Wikipedie: ano či ne?

Úvodní slovo o Wikipedii

Wikipedie je svobodná encyklopedie založená na Wiki. Svobodná znamená, že její obsah je vytvářen komunitou a přispívat může naprosto kdokoliv. Výsledek práce je pak dostupný opět celému světu prostřednictvím internetu a veškerý obsah je navíc šířen pod licencí GNU FDL. Tento projekt jasně ukazuje, že myšlenky svobodného přístupu se mohou uplatnit nejen u software.

Co se týče Wiki, ta zajišťuje technickou stránku věci. Na tvorbě encyklopedie skutečně pracují lidé z celého světa a v současné době existuje téměř 200 jazykových variant. Wiki funguje následovně: Čtenář vyhledá téma, které ho zajímá. Zjistí, že záznam je plný chyb a nepřesností, klepne na odkaz Editovat a text opraví.

Pravděpodobně vás teď napadlo, že je takový postup velmi snadno zneužitelný a podobný projekt nemůže fungovat. Naštěstí má Wiki funkce, které umožňují napravovat škody, které napáchali nezodpovědní uživatelé. Obsahuje totiž vlastní CMS systém, který umožňuje přesně sledovat změny jednotlivých textů a lze se pomocí něj jednoduše vracet k předchozím verzím. Tolik k drobnému technickému úvodu.

Funguje to

Na počátku byl velmi zajímavý nápad. Vytvoříme základy encyklopedie, kterou si budou tvořit sami uživatelé. Dáme jim k tomu prostor a nástroje a děj se vůle Wiki. Netrvalo dlouho a Wikipedie začala velmi prudce růst, a to dokonce mnohem rychleji, než kdo čekal.

Nebudeme zastírat, že se vždy našlo dost uživatelů, kteří se bavili poškozováním práce ostatních. Naštěstí jich bylo vždy mnohem méně než těch zodpovědných, a tak se problémy dařilo odstraňovat za pochodu.

Na(ne)štěstí se ovšem růst nezastavil a Wikipedie se zvětšuje a zvětšuje. Nedávno dokonce předstihla největší španělskou encyklopedii a stačily jí k tomu jen čtyři roky života. Mimo jiné růst potvrdil i Google ve své celoroční analýze. Pěkné grafy ukazují, že se trend v nejbližší době měnit nebude.

V současné době je situace taková, že jen v anglické variantě je přes 850 000 (!) záznamů a každý den se objeví více než 1500 dalších. Tomu se říká vražedné tempo.

Problémy s nepřesností

S rychlostí rozvoje jdou ovšem pochopitelně ruku v ruce mnohé potíže. Jednak příbývá nepřesností a problematických textů, ale zároveň se objevuje i více zmíněných naschválníčků, kteří se snaží Wikipedii poškodit.

Jeden ze zakladatelů Wikipedie přiznal, že se jedná o veliký problém. Kvalita je totiž v případě encyklopedií klíčová a poslední dobou se zdá, že Wikipedie samou rychlostí zapomíná na obsah.

Zajímavé je, že nedávno časopis Nature porovnal Wikipedii s encyklopedií Britannica a zjistil, že jsou co do přesnosti vědeckých informací naprosto srovnatelné.

Bohužel to asi není dostatečný argument pro lidi, kteří byli Wikipedií pomluveni a tím i poškozeni. Objevila se nová iniciativa, která má za cíl tyto lidi oslovit a sdružit. Vše může nakonec skončit nepříjemnou hromadnou žalobou.

Správci Wikipedie už podnikli první kroky ke zvýšení kvality obsahu. Jedním z nich je také omezení vkládání nových článků jen na registrované uživatele. Stále zde ovšem zůstává možnost editovat a libovolně měnit starší texty.

Používat nebo nepoužívat?

Tak zní častý dotaz běžných uživatelů, kteří se ve změti protichůdných informací nedokáží sami orientovat. Minimálně jedna věc je zřejmá. Otevřenost Wikipedie je zároveň jejím motorem i brzdou. Pokud se jí pokusíme striktně omezit, přijdeme o základní hnací sílu celého projektu. Když to ale neuděláme, projektu hrozí smrt na následky přebujelosti a informační roztříštěnosti.

Řekl bych, že toto dilema nedá spát nejednomu správci Wikipedie a všichni si lámou hlavu nad budoucím vývojem celé situace. V současné době je tedy Wikipedie velmi rozsáhlá, ale také nedokáže zaručit přesnost informací, které obsahuje.

Ano, ale …

Moje doporučení také nebude zcela jednoznačné. Rozhodně doporučuji informace z Wikipedie využívat, přeci jen je to ohromný zdroj informací ze všech oborů lidské činnosti. Zároveň bych k nim ale přistupoval velmi obezřetně, obzvlášť v případě důležitých informací. To ovšem platí obecně a netýká se to jen Wikipedie.

       

Velmi důležitá je také povaha hledaných informací. Píšete-li knihu nebo vědeckou práci, neměli byste se spolehnout na jeden zdroj a určitě by tím zdrojem neměla být encyklopedie tohoto typu. Pokud ale chcete zjistit například vše o bramborách pro školní referát, je to jistě ideální zdroj informací.

Každopádně se asi shodneme na tom, že Wikipedie je naprosto ojedinělým projektem a v porovnání s jejím globálním přínosem se zmíněné problémy jeví spíše jako nepodstatné drobnosti. Byla by rozhodně škoda o podobný projekt přijít.