Stavíme domácí server ze šuplíku

Vlastní server, to by byla paráda! To bude bomba! Jen ho postavit! Dobrá, postavíme si server ze šuplíku! Z věcí, které levně seženeme na Aukru, od kamarádů a po bazarech. Řekneme si, co všechno musíte vzít v úvahu, co koupit, čemu se vyhnout a kolik to vlastně bude stát. Pokusím se vám poskytnout návod, podle kterého si složí celkem spolehlivý server i méně zkušený technik.

Pokud máte zbytečnou tisícovku, stačí vám 256 MB RAM, slabý CPU, disk můžete připojit přes USB, tak si kupte Raspberry Pi! Je to moc pěkná hračka. Já potřebuji něco podstatně rychlejšího a s daleko větším množstvím paměti.

Server lze postavit levně, měsíční náklady za elektřinu lze srazit na minimum, ale bez dobrého místa na server se nehnete. Těch pár z vás, kteří mají doma vlastní rozvaděč (rack), se může jen smát. My ostatní si budeme muset místo pro vlastní serverovnu nejprve najít.

V rodinném domku skončí ve sklepě, na chodbě nebo na půdě, v panelákovém bytě je šance na záchodě, pověsit server pod strop a doufat, že vám „v nejlepším“ nespadne na hlavu.

Rizika, která jsou s provozem serveru spojená:

Požár

Skříň je obvykle plechová a součástky jsou z materiálu, který nijak ochotně nehoří, měly by to být nehořlavé a samozhášecí materiály. Několikrát jsem se pokoušel zapálit počítačový zdroj, ale vždy po chvilce zhasl. To bohužel nic nemění na faktu, že jsem byl přítomen u poruchy zdroje, kdy z počítače vyšlehl plamen, který ventilátor vyfoukl přímo na záclonu a propálil ji. Na vině byl pravděpodobně 80mm ventilátor, který hořící částečky nasál.

Kondenzující vlhkost

Voda s počítačem kamarádí, jen když máte vodní chlazení. Počítači se u pračky ani sušičky moc líbit nebude, věřte mi, zkoušel jsem to. Rozloučíte se zdrojem i diskem podstatně dříve, než vám bude milé.

Mráz

Materiály se teplem roztahují a chladem smršťují, většina PC součástek je jen kus křemíku, ale disk je jemná a přesná mechanika. Pro většinu pevných disků je výrobcem udávaná operační teplota v rozsahu 0 až +60 stupňů. Lépe dodržovat teplotu 5 až 40 stupňů, ideálně 10 až 30. Určitě víte, že se vzrůstající teplotou se životnost disku zásadně zkracuje. Vypnutý disk by měl vydržet teploty od –40 do +70 stupňů. Zároveň máme dodržovat i teplotní gradient 20 stupňů/h pro zapnutý a 35/h pro vypnutý disk. Zjednodušeně řečeno, zmrzlý disk z auta se nedává rozmrazit na horké topení.

Realita provozu serveru je taková, že i v nevytápěné místnosti si to počítač trochu „zafuní“. Už několik zim po sobě mám jeden server v místnosti, kde občas mrzne. Strach jsem měl až tuto zimu, kdy nulu začalo ukazovat i poslední termální čidlo na procesoru.

Pokud chcete mít jistotu, podívejte se po speciálních discích. Například Fujitsu MHW2040AC je určený pro automobilový průmysl, pracuje od –30 do 85 stupňů. Jak je na tom váš disk zjistíte jednoduše, zeptáte se Google na datasheet. Třeba dotaz „ST340016A datasheet“ vrátí správný odkaz hned na prvním místě.

Prach

Určitě víte, že vybuchuje například uhelný prach, jemně rozptýlená mouka, piliny a další podobné materiály.

Prach je obvyklý nepřítel, se kterým se dá žít, jen se vyhněte výkonným procesorům a všemu, co se musí intenzivně chladit. Existuje pěkný trik s montážní pěnou: většina běžných skříní nasává vzduch odspodu, proto je v plastu čela ta „díra“. Stačí ji ucpat a můžete pro nasávání udělat jiný otvor.

Otevřete si Alzu, do hledání vložte „filtr“, výsledky nechte seřadit podle ceny, jinde mají také filtry, ale tady mají i filtry do vysavačů, šikovnější z vás mohou do bočnice vyříznout příslušný otvor a použít jeden z nich.

Myši

Ač to zní neuvěřitelně, myši si už v nejednom stroji udělaly domeček, v zimě jdou za teplem. Jedna ze škodolibějších použila jistou oblíbenou metodu psaní do sněhu na síťovou kartu firmy 3Com. Rozpustilo to lak a úplně odleptalo část tištěného spoje. Myš se protáhne všude, chybějící záslepka je jako otevřená brána s nápisem „Nové byty s ústředním topením zdarma!“.

Hluk

Je problém pro okolí, musíte počítat s tím, že vás s hlučným monstrem poženou hned a s tichým funícím monstrem při první bezesné noci. Pokud nenávidíte sousedy, dejte před odjezdem na dovolenou burácející server pěkně ke stoupačkám. V malém panelákovém bytě stejně nakonec přijde na řadu sádrokarton, vystěhování serveru na balkón, u tolerantnějších manželek nahoru do spíže nebo ven za výtahovou šachtu. Jeden počítač na balkóně jsem viděl, jako základ byla použitá stará skříň vyložená polystyrenem kvůli izolaci a ještě sádrokartonem. Prý mu tam bylo dobře. Nebo použijte pasivní chladiče.

Kde vzít díly a nekrást?

Je až s podivem, kolik se komu doma válí počítačových dílů. Čím méně tomu kdo rozumí a čím více má peněz na utrácení, tím to jsou zajímavější kousky. Dá se říct, že věci na Aukro dávají jen studenti, maminky na mateřské a filutové. (Mám > 90 pozitivních hodnocení). Pozor, řada lidí si pamatuje, že „Ta věc před pouhými šesti lety stála 5000 Kč!“.

ŠUPLÍKY OTEVŘÍT!

Vyrazil jsem po kamarádech, nutno říct, že to vesměs není možné vyřídit telefonicky. Nejzajímavější kousek je od člověka, který mi do telefonu dvakrát řekl, že nic nemá. Až když jsem přišel osobně a „pomohl mu s prohrabáním skříně“, odnesl jsem si docela zachovalou záležitost – celkem současný Athlon 64 do AM2 s 1 GB RAM v desce ASUS.

A jinde?

Otrlejší jedinci do auta naloží starý papír, rozbitý fén, nakřápnuté rádio a do igelitky flašku vodky. Na sběrném dvoře se dají „zrekvírovat“ poměrně zajímavé kousky. Jen se nebát.

Pokud se „lov“ nevyvedl, nezbývá, než se podívat po Aukru. Když neuspějete, zkuste: Se zeptat se na fóru tady na Rootu, nebo zkuste PC bazar, Bazoš, sBazar nebo třeba i-Bazar.

Čistíme

Dost možná dostanete desku tak špinavou, že se vám na ni nebude chtít ani sahat. Předem vás upozorním na díly od lidí, kteří v bytě topí nekvalitním uhlím. Pokud jsou komponenty pokryté mastným povlakem se sirným zápachem, nejen že to neumyjete, ale bude to cítit po celém bytě. Tu chybu jsem udělal jen jednou.

Kompresor

Pokud máte tuto možnost, máte zároveň vyhráno. Nejlepší na čištění je použít suchý stlačený vzduch z kompresoru! Solidní kompresor dává naprosto skvělé výsledky. Malá rada: vždy předem vyndejte pevné disky a pokud máte hodně silný kompresor s velkým tlakem, foukejte raději z dálky, jinak můžete utrhnout i některé součástky.

Vzduch ve spreji

O poznání horší je stlačený vzduch ve spreji, většina z nich po sobě zanechává mokrou stopu, která se smísí s prachem a na čištěném předmětu zůstávají ulepené kapičky špíny.

Vlhkost se prakticky hned odpaří, deska je do půl minuty suchá a do půl hodiny použitelná.

Foukat do počítače ústy

Kompresor „svépomocí“ je po ruce vždy, dokonce to budete mít i s prachovou svačinkou, jenže když vezmeme v úvahu, že prach v počítači obsahuje těžké kovy z pájky, zpomalovače hoření i polychromované bifenyly, bude lepší se toho vyvarovat. Tyto údaje mám z jednoho výzkumu prováděného před řadou let v USA, já mu věřím, vy nemusíte.

Vysavač

Moudré poučky tvrdí, že vysavač (i fén) vytváří statický náboj, který může poškodit citlivé obvody. Já oproti tomu tvrdím, že vysavačem bezcennou desku prostě nikdy nepoškodíte, ovšem desku pěknou, drahou a těsně po záruce může poškodit už jen myšlenka na vysavač. Osobně vysavač používám pravidelně na chladiče, na díly nikdy.

Experimentální postupy

Zásadní upozornění: Nic z dále uvedeného samozřejmě nebudeme provádět s komponentou v záruce. Adept na koupel je něco, co můžete označit za „vlastně bezcenné“.

Koupel pro krásu desky i těla

Řada vykoupaných desek spokojeně fungovala až do své morální smrti, sám jsem je ještě funkční házel do kontejneru na sběrném dvoře, nebo na Aukro, když se mi s jedním kusem nechtělo jezdit do sběrného dvora.

Před koupelí musíte vyndat baterii, jednou jsem to neudělal, že to stihnu fakt rychle a nestihl, rozpustila se část tištěného spoje okolo baterie. Také nekoupejte pevný disk, mechaniky, zdroj, ventilátory a monitor. Z desky vyndejte komplet všechno, co se vyndat dá, nevyndávejte nic, co do ní nebudete umět vrátit.

Desku lehce namočíme, přidáme Jar, štětečkem vyčistíme, vysprchujeme a provedeme pasivaci v destilované vodě.

Voda z kohoutku obsahuje rozpuštěné soli, pokud chcete udělat něco navíc, desku opláchněte destilovanou vodou.

Desky se profesionálně čistí pomocí průmyslových chemických přípravků, které vám stejně neprodají. Méně profesionálně třeba denaturovaným lihem. Zkuste, co chcete. Jen pozor na rozpouštědla, než se nadějete, rozpustí se třeba lak. Z mého pohledu je tak voda nejšetrnější.

Sušení je celkem kumšt

Nejprve musíte vyhnat ven všechnu vodu, stačí s deskou párkrát šikovně máchnout, když to uděláte nešikovně, proběhne se vám po bytě, když hodně nešikovně, rozbijete i něco jiného než tu desku. Voda se dostane hluboko pod čipy, dokonce i na první pohled suchá deska musí ještě den schnout! Párkrát jsem to podcenil, ale naštěstí se nikdy nic nepoškodilo.

Skříň bez zdroje můžete také vykoupat, ale asi místy trochu zrezne, leda by se vám ji podařilo usušit opravdu rychle.

Upozornění pro desky s paticí typu 775/1366/1156/1155.

Ne aby vás napadlo na piny sahat! Lidský pot je agresivní, takovou chybu se vám povede jen stěží napravit. Na žádné vývody konektorů se obecně nikdy nesahá, ani na konektory pamětí, ani grafik, na žádné! Něco tak jemného, jako jsou piny ve výše uvedených paticích, kartáčkem nečistíme! Stejně tak nebudete drbat piny žádného procesoru!

Zapékání aneb deska do křupava

Já si na koupel vybral desku MSI NEO MS-7030, která podle majitele už nefunguje. Ukážeme si na ní další neortodoxní metodu, a sice zapékání. Popis celého postupu najdeme v Google, stačí se ho zeptat na „zapékání grafické karty“. Nepovažuji se za autora zapékání, ale osobně jsem se s autorem setkal. Pár lidí se více či méně autorstvím chlubí a odkazují se na roky 2004 až 2005. V roce 2000 jsem byl hrdý vlastník telefonu Sagem, se kterým mi pomáhal člověk s přezdívkou Sagemák, jeho považuji za autora i propagátora zapékání, které mi pomohlo opravit už řadu zařízení od grafických karet po elektroniku tiskáren!

Návod ve zkratce: Sundat chladiče, předehřát troubu na 250 stupňů a péct cca 5 až 7 minut.

Že jsme pekli správně, poznáme tak, že se nenafoukl žádný z kondenzátorů. Na následující fotografii je vykoupaná a dozlatova vypečená deska, už opět funguje.

Nedávno mi z reklamace přišla deska, která jevila všechny znaky zapékání. Možná tento výrobce nakoupil oblíbené sporáky MORA a zkouší, jestli se mu tak nepovede snížit počet nevyřešených reklamací. Na pájení součástek se používá pájení vlnou, ale to by z principu nemělo způsobit silné zežloutnutí a ožehnutí konektorů, oproti tomu zapékání zežloutnutí způsobí téměř vždy. Proto je z toho „poněkud“ podezřívám.

Upozorním, že zapékané desky nemívají původní životnost, podle mnohých to vzdají do jednoho roku. Jak vám z Aukra přijde dozlatova propečená grafika bez papírových polepek, zbystřete.

Teď už máme všechny desky čisté, je čas na vizuální kontrolu. Zajímají nás především kondenzátory, hlavně kondenzátory u napájecí kaskády. Nafouknuté kondenzátory jsou jedna z mála viditelných závad.

Nafouklé kondenzátory je potřeba vyměnit, tady jsou na první pohled zdravé, nejsou vyboulené a nic z nich nevytéká. Výměna kondenzátorů není složitá, obvykle stačí najít jinou nefunkční desku. Jistý moudrý muž mi řekl, že kondenzátory na základních deskách jsou „rychlé“, schopné se rychle vybít, rychleji než běžné kondenzátory stejné kapacity, proto se jako zdroj náhradních kondenzátorů hodí zase nějaká jiná vadná deska, kapacita stačí jen cca stejná. Jak vypadají nafouknuté kondenzátory, vám řekne třeba Google. 

Co nás čeká příště?

Dnes jsme společně obcházeli kamarády, bazary, čistili desky kompresorem, prali je, zapékali a to je pro dnešek vše. V další části si desky pustíme, zhodnotíme je a podíváme se na jejich spotřeby.