Hlavní navigace

Prohlídka GNOME 3: v čem je vlastně tak revoluční?

8. 4. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Po několika odkladech nám vývojáři prostředí GNOME konečně představili nový koncept práce s počítačem zabalený do úhledného balíčku s nálepkami GNOME 3 a GNOME Shell. Není možná ještě kompletní, ale určitě stojí za povšimnutí. Jaké novinky přesně nový GNOME s GNOME Shell přináší uživateli a v čem je revoluční?

Za posledních pět let na Linuxu jsem prošel už mnoha prostředími a GNOME bylo jedno z těch, u kterých jsem vydržel delší dobu. Během vývoje GNOME 3 jsem ho spustil pouze jednou a nebyl jsem ze změn zrovna nadšený. Proto jsem byl docela zvědavý, jestli se ten roztřesený raneček funkcí dokázal vzpamatovat a přinese uživatelům opravdu nový zážitek z používání počítače.

Já sám jsem ze staré školy a dokážu na desktopu vyžít i s málem. Pokud prostředí umí asi 15 mých oblíbených klávesových zkratek, které používám, funguje v něm quake-like terminál a dokáže při spuštění otevřít asi sedm aplikací na předem definovaných plochách, budu spokojený.

Čerstvě vydané GNOME 3 je ale na první pohled “myšoidní” a i když myš používám na všechno možné, při některých akcích, které zastupují klávesové zkratky, ji nemohu vystát. Proto jsem byl zvědavý, jak dobře se mi v něm bude pracovat. Po pár minutách v GNOME 3 jsem se v něm orientoval a během dvou hodin si ovládání osvojil.

Stáhnout live CD a jde se na to

GNOME 3 je už nějaký čas k dispozici na webu gnome3.org. Uživatelé si tam mohli stáhnout a vyzkoušet vývojové verze a nyní tam je samozřejmě i verze finální. Live CD jsou založeny na distribucích openSUSE (32bit a 64bit) a Fedora (pouze 32bit). Pokud si chcete vyzkoušet GNOME 3 s prostředím GNOME Shell, jednodušeji to už snad nejde.

Připravený obraz stačí stáhnout, vypálit a nabootovat z něj. Nejsem s jistý, jak bude GNOME 3 fungovat bez akcelerace, ale live CD obsahují otevřené ovladače, které by měly efekty bez problémů obhospodařit na většině grafických karet. Nikde se mi v nastavení nepodařilo najít, jak efekty vypnout.

Systém bootuje asi pět minut a po spuštění všech aplikací už ani nehrabe na CD. GNOME 3 vypadá na první pohled skromně. Proti 2.x větvi má pouze jeden panel s informacemi o systému, kde se nachází traybar, hodiny, správa sezení, tlačítko pro otevření přehledu aktivit a tlačítko pro vyvolání kontextové nabídky aplikace. V GNOME 3 nenajdete taskbar s otevřenými okny. Nejsem schopen posoudit, jak moc běžnému uživateli chybí, protože ho sám nepoužívám.

Krom panelu zmizely i virtuální plochy, a tak uživatel při prvním spuštění bojuje s rozvržením celého prostředí. GNOME 3 naštěstí vypadá mnohem lépe než když jsem ho zkoušel naposled, takže když poznáte, co se skrývá za tlačítkem Activities a zvyknete si, máte téměř vyhráno.

V live distribuci není kompletní lokalizace, takže většina prvků je anglicky. Věřím, že po instalaci do normálního systému bude prostředí česky jako předchozí GNOME.

Aktivity a okna

GNOME 3 neruší při práci s oknem dalšími prvky, takže co není v panelu, to při práci s maximalizovaným oknem nevidíte. Při práci s okny se nám vývojáři rozhodli přidat pár funkcí pro naše pohodlí. Když chytnete okno a najedete s ním k hornímu okraji, maximalizuje se. Po najetí okna k levému nebo pravému okraji se roztáhne přesně přes polovinu monitoru. Takhle lze pohodlně prohlížet dvě okna najednou a jejich rozmístění nezabere tolik času.

Po najetí do levého horního rohu nebo po kliknutí na tlačítko “Activities” se zobrazí nabídka aktivit. Jde o něco jako start nabídku jenom zobrazenou přes celou obrazovku. Obsahuje i právě otevřená okna a svým vzhledem tak připomíná Exposé z Mac OS X. Je to už pár let, co Novell v openSUSE nahradil start nabídku z KDE 3 svojí start nabídkou a tím podstatně rozšířil její možnosti. Samozřejmě se prostorově nafoukla a i přes počáteční odpor si na ni nakonec uživatelé zvykli a nyní máme podobnou v KDE 4. Proto je logickým krokem, že aktivity v GNOME alias “start nabídka” je po evolučním kroku přes celou obrazovku a nabízí zase o pár funkcí víc.

V zobrazené nabídce najdeme seznam nainstalovaných aplikací, panel s několika editovatelnými oblíbenými aplikacemi (zobrazeny jsou i spuštěné aplikace), lištu pro aplikace běžící na pozadí jako jsou programy pro IM komunikaci, kterou lze zobrazit i po najetí myší do pravého spodního rohu, vyhledávání a samozřejmě seznam aktivit, které na rozdíl od KDE mají jasný cíl, jsou to přejmenované virtuální plochy, které se mají více přiblížit uživatelům.

Jednotlivé aktivity (virtuální plochy) jsou řazeny svisle a přepínají se bud v nabídce aktivit a nebo klávesovými zkratkami CTRL+ALT+ŠIPKY.

Seznam aplikací je rozřazen do kategorií a pokud známe název aplikace, tak po zobrazení aktivit ho lze rovnou psát do vyhledávání. Spuštění aplikace se tak obejde bez myši. Stačí zmáčknout WIN tlačítko, napsat část názvu hledaného programu a zmáčknout enter. Pokud už máte na aktivitě nějakou aplikaci, můžete mezi nimi přepínat klasicky ALT+TAB. Trochu mi tu chybí možnost vybírat šipkami okno v nabídce s aktivitami.

Nezvyklým prvkem prostředí je tlačítko aktivního okna v panelu pro vyvolání kontextové nabídky okna. Krom toho že je od samotného okna odtrženo, nenašel jsem u těch pár testovaných aplikací žádnou funkci navíc, pouze možnost ukončení, která je nalepená v pravém horním rohu každého okna. Vývojáři mají s tímto prvkem určitě své plány, takže uvidíme v dalším vydání.

Zajímavou funkcí, kterou určitě ocení všichni, pro které není ovládání počítače věcí intuice, je zaměření se pouze na jednu instanci programu. Když si spustíte prohlížeč, objeví se jako každá jiná aplikace. GNOME 3 ovšem sleduje, co běží a co ne a když se program pokusíte spustit znovu, zobrazí vám ten, který je již otevřený. Samozřejmě lze z kontextové nabídky otevřít novou instanci daného programu.

Závěr

Na GNOME 3 jsem se nijak zvlášť netěšil a o to víc mě mile překvapilo jak konceptem, tak rychlostí. Celé prostředí, i když běží z live CD, je rychlé jako blesk a mé KDE 4.6 má proti němu ještě co dohánět. Dovolím si dokonce tvrdit, že je rychlejší i než klasické GNOME 2.x, které jsem předtím přes rok používal. Připisuji to všudypřítomné akceleraci, kterou nové GNOME využívá na sto procent. Mělo by to ale fungovat i bez ní.

root_podpora

Vývojáři ve FAQ píší, že GNOME 2.x bylo na některých místech obtížně udržovatelné a tak bylo GNOME 3 napsáno na zelené louce. Jejich rozhodnutí chválím, protože to co teď uvolnili, je dobrým základem pro další vývoj. GNOME 3 je stabilní, rychlé a to, co má, to funguje.

GNOME 3 má i své záporné stránky. Zatím mu chybí téměř jakékoli možnosti přizpůsobení. Desktop je nějak rozvržený od instalace a hnout s tím prakticky nejde. Pokud se o to pokusíte, skončíte hned po nastavení pozadí plochy. V diskusích je GNOME 3 také vytýkána absence widgetů. Jsem si jistý, že všechny tyhle mouchy vývojáři vychytají a že GNOME Shell bude důstojnou konkurencí pro prostředí Unity.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Adam Štrauch je redaktorem serveru Root.cz a svobodný software nasazuje jak na desktopech tak i na routerech a serverech. Ve svém volném čase se stará o komunitní síť, ve které je již přes 100 členů.