíjely. Samozřejmě existovaly i další produkty (mnoho se jich vytváří i dnes, některé si popíšeme v další části miniseriálu), ale už se nejedná o tak významné aplikace jako v minulosti. Místo toho se outline editory staly součástí větších programových celků, například kancelářských balíků (Microsoft Office, Framework), textových procesorů, poštovních klientů (Lotus Notes) a částečně také vývojových nástrojů. Typickým představitelem outline editorů dneška je prakticky jakýkoli vizuální editor XML dokumentů.

widgety

4. Základní vlastnosti outline editorů

Naprostá většina outline editorů nabízí uživateli několik důležitých operací, které umožňují nebo zjednodušují práci s hierarchickým textem. Mezi tyto vlastnosti patří zejména:

  1. Zadávání jednořádkového textu – poznámek. Některé jednodušší outline editory nabízí uživateli pouze práci s hierarchickým stromem bez možnosti přidávat odstavcový text či další objekty. Tyto editory se proto hodí maximálně pro tvorbu poznámek či osnovy, pro složitější práci (například samostatnou přípravu textu) jsou nevhodné.
  2. Práce s odstavcovým textem. Většina outline editorů zobrazuje informace ve dvou oknech. V jednom okně je zobrazen strom hierarchie, ve druhém okně text vybraného uzlu stromu. U odstavcového textu lze většinou použít základní formátovací příkazy, někdy je také možné měnit vlastnosti znaků (velikost, barva, řez písma apod.).
  3. Přesuny uzlů a celých textů ve stromu. Toto je důležitá vlastnost, protože při zpracování textů je zapotřebí informace různým způsobem přeskupovat, měnit jejich pozici v hierarchii apod. Čím lépe je v outline editoru implementována práce se stromem (přehlednost, klávesové zkratky apod.), tím efektivněji se dá s celou aplikací pracovat.
  4. Export textu. V dnešní době je nutné vytvořené texty co nejjednodušším systémem zpřístupnit dalším uživatelům v elektronické podobě. V minulosti stačilo použít tiskárnu, dnes je možné z většiny outline editorů text získat ve více formátech. Základem je samozřejmě plain text (tento typ exportu zvládal v téměř dokonalé kvalitě už ThinkTank), většinou je však možný export do HTML (styly, tabulkový design) a někdy dokonce i do XML.

5. Odkazy na internetu

  1. www.outliners­.com – archives from the golden age of outliners
  2. en.wikipedia.or­g/wiki/Outliner – Outliner: heslo na Wikipedii
  3. en.wikipedia.or­g/wiki/Brainstor­ming – Brainstorming: heslo na Wikipedii
  4. www.framework­.com – Kancelářské a vývojové prostředí Framework, prodávané v minulosti firmou Borland
  5. frontier.user­land.com – Frontier: prostředí pro tvorbu webů s využitím outline editoru
  6. john.redmood.com/or­ganizers.html – seznam moderních outline editorů pro Windows (některé jsou však dostupné i pro Linux)

6. Obsah dalšího pokračování

V dalším pokračování tohoto miniseriálu se zaměřím na popis několika vybraných outline editorů, které je možné na dnešních počítačích a operačních systémech použít.

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Podnikatel.cz: I vám můžou vykrást značku. Braňte se

I vám můžou vykrást značku. Braňte se

Lupa.cz: Jak udělat formulář, aby ho vyplnil i negramotný?

Jak udělat formulář, aby ho vyplnil i negramotný?

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: Tohle všechno se dá usušit

Tohle všechno se dá usušit

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Vitalia.cz: Nová vakcína proti chřipce se aplikuje nosem

Nová vakcína proti chřipce se aplikuje nosem

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

DigiZone.cz: Budoucnost TV vysílání ve Visegrádu

Budoucnost TV vysílání ve Visegrádu

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

DigiZone.cz: Regionální tele­vize CZ vysílá "Mapu úspěchu"

Regionální tele­vize CZ vysílá "Mapu úspěchu"

Vitalia.cz: Výživový poradce: Tyhle fešáky jedu celoročně

Výživový poradce: Tyhle fešáky jedu celoročně

Podnikatel.cz: Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Lupa.cz: Odkazy na pirátský obsah mohou být nelegální

Odkazy na pirátský obsah mohou být nelegální

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“