Petr Tomeš: Linux se bude prosazovat čím dál víc

Petr Tomeš absolvoval Gymnázium Sokolov a nyní studuje obor Anglický jazyk a literatura v rámci studijního programu Filologie na Filozofické fakultě MU. Zajímá se mimo jiné o internetové technologie, webové standardy, přístupnost, použitelnost a software s otevřeným zdrojovým kódem včetně Linuxu. Působil v projektu CZilla a věnoval se projektu Ubuntu především v oblasti lokalizace. Publikuje v tuzemských elektronických médiích a má svůj osobní web.

Jak a kdy jste se poprvé setkal s Linuxem?

V roce 2000 starší bratr nahrál Red Hat na rodinný domácí počítač vedle Windows. Po čase tam bratr zkoušel ještě Corel Linux a vrátil se k Red Hatu. Na můj počítač mi pak v roce 2002 nahrál Mandrake 8.2 a opět tam byl vedle Windows. Sám jsem si poté zkoušel nainstalovat a používat různé distribuce, například Knoppix, ABC Linux, Fedoru, Mandrivu a další.

Jaké byly první pocity ze srovnání s MS Windows? Zaujal Vás Linux hned na „první pohled“?

Ovládání bylo podobné jako u Windows. Řada věcí se tam samozřejmě dělala jinak, ale neměl jsem velký problém si na to zvyknout. Většinou se jednalo o pracovní prostředí KDE. Zaujala mě nabídka předinstalovaných nástrojů a aplikací a způsob jejich přidávání a odebírání. Netřeba řešit zabezpečení podobným způsobem jako u Windows – tzn. pořizovat, instalovat, používat a udržovat antivirový software a postupem času další základní produkty zvyšující zabezpečení. Také stabilita mi přišla lepší. Poněkud zklamán jsem byl dobou startu, vypínání a reakcí systému, které se na starším počítači projevovaly poměrně výrazně.

Takže jste pak u Linuxu zůstal nebo stále používáte i MS Windows?

V posledních letech jsem používal převážně Linux, protože se spolu s novými distribucemi a lepším hardwarovým vybavením usnadnilo používání, přibylo více možností pracovních prostředí a lepších aplikací a ubyla řada nevýhod (anebo ztratily na intenzitě – včetně těch již zmíněných). MS Windows používám, protože je potřebuji ke spuštění některých klíčových aplikací, které v Linuxu nejdou třeba ani emulovat. Zatím je to pro mě pohodlnější a rychlejší řešení, ale časem se chystám více prozkoumat možnosti virtualizace a spouštění MS Windows v rámci linuxové distribuce.

Z informací dostupných na internetu vím, že používáte distribuci Ubuntu. Jste s ní spokojen?

K Ubuntu jsem se dostal myslím koncem roku 2004 přes časopis Linux Express. Vedle většiny jiných populárních distribucí vynikalo svým přístupem k uživateli a důrazem na co možná největší jednoduchost instalace a používání. Bylo možné si nechat bezplatně zaslat CD, spustit a vyzkoušet si jej a rovnou nainstalovat. Na jednom médiu tak bylo prakticky vše podstatné, co potřebuje většina uživatelů, a zbytek bylo možné jednoduše doinstalovat přes Internet. Pro každou důležitou oblast činnosti byl předinstalován jeden program. Ubuntu staví na kvalitním balíkovacím systému a distribuci Debian, ale pro běžné uživatele je zatraktivnilo pravidelným a předvídatelným půlročním vývojovým cyklem, provedením a dalšími vlastnostmi. Dá se říct, že Ubuntu našlo díru na trhu a využilo příležitosti přijít s něčím, co mnoho uživatelů ocenilo, protože to chtěli a vyhovuje jim to. Tvůrci ostatních populárních distribucí se však již inspirovali a řadu těchto úspěšných prvků postupně přebírají (a přidávají tak k těm, které zase přebírá naopak Ubuntu). Tato soutěživost je tedy zdravá a výhodná pro uživatele, a proto nyní můžu po zkušenosti používat libovolnou významnou linuxovou distribuci. Liší se pro mě již spíše v drobnostech, vždyť je to z drtivé většiny úplně stejný kód, jen možná v trochu jiné verzi a jinak nastavený a poskládaný. Sleduji pravidelně hlavní distribuce a přecházím na OpenSUSE, protože mi více vyhovuje. Je mi sympatické například to, jaká pozornost je věnována grafickému zpracování do nejmenších detailů a studiím použitelnosti, a v neposlední řadě i to, že tvůrci této distribuce stojí za mnoha velkými a klíčovými projekty a produkty celého odvětví softwaru s otevřeným kódem. Zdá se mi, že podobně jako třeba Red Hat a další inovují celkově více než Ubuntu.

Nějakou dobu jste se podílel i na vývoji českého klonu Ubuntu. Jak jste se k této činnosti dostal?

V létě 2005 jsem kontaktoval Ondřeje Surého, který předtím spustil web Ubuntu.cz a byl na oficiální wiki Ubuntu veden jako představitel české komunity.

Vaše účast na projektu ovšem nebyla bez problémů. Dostal jste několikrát zákaz a situace byla poměrně bouřlivá, co se přesně stalo?

To lze asi jen velmi obtížně obsáhnout v několika větách a mělo by se to řešit jiným způsobem a jinde. Nesouhlasil jsem s tím, jak bylo podle mého názoru neefektivně a nekvalitně přistupováno především k lokalizacím a dalším záležitostem – například uvádění činností a zásluh na webu Ubuntu.cz (a to dlouhodobě a opakovaně), a dostal jsem zákazy za to, jakým způsobem jsem na to upozorňoval. Ve zmíněných oblastech jsem za uplynulá léta odvedl (přes docela složitou situaci) určité úsilí, a tak jsem přístup k nim přirozeně vnímal jiným způsobem, a tak reagoval mnohdy citlivěji, rázněji a neuváženěji než lidé, kteří takové úsilí nevykonali a možná si jej ani nedovedli představit. Naprostá většina nedorozumění byla zbytečná a dá se vyřešit, protože není v osobní, ale ve věcné rovině. Nicméně projekt Ubuntu.cz funguje dál ve prospěch uživatelů, efektivita a kvalita lokalizace postupně vzrůstají tak, jak jsem chtěl a navrhoval, některé zákazy a nedostatky však zůstávají.

Myslíte, že to bylo namířeno proti vám osobně nebo si projekt Ubuntu.cz skutečně neváží lidí, jak jste sám napsal?

Nevěřím, že to bylo namířeno osobně proti mě. Možná to bylo tím, že se diskuse chvílemi povznesla více do osobní roviny, nevím.

Myslíte si tedy, že konkrétní lidé z projektu poškozují svým chováním ostatní?

Domnívám se, že by měli dát větší prostor nejen kladným ohlasům, ale také připomínkám a kritice – protože je zapotřebí si uvědomit, že hlavně ta napomáhá vylepšovat projekt i produkt – to znamená upozornit na nedostatky (nikoliv jen opěvovat přednosti), aby se o nich vědělo a mohly se prodiskutovat možnosti jejich odstranění. Neměla by se předčasně zamykat témata ve fórech – například to o mém zablokování. Právo na vyjádření svého názoru by měl mít každý a kdykoliv, a neměl by být předem omezen, pokud neexistuje důkaz, že by byla porušena pravidla fóra a slušného chování. Na to tam přece dohlížejí administrátoři, moderátoři (s právem upravit nebo smazat konkrétní nevhodný příspěvek, měli by to však zdůvodnit), jsou tam filtry vulgarismů a další možnosti. Blokace ale prakticky vůbec nic neřeší. Já ji jako tehdejší administrátor mimořádně použil pouze jednou, a to jen jako jednorázový prostředek k utišení emocí a poškozujícího chování jednoho uživatele pozdě v noci, jiná lepší možnost v tu chvíli nebyla a později mi ostatní administrátoři a většina reagujících členů fóra dala za pravdu. To je něco úplně jiného než blokace mého účtu na neurčito trvající již několik měsíců.

Má to podle Vás na celý projekt výrazně negativní dopad?

Negativní bylo například pozdržení spolupráce na překladech s ostatními projekty o více než rok a nízká kvalita překladů způsobená tím, že nebyla ověřována způsobilost překladatelů a prováděna následná kontrola. Za to vše byl projekt dlouhodobě kritizován snad ze všech stran.

Chápu tedy správně, že znáte řešení, ale je vám ustavičně bráněno v jeho realizaci?

Je mi líto, že jsme se nechali unést do roviny osobních výpadů, za které i já nesu zčásti vinu, což mě mrzí, ale komunikační kanály jsou z jejich strany uzavřeny.

Co konkrétně byste udělal vy jinak? A nemyslím teď jen u Ubuntu.

Rozvíjel bych dále přesně to, co jsem dělal. Méně se zapojoval do obecných diskusí pod články, které většinou stejně k ničemu konkrétnímu nevedou, ale více aktivně pomáhal s překlady, tvorbou stránek, administrací fóra a s odpovídáním uživatelům, propagací, tvorbou návodů a dalšími věcmi. Setkával jsem se se zájemci o Linux na různých akcích a přemýšlel, jak by se daly vylepšit. Přijde mi užitečnější jít na brigádu a následně finančně podpořit nějaké projekty, než se hádat v diskusích. Rovněž bych se vyhnul negativním kampaním – tedy neukazovat, proč jsou jiné produkty špatné, ale v čem můžou být jednotlivé linuxové distribuce pro uživatele zajímavé, v čem dokáží splnit požadavky a potřeby konkrétních uživatelů srovnatelně anebo dokonce i lépe a výhodněji než jiné operační systémy. Důležité je mít možnost volby, ale také vědět, proč se rozhodnout pro to či ono řešení.

Nenapadlo vás podobnou činnost dělat pro komerční firmu? Třeba pro některého linuxového distributora nebo pro Microsoft?

Uvažoval jsem o tom. Na to ještě přijde čas, současnou prioritou je pro mě univerzita.

A dal byste tedy přednost čistě linuxové firmě, nebo je vám to jedno?

Předčasná otázka. Záleží na podmínkách.

Současný problém Linuxu je tedy především v jeho uživatelích, kteří se příliš zabývají žabomyšími válkami?

Asi ne tolik ve srovnání s jinými faktory jako je třeba dostupnost HW a SW, ale svůj nemalý význam to má. Svým způsobem to ovlivňuje i ty ostatní věci. Jsou zcela zbytečné hádky o tom, kdo co používá nebo co je lepší, protože nejdůležitější je pouze to, co komu v dané situaci nejvíce vyhovuje. Je také dobré pochopit, proč uživatelé potřebují operační systém – aby mohli používat svůj HW, spouštět SW → vykonávat svou práci, bavit se, relaxovat. Pokud si tedy koupí MS Windows anebo třeba Mac OS a nemá důvod k tomu, aby je musel jinak podporovat způsoby zmíněnými výše, tak proč by to měl dělat u Linuxu? Lidi si přece nekupují počítače, aby nakonec dělali tohle. Nemělo by to být po nikom vyžadováno, stačilo by víc dobrovolníků a nadšenců pro začátek, aby si Linux postupně vydobyl určité místo na trhu a tím se zvýšil tlak na výrobce HW a SW, podobně jako jsme mohli vidět pozitivní vliv u Firefoxu. To by ve svém důsledku vyřešilo řadu klíčových problémů. Méně zbytečných diskusí a hádek, více aktivní a spolupracující komunita by to nepochybně urychlily.

Podle Vás je tedy málo linuxových nadšenců?

Vždy jich může být více. Tak jako všude. Ale jak jsem již zmínil, nepřeceňoval bych vliv tohoto faktoru. Jsou i jiné, mnohem důležitější. Spíš jde o komunitu jako celek. Tu ani zdaleka netvoří jen nadšenci, ale i linuxové společnosti, vývojáři, uživatelé.

Které z oněch „dalších faktorů“ jsou nejčastěji podceňovány?

Netroufám si to nijak hodnotit a dělat nějaká pořadí. Některé důležité jsem uvedl.

Křivka využívání Linuxu se zatím příliš vhůru nestáčí, ačkoliv to řada lidí už léta předpovídá. Má Linux do budoucna šanci se prosadit?

Až budou linuxové distribuce spolehlivě fungovat na více modelech hardwaru (ubude problémů) a půjde na nich spustit více (zejména specializovaných) aplikací, budou pro uživatele atraktivnější. Přesněji vymezovat rok nebo období, kdy se začne Linux více prosazovat, je nesmysl, protože ta křivka je postupná. Podle TheCounter.com roste podíl Linuxu stabilně po několik let, v poslední době vykazuje meziroční nárůst o polovinu. Nějaké výrazné zlomy asi nelze čekat, ale pokud to tempo vydrží nebo se i zvýší, pak se Linux bude prosazovat čím dál tím více. Pro srovnání: Mozilla nebo Firefox před lety začínaly svůj růst také na desetinách procenta a nyní je podle různých analýz používá přibližně třetina uživatelů v ČR, čtvrtina v Evropě a pětina z celého světa. Nicméně operační systém se na trhu pochopitelně prosazuje obtížněji a pomaleji než webový prohlížeč.

Kdo má tento trend v rukou? Komunita? Vývojáři distribucí? Velké linuxové společnosti? Kdo to může přímo ovlivnit?

Všichni. Každý díl propojené mozaiky je důležitý a jen velmi obtížně může být jeden bez druhého. Je otázkou, co by dělaly a kde by byly linuxové společnosti bez vývojářů a komunity, vývojáři bez komunity a společností, komunita bez vývojářů a společností atd. Nebyly by asi tak daleko jako teď.

Co tedy můžu jako běžný uživatel, který chce pomoci, udělat? Co je aktuálně nejvíce potřeba?

Úplně cokoliv, co mě zajímá a mám čas na to, abych se aspoň pokusil pomoci, anebo finančně podpořit nějaké projekty či si linuxovou distribuci (popřípadě podporu) koupit. Kontaktovat představitele vybraného projektu a domluvit se.

Co si myslíte o často proklínané roztříštěnosti aktuální linuxové scény? Nekompatibilní distribuce, spousta rozdílů, ohromné množství správců oken. Je to problém nebo důsledek svobody?

Podle mě je svoboda a možnost volby toho, co chci používat, podporovat a tvořit mnohem důležitější než roztříštěnost. Nebýt té roztříštěnosti a rozdělení, tak by uživatelé Linux třeba přestali používat, příslušní vývojáři by do něj nepřispívali atd., protože by prostě ztratili důvod a motivaci. Na druhou stranu je pravda, že kvůli tomu je pro případné zájemce (nové uživatele) složitější se zorientovat v takové nabídce distribucí, nástrojů a aplikací a vybrat si. Nevěřím však, že je to výrazný problém, neboť lidé obvykle oceňují možnost volby z mnoha výrobků v obchodech (podle různých kritérií jako je cena, kvalita, hmotnost/veli­kost…). Z několika podobných si většinou nakonec stejně vyberou. Zodpovědnost za to, že si vyberou špatně, nesou pak už jen oni sami a příště si třeba vyberou něco jiného. A to je mnohem lepší situace než mít k dispozici jeden produkt a muset se smířit s tím, že nikdy nemůže úplně vyhovovat všem.

Obecně jsem ale zastáncem určitého sjednocujícího půdorysu, jako je například projekt FreeDesktop.org a další, protože přispívají ke stírání zbytečných negativ roztříštěnosti a nejednotnosti (projekty řeší řadu věcí společně, takže základ a klíčové prvky jsou stejné nebo velmi podobné, v různých distribucích se liší třeba už jen vzhledem a provedením, případně jsou o něco doplněny).

Co pak brání velkým výrobcům software, dodávat software pro Linux? Malá uživatelská základna?

Vždyť velcí výrobci softwaru také musejí řešit kompatibilitu s různými verzemi různých vývojových větví Windows a jejich různým nastavením. Jenže jedna taková varianta v současnosti stále představuje o několik řádů větší počet uživatelů než u srovnatelné jedné varianty linuxové distribuce (například pokud jde o verze jádra a knihoven, systému balíků, nastavení…).

Změní se to v dohledné době?

V závislosti na tom kterém produktu, jak bude pro výrobce náročné a zároveň atraktivní vyvíjet a udržovat linuxovou verzi. Více možných uživatelů produktu znamená větší atraktivitu. Zlepšuje se to průběžně tak, jak roste počet uživatelů a tržní podíl Linuxu. Pokud vydrží tempo růstu (a nevím o ničem, co by to mohlo v nejbližších letech změnit), pak tržní podíl brzy nebude růst po desetinách procenta, ale po procentech.

Budoucnost Linuxu je tedy růžová?

Vůbec o tom nepochybuji. Neuskuteční se to hned anebo skokově, půjde o postupný vývoj. Vraťte se k tomuto rozhovoru za pět let a posuďte sami, jakým směrem se to bude ubírat.

Děkuji za rozhovor.

Děkuji za zájem a přeji vám i čtenářům hodně úspěchů.