Ušetřete

Hlavní navigace

Právní rozbor licence GNU/GPL - otázky a odpovědi

Tento článek volně navazuje na můj předchozí příspěvek "GNU/GPL - Právní rozbor licence", který vyvolal poměrně čilou debatu a ze strany čtenářů bylo položeno dost otázek k tématu. Účelem tohoto článku je na některé z nich podrobněji reagovat a poskytnout, je-li to možné, odpovědi. Týká se též licenčních ujednání k software obecně.

reklama

Jak je to s platností respektive existencí GNU/GPL v zemích EU nebo USA ?

Jak jsem již zmínil, hlavním problémem GNU/GPL v rámci práva ČR není její obsah, ale vlastně její neexistence – není platně uzavřena jako dvoustranný úkon.
Zákonodárství ES (směrnice, nařízení) se této problematice nevěnuje, byť harmonizace na poli práva autorského je poměrně značná. Proto je třeba hledat odpověď v jednotlivých národních normách států evropské patnáctky.
Přiznávám, že tyto normy neznám dostatečně. Je třeba nejen dobře znát autorské zákony těchto států a zjistit, zda požadují striktně formu smlouvy pro udílení licence (což může být i věc výkladu), ale hlavně pak znát velmi podrobně i obecné otázky smluvního práva, zejména, jak široce je možno vykládat tzv. konkludentní uzavření smlouvy (viz dále). Tak hluboko mé znalosti nesahají. Nevím ale o tom, že by platnost GNU/GPL byla v EU zpochybněna (máte-li opačné informace, dejte mi, prosím, vědět). Je však klidně možné, že do této problematiky nechce nikdo moc šťourat a že i ve státech EU je situace obdobná jako u nás.

V USA se naopak zdá, že GNU/GPL je právně v pořádku. US Copyright Act sice používá pojem „License Agreement“ (licenční smlouva), ale nezdá se, že by striktně požadoval pouze formu smlouvy k udílení souhlasu k užití díla. Navíc je americký (obecně anglosaský, tedy i britský) „copyright system“ založen na jiných principech než kontinentální evropská autorskoprávní ochrana, ale to je na dlouhé povídání. Proto nelze tyto systémy automaticky porovnávat, byť se ve výsledku mohou jevit jako velmi podobné.
Kromě toho v USA pohlížejí na uzavírání smluv trochu jinak než v kontinentální Evropě. Autorskému právu USA se docela věnuji, ale je možné, že jsem něco přehlédl nebo si špatně vyložil. Proto případné připomínky nebo výtky vítám.

Pokud je GNU/GPL neuzavřená, není platně uzavřená ani žádná licenční smlouva u komerčního software koupeného v obchodě, staženého z internetu nebo získaného na CD rozšiřovaném s časopisem. Zde také chybí příjem potvrzení o přijetí návrhu navrhovatelem (tvůrcem programu). Používám tedy tento software nelegálně ? 

Je pravda, že určité komplikace s posouzením legality užívání takového software tu vznikají. Oproti „free software“ tu je ale ten hlavní rozdíl, že nedochází k modifikaci a dalšímu šíření díla (programu). K samotné instalaci (což je z právního hlediska rozmnožení díla), spouštění či vytváření záložní kopie má „opravněný uživatel“ souhlas (licenci) přímo ze zákona (§66 AZ). Jinými slovy pokud vyložíme výraz „oprávněný uživatel“ poněkud šířeji a zahrneme pod něj i takového uživatele, který si software legálně koupí atp. a pak s ním nakládá v souladu s přiloženými licenčními podmínkami, nepotřebuje takovýto „oprávněný uživatel“ k prostému užívání programu (instalace, spouštění…) žádný zvláštní souhlas autora, tedy nemusí s ním uzavírat žádnou další licenční smlouvu. Toto „prosté užívání“ je totiž povoleno „oprávněnému uživateli“ již ze zákona. Avšak „prosté užíváni“ nezahrnuje modifikaci a další šíření software, a to je háček u free software a GNU/GPL.

Existuje česká verze GNU/GPL (www.zastudena.cz). Řeší to celý problém ?

Hlavním problémem GNU/GPL není její obsah, ale otázka jejího uzavírání. Přepracováním znění licence se tento problém pochopitelně nemůže vyřešit.
Z obsahového hlediska je GNU/GPL v pořádku. Jenom snad § 49 AZ, který pod sankcí neplatnosti požaduje sjednání výše odměny nebo určení, že je licence udílena bezplatně, může trochu činit potíže. Já si ale myslím, že z GNU/GPL poměrně jednoznačně vyplývá bezúplatnost, byť to tam není zcela otrocky a výslovně uvedeno. Proto se domnívám, že není třeba ji přepracovávat.
Přestože není na české verzi GNU/GPL nic špatného, problém to neřeší.

Vyučuji programování v Unixu a studentům dávám k dispozici mnou vytvořené ukázkové programy. Samozřejmě s nimi neuzavírám licenční smlouvy. Znamená to, že mé programy používají nelegálně? Dovedeno ad absurdum, postupuji protizákonně já, když je na přednáškách a cvičeních vybízím, aby programy používali (tj. vytvářeli kopie, spouštěli a experimentovali s modifikacemi) – tedy je navádím k nelegální činnosti? 

Licenci (souhlas k užití díla) lze udělit smlouvou, která může být uzavřena různými způsoby. Pouze jednou (a řekl bych, že v běžném životě nejméně využívanou) možností je uzavžení smlouvy písemně. Vedle toho může být smlouva uzavřena ústně nebo tzv. konkludentně.
Písemná smlouva je typicky vyjádřena na listině a stvrzena podpisy obou stran. Písemná forma smlouvy je vyžadována jen ve velmi málo případech a ani licence k užití autorského díla (programu) nemusí být udělena písemně. Postačí tedy uzavření smlouvy ústně nebo konkludentně.
Ústní smlouva by byla například uzavřena na základě takovéhoto rozhovoru: „Hele, tady tenhle můj program můžeš užívat pět let za 200,– Kč“ „Jo, to beru, tady máš svých 200,– Kč“
Konkludentní způsob uzavření smlouvy znamená, že obě strany jednají takovým způsobem, ze kterého je zřejmý úmysl smlouvu uzavřít a kterým jsou naplněny podstatné znaky této konkrétní smlouvy. Nejde pak o výslovný (písemný nebo ústní) projev vůle. Konkludentní uzavření smlouvy je velmi běžné.
Například když si kupujeme rohlík v samoobsluze, tak vlastně s nikým nemusíme prohodit ani slovo a přitom dojde k platnému uzavření kupní smlouvy – vystavení rohlíku na pultu je chápáno jako výzva k uzavření smlouvy, vybrání rohlíku, přinesení rohlíku ke kase je návrhem na uzavření smlouvy ze strany kupujícího, namarkování ceny do kasy je přijetím návrhu na uzavření smlouvy ze strany prodávajícího, zaplacení ceny je splněním smluvní povinnosti ze strany kupujícího, odnesení rohlíku domů je splněním smluvní povinnosti ze strany prodávajícího (vydání prodávané věci).
Je to trochu krkolomné, ale snad je to k pochopení. Všechny tyto způsoby uzavírání smlouvy (písemně, ústně, konkludentně) mají ale splněnou tu podmínku, že se navrhovatel dozví o přijetí návrhu osobou, které byl návrh učiněn. Tím je také smlouva uzavřena. To ale bohužel není splněno u stávajícího způsobu (ne)uzavírání GNU/GPL.
V dotazovaném případě půjde tedy o uzavření smlouvy ústně nebo konkludentně a licence (souhlas k užití díla) je řádně udělena.

Jaká jsou možná řešení celé problematiky okolo GNU/GPL ?

Těžko lze požadovat změnu obecné normy upravující uzavírání smlouvy (§ 43 a násl. občanského zákoníku), protože v 99,9% případů je zcela logický požadavek na to, aby se navrhovatel dozvěděl o souhlasu s obsahem návrhu od osoby, které byl návrh učiněn. Těžko si lze představit situaci, kdy by navrhovatel-prodejce dal inzerát o prodeji vozu (návrh na uzavření smlouvy), někdo si jej přečetl (potenciální kupec), souhlasil by s ním a aniž by o tom dal vědět navrhovateli (prodejci), byla by smlouva uzavřena. To je samozřejmě nesmysl.
Jinou možností je tedy změna některých ustanovení autorského zákona – s ohledem na zvláštní povahu software umožnit (například jen pro tato specifická díla) udělování souhlasu k užití díla (licenci) jednostranným úkonem, například prohlášením. Pak by každý, kdo by jednal v souladu s podmínkami uvedenými v tomto prohlášení, užíval toto dílo (software) zcela legálně.
K tomuto řešení (pochopitelně dopilovanému a správně formulovanému) bych se já osobně přikláněl.

Není tento problém celý vyumělkovaný, není to dílo chorých hlav pomatených právníků, kteří zas nevědí, kam rejpnout ?

Svým způsobem s tímto názorem souhlasím. Já osobně bych se snažil obhájit všemi možnými prostředky platnost GNU/GPL i za současného stavu, a pokud by se to nepodařilo (což by se asi nepodařilo), tak alespoň zamezit zneužití současného stavu případnými vykuky.
Nepovažuji tedy celou problematiku z praktického hlediska za zvlášť ožehavou. Chtěl jsem jen poukázat na určit problémy spojené s právem a software obecně a trochu pozměnit i zatím značně rozšířené povědomí, že Internet (který s free software poměrně souvisí) je svébytným světem, kde nelze aplikovat platné zákony a už vůbec nelze vymáhat jejich dodržování.
Je jisté, že určitá míra právní jistoty je velmi důležitá a pomáhá celkovému rozvoji (nejen Internetu), protože člověk jaksi ví, na čem je, a nemusí se tolik bát, že se nakonec vše obrátí proti němu, že o vše přijde, zavřou ho až zčerná a čert ví co ještě.
No a pak jsem si pochopitelně chtěl udělat reklamu, samosebou :-)

Ohodnoťte jako ve škole:
Průměrná známka 3,34

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - kde hledat, jak slova vybrat, jak optimalizovat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »

       
24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 10. 2001 22:48

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem