Hlavní navigace

Palm OS a Linux: základní komunikace s pilot-link

14. 10. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Možná už některé PDA s operačním systémem Palm OS používáte a chtěli byste vědět, jak si stojí v Linuxu. Nebo možná přemýšlíte, k čemu by se mohlo takové PDA hodit, jestli bude v Linuxu vůbec fungovat a co bude umět. Nový seriál vám možná pomůže v rozhodování.

Jen pro úplnost začneme tím, co je to vlastně PDA. Zkratka PDA znamená Personal Digital Assistant. Jedná se o kapesní počítač, který je obvykle ovládán pomocí dotykové obrazovky a několika málo tlačítek. Umí rozeznávat psaný text a vůbec jsou to takové šikovné mašinky.

Pokud s PDA nemáte zkušenosti a přemýšlíte nad tím, co mají společného s elektronickými diáři, které byly populární počátkem 90. let, pak je odpověď velmi prostá: nic.

PDA je, na rozdíl od omezených diářů, počítač se vším všudy, má vlastní operační systém, umožňuje instalovat nové aplikace, nahrávat data a podobně. Kromě PDA existují také MDA, což jsou kapesní počítače s integrovaným GSM modulem, a umožňují tak z počítače nejen telefonovat, ale také využít všech výhod mobilního připojení k Internetu. Princip PDA a MDA je však z hlediska operačního systému a ovládání naprosto stejný.

V našem seriálu se budeme zabývat kapesními počítači s operačním systémem Palm OS. Běžně se také používá systém Pocket PC, který se dříve jmenoval Win CE a je pochopitelně z dílen firmy Microsoft.

Logo Palm

Palm OS je velmi příjemý operační systém, který je psán speciálně na míru kapesním počítačům s malým displejem a bez klávesnice. Existují pro něj podle některých odhadů až desítky tisíc různých aplikací, z nichž je velké množství freeware a nezanedbatelná skupina je vydávána pod GNU GPL nebo jinou open-source licencí.

Jednou z největších studnic software pro Palm OS je server freewarepalm.com a u nás najdete mnoho informací například na portále palmserver.cz.

Teď konečně k tomu, jak si rozumí s Palmy náš oblíbený Linux. Inu, docela dobře. Díky tomu, že jsou počítače s Palm OS na trhu už poměrně dlouhou dobu, je jejich podpora ze strany software obecně velmi dobrá.

V Linuxu tvoří komunikační základ balíček pilot-link, který zcela jistě najdete ve své distribuci. Jeho domovská stránka je na www.pilot-link.org. Kromě samotného balíčku na tomto webu najdete také novinky, informace, diskuse a podobně.

Součástí balíčku pilot-link je celá hromádka aplikací. Jedná se o programy, které jsou ovládány z příkazové řádky. Jejich použití ale není nijak složité. Popis jejich funkce najdete v man pilot-link. My si popíšeme to nejdůležitější.

Nejdůležitější utilitkou balíčku je pilot-xfer, takže si ji popíšeme podrobněji. Umí do Palma instalovat nové aplikace, mazat je, nahrávat i stahovat data, zálohovat a vůbec zvládá základní práci s obsahem Palmu.

Před jeho použitím ještě doporučuji udělat dvě změny v systému. Jednak pilot-link standardně pracuje se zařízením /dev/pilot, takže pokud mu nechcete pořád nutit parametrem zařízení, kde máte Palma připojeného, udělejte si symbolický link

ln -s /dev/ttyS0 /dev/pilot 

nebo prostě podle toho, kde máte kolébku připojenou.

Druhou úpravou je nastavení rychlosti komunikace po sériovém portu v případě, že máte kolébku připojenou přes něj. K tomu slouží systémová proměnná PILOTRATE, kterou musíte vyexportovat

export PILOTRATE=115200 

Pak vám bude počítač krmit Palm plnou rychlostí a nebudete zbytečně při větších objemech čekat. Aby se nastavení zachovalo, doporučuji jej zapsat do .bashrc nebo jiného skriptu, který se automaticky spouští.

Po těchto úpravách už můžete vesele a bez problémů pracovat. Zasuňte PDA do kolébky a zkuste pustit příkaz:

pilot-xfer -i nejakyprogram.prc 

Objeví se hláška:

Listening to port: /dev/pilot

Please press the HotSync button now... 

Čili jste vyzýváni, abyste stiskli tlačítko HotSync na kolébce. Palm se probere, popovídá si s aplikací a soubor se přenese. Můžete samozřejmě používat klasické unixové nahrazovací znaky, takže můžete psát

pilot-xfer -i programy/* 

a podobně. Pak se automaticky přesunou všechny vybrané aplikace. O průběhu jste informováni jak na PC, tak i na displeji Palma.

Další důležitou a často používanou funkcí je záloha obsahu celé paměti. V případě, že vám na cestách kleknou baterky, máte bezpečně vše zálohováno v PC.

pilot-xfer -b zalohapalmu 

V tomto případě bude vytvořen (pokud neexistuje) adresář zalohapalmu a do něj bude (opět po stisku HotSync) uloženo vše, co máte aktuálně v paměti.

Obnovení zálohy je pak opět otázkou chvíle:

pilot-xfer -r zalohapalmu 

Pro přenos jednotlivého souboru z Palmu použijte parametr  -f

pilot-xfer -f soubor.pdb 

Soubor.pdb bude uložen do aktuálního adresáře.

A ještě poslední parametr pilot-xfer, který umí synchronizovat obsah Palmu se zvoleným adresářem

pilot-xfer -s zalohapalmu 

Začne kopírovat data z Palmu, ale jen ta, která se změnila proti zvolenému adresáři (čili poprvé všechno). Pokud něco z Palmu smažete, automaticky se to smaže i z adresáře. Tak, že na závěr synchronizace získáte opět přesný obsah Palmu.

root_podpora

Toto jsou hlavní funkce, které budete na začátku při práci s Palmem v Linuxu potřebovat. Balík pilot-link je samozřejmě velmi rozsáhlý a jeho aplikace umí pracovat s jednotlivými databázemi v Palmu.

Příště si povíme o synchronizaci Palmu s grafickými aplikacemi v Linuxu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.

Seriál Palm OS a Linux