Články v rubrice Vývojářský software

V nedávném článku o FreeBSD 8 padla zmínka o kombinaci Clang/LLVM. Jedná se o novinku ve FreeBSD, která zatím sice příliš vidět a slyšet není, ale vývojáři si od ní slibují vyřešení mnoha problémů. Má totiž v systému nahradit kompilátor gcc. Jak to funguje, na čem to běží, jak se to vyvíjí a co to umí?

V nejbližších dnech uvede Nokia na trh zařízení N900. Jde o první smartphone s plnohodnotným operačním systémem Linux. Podrobné recenze přístroje i systému se brzy dočkáme i zde na Rootu. Dnes si ale ukážeme, jak nainstalovat vývojové prostředí Maemo SDK a jak začít s vývojem aplikací pro tento telefon.

Programovací jazyk Python má velké plus, že složité věci v něm můžete napsat opravdu jednoduše a tím urychlit vývoj. Naopak velkým nedostatkem je výkon tohoto jazyka. U malých projektů to sice nepocítíte, ale u větších, kde se často něco počítá, to je horší. Jak pro Python vytvořit modul v C/C++?

Po minulých dílech našeho seriálu již umíme napsat plnohodnotný Screenlet a zbývá nám probrat už pouze další drobné možnosti ve psaní Screenletů. Dnes se podíváme na poslední věc, a tou je, jak ve Screenletu používat myš. Naučíme tedy Screenlet správnému chování při najetí myši, kliknutí myši a podobně.

Z minulých dílů našeho seriálu o Screenletech už umíme udělat vzhledově pěkný Screenlet, ale někdy je potřeba nechat některé volby na uživateli. Například změnu konkrétních barev a podobně, či mu dát například specifickou možnost vybrat, u jakého disku chce sledovat a zobrazovat jeho zaplnění.

V minulém dílu našeho seriálu o tvorbě takzvaných Screenletů jsme se společně naučili připravit archiv určený pro pohodlnou instalaci. Nyní, když již máme Screenlet běžným způsobem nainstalován v našem počítači, můžeme využít některých dalších možností, mezi kterými je například tvorba dalších témat.

Z minulých dílů našeho seriálu o Screenletech už umíme udělat vzhledově pěkný Screenlet a pro další věci, jako je vytváření nastavení, témat a dalšího potřebujeme již umět náš Screenlet nainstalovat. Pokud vše správně zvládneme, bude se nám náš výtvor objevovat v klasickém správci mezi ostatními.

V minulém díle našeho seriálu o tvorbě takzvaných Screenletů jsme se naučili nakreslit různé tvary a dnes si povíme, jak zařídit, aby se nám některé prvky nevykreslovaly zbytečně často. Tím dokážeme náš Screenlet poměrně dobře optimalizovat a on potom není zbytečně náročný na systémové zdroje.

V minulém díle jsme si ukázali, jak napsat první vlastní a funkční Screenlet. Dnes budeme v naší práci pokračovat a společně se naučíme, jak můžeme v našem Screenletu „malovat“ různé objekty či „napsat“ text. Pomůže nám to nejen v tom, abychom naši mini aplikaci dostali do solidního designového stavu.

Screenlety jsou takové gadgety, které se umísťují na plochu a zobrazují různé informace s možností manipulace. Můžeme mít na ploše hodiny, kalkulačku, kalendář, RSS, využití disků, procesoru, pamětí a spoustu dalších a dalších informací a my si povíme, jak si takový vlastní Screenlet napíšeme.

S hlášením chyb v software vám pomůže projekt, který se nyní „peče“ v Red Hatu: Automatic Bug Reporting Tool, zkráceně ABRT. Původní myšlenkou projektu bylo umožnit začátečníkům jednoduchým způsobem hlásit chyby v aplikacích, ale díky propracovanému systému pluginů zvládne tento nástroj nyní daleko víc.

Předchozí třetí díl seriálu o technologii CUDA nás naučil, jak pracovat se sdílenou pamětí a jak optimalizovat přístup do pomalé globální paměti. Využili jsme při tom sdruženého přístupu do paměti, o kterém si v dnešním díle povíme více, a dále probereme debuggování CUDA aplikací.

V minulém díle jsme probrali základy CUDA a napsali minimalistický program “Hello CUDA!”. Dnes zrekapitulujeme základy z předešlých dvou dílů a postoupíme dále. Vysvětlíme, k čemu jsou dobré bloky a gridy a ukážeme si optimalizaci přístupu do globální paměti (tzv. sdruženého přístupu do paměti).

V minulém díle jsme si vysvětlili co je CUDA, jeho praktické využití a jak nainstalovat CUDA SDK. Zde si i my zkusíme napsat CUDA aplikaci. Než si napíšeme naši “Hello CUDA!” aplikaci, musíme se seznámit s terminologií CUDA. Řekneme si něco k paměťovému modelu a vysvětlíme si pár potřebných API funkcí.

Uplynulo již mnoho času od dob, kdy začaly GPU výkonnostně předhánět klasická CPU. Proto není divu, že vznikly iniciativy, aby GPU nebyly využívány jen pro zpracování 2D nebo 3D grafiky, ale pro celou škálu jiných, rovněž výkonnostně náročných aplikací a jejich potenciál, kterým je především kvalitní podpora pro paralelní výpočty na multiprocesorech, byl efektivně využit.