Hlavní navigace

Rozšíření instrukční sady procesorových jader s otevřenou architekturou RISC-V

12. 11. 2015
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

 Autor: Derrick Coetzee, podle licence: Public Domain CC0
V dnešní části článku o otevřené architektuře RISCových jader RISC-V nejprve dokončíme popis základní instrukční sady nazvané RV32I a posléze se zaměříme na některá důležitá rozšíření této instrukční sady. Bude se jednat například o instrukce pro násobení a dělení a samozřejmě i o instrukce matematického koprocesoru.

Obsah

1. Doplnění k předchozímu článku: absence stavového registru

2. Instrukce pro čtení stavů čítačů, časovačů a hodin reálného času

3. Instrukce FENCE a FENCE.I

4. Implementace syscall a podpora pro ladění kódu

5. „M“ – rozšíření instrukční sady o násobení a dělení

6. Násobička

7. Dělička

8. Operace s hodnotami s plovoucí řádovou čárkou

9. Nové registry použité v matematickém koprocesoru

10. Instrukce pro zpracování hodnot s plovoucí řádovou čárkou

11. Odkazy na Internetu

1. Doplnění k předchozímu článku: absence stavového registru

„This is an example of what is the most common misapprehension that I encounter, i.e., analyzing implementations while THINKing of really simple, non-pipelined designs (like the early 8-bit CPUs). Many features that work fine in such designs are famous for causing great pain in more aggressive designs; current CPUs do *not* work that way.“
John R. Mashey

Před popisem nových instrukcí, které je možné nalézt jak v základní instrukční sadě RV32I, tak i v různých rozšířeních této instrukční sady, se na chvíli vrátíme k jedné poměrně důležité vlastnosti, kterou procesorová jádra RISC-V zdědila od architektury MIPS a nepřímo i od dnes poněkud neprávem opomíjené architektury AMD Am29000. Všechny tři zmíněné mikroprocesorové architektury totiž nepoužívají stavový registr a tím pádem ani stavové bity. Naproti tomu většina architektur CISC a mnohé další architektury RISC stavový registr (a příznaky Zero, Carry, Overflow popř. i Signum a Parity) používají, a to jak pro provádění některých aritmetických operací (víceslovní aritmetika), tak i pro bitové posuny a zejména pro podmíněné skoky. Pokud je například nutné provést podmíněný skok za předpokladu, že se obsahy dvou registrů r0 a r1 rovnají, povede to k následující sekvenci instrukcí (mnemonické kódy se samozřejmě budou na různých architekturách odlišovat, základní myšlenka však zůstává zachována):

START:
        cmp r0, r1    ; výpočet rozdílu bez uložení výsledků, pouze nastavení příznaků
                      ; Carry, Overflow, Signum (Negative) a Zero
        jz  EQUALS    ; provedení skoku za předpokladu, že výsledek byl nulový
        ...
        ...
        ...
EQUALS: ...           ; cíl podmíněného skoku

Podobně je možné provést podmíněný skok, pokud je obsah jednoho registru menší či naopak větší než obsah registru druhého:

START:
        cmp r0, r1    ; výpočet rozdílu bez uložení výsledků, pouze nastavení příznaků
        jgt  GT       ; provedení skoku za předpokladu, že r0 > r1 (či naopak, podle použité konvence)
        jlt  LE       ; provedení skoku za předpokladu, že r0 < r1 (či naopak, podle použité konvence)
EQ:                   ; zde již víme, že oba registry obsahují stejnou hodnotu
        ...
        ...
        ...
GT: ....              ; cíl prvního podmíněného skoku
        ...
        ...
        ...
LE: ....              ; cíl druhého podmíněného skoku

U architektur RISC-V, MIPS a AMD Am29000 se naproti tomu žádný příznakový registr nepoužívá. Namísto toho jsou instrukce podmíněných skoků rozšířeny takovým způsobem, že se před provedením skoku porovnají obsahy dvou registrů a skok se provede na základě výsledku tohoto porovnání. Konkrétně u RISC-V jsou možné následující kombinace:

# Instrukce Význam
1 BEQ porovnání dvou registrů a skok při splnění podmínky „rovno“
2 BNE porovnání dvou registrů a skok při splnění podmínky „nerovno“
3 BLT porovnání dvou registrů a skok při splnění podmínky „menší než“
4 BGE porovnání dvou registrů a skok při splnění podmínky „větší nebo rovno“
5 BLTU porovnání dvou registrů a skok při splnění podmínky „menší než“
6 BGEU porovnání dvou registrů a skok při splnění podmínky „větší nebo rovno“

Navíc tato architektura obsahuje další dvě instrukce, které nastavují obsah vybraného (cílového) registru na hodnotu 0 či 1 na základě výsledku porovnání dvou zdrojových registrů:

# Instrukce Význam
1 SLT porovnání registrů na operaci < (se znaménkem), výsledek je 0 nebo 1
2 SLTU porovnání registrů na operaci < (bez znaménka), výsledek je 0 nebo 1

K čemu je možné tyto instrukce využít? Dobrým příkladem je implementace víceslovní aritmetiky, u níž se jinak skutečně dá s výhodou použít příznak Carry (minimálně při ruční optimalizaci na úrovni assembleru). Při absenci příznaku přetečení může kód pro přičtení dvojice operandů (každý má dvě slova) vypadat takto:

; operace typu z = x + y
add   z_low, x_low, y_low     ; přičtení spodních slov
sltu  tmp,   z_low, y_low     ; tmp je buď 1 nebo 0:
                              ; když z_low < y_low, tmp=1 jinak 0
add   z_high, x_high, y_high  ; přičtení horních slov (na out-of-order jádře se provádí paralelně)
add   z_high, z_high, tmp     ; přičtení 1 v případě přetečení

Tento kód sice vypadá poměrně komplikovaně (určitě je minimálně delší než pouhé ADD + ADDC či CLC + ADDC + ADDC), ovšem absence příznakových bitů přináší mnohá zjednodušení a zrychlení procesoru:

  1. Pro klasická in-order jádra je jasné, že každá operace má jen jediný výsledek a tedy případný „RISCový“ bypass je ještě poměrně jednoduchý (není zapotřebí do bypassu přidávat stavový registr a už vůbec ne kontrolovat, jestli má být do bypassu vůbec zahrnut).
  2. Pro superskalární jádra je rozdíl ještě více evidentní, počet kolizí se zmenší (viz zmíněná dvojice ADD + ADDC, která na sobě závisí právě kvůli nutnosti „probublání“ příznaku přes nejvyšší bit). Navíc musí CPU rozhodnout, zda vůbec může paralelně spustit dvě ALU operace, když může nastat kolize při zápisu do stavových bitů.
  3. Lze použít jen dvouvstupovou ALU, což přináší (dnes již nepatrné) zjednodušení.
  4. Pro out-of-order jádra by se v případě použití příznakových bitů muselo provádět jak přejmenování registrů (register renaming), tak i přejmenování příznaků, což dále celé jádro komplikuje.
  5. Reakce na přerušení je obecně rychlejší, neboť není nutné na začátku a konci přerušení příznaky nikam ukládat, nastavovat a posléze obnovovat.

2. Instrukce pro čtení stavů čítačů, časovačů a hodin reálného času

Po malé odbočce k tématu, jemuž jsme se více věnovali v předchozím článku, se nyní vraťme k popisu těch instrukcí ze sady RV32I, které jsme si doposud podrobněji nepopsali. Následující šestice instrukcí slouží k přečtení čítačů, časovačů a taktéž hodin reálného času:

# Instrukce Stručný popis
1 RDCYCLE do určeného registru vloží spodních 32 bitů hodnoty počtu hodinových cyklů
2 RDCYCLEH do určeného registru vloží horních 32 bitů hodnoty počtu hodinových cyklů
3 RDTIME do určeného registru vloží spodních 32 bitů hodin reálného času
4 RDTIMEH do určeného registru vloží horních 32 bitů hodin reálného času
5 RDINSTRET do určeného registru vloží spodních 32 bitů čítače instrukcí
6 RDINSTRETH do určeného registru vloží horních 32 bitů čítače instrukcí

Zajímavé je, že tyto instrukce jsou pro implementaci jádra RISC-V vlastně povinné, což vychází z toho, že toto procesorové jádro je mj. určeno i k výzkumu nových způsobů implementace procesorů i pro výzkum možností překladačů. V obou případech je výhodné mít možnost si kdykoli přečíst počet cyklů trvání nějaké sekvence kódu či počet skutečně provedených instrukcí. U hodin reálného času je stanovena minimální přesnost 100 ns (10 MHz), což je důležitá informace i pro úpravu plánovačů operačních systémů apod. Bitová šířka čítačů i hodin reálného času je stanovena na 64 bitů, takže při použití běžných frekvencí vlastně nikdy nedojde k přetečení (žádný problém roku 2038 atd.).

Jak vypadá doporučená sekvence načtení obsahu jednoho 64 bitového čítače (či hodin reálného času) do libovolné dvojice registrů rx a ry?

AGAIN:
      rdcycleh  x3
      rdcycle   x2
      rdcycleh  x4             ; pokud x3==x4, nedošlo k předečení rdcycle
      bne       x3, x4, AGAIN  ; při x3!=x4 došlo k pretečení, čteme znovu

Podmíněný skok v předchozím kódu zajišťuje správnou funkci (a malé zdržení) v tom nepravděpodobném okamžiku, kdy hodnota čítače přejde z 0×???????x_ffffffff na 0×???????(x+1)_00000000. Při použití 64bitové instrukční sady RV64I je situace ještě jednodušší, neboť se namísto šesti instrukcí použije pouze trojice instrukcí, z nichž každá načte celou 64bitovou hodnotu čítače či hodin, takže se zde obejdeme bez skoku.

3. Instrukce FENCE a FENCE.I

V případě, že na jednom čipu bude implementováno větší množství jader RISC-V, může při jejich souběžné práci docházet ke kolizím při přístupu do paměti či k periferním zařízením. Základní instrukční sada sice neobsahuje žádné instrukce určené pro synchronizaci ani pro atomické operace typu read-modify-write, ovšem základní mechanismus kooperace mezi vlákny je zde předepsán. Slouží k tomu instrukce FENCE a FENCE.I:

# Instrukce Stručný popis
1 FENCE garance pořadí operací přístupu do paměti či k periferním zařízením
2 FENCE.I synchronizace instrukcí zápisu do paměti či I/O

Instrukci FENCE je možné použít v případě, že je zapotřebí garantovat pořadí, ve kterém proběhnou specifikované operace s pamětí (čtení či zápis) či s periferními zařízeními (taktéž čtení či zápis). Pokud je instrukce FENCE použita, musí procesor zajistit, aby ostatní vlákna nejdříve „uviděla“ provedení instrukcí před FENCE a teprve poté provedení instrukcí za FENCE. Ve dvou bitových polích, které jsou součástí instrukčního slova, lze specifikovat, o které operace se má jednat:

  1. Čtení z RAM
  2. Zápis do RAM
  3. Čtení z I/O prostoru
  4. Zápis do I/O prostoru

Naproti tomu instrukce FENCE.I slouží k vynucení provedení operace zápisu do RAM či do I/O (periferního zařízení). Pokud se totiž provádí více zápisů, nemusí být jejich účinek hned viditelný, a to ani ve stejném vlákně. FENCE.I je tedy podobná souborové operaci flush() a skutečně se může jako flush cache implementovat (nebo je možné použít bypass v rámci jednoho vlákna atd.).

4. Implementace syscall a podpora pro ladění kódu

Ze základních čtyřiceti sedmi instrukcí ze sady RV32I nám zbývá si popsat jen dvě instrukce, které se jmenují SCALL a SBREAK. První z těchto instrukcí slouží k zavolání vybrané funkce operačního systému, přičemž způsob předávání parametrů a vracení hodnot či chybových kódů z jádra operačního systému není v dokumentaci mikroprocesorů RISC-V specifikováno – vše záleží na ABI operačního systému (s velkou pravděpodobností se budou parametry předávat přes pracovní registry, ostatně stejným způsobem, jako je tomu v Linuxu u x86, x86_64 i u ARMu). Poslední instrukce se jmenuje SBREAK. Tato instrukce slouží k zastavení běhu programu a vrácení řízení (daného vlákna) do debuggeru; jedná se tedy o instrukci určenou především pro ladění (podobně jako například BRK v osmibitových mikroprocesorech MOS 6502):

# Instrukce Stručný popis
1 SCALL zavolání nějaké funkce jádra operačního systému
2 SBREAK přerušení běhu vlákna a vrácení řízení debuggeru

5. „M“ – rozšíření instrukční sady o násobení a dělení

V mnoha typech zařízení je možné využít mikroprocesor obsahující pouze aritmeticko-logickou jednotku určenou pro základní práci s 32bitovými či 64bitovými operandy (opět si na tomto místě dovolím připomenout koncept Minion Cores, tj. jednoduchých 32bitových modulů RISC-V určených pro programové ovládání GPIO). Tato aritmeticko-logická jednotka dokonce ani nemusí obsahovat násobičku a děličku, což jsou relativně složité obvody, které navíc dobře nezapadají do konceptu jednoduché a rychlé architektury RISC. Ovšem pro některé účely, například pro obecně využitelné servery či desktopy, by absence hardwarové násobičky a děličky mohla znamenat poměrně razantní snížení výpočetního výkonu u těchto operací, takže tvůrci RISC-V navrhli i rozšíření základní instrukční sady nazvané jednoduše „M“ (od slova Multiply). Pokud procesor toto rozšíření podporuje, budou mít programátoři k dispozici několik dalších instrukcí, které pro zdrojové operandy i výsledek používají běžné pracovní registry (tj. ne nějaká speciální paměťová místa, jak je tomu například u klasického MIPS):

6. Násobička

Násobička provádí následující instrukce:

# Instrukce Stručný popis
1 MUL násobení 32×32 bitů, spodních 32bitů se uloží do dest
2 MULH násobení 32×32 bitů signed × signed, horních 32bitů se uloží do dest
3 MULHU násobení 32×32 bitů unsigned × unsigned, horních 32bitů se uloží do dest
4 MULHSU násobení 32×32 bitů signed × unsigned, horních 32bitů se uloží do dest

Povšimněte si, že neexistuje žádná instrukce, která by přímo vrátila 64bitový výsledek. Pokud je zapotřebí takovou operaci použít (většinou to potřeba není), doporučuje se násobení provádět v pořadí MULH+MUL, MULHU+MUL či MULHSU+MUL. V takovém případě by mikroarchitektura mohla provést jen jedinou operaci násobení, ale ve skutečnosti to není ve specifikaci vyžadováno a ani zaručeno.

7. Dělička

Dělička provádí následující instrukce:

# Instrukce Stručný popis
1 DIV dělení 32/32bitů, výsledek má taktéž 32bitů
2 DIVU dtto, ovšem dělení bez znaménka
3 REM zbytek po dělení 32/32bitů, výsledek je 32bitový
4 REMU dtto, ovšem pro výpočet zbytku bez znaménka

V případě, že se má provést jak dělení, tak i výpočet zbytku po dělení, doporučuje se tyto operace provádět v pořadí DIV+REM či DIVU+REMU. Mikroarchitektura by v tomto případě opět mohla provést dělení jen jednou a pouze uložit výsledky do dvou pracovních registrů.

U mnoha mikroprocesorů je možné zachytit případ dělení nulou (známé „Divide by Zero“) či přetečení při dělení (tj. operaci –231/-1 s výsledkem 231, který se do 32bitového slova se znaménkem již nevejde). Tyto operace mohou vést k vyvolání přerušení, ovšem u architektury RISC-V tomu tak není. Zde jsou „jen“ přesně specifikovány výsledky těchto operací s tím, že postačuje pouze použít podmíněný skok pro zjištění, jak operace dopadla (pokud je to ovšem nutné, opět někdy není):

Operace Dělenec Dělitel DIVU REMU DIV REM
Dělení nulou x 0 232-1 x –1 x
Přetečení –231 –1 nenastane nenastane –231 0

8. Operace s hodnotami s plovoucí řádovou čárkou

Další rozšíření původní instrukční sady mikroprocesorových jader RISC-V pochopitelně souvisí s problematikou provádění operací s hodnotami s plovoucí řádovou čárkou. Ve skutečnosti existují dokonce dvě rozšíření původní ISA. První rozšíření se jmenuje „F“, protože specifikuje instrukce s hodnotami typu single/float, tj. s čísly s jednoduchou přesností podle normy IEEE 754–2008 (jedná se o zpřesnění původní slavné normy IEEE 754). Druhé rozšíření se podle očekávání jmenuje „D“, protože předepisuje operace s hodnotami typu double, tj. s čísly s přesností dvojitou. Proč však došlo k rozdělení funkcí matematického koprocesoru na dvě části? Existují totiž aplikace, kde postačuje pracovat s typem single/float, takže by v tomto případě podpora dvojnásobné přesnosti pouze přinášela komplikace v realizaci mikroprocesoru (ostatně i tak jsou obecně operace s plovoucí řádovou čárkou pomalejší než celočíselné operace RISCové aritmeticko-logické jednotky). Dokonce existují i aplikace vyžadující malý a rychlý mikroprocesor s nativní podporou typu half-float, což jsou 16bitová čísla se znaménkem, mantisou i exponentem (zavedeny byly například v Cg).

9. Nové registry použité v matematickém koprocesoru

Pro rozšíření „F“ se používá nová sada pracovních registrů. Tyto registry jsou pojmenovány f0f31 a každý z těchto registrů má šířku 32 bitů. Navíc se u většiny operací používá i stavový a řídicí registr nazvaný fcrs. K dispozici jsou pseudoinstrukce FRCSR a FSCSR sloužící pro přenos obsahu stavového a řídicího registru do libovolného pracovního registru celočíselné části mikroprocesoru (tedy samozřejmě kromě nulového registru). Registr fcsr obsahuje následující řídicí a stavové bity:

Index bitu(ů) Jméno Význam
0 NX inexact, nepřesný výsledek
1 UF podtečení
2 OF přetečení
3 DZ dělení nulou
4 NV invalid, neplatná operace
5–7 frm vybraný zaokrouhlovací režim (5 možností)

Podobně jako tomu bylo u celočíselné děličky, i u FP operací nedochází nikdy k výjimce, a to ani při dělení nulou, ani při jiných operacích (dělení dvou NaN, 0/0 apod.). Je tedy nutné sledovat stavové bity a podle jejich aktuálního nastavení provádět příslušné testy.

root_podpora

10. Instrukce pro zpracování hodnot s plovoucí řádovou čárkou

Jen ve stručnosti si popišme instrukce, které jsou předepsány v rozšíření instrukční sady „F“, tj. instrukce pro zpracování numerických hodnot typu single/float:

# Instrukce Význam
1 FLW načtení FP hodnoty z paměti (adresa rs+offset)
2 FSW uložení FP hodnoty do paměti (adresa rs+offset)
3 FADD.S součet dvou FP hodnot (tříadresový kód)
4 FSUB.S rozdíl dvou FP hodnot
5 FMUL.S součin dvou FP hodnot
6 FDIV.S podíl dvou FP hodnot
7 FMIN.S vrací menší z obou FP hodnot
8 FMAX.S vrací větší z obou FP hodnot
9 FSQRT.S druhá odmocnina (použity jsou jen dva registry)
10 FMADD.S rs1×rs2+rs3 (multiply-add, čtyřadresový kód!)
11 FMSUB.S rs1×rs2-rs3
12 FNMADD.S -(rs1×rs2+rs3)
13 FNMSUB.S -(rs1×rs2-rs3)
14 FCVT.W.S převod FP na integer
15 FCVT.S.W převod integer na FP
16 FCVT.WU.S převod FP na unsigned integer
17 FCVT.S.WU převod unsigned integer na FP
18 FMV.X.S pouze přesun mezi integer registrem a FP registrem (nikoli konverze)
19 FMV.S.X pouze přesun mezi FP registrem a integer registrem (nikoli konverze)
20 FLT.S porovnání dvou FP hodnot, zápis 0 či 1 do integer registru
21 FLE.S porovnání dvou FP hodnot, zápis 0 či 1 do integer registru
22 FEQ.S porovnání dvou FP hodnot, zápis 0 či 1 do integer registru
21 FCLASS zjistí „třídu“ FP hodnoty a nastaví deset bitů podle následující tabulky

Výsledek instrukce FCLASS zapsaný do vybraného integer registru:

Index bitu Význam
0 záporné nekonečno
1 záporné číslo (normalizovaná hodnota)
2 záporné číslo (nelze normalizovat)
3 záporná nula
4 kladná nula
5 kladné číslo (nelze normalizovat)
6 kladné číslo (normalizovaná hodnota)
7 kladné nekonečno
8 NaN (signaling)
9 NaN (quiet, lze je předat do mnoha instrukcí)

11. Odkazy na Internetu

  1. Carry bits, The Architect's Trap
    http://yarchive.net/comp/ca­rry_bit.html
  2. Microprocessor Design/ALU Flags
    https://en.wikibooks.org/wi­ki/Microprocessor_Design/A­LU_Flags
  3. Flags register in an out-of-order processor
    http://cs.stackexchange.com/qu­estions/42095/flags-register-in-an-out-of-order-processor
  4. AMD Am29000
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/AMD_Am29000
  5. Status register
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Status_register
  6. AMD Am29000 microprocessor family
    http://www.cpu-world.com/CPUs/29000/
  7. AMD 29k (Streamlined Instruction Processor) ID Guide
    http://www.cpushack.com/Am29k.html
  8. AMD Am29000 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/AMD_Am29000
  9. AMD K5 („K5“ / „5k86“)
    http://www.pcguide.com/ref/cpu/fam/g5K5-c.html
  10. Comparing four 32-bit soft processor cores
    http://www.eetimes.com/au­thor.asp?section_id=14&doc_id=1286116
  11. RISC-V Instruction Set
    http://riscv.org/download­.html#spec_compressed_isa
  12. RISC-V Spike (ISA Simulator)
    http://riscv.org/download.html#isa-sim
  13. RISC-V (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/RISC-V
  14. David Patterson (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/David_Patterson_(compu­ter_scientist)
  15. OpenRISC (oficiální stránky projektu)
    http://openrisc.io/
  16. OpenRISC architecture
    http://openrisc.io/architecture.html
  17. Emulátor OpenRISC CPU v JavaScriptu
    http://s-macke.github.io/jor1k/demos/main.html
  18. OpenRISC (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/OpenRISC
  19. OpenRISC – instrukce
    http://sourceware.org/cgen/gen-doc/openrisc-insn.html
  20. OpenRISC – slajdy z přednášky o projektu
    https://iis.ee.ethz.ch/~gmichi/a­socd/lecturenotes/Lecture6­.pdf
  21. Maska mikroprocesoru RISC 1
    http://www.cs.berkeley.edu/~pat­trsn/Arch/RISC1.jpg
  22. Maska mikroprocesoru RISC 2
    http://www.cs.berkeley.edu/~pat­trsn/Arch/RISC2.jpg
  23. C.E. Sequin and D.A.Patterson: Design and Implementation of RISC I
    http://www.eecs.berkeley.e­du/Pubs/TechRpts/1982/CSD-82–106.pdf
  24. Berkeley RISC
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Berkeley_RISC
  25. Great moments in microprocessor history
    http://www.ibm.com/develo­perworks/library/pa-microhist.html
  26. Microprogram-Based Processors
    http://research.microsoft.com/en-us/um/people/gbell/Computer_Struc­tures_Principles_and_Exam­ples/csp0167.htm
  27. Great Microprocessors of the Past and Present
    http://www.cpushack.com/CPU/cpu1.html
  28. A Brief History of Microprogramming
    http://www.cs.clemson.edu/~mar­k/uprog.html
  29. What is RISC?
    http://www-cs-faculty.stanford.edu/~ero­berts/courses/soco/projec­ts/2000–01/risc/whatis/
  30. RISC vs. CISC
    http://www-cs-faculty.stanford.edu/~ero­berts/courses/soco/projec­ts/2000–01/risc/risccisc/
  31. RISC and CISC definitions:
    http://www.cpushack.com/CPU/cpu­AppendA.html
  32. FPGA
    https://cs.wikipedia.org/wi­ki/Programovateln%C3%A9_hra­dlov%C3%A9_pole
  33. The Evolution of RISC
    http://www.ibm.com/develo­perworks/library/pa-microhist.html#sidebar1
  34. SPARC Processor Family Photo
    http://thenetworkisthecom­puter.com/site/?p=243
  35. SPARC: Decades of Continuous Technical Innovation
    http://blogs.oracle.com/on­therecord/entry/sparc_deca­des_of_continuous_technical
  36. The SPARC processors
    http://www.top500.org/2007_o­verview_recent_supercompu­ters/sparc_processors
  37. Reduced instruction set computing (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Reduced_instruction_set_com­puter
  38. MIPS architecture (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/MIPS_architecture
  39. Very long instruction word (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Very_long_instruction_word
  40. Classic RISC pipeline (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Classic_RISC_pipeline
  41. R2000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/R2000_(microprocessor)
  42. R3000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/R3000
  43. R4400 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/R4400
  44. R8000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/R8000
  45. R10000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/R10000
  46. SPARC (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Sparc
  47. CPU design (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/CPU_design
  48. Control unit (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Control_unit

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.