Názory k článku
Pohled do nitra mikroprocesoru

Pěkně napsané, i když mi není zřejmé, jestli to na root.cz bude populární. Čtenáři root.cz předpokládám ví, co je CPU, a umí napsat alespoň Hello World v assembleru.

Chtěl bych se zeptat, jestli píšete primárně seriál pro root.cz, nebo jde o vedlejší produkt psaní nějaké školní práce, případně knihy.

Jsem čtenář root a Hello world v assembleru jsem napsal naposledy pro Z80 v pubertě, takže článek vítám. Ale nezobrazila se mi některá schémata.

Nepouzivate nahodou Internet Explorer? Ten ma totiz problemy se zobrazovanim nekterych PNG obrazku s jednobitovou hloubkou (= cernobile obrazky, coz je pripad nekterych schemat). Zajimave je, ze standardni prohlizec obrazku ve Windows XP s tim problemy nema, takze IE pouziva jiny PNG enkoder nez zbytek systemu :-D coz je jiste ukazka dobreho navrhu.

Popravde receno ty PNGcka maji jednu trosku nestandardni vlastnost, ktera vsak neodporuje specifikaci.

Standardni prohlizec ve Windows ma zase problemy s jinymi PNG:
http://images.twibright.com/tns/16b9.html

Dobry den,

vyborne, takze pokud pouzivam Windows a IE, jsem o schemata jednoduse pripraven. Nemyslim si, ze by to v pripade internetoveho magazinu byla spravna cesta.

Ostatnim se omlouvam za off-topic.

W.

Stěžujte si u Microsoftu, že vám za ty peníze prodal takový bazmek :-) Chyba je očividně na straně IE.

Coz mi ovsem k precteni clanku v plnohodnotne podobe moc nepomuze.Marne hledam tak proklamovanou toleranci k pouzivani ruzneho softwaru, ktera je tu jinak na kazdem rohu. Produkty Microsoftu si ji nezaslouzi? Nebo merime jinym metrem?

Muj posledni prispevek, myslim, ze spravni lide smysl meho predchoziho textu pochopi...

Dobrou.
W

Spis je trosku problem v tom, ze jsem ty PNGcka vytvoril konverzi z jineho formatu (to je ale jedno - proste vytvoril) a treba nemam moznost si to v IE overit, protoze pro muj system neni dostupny.

Respektive to reknu jinak - ty obrazky jsou ve standardnim formatu, ja ani nikdo jiny na svete nema moznost overit vsechny mozne programy, jestli ty obrazky prectou. Samotny clanek je taktez napsan ve standardizovanem HTML a jestli s tim ma nejaky obskurni program problemy - jakou ja mam moznost to ovlivnit???

Pokud Vam to zpusobilo trable, tak se omlouvam, priste i u cernobilych obrazku zvednu barevnou hloubku na 256 barev, i kdyz je to z hlediska tech obrazku zbytecne.

:))

Doporucuji pouzit plnohodnotny prohlizec.

Povazuji to za historicky okamzik, kdy po dlouhych letech, kdy si ruzni uzivatele ruznych prohlizecu pod ruznymi operacnimi systemy stezovali, ze ruzne stranky funguji korektne pouze v MSIE/Win. Nyni se konecne objevil nekdo, kdo zjistil, ze takova trivialita, jako je dvoubarevny obrazek (zjednoduseno), u neho v tom jedinem spravnem prohlizeci nefunguje...

Udelal jste mi velkou radost. Nic nepotesi tolik jako nestesti druheho.

Ale koukam, ze autor je velmi shovivavy a specialne pro "ubozaky" (berte prosim s humorem a ne osobne, chapu, ze nekdy neni mozne instalovat neco jineho) s MSIE si da priste pozor.

:))

Dobry den, uz dlouho jsem necetl neco tak uboheho. Asi nemam smysl pro humor. Za par let se treba naucite i podepsat. Az dospejete, nebudete bydlet na koleji a budete muset na PC skutecne pracovat.

S pozdravem
W.

A samozrejme pracovat jen a pouze na Windows. Tohle tim bylo mysleno? Z lidi, ktere znam, pouziva Linux pro praci(i zabavu) vice nez polovina. Myslim, ze zrovna na rootu jsou podobne pripominky zcestne, protoze jim nikdo neuveri.

pracovat v ie..

Jo, jo, mám IE. Diky za info.

No,
zjevně to je semestrální/seminární práce denního/dálkového studenta. Ale nevidím důvod. proč by se s námi o ní nepodělil, pokud to uzná za vhodné jak autor, tak redakce roota...
Mimochodem, docela pěkně napsané...

Přeji hodně studijních úspěchů

To [nonsence] a [Lael Ophir]: ne pisu to samozrejme primo pro Root, studentem uz drahnou dobu nejsem a i akademickou sferu jsem pred par lety opustil. Tento clanek (ostatne jako 95% toho co ode me vyslo na Rootu) je samozrejme original.

Jeste doplnim, ze jako kniha to s velkou pravdepodobnosti nevyjde, nejde totiz o tak popularni tema jako "Word za 3 hodiny", "Excel profesionalne" atd. Ale chapu to, vydavat cesky, tj. jazykem ktery zna maximalne 10 milionu lidi neco hodne specifickeho je problem. Ostatne i knizka o assembleru na PC se v knihkupectvich vali uz hodne dlouho a asi je to neprodejne.

IMHO by takovou knihu uvítali všichni studenti oboru informační technologie (možná i informatika, ale tím si nejsem jistý).

Myslíte tuhle knihu, která je pro prváky naprosto nedocenitelná a (legálně) téměř nesehnatelná? :-) Tipl bych si, že kdyby CPress udělal dotisk, resp. nové vydání, tak půjde na odbyt jako "Jazyk C" od Kernighana a Ritchieho.

btw. K výčtu bestsellerů bych přidal i "Word pro seniory" :-D

Uvidime, jak se serial vyvine, kam az dojdeme.

Myslim takovou cervenou knizku s vice strankami. Vali se treba uz nekolik mesicu u Barvice&Novotneho v Brne.

Ten "Word pro seniory" me pobavil, ale seniori jsou (nehlede na nektere narky ohledne duchodu) docela bohata cilova skupina.

Pokud se tam jen tak válí, tak to bude nejspíše neblahým vlivem (jak to říct diplomaticky) "elektronickou výměnou dat po síti". :-D

Myslím, že od nejmíň od vynálezu pana Googla takovéhle knihy moc užitečné nejsou. Proč vydávat knihu o assembleru x86, když se na webu válej gigabajty textů na tohle téma úplně zadarmo, včetně hodně dobré dokumentace přímo od Intelu? A měla by se pak vydat i kniha o programovaní Itania, SPARCu, DLX, Cellu?
Podle mě má možná paradoxně větší smysl vydávat knihy typu "Word pro seniory". Senioři dost často neumí anglicky a obvykle také nepotřebují získat tak hluboké znalosti jako student VŠ, který se zase naopak težko může spokojit s nějakým přežvýkaným výcucem...
Jinak se ale rád připojuji k chvále - článek je opravdu krásný, díky za něj! Také souhlasím s tím, že na rootu je to spíš jen takové sentimentální vzpomínání, pochybuju, že tenhle server čte jen málo lídí, co by nedokázali napsat aspoň jednoduchý procesor třeba ve VHDL...

Jenomže ony ty předžvýkané výcucy většinou dají dobrý a ucelený rámec pro základní seznámení s problémem. Další specializované materiály (které předpokládají znalost kontextu) už pak není problém dohledat. Na VŠ přeci také existuje několik stupňů. Bakaláři, magistři, doktoři ... Každý operuje se znalostmi, které nabyl v minulém stupni a na ně nabaluje další. Takže, kde se má začátečník dozvědět, než z nějakého výcucu? Proto se píšou skripta, studentské opory a učebnice. Na základní škole vám taky v matematice neřekli "Najděte si to ve vědeckých časopisech.".

Těžko bude někomu užitečný článek o teorii strun (jakožto jednou z teorií všeho), když mu předtím někdo nedal matematický a fyzikální základ. A ten základ představují právě knihy, které tvoří ucelený balík informací na nějaké úrovni složitosti. Google je fajn, když víte co hledáte.

Navíc, někomu může vadit číst elektronická média. A knihy jsou v tomto ohledu nesmrtelné.

Ještě by mně zajímalo, jak jste napsal svůj první program? Jestli jste si prostě vygoogloval a stáhnul normu jazyka C a z paty něco napsal. Nebo jste měl třeba nějakou "knížku"?

btw. Třeba pro mně je VHDL přímo hnusný jazyk. :-)

Knizka v te dobe letel, fidonet a tam by mne poslali do ... knihkupectvi.

Ale treba Javu jsem se uz ucil z Netu - stacilo si najit primitiva a hej ho.

Myslíte tuhle knihu, která je pro prváky naprosto nedocenitelná a (legálně) téměř nesehnatelná? :-)

Ruikova knížka není špatná, ale kurz assembleru od Doktora Cartera (skoro jsem chtěl napsat "od doktora Oetkera :-)) mi přijde ještě lepší. :-)

Velka skoda, valna vetsina dnesnich "programatoru" netusi imho co je to opcode a jak vlastne funguje CPU a jejich programy podle toho vypadaji.

Na kvalitni programovani v high level jazyku tyto znalosti dnes nepotrebujete. Pokud tedy neprogramujete prekladac C nebo tak neco.

A podle toho ty dnešní programy taky vypadají. Samozřejmě že tyto znalosti by měl mít každý člověk, který chce o sobě tvrdit, že je profesionál a že umí tvořit kvalitní programy!!!
Vaše tvrzení vás identifikuje jakožto člověka, který mezi profesionály patřit nemůže.

to je zase blabol

Copak, zase jedna potrefená husa, která si o sobě myslí, že je "IT expert" a přitom ani neví, jak počítač funguje?

otevrene, tohle jsem prestal sledovat nekdy v dobe uvedeni Pentia na trh

pri psani normalnich podnikovych aplikaci je to balast

Však taky "normální podnikové aplikace" obvykle netvoří žádní profesionálové ;-)

Detaily a komplexní znalosti je to, co odlišuje profesionály od amatérů...

Se na mě nezlobte, já jsem absolvent K334, Mikrolektronika z FEL ČVUT a snad docela dobře tuším co se v CPU děje. Ale pro programování aplikací je to IMHO skoro k ničemu. Pochybuji že bych třeba při ladění SQL dotazů přemýšlel nad STACK COUNTEREM, nebo podobnou nízkoúrovňovou záležitostí CPU. Je jasné že když potřebuji udělat nějakou časově velmi náročnou věc, která by šla realizovat v assembleru, tak ho vložím inline do C, ale už si ani nepamatuji, kdy jsem něco takového dělal naposledy.

Však taky, jak jsem napsal v předchozím komentáři, k tvorbě běžných aplikací není třeba profesionálů. Člověk, který se naučil navrhovat rodinné domky, ještě není architekt. Člověk, který se naučil psát úvahy do novin, ještě není spisovatel. Člověk, který se rád hrabe v autě a rozumí tomu, ještě není strojař. A stejně tak člověk, který se naučil psát dotazy v SQL nebo splácávat Java aplikace, ještě není programátor.

Profesionál nemůže být nikdy pouhý rutinér. Vždycky musí mít dostatečný nadhled k tomu, aby mohl řešit originální problémy originálními metodami v rámci svého oboru. Že jste k tvorbě podnikových aplikací nepotřeboval znalosti, které tu zmiňuji, to je jedna věc - to asi málokdo. Podstatné ale je, že ty znalosti máte a kdyby jich bylo třeba využít, tak jich využijete. Amatér ne, protože je nemá. Vždycky bude omezen tím, co aktivně používá, protože dále jeho znalosti obvykle nesahají. Bastlič v Javě vám nenaprogramuje jednochip, pokud to bude třeba, nenapíše program pro DOS, pokud to bude třeba, ba ani ho nenapadne udělat to, protože si nedokáže kvůli své neznalosti dát dohromady, že by takové řešení mohlo být za určitých okolností výhodnější než jiné. Vaše znalosti vám dávají obrovský manévrovací prostor. Kdybyste je neměl, budete omezen na malý ostrůvek znalostí specifických řešení specifických problémů, který se klidně postupem času může ocitnout pod vodou.

Proto tvrdím, že IT specialista musí nutně znát i věci, které amatér označí za nepodstatné a nedůležité. On si totiž jejich důležitost kvůli své neznalosti nedokáže uvědomit.

Takze programator musi mit v malicku i teorii pole a kvantovku? Vzdyt se mu to take nekdy muze hodit, kdyz je na tom pocitac zalozen. Tohle je podle me nesmysl. IT je tak siroke odvetvi, ze asi tezko muze nekdo mit dobre znalosti ze vsech podoboru. Alespon jsem o nikom takovem neslysel.

No, to jste si malinko naběhl :-) Nejlepší hacker, kterého jsem v životě osobně poznal, skutečně tu kvantovou teorii pole v malíčku měl ;-) Jiný kolega hacker tenhle obor, jakožto původně vystudovaný teoretický fyzik, také ovládal...
Rozhodně musím uznat, že tyhle zdánlivě vzdálené obory vám dají při řešení problému nadhled, který byste jinak postrádal - úzkoprofilové znalosti obvykle vedou k mentálnímu stereotypu - děláte dokola stejné věci stejnými metodami a často vám nedocvakne, že by to celé šlo udělat jinak a třeba mnohem lépe. Čím komplexnějšími znalostmi disponujete, tím větší máte nadhled.
Zkrátka pokud někdo programuje počítače, tak by měl aspoň povšechně vědět, jak to na "strojové úrovni" bude zhruba probíhat. A znova opakuji - tyto znalosti nejsou nezbytné k psaní podnikových aplikací. Ale jsou nezbytné k tomu, abyste se mohl označit za odborníka. IT rozhodně nepatří technologicky mezi široká odvětví! Základních principů není zas tak mnoho a ve velké míře se jedná o věci objevené někdy do 60. let. Člověk, programující webové záležitosti s dokonalou znalostí PHP ale netušící nic o principech funkce procesoru vždycky zůstane pouhým nedoukem.

Takovy clovek mozna bude podle vas nedoukem, ale clovek, ktery vi jak funguje procesor, oproti nemu nema pri psani webovych aplikaci zadnou vyhodu. Kazdy je tak trochu nedouk, protoze nikdo nezna vsechno. Odbornik zna to, co je v jeho oboru dulezite a co mu muze jakkoliv usnadnit praci. A v Jave nebo PHPku si rozhodne nepomuze nejakymi zasobniky, nebo tunelovym jevem. Pro jeho praci je to naprosto irelevantni. Stejne uzitecny nadhled muze ziskat treba ctenim beletrie.

> Odbornik zna to, co je v jeho oboru dulezite

Odborník musí mít ucelené znalosti. Jen tak může posoudit, co je a co není důležité.

Bohužel analýza z hlavy toho problému, jestli daný PHP kód je na daném procesoru při dané verzi PHP interpretu, na daném operačním systému, na dané hw konfiguraci, za dané teploty více efektivní než na jiném hw zdá se býti stejně podstatná jako vliv nepokojů v somálsku na 57535 blok na disku v mém počítači. Vždycky když chceme řešit nějaký problém, musíme se od těch nižších problémů odstínit. Třeba teď v práci taky neřeším který že tranzistor v CPU odešel, ale měním celé CPU. Vlastně díky velmi nízkým cenám hw už nemá cenu řešit až na speciální aplikace tyhle lowlevel věci.

Uplne zcestna myslenka to neni. Spis bych to videl jako matematiku. Taky k beznemu zivotu obvykle nepotrebujete resit soustavy diferencialnich rovnic, prestoze jste se to ve skole musel ucit. Ale je to takove dobre trenovani mozku a srovnani si ruznych souvislosti v hlave, ktere se mohou hodit pri jednodussich poctech. No a s procesory a asemblerem to vidim podobne. Da se zit i bez toho. Ale kdo nekdy pochopil zakladni principy procesoru a asembleru, tak uz velmi pravdepobne dokaze pochopit i ty "nadstavby", jako jsou vyssi programovaci jazyky, databaze, atd. :) (I kdyz nekde jsem cetl teorii, a myslim, ze to byl pan Pecina, kdo tvrdil, ze takovyhle asemebleristi muzou mit problem vstrebat principy objektoveho programovani. Ze pry na to koukaji moc "strojove".) :)

To ja v beznem zivote resim soustavy diferencialnich rovnic. Jen je neresim pocitacem digitalnim, ale analogovym - mozkem. Kdyz je vyresim spatne, prastim se pri skejtovani o chodnik.

Neuronové sítě :-O

Podle mne digitalni.

Nechtel bych tu rozpoutat nejaky flame, ale objektove programovani jsou IMHO sracky. Neco jako jezdit na skejtu po telefonu.

Je pravda, že kdo kdy viděl opravdového hackera programovat objektově :-)
Můj názor je takový, že si především musíme uvědomit, že programujeme počítač a tomu rozhodně objektový přístup vlastní není... Nic proti objektovému programování, je to hezká hračka :-) (ostatně takový "hyperobjektový" Smalltalk byl taky v první řadě zamýšlen pro děti :-) Na takové to dorozumění se s počítačem pro ty, kteří do programování nechtějí vidět víc do hloubky to IMHO stačí :-)

Je pravda, že kdo kdy viděl opravdového hackera programovat objektově :-)

IIRC, Stallman se podílel v sedmdesátých letech na dvou lispovských objektových grafických systémech. ;-)

opravdovy hacker to je to prase co zprasi projekt tak ze nikdo jiny nechape co to vlastne ma delat a dokumentace neni?

Tak proto asi ten Hurd neni jeste hotov.

No jasně, vy jste nečetl "Real Programmers Don't Use Pascal"? :-D

Kdo dokaze napsat v pascalu to co v jave je opravdovy programator.

IMHO nejsou, ale není to ani samospasitelné. Některé věci vedou na "objektoidní" (přinejmenším) návrh skoro přirozeně (GUI toolkity, třeba?), jinde to zase nemusí být to pravé (na složité stromy bych radši vzal třeba Haskell). Hřebíky zatloukáme kladivem, šrouby šroubujeme šroubovákem. Že někteří jdou s kladivem na šroubky IMHO ještě neznamená, že je kladivo k ničemu. Zcela jistě se ale můžeme bavit o tom, jak OOP babrají nevhodné jazyky Java a spol. To je ale zase jen kladivo s nepohodlným držadlem a hlavou nakřivo, což zase neříká nic o tom, jaké by mohlo dobré kladivo být. :-)

Ano, GUI toolkity jsou "prirozene objektove" a i kdyz se na ne nemusi nutne pouzit objektovy jazyk (viz GTK ostatni toolikty pro X11), musi se pouzit objektovy pristup. V ostatnich oborech muze byt vyuzitelnost jen castecna (napr. tolik se nezadelava namespace atd.) nebo dokonce zadna az negativni - nektere konstrukty (typicky virualni metody) mohou byt se spatnym prekladacem doslova katastrofou. A co teprve jazyky, kde jsou i ty nejzakladnejsi prvky jazykla (treba celociselne typy) objekty - tam je kvalita prekladace naprosto kriticka.

Cestina je jazyk ktoremu rozumieme aj my, vasi vychodni susedia :-) Takze by som pocital skor s 15 milionmi. A samozrejme, clanok je perfektny, pripomina mi to davne casy ked som pracoval v jednej mikroelektronickej firme a vo volnom case som si len tak zo srandy navrhol jednoduchy procesor vo Verilogu.

Nikoho jsem se nechtel dotknout, takze dobre - 15 milionu :-) Akorat mam pocit ze spousta tech mladsich odmita ci uz ani Slovenstinu nezvlada. A to ve Slovenstine v minulosti napriklad vyslo "C programming language" od K&R, jeste tu knizku mam nekde doma!

Jo, to jsme my cesi, dnesni decka slovenbstine nerozumi a povazuji ji za cizi jazyk jako treba rustinu ci polstinu. Slovaci jsou na tom jinak, maji ceske filmy a pohadky, takze bezny slovak rozumi cesky porad stejne, zatimco bezny cech stale mene, protoze ma minimalni kontakt. Bohuzel

Ja rozumim docela dobre.

Mozna jde o sentiment ci nostalgii, protoze i kdyz vim co je CPU a v assemleru jeste neco umim, tak presto si to rad prectu. A je to prave proto, ze pan Tisnovsky umi dobre psat. Vedlejsim efektem je, ze tyto clanky pak mohu s klidem doporucit komukoliv, kdo bude chtit v dane oblasti ziskat zakladni prehled.

Pěkně napsané, i když mi není zřejmé, jestli to na root.cz bude populární. Čtenáři root.cz předpokládám ví, co je CPU, a umí napsat alespoň Hello World v assembleru.

Ne všichni. Co je to CPU sice vím, a dokonce jsem doma občas stavěl počítače. O assembleru nevím o moc víc, než že to existuje a naprosto nemíním se s tím cokoliv, bez ohledu na jednoduchost, učit.
V minulém díle jsem dosti plaval, tentokrát už to bylo lepší. :-D Článek hodnotím velice pozitivně. :)

Jsem ctenar roota a "hello word" v assembleru neumim. Je to dobre, nebo spatne? :o)
Pocitac dokazu postavit ze zakoupene stavebnice, umim na nem pracovat, ale
co se deje uvnitr mi dochazi teprve pri cteni tohoto serialu. Jen tak dale!!

Pochopit tak, co se vsechno stane, kdyz treba ted napisu velke A ...
Myslim, ne o tom dokazat hodinu mluvit, ale opravdu to pochopit!
To by byly velikonoce!

diky autorovi, tesim se na dalsi dily

Assembler neni tezky, je to jenom zakladni matematika + nekolik ridicich instrukci. Pochopit, jak se ty instrukce dekoduji a jak se zpracuji data, to uz je problem. Ja mam sice predstavu, jak se zobrazi obrazek nebo pohne kurzorem, ale pochopit napr. kompilaci vyssiho jazyka je uz problem, a pro vetsinu lidi jsou pocitace jenom cerne skrinky, ve kterych klidne muze sedet trpaslik.
Doufam, ze dilu bude dostatek a ze v nich bude popsano dost veci, a pripojuji se k podekovani panu Tisnovskemu.

Jaké černé skříňky? Černé skříňky jsou jen u počítačů ředitelů a podobných, normální lidé mají skříňky světlé nebo šedé. A každý už dnes ví, že v počítači nesedí trpaslík, jeden trpaslík, ale naopak běhá tam trpaslíků mnoho, dokonce různých druhů.

A trpasliky nutno uplacet rumem aby neremcali.

"Velke A" uz je vyssi level. Pro zacatek staci, kdyz pochopite, jak pocitac zpracovava instrukce ulozene v pameti, jak si z pameti bere bajty, z nich podle instrukci vypocita jine bajty a ty zase zapise do pameti. Taky ty bajty muze nacist z nejakych vstupnich portu nebo je zapsat na vystupni porty. I kdyz koukam, ze v ukazkovem procesoru to autor vyresil tak, ze vstupy a vystupy zazdil. Zrejme uvazoval tak, ze ve schematu vpravo nahore se k cervenym dratum s adresou a k modrym dratum s datama pripoji nejaky brouk, ktery podle adresy rozhodne, jestli se jedna o pamet nebo o nejaky jiny hardware (grafickou kartu, klavesnici, tiskarnu...) Ale s tim mackanim klaves to bude slozitejsi, to nejdriv prijde po tom dratu "preruseni" vlevo nahore informace typu "uzivatel zmacknul klavesu, odloz praci stranou a skoc na podprogram obsluhujici klavesnici".

Jj taky si dodnes pamatuju že return byl na Z80 201 a CALL 205 :o)

Hrůza! Instrukce v desítkové soustavě...

Desitkovou soustavu maji obcas pro tento ucel zafixovanu lide, kteri sazeli instrukce do pameti ZX Spectra z vestaveneho interpreteru Basicu. Velmi casto se v casopisech uverejnovaly programy "v Basicu", kde klicovou casti programu byla cimsi vyplnena radka 0 REM, nasledoval cyklus, ktery ten radek 0 REM vyplnil kodem a pod nim prikazy DATA se spoustou dekadickych cisel - samotny kod. A pak pochopitelne RANDOMIZE USR XXXXX, kde XXXXX je adresa o neco vetsi nez 16384, kterou jsem uz zapomel, ale tenkrat jsem ji pochopitelne z pameti znal (obecne samozrejme nemusela byt vzdy stejna).
Ach jo. Kde jsou ty casy.

Jinak autor zminuje procesor Z80. Spousta lidi se bude asi divit, ale kod pro tento procesor se dnes stale pise a nejsou to jen nostalgicka dema pro historicke pocitace. Obcas opravdu prekvapi, kde se to stale jeste pouziva - casto tam, kde by to clovek necekal - treba i v leckterem MP3 prehravaci (netvrdim, ze to tam dekoduje vlastni data).

Tak to s tim strojovym kodem v desitkove soustave v basicu je masakr, to jsem jeste neslysel. Sam jsem na to moc mladej.

Se Z80 souhlas. Hledal bych ho napriklad u hloupejsich ethernetovych krabicek, ktere v sobe nemaji tak nadupany procesor, aby na nem bezel Linux.

To ja asi dam Z80 do Ronji. Koukal jsem se na PIC ale to je hruza - to ja harwardska architektura dovedena ad absurdum. Jsou specialni adresne prostory na data, kod, zasobnik, ten ma 7 urovni a neda se dostat na stack pointer. Strankovane a ruzne obezlickovane je co se da, zcela zbytecne. Jak kdyby to cele navrhoval Microsoft.

Z80-tina se koupi na kazdem rohu, stoji par slupek, dela se v PLCC takze se to trafopajkou letne
rychle, jsou na to free software tooly, je mi sympaticka, neobsahuje obezlicky a hlavne, hlavne:
BEZI NA TOM JET SET WILLY!!!!

PIC je shit, jak by řekl náš premiér. Když už jednočip, tak AVR. Jinak když Z80, tak doporučuju ty nadupanější verze (Z180) - 100% kompatibilita na úrovni strojového kódu se Z80, akorát to navíc obsahuje poměrně vymakanou MMU pro správu až 1 MB paměti (kéž by takovou MMU býval měl 8088; sice na první pohled vypadá obskurně, ale na ten druhý je to docela použitelná věcička), řadič DMA, čítače, řadič IRQ a jiné serepetičky a trochu to popohnali (některé verze až 30 MHz). Nejsou problémy se sehnáním v kusovém množství i u nás za rozumnou cenu, pro domácí bastliče se dělají i v DIL provedení.

A navíc, k čemu je dobrý mikrořadič, na kterém pořádně neběží Forth? ;-)

No jasně, tam se vkládal assemblerovský program přes příkazy BASICu, tedy POKE addr, hodnota. No a ta hodnota byla desítkově :-) Jojo, to byla zlatý časy :-) Správnej hacker nabouchal program přímo v decimálních číslech ze zdrojáku :-) Chicht!

Ta adresa nebylo to 23773? http://ronja.twibright.com/utils/spectrum/loader.asm

Jeste se na to podivam. Omlouvam se - neuvedomil jsem si videoRAM (6912 B), takze samozrejme adresa byla vetsi nez 16384, ale take pochopitelne az za VideoRAM a systemovymi promennymi. Radek 0 REM nesel editorem Basicu vytvorit - delalo se to treba modifikaci pomoci POKE.

Jo samozrejme, ze se sirily programy take tak, ze slo zdanlive pouze o BASIC, ve kterem byl v prvnim radku (0 REM) jiz hotovy kod. Ve vlastnim Basicu pak bylo jen samotne odstartovani. Nebylo treba to tam v cyklu napred "pokovat" - to uz udelal nekdo jiny (autor). Samozrejme se kod nemusel kodovat jen do radku Basicu...
Vetsinou se to ale delalo tak, ze se aplikace skladala z vice bloku. Prvni byl kratky Basic - cosi jako zavadeci script, ktery obsahoval prikazy pro natazeni uvodniho obrazku a za nim natazeni vlastniho strojoveho kodu nekam do pameti a pak start.
V radku 0 REM byl obcas napr. kod nestandardnich loaderu - delaly ruzne efekty behem nahravani kodu aplikace atd...
Ale to vy asi znate. Pisu to pro lidi, kteri ZX Spectrum nezazili :-)

Nechci vypadat jako nějaký bezmezný obdivovatel, ale co tenhle člověk napíše, to jsou většinou nejlepší články týdne kdekoli na českém Internetu. Díky za ně!

Jj Tisnovskej je gut.

pripajam sa a tesim sa na dalsi. Pre niekoho nostalgia, ale pre mna (dnes) pouzitelne veci, aj ked samozrejme vacsinu som ovladal, nezaskodi doplnit / prevetrat si znalosti

Mam uplne stejny nazor , hlavne ted jdu studovat informatiku dalkove a tyhle clanky jsou bajecne na pochopeni . Nemluve o nostalgii v clancich o historii grafickych karet.

pridavam se

+1, vždy se těším, co bude nového, fraktály, grafické formáty, toto, ale dost s chválením, nebo zpychne a začne psát do Blesku ... :-)

Dobrý den, předem bych chtěl poděkovat za pěkný článek v češtině. (České počítačové dokumentace není nikdy dost... ;-) ) Jen tak dál! Jinak mi to nedá abych se se všemi nepodělil o pár svých www adres. První dva směřují na Java aplet simulující/animující činnost jednoduchého mikroprocesoru, kde je připraveno několik ukázkových programů v assembleru včetně možnosti zadat do jeho virtuální paměti RAM svůj vlastní program a ten si pak odtrasovat či odkrokovat. Takže první odkaz: http://tams-www.informatik.uni-hamburg.de/applets/prima/prima.html a alternativní druhý odkaz: http://tech-www.informatik.uni-hamburg.de/applets/prima/prima.html . Dále jsem na internetu kdysi našel i malý "studentský" projektík jak vytvořit minimalistický procesor jen z 22 pouzder TTL integrovaných obvodů. Odkaz je zde: http://www.zetetics.com/bj/papers/piscedu2.htm . Pokud je někdo nedočkavý a už-už bych si chtěl dané součástky objednat a zapájet, tak je tam úplně dole vlevo odkaz na jeden PDF soubor s komplením (detailním) schématem. :-)

Někdy na začátku osmdesátých let vyšel v amatérském rádiu popis primitivního výukového procesoru PIP1. Měl tuším osm instrukcí: halt, inkrement akumulátoru, nop, jump a nějaké další pro testy podmínek apod., které si už nepamatuju. Programoval se páčkovámi přepínači a jako zdroj hodinových impulsů měl obvod 555, který se musel dovážet z kapitalistické ciziny.

Diky vsem predchozim prispevatelum za pochvalu! Budu se snazit, aby uroven dalsich dilu byla minimalne takova, jako ty prvni ctyri.

Pane Tisnovsky, pusobite ted na Rootu jako oaza v pousti nekvality.
Doufam, ze odtud nezmizite.

Diky moc autore, zatlacil jsem slzu v oku. Zase jsem si vzpomel na svuj prvni M6502 CPU. Dodnes me z nepochopitelnych duvodu si pamatuji opcode 2 instrukci 104 PLA a 141 STA ... a to bude bratru nejakejch 20 let ? :-)

Neni zac, ja mel taky MOS 6502ku. Zase si pamatuju opcode LDA #cislo, protoze se to ve vypisech pouzivalo docela casto. Je to $A9, neboli 169 :-)

Asi to bude tim, ze jsem mel na Atarku jen magnetak a nechtelo se mi porad nahravat assembler, proto jsem ty svoje kratoucky programy busil v BASICu do bloku DATA primo v opcodech :-)

Hehe taky jsem mel ATARI 800XL tusim. odtud ty opcody. Pak jsem presel na ST ktere se mi tu v kanclu vali dodnes ( skoro funkcni ), tuhle jsem to pouzil z nudy jako terminal pro linux :-) pres seriak. Jeste jednou diky moc za super clanek uz se tesim na pokracovani ..

Kdybych se ocitl na pustém ostrově, velmi bych ocenil kdybych měl tyhle články vytisknuté - to bych se pak vůbec nenudil a sestrojil bych si počítač :)

V článku se nezobrazují 2 obrázky:
- zásobníkové procesory (architektura MISC)
- schéma šestnáctibitového zásobníkového mikroprocesoru bez mikroprogramového řadiče

problem IE??? (uz se to v diskusi resilo)

V pristi casti budou pouzita vetsinou animovana GIFka, s temi by nemel mit zadny prohlizec problemy. V teto casti se u onech dvou obrazku jedna o dvoubarevna PNGcka, se kterymi ma IE podle vseho stale problemy. Zkusim se domluvit, ze i v tomto clanku ty obrazky zmenim, treba tak, ze se z dvoubarevnych PNGcek stanou 256barevna.

V textu bylo nekolikrát zmíněno slovo "pipeline", ale ani v tomto ani v předchozích dílech nebylo vysvětleno o co se vlastně jedná. Přitom je to hodně důležitý(a zajímavý, i z pohledu řešení problémů které sebou přináší jako například zpracování podmíněných skoků nebo datově závislých instrukcí) pojem, kterému se např. na FEL ČVUT věnuje celý jeden semestr. Jelikož se jedná o způsob "urychlení" běhu procesoru a v jistém slova smyslu vyšší level znalostí, tak asi patří do některého z dalších dílů seriálu. Nicméně bych autora poprosil aby se vyvaroval používání dosud nevysvětlených pojmů, protože článek potom není "samovysvětlující" a začátečník se zbytečně ztrácí ve věcech které v tento okamžik zatím nepotřebuje.
A jinak samozřejmě děkuji za skvěle prováděnou popularizaci tohoto zajímavého tématu, jen tak dále :-)

Ano, taky jsem si uvedomil, ze se jedna o nevysvetleny pojem. Je to docela slozite zjistit, odkud s vysvetlovanim zacit, ale je pravda, ze pipeliningem se budeme dale take zabyvat.

Nejedna se jen o skoky (i kdyz tam je to hodne kriticke, to mate pravdu), ale treba i o reakci CPU na preruseni nebo dokonce prepnuti vlaken - obecne plati, ze cim "nasekanejsi" pipeline, tim hur se tyto operace provadi a musi se to ruzne obchazet.

Možná pan Tišnovský jen pipelining nemá rád, tak ho zapírá. :-) Měl tu přeci i články o zásobníkových procesorech, které ho nepotřebují, třeba si nechce kazit reklamu na jiné architektury. :-)

chybaju mi tam ciarkovane registre, bol to tusim prikaz exx na prehodenie bx,cx a dx a akumulator a flagy boli zvlast... ach ta nostalgia...