Seriál Matematika v příkazové řádce

V šestnácté a současně i poslední části seriálu, který je věnován matematicky zaměřeným aplikacím ovládaným zejména z příkazového řádku a/nebo z celoobrazovkového textového terminálu, si ukážeme další možnosti při tvorbě grafů v aplikaci gnuplot. Nejprve se řekneme, jakým způsobem je možné v dvojrozměrném grafu prokládat zadané hodnoty různým typem křivek a posléze si představíme tvorbu trojrozměrných (prostorových) grafů.

V patnácté - předposlední - části seriálu, který je věnován matematicky zaměřeným aplikacím ovládaným zejména z příkazového řádku a/nebo z celoobrazovkového textového terminálu, si povíme, jakým způsobem jsou v aplikaci gnuplot zpracována a následně vykreslena numerická data uložená v externích souborech. Vykreslení těchto dat představuje jednu z nejdůležitějších a nejpotřebnějších činností, které je možné s gnuplotem provádět.

V dnešním pokračování seriálu, který je věnován matematicky zaměřeným aplikacím ovládaným zejména z příkazového řádku a/nebo z textového terminálu, si řekneme základní informace o programu gnuplot, což je, jak již ostatně samotný název této aplikace naznačuje, velmi zajímavý a přitom široce použitelný program pro tvorbu grafů, který je možné použít buď pro dávkové (neinteraktivní) vytváření grafů, jako frontend k dalším aplikacím nebo k interaktivnímu použití s podporou GUI.

V dnešní části seriálu, který je věnován matematicky zaměřeným aplikacím ovládaným zejména z příkazové řádky nebo z textového terminálu, dokončíme popis ovládání tabulkového procesoru sc. Ukážeme si tvorbu interních i externích maker, pomocí kterých je možné funkčnost tabulkového procesoru prakticky libovolně rozšiřovat.

Ve dvanácté části seriálu věnovaného matematicky zaměřeným aplikacím provozovaným zejména z příkazového řádku nebo z textového terminálu dokončíme popis tabulkového procesoru sc. Povíme si, jakým způsobem je možné nastavovat parametry editace, resp. přepočtů tabulek, a také jak lze tabulky exportovat i importovat v různých datových formátech.

Celá jedenáctá část seriálu věnovaného matematicky zaměřeným aplikacím provozovaným zejména z příkazového řádku nebo z textového terminálu je zaměřena na popis pokročilejších operací, které je možné provádět v textově orientovaném tabulkovém procesoru sc, a to jak s jednotlivými buňkami, tak i s jejich výběrem nebo dokonce s celou tabulkou. Uvidíme, že některé operace je možné v sc provádět mnohem rychleji než v tabulkových procesorech s GUI.

Jubilejní desátá část seriálu věnovaného matematicky zaměřeným aplikacím provozovaným zejména z příkazového řádku či z textového terminálu je věnována popisu tabulkového procesoru sc. Tento tabulkový procesor je možné provozovat i na počítačích vybavených pouze textovým terminálem, protože pro běh aplikace není vyžadována žádná podpora ze strany grafického uživatelského rozhraní. Na tomto programu je mimo jiné zajímavé i to, že jeho původním vývojářem je James Gosling, jeden z duchovních otců platformy Java.

V deváté části seriálu věnovaného matematicky zaměřeným aplikacím provozovaným zejména z příkazového řádku či z textového terminálu dokončíme popis aplikace calc. Ukážeme si práci s uživatelsky definovanými objekty, formátováním výstupu a také vstupně/výstupními operacemi, včetně manipulace s obsahem souborů.

V dnešním pokračování seriálu věnovaného matematicky zaměřeným aplikacím provozovaným zejména z příkazového řádku či z textového terminálu pokračujeme v popisu aplikace calc. Budeme se věnovat pokročilejším technikám prováděným v calcu, zejména práci se seznamy a maticemi.

V sedmém pokračování seriálu věnovaného matematicky zaměřeným aplikacím provozovaným zejména z příkazového řádku budeme pokračovat v popisu již minule zmiňované utility calc. Popíšeme si tvorbu podmíněných příkazů, počítaných i nepočítaných smyček, způsob vytváření nových funkcí a další důležité a zajímavé vlastnosti calcu, které je možné využít při psaní jednoduchých i rozsáhlých skriptů pro tuto aplikaci.

V šestém pokračování seriálu věnovaného matematicky zaměřeným aplikacím provozovaným z příkazového řádku se budeme věnovat utilitě calc, což je plnohodnotný aritmetický kalkulátor s možnostmi programování i poměrně složitých funkcí, včetně podpory práce s poli, seznamy a řetězci.

V pátém pokračování seriálu věnovaného programovým nástrojům určeným pro matematické výpočty prováděné zejména v příkazovém řádku dokončíme popis utility dc. Budeme se zabývat použitím proměnných a také systémem pro zpracování řetězců, které se v dc používají zejména pro programování maker.

Ve čtvrtém pokračování seriálu věnovaného programovým nástrojům určeným pro matematické výpočty prováděné zejména v příkazovém řádku si popíšeme základy práce s utilitou dc, která slouží – podobně jako minule a předminule popisovaná utilita bc – k aritmetickým výpočtům a jejich skriptování.

Ve třetím pokračování seriálu o programových nástrojích určených pro matematické výpočty prováděné zejména v příkazovém řádku dokončíme popis utility bc. Ukážeme si způsoby vytváření nových funkcí, použití podmínek i programových smyček a na závěr budou uvedeny demonstrační příklady provádějící pokročilejší operace.

Ve druhém pokračování seriálu o programových nástrojích určených pro matematické výpočty v příkazovém řádku se budeme zabývat popisem utility bc, která slouží k provádění výpočtů s numerickými hodnotami o prakticky neomezené přesnosti a rozsahu. Nástroj bc také nabízí možnosti programování (skriptování) za pomoci snadno naučitelného a použitelného skriptovacího jazyka.

Dnešním dnem začíná na Rootu krátký seriál, ve kterém se budeme věnovat nástrojům určeným pro provádění nejrůznějších matematických operací. Zaměříme se přitom zejména na ty nástroje, které je možné spouštět i z "pouhého" příkazového řádku, tj. bez nutnosti práce s grafickým uživatelským rozhraním, které může v některých případech přinést více škody než užitku.