Názory k článku
Tvorba elektrických obvodů a simulace

Skoda by bolo sa nezmienit o velmi dobrom simulatore ktory je v Jave a bezi aj priamo z prehliadaca. Ja som si ho celkom oblubil. A da sa stiahnut aj na disk a pracovat s nim ako s beznym programom.

http://www.falstad.com/circuit/

Jsem rád, že tu odkaz na tento program zazněl, ale asi by bylo dobré dodat, že se jedná o simulátor zaměřený na výuku.

Ještě by byla škoda nezmínit Hades: http://tams-www.informatik.uni-hamburg.de/applets/hades/webdemos/index.html

Pěkná věc na simulaci od logických obvodů až po procesorová jádra či jednoduché počítače.

ja pouzivam na kreslenie schem dost znamy program Eagle, free verzia plne postacuje na amaterske kreslenie a navrh dps

Přesně tak. Nezmínit zde Eagle, je skoro až hřích.
Pro amatérské použití je zdarma, omezeni jste jen velikostí vysledne desky a myslím i počtem součástek. Existuje ve verzich pro Linux, Windows i Mac.

Mate moznost nejen vyuzivat hodne sirokou built-in knihovnu soucastek, muzete si i vytvaret nove, tim padem se po internetu (a na strankach programu) povaluje hromada doplnkovych knihoven.

Co vic chtit? :)

[cite]Co vic chtit? :)[/cite]

Software kterej je free as in speech? Treba Kicad?

A co něco pro profi práci? Klidně bych koupil komerční soft, ale ono néni. Tahle ořezávátka jsou fakt jenom na hraní. Asi zůstanu ještě několik let u padsu

viz diskuze vyse - Eagle.

Eagle jsme přestali používat tak před 5 lety. Říkám profi.

Máte nějaké konkrétní požadavky nebo jenom tak plácáte? Eagle (placený) je profi až až i když pochopitelně nemá některé věci co mají jiné softy (a naopak). Kamarád byl zrovna nedávno po nastoupení do nové práce nucený používat nějaký jejich ukrutně drahý soft a neustále na to nadává jak je to proti eaglu neohrabané a nekomfortní.

vazba na teplotní a vf analýzu (včetně modulů pro přeslechy a impedanční výpočty - pro vf nutnost), inteligentní rozmisťování součástek, uhýbání spojů (nevím jak se ta zatracená vl. jmenuje ale je skvělá), inteligentní autorouter (asi největší slabina eaglu), pokročilá správa knihoven (eagle zhovadile pořád slučuje pouzdra se součástkami - věc, kterou všichni opustili v 90. letech)...v PADSu bez problémů,

ale jinak díky, že jste mě zdržel. Nezlobte se, ale až budete zase vy něco PLÁCAT - já na to už nebudu reagovat (..;..)

Môžem sa opýtať čo je zlé na tom prístupe, zlučovať súčiastky s puzdrami ? Ja som naopak, kedysi dávno robil s OrCADom ešte pod DOS3.2 na IBM PC s 512kB pamäte a vtedy to OrCAD EŠTE neponúkal. Teraz sa tu dočítam, že už to aj opustil, ale neviem prečo. Dík, som laik. :-)

No někdy je dobré mít možnost vložit součástku do schématu a pouzdro ji přidělit až podle toho, jak chci mít velkou desku, nebo podle použití toho navrhovaného zařízení - pro vývoj si udělám desku se součástku v DIP (DIL) pouzdře, a pro výrobu třeba v TQFP pouzdře. Ale myslím si že toto v Eaglu jde, ovšem myslet znamená houby vědět :)

Ano, samozřejmě, že to v eaglu jde. Do schématu se nakreslí cokoliv, při editaci PCB se jen změní pouzdro třemi kliknutími. Velmi rychlé, jednoduché.

Pokud je FP soubor správně vytvořený, v gEDA to také jde poměrně snadno.

Profesionální návrh autorouterem? A ještě ke všemu VF? Teda nechci se nikoho dotknout, ale to je snad kontradikce.
Ale aspoň už chápu, proč se návrhář jisté nejmenované pardubické firmy (používají tam PADS LOGIC) tvářil tak nechápavě, když jsem jeho návrh pohoršeně komentoval slovy "to jste snad dělal autorouterem".

To, co hledáte, napíše až nějaký druhý Knuth, který se rozhodne místo vlastní fotosazby dělat vlastní návrhy tišťáků. :-)

A co říkáte na topologický autorouter pro gEDA: http://anthonix.resnet.scms.waikato.ac.nz/toporouter/

Tohle umi spolehlive jen par navrhovych systemu na trhu a urcite jsou pro i linux jen se vsadim, ze si je urcite nekoupite, nebot je to znacna investice i pro vetsi firmu.

pouzivame gEDA + PCB, 4 az 8 vrstve pcb, smd (cca 0603), nie je to ale pre zaciatocnikov a ludi, co sem-tam potrebuju nejaky plosacik raz za stvrt roka. Vyzaduje to hodne namahy s ucenim, nejake skripty pre priebezne kontroly a zosuladenie s vyrobnym zavodom, osadzacimi strojmi a pod.
Nekonecnou vyhodou su otvorene (textove, citatelne) formaty suborov a unixovska filozofia - kazdu aktivitu (netlist, drc ...) robia samostatne programiky a vysledky su verifikovatelne, nie je ziaden problem v pripade nejakych nestandardnych poziadaviek, puzdier, konektorov atd. dopisat skriptik na kontrolu, generovanie atd.

Pokud na simulaci komercni pak Multisim od NI

Samostatne simulacne engine pre elektroniku su v open-source dostupne napr.
gnucap - http://www.gnu.org/software/gnucap/
ngspice - http://ngspice.sourceforge.net/
spice-opus - http://www.spiceopus.si/ - je free, ale nie open-source, aj ked je z neho cely poskladany (?)

Pre gEDA sme spachali jednoduchy pythonovsky 'most' (stale vo vyvoji) medzi schemou a simulaciou, popis je na

http://kiwiki.fmtnuni.sk/mediawiki/index.php/Simul%C3%A1cie_a_modelovanie

spolu so zopar prikladmi (analog/digital/blok/hy­brid).

Ešte by to chcelo článok "elektrické obvody pre lamy" :)

Na to neni potreba clanek... Stejne by se to tam neveslo. Pro lamy jako uvod do elektrickych obvodu a vubec problematiku staci serie knizek "Poznavame elektroniku" (nakladatelstvi Kopp) :)

Jako adekvátní Eaglu mi přijde Kicad, některé "komfortní" funkce chybí, ale na návrh i poměrně složitého schematu a DPS v pohodě stačí

Viz tez clanek na rootu:
http://www.root.cz/clanky/fedora-electronic-lab-navrh-elektroniky-v-linuxu/

Dobrý den, dočkáme se i nějakého přehledového článku o programech,
určených pro tvorbu vývojových a UML diagramů?

Děkuji za odpověď

to je nahoda. zrovna pred par dny jsem jak o zivot googloval podobny softy a zda se, ze jsem nasel vice, nez je v tom clanku

ELEKTRONIKA:
ktechlab (velice sikovny - favorit, zvlada i logiku, hodne moznosti, rychla krivka uceni, velmi hezke interaktivni simulace - napriklad potenciometr je super, zaroven vyvojove prostredi a simulator pro PIC mikrokontrolery)
qucs (viz. clanek - libil se mi - favorit, zvlada i logiku)
circuit ( http://www.falstad.com/circuit/ , fajn napad ty behajici elektrony, nekdy zere vic CPU, udelat v tom obvod je prace na dlouho, pokud uz v tom je obvod hotovy jako soucast nejakych vyukovych materialu, je to super vyukova pomucka)
kicad (ovladanim a slozitosti mi NA PRVNI POHLED pripominal eagle nebo autocad - dale jsem nezkoumal, hledam neco jednodussiho... potreba doinstalovat komponenty)
geda (to same jako kicad, viz. clanek)
eagle (to same jako kicad, bohuzel komercni, viz. ostatni komentare)
xcircuit (trochu starsi, ale aspon funguje...)
gnucap & spice (dva podobny simulatory - bez GUI pro snadne naklikani obvodu, dale jsem nezkoumal, chtel jsem neco jednoducheho, abych se mohl ucit...)
electric (netusim jak se pouziva)
microcap (bezi pod wine/window$, zvlada i logiku, je podobny ktechlabu nebo qucsu, bohuzel shareware omezeny na asi 50 komponent, ale pouzivame ve skole a omezeni nam prakticky nevadi)
xoscope (OSS, takze vyzaduje AOSS - udela ze zvukovky osciloskop :-) taky se da pouzit audacity...)

LOGIKA:
logisim (java, ale vcelku sikovny - muj favorit)
ksimus (taky sikovny - taky favorit, daji se doinstalovat knihovny komponent, ale stare QT)
klogic (podle screenshotu mi pripomina mozna trochu lepsi ksimus, nepodarilo se mi zatim zkompilovat,... potencionalne favorit)
atanua (velmi nazorne a vizualne bohate simulace, SDL, bohuzel komercni - shareware. nechcete to nekdo prepsat do GNU GPL?)

Jak se v qucs používá generátor šumu? vůbec mi nefunguje, zkoušel jsem na něj přímo připojit ampérmetr a nic tam neteklo, můžete mi napsat postup na nejjednodušší obvod kde by fungoval?

Zabyvam se navrhem elektroniky na profesionalni urovni. Pokud se budu bavit o navrhovem systemu pro PCB, tak momentalne pouzivame vynikajici Altium Designer. Je obrovsky intuitivni a podporuje vsechny potrebne funkce pro navrh slozitych desek s FPGA ci embedded procesory. Prosel jsem dlouhou cestou - od DOS verzi Eaglu, PADSu a OrCADu, pres jejich Win verze az po Altium. Na navrh vf casti pouzivame produkty AnSoft (Designer a HFSS). Cena Altia uz dnes neni tak krvava. My jsme ji kupovali jeste za cca 600000Kc za plovouci licenci. Na produktivite se to ale vratilo asi za tri roky.

K opensource produktum. Vzdy se prubezne divam po tom co je dostupne za OS software pro navrh obvodu. Zatim se nenasel jediny, ktery by umoznoval nakreslit intuitivne slozitejsi desku. Zatim nejzhavejsim kandidatem byl KiCAD v nejnovejsi verzi, ale pohrbila ho lehka nestabilita a nemotorna prace s knihovnami soucastek. Balik gEDA je predem pohrben praktickou neexistenci Windows verze. Spousta vyvojaru nema Linux z jednoho praktickeho duvodu - velka spousta vyvojovych prostredi pro procesory bezi na Win. Emulatory bezi na Win. JTAG kabely bezi na Win. Nekteri vyrobci delaji multiplatformni vyvojove aplikace (Xilinx), ale verte mi - ackoliv je balik ISE DS napsan v QT, v linuxu je pekelne nestabilni a nektere veci nefunguji vubec. gEDA/PCB ma pomerne slusny potencial, ale jeho rozsireni brani dle meho neexistence win verze. Malokdo bude jen kvuli PCB prebootovavat do linuxu nebo se poustet do virtualizace.

Na linuxu je nejlepsi volba Eagle, ten ale rozhodne neni vhodny pro vetsi a slozitejsi projekty. Znam par firem ktere Eagle pouzivaji na opravdu velke veci a i mikrovlnne veci, ale to pouzivani je hodne za hranici moznosti a spousta veci se resi zpusobem drbani se levou rukou na prave strane hlavy. Krome KiCADu a baliku gEDA/GAF a PCB existuji dalsi, ale ti jsou skutecne na okraji zajmu.

> Zatim se nenasel jediny, ktery by umoznoval nakreslit intuitivne slozitejsi desku.

- obavam sa, ze pri navrhu PCB sa musi vyvojar v prvom rade opierat o specifikaciu, podklady a skusenosti, intuiciu ziaden program nedoda

> gEDA je predem pohrben praktickou neexistenci Windows verze.

- je len k prospechu veci, ze vyvojari gEDA netriestia sily na rozchodenie ich roboty na dalsej platforme.

> Malokdo bude jen kvuli PCB prebootovavat do linuxu nebo se poustet do virtualizace.

- nie je s tym absolutne ziaden problem, napr. u nas vyvojove prostredie pre Cypress procesory bezi na WinXp vo Virtualbox-e, vratane USB programatora a HW emulatora (IcyBox)

> obavam sa, ze pri navrhu PCB sa musi vyvojar v prvom rade opierat o specifikaciu, podklady a skusenosti, intuiciu ziaden program nedoda

- o tom zadna, ale program by vam v tom mel pomoct - a ne klast prekazky. V neposledni rade by mohl umoznit alespon routing diferencialnich spoju, automaticke dorovnavani delek u kritickych spoju atd.

> je len k prospechu veci, ze vyvojari gEDA netriestia sily na rozchodenie ich roboty na dalsej platforme

- neni a neni a neni. gEDA/gaf a PCB jsou oba napsane primarne v GTK toolkitu s minimalnimi zavislostmi. Prekompilovat pro Windows to JDE. Obtizne, ale jde. Sam jsem to kompiloval v Gentoo pomoci MinGW cross-kompileru. Stacilo by vychytat problemy s kompilaci a problemy s behem ve Win. Pokud to pisu ve frameworku ktery primo umoznuje beh na Win, pak portace necini problemy

> nie je s tym absolutne ziaden problem, napr. u nas vyvojove prostredie pre Cypress procesory bezi na WinXp vo Virtualbox-e, vratane USB programatora a HW emulatora (IcyBox)

Takze misto licence na WinXP si koupim pro jistotu licenci na VirtualBox a na WinXP ? To je vynikajici a velmi logicke reseni ;-) (za predpokladu, ze se nic nezmenilo a VirtualBox v open-source verzi nema USB emulaci a v binarni je zdarma jen PUEL, coz znamena ze aby mel USB emulaci a tim padem sel pouzit na JTAG atd. tak je nutna komercni verze)

Suma sumarum - ackoliv v embedded a PCB navrhu se vsude pouzivaji open source nastroje (zejmena GCC, GDB a Eclipse), je nepopiratelne ze primarni platforma je Windows.

Nechci pusobit jako nejaky Windows fanatik - jen se nedivam v tomto ruzovymi linuxovymi brylemi. Sam pouzivam dualboot Windows/Gentoo. Do Gentoo ovsem bootuji, jsou-li potreba nativni linuxove nastroje a shell. A chci-li zkompilovat U-Boot a kernel pro jakoukoliv platformu, take se bez nej neobejdu.

> V neposledni rade by mohl umoznit alespon routing diferencialnich spoju, automaticke dorovnavani delek u kritickych spoju atd

- pretoze pri gEDA pozname formaty suborov, nemusime za vyssie uvedene featury platit, trivialny pythonovsky skriptik vie jednoducho zratat dlzky vodicov, ich plochy, kapacity voci zvolenym plocham atd.
Namachlenie nejakeho motivu skriptom do schemy alebo pcb podla zadanych parametrov ma tiez svoje caro, a to nespominam zjednodusenie kadejakych byrokratickych ptakovin, ako je priamy export BOM do OpenOffice vratane cenotvorby z dodacich listov atd., atd ...

> Takze misto licence na WinXP si koupim pro jistotu licenci na VirtualBox a na WinXP ?

- VirtualBox je len jedno z mnohych rieseni, existuju aj ine (preverene) virtualizacne platformy s USB supportom nevyzadujuce zakupenie licencie. Licenciu na WinXP urcite kupovat nemusime, z minulosti ich zopar oficialne mame, takze M$ sme urcite neposkodili (vsetky stroje, kde kedysi WinXp boli, bud uz fyzicky neexistuju alebo davno presli na Linux)

> Suma sumarum - ackoliv v embedded a PCB navrhu se vsude pouzivaji open source nastroje (zejmena GCC, GDB a Eclipse), je nepopiratelne ze primarni platforma je Windows.

- mam pravo sa domnievat, ze tuto teoriu moji zamestnanci uz velmi dlhu dobu uspesne popieraju.

OK. Je videt ze to nekde funguje. Rozhodne tleskam. Ja jsem v praci s Gentoo za exota a me zkusenosti hovori vyrazne ve prospech Windows.

Jen ty pokrocile funkce pri editaci PCB ve forme skriptu mi prijdou takove rekneme tezkopadne. Kazdemu holt vyhovuje neco jineho.

(sorry že reaguji takhle, ale nemohl jsem si pomoct)

Pán asi nepochopil, že uživatel chce kreslit desku plošných spojů, ne programovat. Podpora diferenciálních drátů a vyrovnávání jejich délek sice není základní funkce, ale běžně se to používá (používalo by se to, kdyby to editor uměl), není to žádná exotika.
Pokud by si uživatel měl chybějící funkce programovat, umí každý editor každou featuru.

> - neni a neni a neni. gEDA/gaf a PCB jsou oba napsane primarne v GTK toolkitu s minimalnimi zavislostmi. Prekompilovat pro Windows to JDE. Obtizne, ale jde. Sam jsem to kompiloval v Gentoo pomoci MinGW cross-kompileru. Stacilo by vychytat problemy s kompilaci a problemy s behem ve Win. Pokud to pisu ve frameworku ktery primo umoznuje beh na Win, pak portace necini problemy

Kdo vám bránit to udělat? (Ale popravdě se vývojářům nedivím, komu by se chtělo takovýma píčovinava ztrácet čas...)

>>>>>> ackoliv je balik ISE DS napsan v QT, v linuxu je pekelne nestabilni a nektere
veci nefunguji vubec

U altery takove problemy nejsou. Verze 10.0 konecne jede nativne a pouziva take QT. Predchozi verze jedou zabalene ve wine. U verze 10.0 pozoruji v grafice (kresleni blokovych schemat) vyrazne snizeni rychlosti vykreslovani. rekl bych ale, ze je to dane tim, ze pouzivam xineramu, se kterou si nerozumi vice programu. V zasade mi to nevadi pac pouzivam emacs.

http://logic.ly/

Qucs závisí na Qt3, takže už není třeba v Gentoo. Vypadá to, že projekt už umřel. Poslední verze KLogicu oslaví zanedlouho pět let, taky závisí na Qt3 — další mrtvý projekt.

Linear Technology nabízí svůj LTSpice, celkem slušný program, bez problémů běží pod Wine. Na čistě 64bitovém linuxu si ale bouhužel neškrtnete.

V diskusi už zmíněný logisim je slušně použitelný.

Qucs je sice už dávno mrtvý, ale pod Gentoo se nachází v overlay kde-sunset. Nedávno jsem ho zkoušel nainstalovat a bylo to bez problémů.

Zrovna tento vikend jsem hledal nejaky SW pro navrh GAL obvodu. Pro Linux asi nic neexistuje. Nasel jsem doporuceni, ze mam pouzit PALASM pripadne OpalJr a ty v Linuxu spoustet v DOSBox. Sice funkcni reseni, ale k dokonalosti a eleganci daleko... Nejtezsi je najit ten historicky navrhovy SW pro DOS, mnoho webu na ktere se odkazuje jiz neexistuje. Na prvni pohled trivialni vec, prelozit par logickych rovnic do sekvence pojistek ale z nejakeho duvodu pro Linux nic takoveho nevzniklo, prestoze snad existuje historicky prekladac pro PAL obvody (zdrojak ve Fortranu).

je to pravda, skusali sme ... problem je v tom, ze technologia PAL/GAL je uz trochu stara a nikto sa s tym teraz nechce babrat. Druhy problem je v tom, ze programy, ktore s v davnej minulosti pouzivali mali problemy sami zo sebou, takze sme u nas v laboratoriu dlhe roky drzali pri zivote staru 486 s DOS-om, na ktorom to vsetko chodilo (kym to nestratilo zmysel).
DOSBox je dobra vec, pokial je/bol program napisany korektne, programiky, ktore sa vrtali v HW v minulosti kvoli rychlosti a casovaniu casto behali nakukat na vselijake registre a prerusenia, co im DOSBox uz nemusi dovolit.

GAL (PAL) jsou sice stare IO ale porad jednoduche a dobre zdokumentovane obvody. Pokud Linux nepodporuje GAL, nelze ocekavat ze bude podporovat modernejsi CPLD, ktere jsou vyrazne slozitejsi. A je to skoda.

Přeji všem hezký den.
Za vhodný SW pro střední školu považuji Multisim- názornost, reakce na změny, jednoduchost.­.............­.. .
Seznámení je na
http://www.dps-az.cz/media/pdf/ukazky/cad_ad_simulace.pdf
S pozdravem