Vylučuje se kapitalismus a open source?

Matthew Gertner je jedním ze tří zakladatelů známé společnosti AllPeers. Ta vytváří stejnojmenný program pro sdílení souborů. Kromě toho, že je úspěšným podnikatelem, má Matthew Gertner také velmi blízko k open source. Jak sám řekl serveru Lupa.cz, zdrojové kódy programu budou časem otevřeny veřejnosti.

Chystáme však také udělat z AllPeers open-source, takže lidé budou sami moci integrovat to jádro do nejrůznějších aplikací.

Jeho motivace jsou jasné – zjednodušení a zkvalitnění některých částí vývoje.

Aktualizace: Podle informací, které jsme obdrželi přímo od společnosti AllPeers, je již produkt od února 2007 k dispozici pod licencemi MPL/GPL/LGPL a zdrojové kódy je možno získat na serveru developer.allpe­ers.com.

Věříme, že díky tomu bude naše komunita aktivnější. Máme například problémy s portováním na jednotlivé verze Linuxu, takže i proto by bylo super říci lidem, můžete si to udělat sami. Také by pak bylo snadnější integrovat AllPeers do dalších produktů, což je možná ta nejdůležitější motivace.

Protože je Matthew Gertner podnikatelem a kapitalistou, dívá se na open source z jiného pohledu než většina lidí z komunity. Jeho názor je tedy velmi zajímavý a pro nás „netradiční”. I přesto (nebo právě proto) bychom se z něj možná mohli poučit.

Pokusím se vám tedy nabídnout ty nejdůležitější myšlenky, které Matthew Gertner zapsal ohledně vztahu open source a kapitalismu do svého blogu. Zda jsou ony myšlenky správné, nechám už na vašem posouzení.

Kapitalismus nebo open source?

Gertner se domnívá, že klasický přístup odmítání peněz, výdělečného modelu a komerce jako takové, je příliš krátkozraký a omezuje komunitu. Přirovnává komunitu k rozpolcené osobnosti doktora Jekylla a pana Hyda.

Už léta cítím, že open source trpí rozdvojením osobnosti. Doktor Jekyll je z mého pohledu špičkovou schopností vytvořit rozsáhlou komunitu geograficky oddělených lidí. Přeje si také být hodným chlapcem s vyššími cíli než je pouhá maximalizace zisků. Ta však zase pomáhá vytvořit zapálené uživatele. Pan Hyde ale reflexivně odmítá cokoliv, co zavání finančními motivy.

Open source už by měl konečně přestat být tak zdrženlivý a jednoduše přijmout kapitalismus.

Ve svých úvahách Gertner naráží na jeden z nejznámějších příkladů společnosti, která přímo vydělává na open source – Mozilla. Vysvětluje, že je možné být zároveň komerční i open source.

Společnost (Mozilla) má významné zisky a rostoucí základnu zaměstnanců, což není něco, co je obvykle spojováno s ideály open source. Proč to polovičaté opatření? Samozřejmě, že by se objevil odpor komunity, pokud by se z Firefoxu stal 100–% komerční produkt, ale Mozilla už podobnou bouři jednou přečkala.

Gertner dále vysvětluje, že není důvod striktně oddělovat klasickou myšlenku open source a vizi ekonomicky prosperující společnosti.

Nevidím jediný důvod, proč bych jako majitel společnosti nemohl využít všech možností otevřeného vývojového procesu, distribuované komunity vývojářů a měl bych se při tom vzdát přístupu ke kapitálu, finančních stimulů a šancí na zbohatnutí.

Mozilla a kapitalismus

Matthew Gertner své myšlenky rozvádí v dalším blogpostu, který je přímou reakcí na blog výkonné ředitelky Mozilla Corporation, kterou je Mitchell Baker. Gertner opět zdůraznil, že kapitalismus a open source mohou jít ruku v ruce.

Nemyslím si, že je správné to líčit jako ostrou volbu mezi dvěma diametrálně odlišnými možnostmi – krvavým kapitalismem a pokojným a zbožňovaným open source.

Gertner dále uznává, že komunita je velmi důležitou součástí open source, ale zároveň podotýká, že stejně důležité jako nadšení, jsou i peníze.

Mitchell správně podotkla, že étos open-source komunity je také silným podněcovatelem spolupráce. Já se ptám: do jaké míry můžeme získat to nejlepší z obou? Přístup k vnějšímu kapitálu je také důležitým faktorem.

Gertner pokračuje v rozboru situace Mozilly a připomíná, že je sice organizace v současné době poměrně bohatá, je ale v podstatě závislá na jediném investorovi – Google. Pokud by se ten rozhodl uzavřít přítok peněz, Mozilla by měla velké problémy. Pokud by se o Firefox starala komerční firma s dobrými příjmy, tento problém by jí nehrozil.

Bylo by zde mnoho výhod, pokud by Firefox vytvářela zcela nezávislá společnost.

Podle Gertnera by bylo nejschůdnější postavit nadaci do pozice pasivního „ochránce technických prostředků” a o vývoj samotného produktu by se dále starala klasická komerční společnost, která by zajistila jak samotnou správu Firefoxu, tak i nezávislý přísun peněz.

Komentáře dalších

K pokračování se Matthew Gertner dostal už o několik dní později, kdy reagoval na příspěvky Asy Dotzlera. Ten pracuje také pro Mozillu a tvrdí, že pokud svěříme internet komerčním firmám, dojde k jeho zneužití a uzamčení v proprietárních standardech.

Asa píše:

Celá historie internetu ukazuje, že pokud je vše ovládáno firemními zájmy a požadavky na generování zisku, pak inovace, interoperabilita a veřejný prospěch budou potlačeny nebo zcela obětovány.

Gertner samozřejmě s touto myšlenkou nesouhlasí a sám tvrdí, že existuje mnoho příkladů toho, že je to přesně naopak.

Snahy Microsoftu, AOL a dalších k vytvoření „obezděných zahrad” žalostně selhaly. Čas od času se opět objevují snahy velkých společnosti protlačit vlastní standardy, ale vycházejí naprázdno. Různé technologie jako CSS, Flash a asynchronní XML požadavky, uspěly jednoduše proto, že jsou prostě skvělé a použitelné. Ne proto, že nám je nějaký průmyslový rváč narval do chřtánu.

Zmiňuje také, že existují jisté výjimky a některým firmám se skutečně podařilo protlačit „umělý standard”. Jako příklad uvádí Internet Explorer, který na přelomu století kraloval světovému internetu.

Výjimkou je nadvláda Internet Exploreru na počátku století. Ta však vznikla, protože Microsoft zneužil sílu svého monopolu, ale neříká nám nic o vlivu komerčních zájmů na internet.

Dalším komentátorem, na kterého Gertner reaguje, je Ian Thomas. Ten tvrdí, že peníze samotné mohou výrazně ovlivnit účast lidí na projektu Mozilla.

Ian napsal:

Open-source vývojáři chtějí, aby jejich projekt uspěl. Chtějí z něj mít užitek. Ale mnoho z nich se bude cítit zrazeno organizací, která je využívá k vlastnímu obohacení.

Matthew Gertner však opět přichází s vlastní argumentací a nabízí příklady společností, kterým taktika „využití komunity pro svůj prospěch” jednoduše vychází.

Toto tvrzení jednoduše popírají zkušenosti s Flickr, YouTube, Facebook a dalšími. Lidé tyto weby milují a jsou ochotni přispívat svými obrázky, videi a dalším obsahem, nehledě na to, že z toho zakladatelé bohatnou. Pokud budou lidé milovat Firefox jako produkt, budou do něj přispívat, ať už bude struktura správcovské organizace jakákoliv.

Na konci svých úvah pak Gertner zdůrazňuje myšlenku Matta Asaye z CNetu.

Mnoho lidí považuje kapitalismus za krutý systém, který je zneužíván vlivnými a bohatými lidmi, aby jim umožnil ochránit jejich bohatství a vliv. Realita je taková, že kapitalismus udělal pro kvalitu našeho života více než altruismus. Jednoduše proto, že je to silnější a účinnější motivátor.

Co si myslíte vy? Poškodila by komercionalizace open source jako takový nebo by mu prospěla? Je podle vás použití komunity k finančnímu prospěchu zneužitím systému? Jak se díváte na firmy, které využívají práce komunity a vydělávají na ní?