Prostředí LXDE na linuxovém desktopu

Jaromír Vojtaj 19. 10. 2011

Nikdy se nezavděčíte všem. Znají to i tvůrci různých desktopových prostředí, když poslouchají poznámky různých uživatelů. Naštěstí existuje nepřeberné množství desktopů a každý linuxák si může vybrat podle sebe. Dnes se podíváme na prostředí LXDE, které vyniká především svou lehkostí a klasickou podobou.

Už uplynul nějaký čas od doby, co jsem kompletně přešel na distribuci Sabayon. Mám jí na hlavním a záložním stroji i na notebooku. Zatím můžu určitě konstatovat, že změna byla k dobrému a nenarazil jsem na nic, co by mi způsobilo nějaké zásadní problémy a nebo dokonce vedlo k úvahám o změně.

Přesto mi nedala zvědavost a rozhodl jsem se trochu experimentovat. Důvodů k tomu bylo několik. Hlavně jsem chtěl vyzkoušet novou major verzi 6. Druhým důvodem bylo vyzkoušet na fyzickém stroji nové Gnome včetně Shellu, který na virtuálním stroji nechodí, neb vyžaduje kompozitního správce. Dalším důvodem byla snaha o vyzkoušení jiného nastavení a rozdělení disků.

Pro experimenty jsem proto použil záložní stanici, na které nejsou žádná důležitá data a je tak možné jí k podobným účelům využít i dlouhodoběji. Jenom pro základní informaci uvádím její konfiguraci: čtyčjádro AMD Athlon II, 8 GB RAM, grafika ATI HD4250 integrovaná na základní desce a 3 pevné disky.

Experiment s novým Gnome 3

Po instalaci a před aktualizací je Gnome ve verzi 2.32.1 a po ní pak 3.0.2. Ani zde ale není instalován Gnome-shell. Samotné Gnome 3 funguje dobře včetně kompozitního správce. Jenom bylo nutné v jeho nastavení aktivovat Gnome kompatibilitu.

Hlavním cílem ale byla zkouška Gnome-shell, takže jsem po aktualizaci a restartu nainstaloval příslušný balíček a provedl pro jistotu další restart. Po přihlášení se Gnome-shell sice automaticky spustil, ale musím bohužel konstatovat, že jeho použitelnost se limitně blížila nule. To bylo způsobeno hlavně třemi úkazy: některé ikony v panelu byly nečitelné a zakryté barevnou mozaikou, po celé ploše obrazovky problikávaly střídavě černé čtverce, a co hlavně – při spuštění prakticky jakékoliv aplikace došlo k úhlopříčnému posunu a deformaci okna a nebylo možné v něm použít žádné ovládací prvky.

Je asi jasné, že by se to možná nechalo nějak vyřešit, ale myslím si, že taková samozřejmost by měla fungovat hned a bez problémů. Proto jsem ani neřešil příčiny a rovnou pro sebe konstatoval, že Gnome a Gnome-shell zatím nenasadím do ostrého provozu na žádný ze strojů.

Přesto mi to ale nedalo a zkusil jsem verzi Gnome i na hlavní stanici. Než se pustím do dalšího popisu, jen krátce připomenu konfiguraci stroje: čtyřjádro Intel Core i7, 8 GB RAM, grafika ATI HD4670, 4 pevné disky.

Podrobnosti nebudu uvádět a skočím rovnou k instalaci Gnome. Po instalaci a restartu je gnome-shell spuštěný, po aktualizaci a dalším restartu už nikoliv a je nutné si jeho spuštění vynutit z konzole.

Instalace automaticky rozpozná grafiku a použije uzavřené ovladače ATI (v xorg.conf je použit driver fglrx). Tato skutečnost je poznat jednak na subjektivně nižším využití procesoru a také zvýšení hodnoty FPS (glxgears při spuštěném gnome-shell hlásí 5000 FPS, při režimu fallback dokonce cca 8000 FPS).

Použití ovladačů ATI má i jeden zajímavý a docela nepříjemný dopad na využití plochy monitoru. Je sice zachováno jeho nativní rozlišení 1920×1080, ale je využita pouze jeho centrální část s tím, že na všech stranách jsou nevyužité okraje (na vodorovných cca 1 cm, na svislých cca 2 cm). To způsobí, že základní fonty jsou poměrně malé. Nevím, čím je to způsobeno, ale podobné to bylo i při použití Archu a Debianu.

V režimu fallback je využití paměti cca 530–550 MB za použití Gnome panelu, Docky a Kupfer. Základní cíl tohoto kroku se ale nepodařilo prakticky vůbec naplnit. Gnome-shell sice jde spustit, ale je tak nestabilní, že nebylo možné vyzkoušet skoro nic. Při běžných operacích totiž dochází k jeho pádům a návratu do fallback režimu a to tak často, že se vůbec nedá mluvit o tom, že by se systém dal takto běžně používat.

Důvody tohoto chování jsem blíže neanalyzoval. Myslím si totiž, že by na dané sestavě měl běžet bez problémů a navíc bez potřeby zásahu uživatele. Tím nemyslím nějakou další konfiguraci a přizpůsobení, ale základní funkčnost.

Jenom se tak potvrdil závěr z experimentu na záložním stroji – celý systém je pro mě zatím absolutně nepoužitelný!

Směr k LXDE

A když už jsem byl v testovací náladě, rozhodl jsem se vyzkoušet prostředí LXDE, které jsem zatím prakticky nikdy nepoužíval. Prostředí je deklarované jako lehké a mimo jiné jsem si chtěl ověřit, jestli je to pravda a také jak se prostředí instaluje, nastavuje a používá.

Jak jsem již uváděl, je LXDE deklarované jako lehké prostředí. To je na jednu stranu určitě pravda a bude to objasněno později. Na druhou stranu se jedná o celkem komplexní prostředí a už po základní instalaci se nabízí některé předinstalované aplikace z několika skupin.

Více o prostředí LXDE a příslušných aplikacích je možné zjistit na adrese lxde.org.

První aplikací, kterou uživatel uvidí, je Display manager. Zde j to konkrétně LXDM. Jeho základní vzhled je vidět na obrázku  

Hlavní součástí je samozřejmě zadání přihlašovacích údajů. Dále je možné nastavit jazyk aktuálního sezení a také jeho typ. Typů je zde na výběr několik

Funkční jsou tedy pouze čtyři – Výchozí a LXDE, což je samozřejmě totéž, Fluxbox a Openbox.

Jak se to ovládá

Jako první by se asi hodilo rozebrat ovládání a nastavení grafického prostředí. Jak je zřejmé z obrázků, jediným standardním ovládacím prvkem je LXPanel.

K němu je samozřejmě možné doplnit celou řadu dalších nástrojů grafických i řádkových. Jejich stručný přehled byl uveden v minulém článku, takže bych shrnul pouze ty, které aktuálně využívám na hlavní stanici: XFCE4-panel, Tint2, Wbar a Kupfer. Tato kombinace se samozřejmě nabízí k využití i zde.

Jsou samozřejmě i možnosti další a já jsem se rozhodl, že jednu z nich vyzkouším. Jako základní ovládací prvek zůstane zachován LXPanel ve skoro standardním nastavení. Aktuálně používám panel zkrácený v kombinaci s taskbarem Tint2. Jeho možnosti jsou poměrně zajímavé, hlavně možnosti minimalizace, maximalizace, obnovení a zavření oken aplikací pomocí tlačítek a kolečka myši. Hlavní nástroje pro spouštění aplikací a otevírání různých souborů jsou potom Wbar a Kupfer. V minulém článku jsem psal o tom, že budu nějakou dobu zkoušet Gnome-do a Kupfer. Zkušební doba již uběhla a instalovaný zůstal pouze Kupfer. Ani ve zkušebním prostředí LXDE není důvod, aby tomu bylo jinak.

Při instalaci a občasné administraci Ubuntu 11.04 se potkávám s prostředím Unity. Zatím nemůžu říct, že bych jeho vyhraněný zastánce nebo odpůrce, ale určitě si myslím, že pro množství uživatelů má a bude mít čím dál větší význam. Po krachu snahy o vyzkoušení gnome-shell jsem chtěl vyzkoušet nějaký podobný dockovací nástroj. Wbar jako spouštěč slouží velmi dobře a spolehlivě, nastavuje se naprosto transparentně a jednoduše. Nic moc jiného ale neumí. Proto bylo nutné najít nějaký nástroj, který kombinuje spouštění aplikací a taskbar.

Většina z těchto nástrojů ale ke své práci vyžaduje akceleraci desktopu a to je něco, co nepovažuji na nutné. Vyzkoušel jsem AWN (Avant Window Navigator), Cairo-dock a Docky. Jako jediné slušně použitelné se ukázalo Docky. Při jeho spuštění se sice objevuje hlášení, že je k jeho funkci třeba zapnout akceleraci desktopu, ale podle mých zkušeností nemá jeho absence na funkčnost Docky žádný zásadní vliv.

Jeho nevýhodou je, že je vytvořené v Monu a tím pádem si ho k sobě natahuje. Kromě toho s sebou ještě bere i Sambu a gnome-desktop. Pokud se instaluje i Kupfer, přidá se ještě správce souborů z Gnome – Nautilus. Celková velikost základních a závislých balíčků obou aplikací je skoro 450 MB. Pro danou konfiguraci to ale není zásadní problém.

Kolik nám to žere?

Co je ovšem zajímavější, je porovnání paměťových nároků. Je jasné, že každá aplikace má svoje nároky a jejich součet může na některých, hlavně starších nebo méně vybavených sestavách, hrát svou roli.

Porovnání se špatně provádí na fyzickém stroji, proto jsem ho prováděl na strojích virtuálních. Nebudu zde uvádět absolutní čísla, protože jsou samozřejmě zkreslená samotným během virtuálního stroje. Relativní rozdíly budou určitě dostatečně vypovídající veličinou.

Než se ale pustím do srovnání, je nutné se ještě zmínit o jednom nástroji, o kterém tu nebyla řeč. Jedná se o další varianty Kupferu pro spouštění aplikací. Již zmíněnou možností je Gnome-do. Prostředí LXDE má vlastní spouštěč, který se aktivuje kombinací kláves Alt+F2. Dalšími možnostmi jsou pak aplikace grun a gmrun.

Kupfer a Gnome-do mají proti ostatním uvedeným spouštěčům jednu zajímavou výhodu – jsou schopné vyhledávat nejen spustitelné aplikace, ale i soubory a další součásti systému. Je to ale samozřejmě vykoupené větší velikostí a paměťovými nároky. Na uživateli je potom volba, jakému způsobu a aplikaci dá na daném stroji přednost.

Po krátkém vyzkoušení jsem se rozhodl, že další variantou Kupferu, která mi vyhovuje, je grun. Při sestavování kombinací ovládacích prvků je nutné brát v úvahu i logiku ovládání, zvyky uživatele a technické možnosti sestavy.

Já jsem vyzkoušel tři základní kombinace:

  1. LXPanel, Kupfer, Docky
  2. LXPanel, tint2, grun, Wbar
  3. LXPanel, grun, Docky

Jejich paměťové nároky budou také srovnávány se systémem, kde žádná z uvedených aplikací trvale neběží.

Bez aplikací:  100 %

Varianta 1:  158 %

Varianta 2:  102 %

Varianta 3: 126 %

Jak je vidět z předchozího přehledu, jsou rozdíly mezi jednotlivými variantami dost podstatné a u strojů s menší kapacitou RAM je třeba dobře zvažovat nasazení aplikací. Když bych to měl srovnat na absolutních číslech, tak rozdíl mezi variantami 1 a 2 znamená tolik využité paměti jako trvale spuštěný Thunderbird.

Vzhledem k tomu, že záložní stanice je používána pouze občas a to ještě většinou návštěvami, tak není důvod od zvolené kombinace ovládacích prvků a aplikací ustupovat z výše uvedených důvodů. Jenom bych doplnil, že aktuální klávesnice neoplývá žádnými speciálnímu klávesami, a proto nejsou použité žádné aplikace pro jejich využití.

Po několikatýdenním, i když nepříliš intenzivním používání můžu určitě konstatovat, že zvolená kombinace ovládacích prvků je velmi dobře využitelná. Toto konstatování je samozřejmě velmi individuální a až časem se ukáže, jak bude vyhovovat dalším občasným uživatelům.

Univerzálně použitelný desktop

Hlavním důvodem k dalšímu testování bylo to, že jsem se po dobrých zkušenostech s LXDE rozhodl, že ho nasadím na všechny stroje, tedy i na notebook a hlavní stanici. Na notebook to nebyl žádný problém a zmíním se o tom pouze krátce. Na ovládání zde používám pouze LXPanel a grun a při spuštění OS ukazuje LXTask Manager využití paměti v rozmezí 95–100 MB, což považuji za velmi slušné vzhledem k tomu, že jsem neprováděl žádné optimalizace. Z uživatelských aplikací zabírá nejvíce paměti nm-applet, který je ale pro notebook prakticky nezbytný.

Tímto konstatováním se vracím opět k hlavnímu tématu: instalaci prostředí LXDE na hlavní pracovní stanici.

Celé prostředí je hned po instalaci schopné činnosti a je v něm k dispozici základní sad nástrojů a aplikací. Já jsem ihned odinstaloval následující věci: Magneto, ClawsMail, Transmission, XChat IRC, AbiWord, Gnumeric, ePDFViewer, XArchiver, Xterm, XNoise a Cheese. Cheese s sebou do věčných lovišť bere i gnome-control-center, gnome-bluetooth a nm-aplet. Ani jedno z toho k práci na stanici zatím nepotřebuji, takže není žádný problém.

Hned potom jsem provedl kontrolu grafiky. Je zajímavé, že systém nepoužil ovladače ATI, ale ty svobodné (v xorg.conf je driver ati, glxgears ukazuje obvyklých 3000–3100 FPS).

Je třeba se na to dívat ze dvou úhlů pohledu. Vzhledem k tomu, že nehodlám využívat akceleraci desktopu, je tato hodnota dostatečná (vyzkoušeno v reálném provozu s XFCE). Na druhou stranu není důvod se domnívat, že by instalace uzavřených ovladačů nebyla schůdná a že by nepřinesla urychlení grafiky (viz experiment s Gnome). Zatím nechávám ve stávajícím stavu, ale bude se v krátkém čase věnovat řešení a vyzkoušení na záložní stanici.

Jsem sám zvědavý, jestli se to nějak podaří zprovoznit a hlavně využít celou plochu monitoru. Pokud máte někdo zkušenosti nebo nápady na řešení, velmi je uvítám.

Po provedených odinstalacích vykazuje systém využití paměti cca 235 MB. Je to číslo jenom orientační, protože jsou spuštěné zatím pouze procesy čisté instalace. Dost se ale na sníženém využití paměti projevila odinstalace Magneto a Cheese.

Příště…

V dalším díle se podíváme na ovládací prvky, jejich instalaci a nastavení a také na sestavu základních aplikací pro práci s distribucí a prostředím.

Ohodnoťte jako ve škole:

Průměrná známka 2,92

Našli jste v článku chybu?
Zasílat nově přidané názory e-mailem
Vitalia.cz: Muži kouří 24 cigaret denně, ženy o dost míň

Muži kouří 24 cigaret denně, ženy o dost míň

120na80.cz: Tady se vaří padělané léky

Tady se vaří padělané léky

Lupa.cz: Babiš: nevím o návodu, jak obejít blokování webů

Babiš: nevím o návodu, jak obejít blokování webů

Podnikatel.cz: Rošáda v živnostech. Týká se vás?

Rošáda v živnostech. Týká se vás?

Vitalia.cz: Sója a rakovina

Sója a rakovina

Vitalia.cz: Tetanus v USA – i po odřeninách

Tetanus v USA – i po odřeninách

Podnikatel.cz: Alza radí e-shopům, jak opustit Heureku

Alza radí e-shopům, jak opustit Heureku

Podnikatel.cz: Miliony hodin nad hlášením k DPH. K vzteku

Miliony hodin nad hlášením k DPH. K vzteku

DigiZone.cz: Natáčíte videa? Máme pro vás soutěž

Natáčíte videa? Máme pro vás soutěž

120na80.cz: Jak správně vytrhnout mléčný zub?

Jak správně vytrhnout mléčný zub?

Podnikatel.cz: Proměny stavebnice Seva. Znáte ji?

Proměny stavebnice Seva. Znáte ji?

DigiZone.cz: Šlágr TV: pokuta 100 tisíc za on-line

Šlágr TV: pokuta 100 tisíc za on-line

DigiZone.cz: UPC umí televizi sedm dní nazpět

UPC umí televizi sedm dní nazpět

Podnikatel.cz: Různé podoby lahve Coca–Coly. Úchvatné

Různé podoby lahve Coca–Coly. Úchvatné

Podnikatel.cz: Přechod z OSVČ na firmu? Totální šok!

Přechod z OSVČ na firmu? Totální šok!

Vitalia.cz: Ministerstvo: tyto příbory jsou nebezpečné

Ministerstvo: tyto příbory jsou nebezpečné

Podnikatel.cz: Šizený guláš na pultě. Jako Lidl to nedělejte

Šizený guláš na pultě. Jako Lidl to nedělejte

120na80.cz: 10 nej přípravků na holení

10 nej přípravků na holení

120na80.cz: 10 dezinfekcí: Vede „starý dobrý“ peroxid

10 dezinfekcí: Vede „starý dobrý“ peroxid

DigiZone.cz: Šlágr TV dostala pokutu 100 000 Kč

Šlágr TV dostala pokutu 100 000 Kč