Nejlépe oznámkované články

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se již potřetí vrátíme k popisu známé a komerčně velmi úspěšné herní konzole Atari 2600. Dnes si popíšeme šest her uložených na paměťových modulech s kapacitou pouhých dvou kilobajtů (2048 bajtů). Na závěr se zmíníme o další programátorské perle – hře Video Chess uložené ve čtyřkilobajtovém modulu.

Včera skončila podpora starší verze linuxové distribuce Debian 5.0 s kódovým jménem Lenny. Od dnešního dne už tedy nebudou k dispozici žádné nové bezpečnostní aktualizace. Mnoho uživatelů teď na poslední chvíli přechází na svých serverech na Debian 6.0 Squeeze, což se neobejde bez problémů. Na co si dát největší pozor?

Přestože je softwarová licence GNU GPL našim čtenářům velmi dobře známá, často se kolem ní objevují otázky jako: Jakým právem se tato licence řídí? Je u nás v Česku vlastně platná? Je možné vymáhat její platnost? A jak je to v případě mezinárodního vztahu? Na podobné otázky ovšem dokáže odpovědět jen právník.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se zaměříme na popis prvních videoher a domácích herních konzolí. Z komerčních videoher se zmíníme především o herním automatu Computer Space a samozřejmě nezapomeneme ani na slavný Pong. Popis herních konzolí začneme u Magnavox Odyssey.

V osmnácté části poněkud nepravidelně vycházejícího seriálu o programovacím jazyce Java i o vlastnostech JVM se budeme zabývat prohlížením a modifikací bajtkódu, do něhož jsou překládány zdrojové texty psané (nejenom) v Javě. Modifikace bajtkódu je často používána nástroji typu Cobertura, EMMA či AspectJ.

Nakladatelství Freetim(e)publishing existuje velmi krátkou dobu, ale už vydalo tři elektronické knížky a připravuje další. Vyzpovídali jsme jednoho ze zakladatelů Pavla Koutského a zeptali se ho nejen na nakladatelství, ale i na situaci s českými e-knihami obecně. Jak se celý segment proměňuje?

Na internetu přibývá různých cloudových služeb, sociálních sítí, webů s registrací, platebních systémů a podobných aplikací, vyžadujících přihlášení. S tím přibývá i počet nutných uživatelských účtů a hesel k nim. Pokud se uživatel nemá chovat nebezpečně, musí si pamatovat hromadu složitých hesel. Nebo ne?

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky na chvíli opustíme herní konzoli Atari 2600 a budeme se zabývat další herní konzolí, která byla přímým konkurentem 2600. Tato konzole se jmenuje Magnavox Odyssey², ovšem prodávána byla i pod dalšími názvy, například Videopac G7000, Philips C52 apod.

Aktualizováno 19. 12. 2011 23:00 Před čtrnácti dny jsme začali řešit zvláštní chování našich bezdrátových routerů, které se náhodně restartovaly. Náš údiv přerostl ve zděšení, když jsem zjistili, že v routerech běží procesy, které v novém zařízení nejsou a nikdo z týmu je tam neinstaloval. A tak jsme poznali virus Skynet.

Dnes se v seriálu o historii výpočetní techniky opět budeme zabývat popisem her, které vznikly pro osmibitovou konzoli Atari 2600. Bude se jednat o hry pocházející z konce zlaté éry existence této konzole, tj. z let 1981 až 1984, jež byly uloženy na paměťových modulech s kapacitami čtyři, resp. osm kilobajtů.

S přibývajícími snahami se směšnými názvy SOPA, ACTA a PIPA, jejichž záměr ale zas tak vtipný není, se budou čím dál častěji objevovat požadavky o anonymizaci uživatelů. Pro ně existuje dostatek funkčních řešení, ale co servery? Ty jsou podstatně víc na ráně a snadno se vypínají. Naštěstí i tohle řeší Tor.

V dnešní části seriálu o historii počítačů se již podruhé budeme zabývat známou a komerčně velmi úspěšnou herní konzolí Atari 2600. Zatímco minule jsme se zabývali především technickými parametry tohoto elektronického zařízení, dnes si popíšeme některé úspěšné či naopak neúspěšné hry, které pro tuto konzoli vznikly.

Mplayer2 není další verze oblíbeného přehrávače, ale jedná se o jeho fork. Jistí vývojáři se totiž naštvali na některé vlastnosti Mplayeru a rozhodli se, že je na čase je změnit k obrazu jejich a jejich uživatelů. Doleštěním původního software tak vznikl Mplayer2, který vás pravděpodobně potěší.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat vývojem počítačových her na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Hry, které v tomto období vznikaly, spadají do kategorie více či méně sofistikovaných simulací využívajících buď textový terminál, nebo vektorovou obrazovku.

Ne ne, Android 4.0 ICS ještě není venku, ale komunita se snaží, a i když má v ruce zdrojové kódy teprve pár dní, dokázala neuvěřitelné věci. Na Nexus S už tak můžete používat posledního Androida, a když překousnete několik nedostatků, už se od něj neodtrhnete. Nový Android má proti starší verzi co nabídnout.

Do ruky se mi dostala velmi zajímavá kniha o tvorbě dokumentů. Pokud jste nad tím mávli rukou s tím, že jde určitě o další „Píšeme ve Wordu snadno a rychle“, pak se šeredně pletete. Pokud vám něco řeknou jména Rybička, Čačková a Přichystal, pak víte, že půjde o úplně jinou kávu. Totiž tu nejlepší.

Diskuse ohledně kontroverzních zákonů SOPA a PIPA do určité míry překryly další významnou mezinárodní dohodu, kterou je ACTA. Na rozdíl od dvou předchozích má plně mezinárodní charakter a účastnit by se jí měly USA, EU, Japonsko i další státy. Co konkrétně tato dohoda přinese, pokud bude ratifikována?

Server eReading nedávno představil novou českou čtečku elektronických knih. Ta by měla oslovit čtenáře bezproblémovou podporou češtiny a hlavně propojením s českým obchodem s knihami. Čtenář si tak může nakoupit knížky přímo ze čtečky. Přístroj jsme si půjčili a vyzkoušeli a přinášíme vám jeho podrobnou recenzi.

Na průšvihy moderní doby je třeba upozorňovat všemi prostředky ty, kteří o nich nevědí, nezajímá je to, ignorují to a přesto mají v rukou moc – voliče. Proto byly vymyšleny všechny ty stávky, protesty, blokády, demonstrace a hlavně DDoS útoky. Poslední jmenovaná možnost je navíc hustodémonsky krutopřísná.

V posledních dnech nabrala na intenzitě diskuse okolo SOPA, což je jeden ze zákonů ležící v americké sněmovně. K protestu proti ní se připojila řada významných webů včele s Wikipedií, Mozilla či Wordpress. Znamenala by SOPA skutečný konec svobodného internetu a je podobná stávka přijatelným řešením?