Články v rubrice Vývojářský software

V posledním dílu našeho třídílného seriálu o multiplatformním vývoji pro mobilní platformy bych rád ukázal jednoduchou praktickou ukázku vývoje aplikace pro Android a nakonec Windows Phone. Popis aplikace pro Windows Phone bude jednodušší, jelikož není až tak zajímavá z pohledu Windows Phone vývojáře.

V druhém dílu našeho třídílného seriálu bych vám rád ukázal nějaké praktické ukázky vývoje jednoduché aplikace pro iPhone. V následujícím textu vám proto představím vývojářské nástroje, potřebné knihovny a postupy, jak se vyrovnat s problémy vývoje na mobilní platformě s operačním systémem iOS.

V prvním dílu třídílného seriálu se chci věnovat přehledu technologií na dnešním trhu a stručnému popisu jejich technologií. Dále bych rád velmi rychle představil knihovny firmy Xamarin, které jsem při vývoji využil. Poslední částí prvního dílu bude nástin toho, jak sdílet jeden kód pro více platforem.

Sestavování binárních souborů ze zdrojových kódů může být někdy zdlouhavé. Dnes si představíme nástroj, pomocí kterého lze kompilaci paralelně zpracovávat na více počítačích a tím ušetřit spoustu času. To se může hodit nejen vývojářům, ale i uživatelům distribucí, které nepoužívají binární balíčky.

Cloud a web jsou všude kolem nás. Pohlcují správu fotografií, komunikaci mezi uživateli, ukládání souborů nebo i knihy. Pořád jim ale uniká vytváření nového obsahu nebo dokonce vývoj nových aplikací. Webová IDE a editory se už objevily, ale aby mohly být skutečnými univerzálními nástroji, čeká je ještě dlouhá cesta.

Test-driven development (dále jen TDD) neboli programování řízené testy se používá k ladění jednotlivých modulů aplikací. Pokud si vyhledáme články o TDD, zpravidla nalezneme popis nějaké knihovny JUnit pro Javu nebo PHPunit pro PHP. Přitom je možné začít programovat stylem TDD i bez použití těchto nástrojů.

Minule jsme si zběžně přestavili textový editor Sublime Text 2 a ukázali jeho možnosti. Na mnoho jeho vlastností a užitečných pluginů se ale nedostalo. Podíváme se proto na důležité klávesové zkratky, na editování více souborů najednou a na pluginy pro zjednodušení psaní HTML a práci s GITem.

Git je velmi užitečný a neuvěřitelně mocný správce revizí, který využívají mnohé velké projekty. Možná jste i vy uvažovali, že si pořídíte vlastní gitovský server pro mnoho uživatelů, ale zarazili jste se u toho, že byste jim museli vytvořit SSH účty a pustit je do shellu. Naštěstí to s Gitolite není nutné.

Už umíme hostovat pythoní weby pohodlně s mod_wsgi, flexibilně s uWSGI a nyní si k tomu přidáme trochu systémové omáčky, abychom dokázali postavit pythoní hosting pro více lidí a nezbláznili se z toho. K tomu si zkompilujeme interpret Pythona a vytvoříme aplikacím virtuální prostředí.

Původním záměrem tohoto seriálu bylo sepsat pár tipů pro středně pokročilé androidisty. Živá diskuse pod prvním dílem ukázala, že se možná vyplatí „vrátit se ke kořenům“ a sepsat i pár tipů pro úplné začátečníky. Pořád ale platí, že články předpokládají alespoň slušně poučené čtenářské publikum.

Každý programátor aplikací pro Android narazí dříve nebo později na nutnost pracovat s kontakty uloženými v telefonu. Není to ale příliš složité? K pochopení Android 2.0 Contacts API sice není třeba mít mozek Sheldona Coopera, ale malá pomoc do začátku se určitě bude hodit. Ukážeme si, jak na to.

Toto je první článek našeho nového seriálu o knihovně gtkmm, která slouží k výrobě grafických programů v C++ při použití prostředí GTK, známého třeba z GNOME. Dnes si řekneme pár základních údajů a něco o její historii a ukážeme si, jak si ji nainstalovat a udělat s její pomocí jednoduchý program.

V nedávném článku o FreeBSD 8 padla zmínka o kombinaci Clang/LLVM. Jedná se o novinku ve FreeBSD, která zatím sice příliš vidět a slyšet není, ale vývojáři si od ní slibují vyřešení mnoha problémů. Má totiž v systému nahradit kompilátor gcc. Jak to funguje, na čem to běží, jak se to vyvíjí a co to umí?

V nejbližších dnech uvede Nokia na trh zařízení N900. Jde o první smartphone s plnohodnotným operačním systémem Linux. Podrobné recenze přístroje i systému se brzy dočkáme i zde na Rootu. Dnes si ale ukážeme, jak nainstalovat vývojové prostředí Maemo SDK a jak začít s vývojem aplikací pro tento telefon.

Programovací jazyk Python má velké plus, že složité věci v něm můžete napsat opravdu jednoduše a tím urychlit vývoj. Naopak velkým nedostatkem je výkon tohoto jazyka. U malých projektů to sice nepocítíte, ale u větších, kde se často něco počítá, to je horší. Jak pro Python vytvořit modul v C/C++?

Po minulých dílech našeho seriálu již umíme napsat plnohodnotný Screenlet a zbývá nám probrat už pouze další drobné možnosti ve psaní Screenletů. Dnes se podíváme na poslední věc, a tou je, jak ve Screenletu používat myš. Naučíme tedy Screenlet správnému chování při najetí myši, kliknutí myši a podobně.

Z minulých dílů našeho seriálu o Screenletech už umíme udělat vzhledově pěkný Screenlet, ale někdy je potřeba nechat některé volby na uživateli. Například změnu konkrétních barev a podobně, či mu dát například specifickou možnost vybrat, u jakého disku chce sledovat a zobrazovat jeho zaplnění.

V minulém dílu našeho seriálu o tvorbě takzvaných Screenletů jsme se společně naučili připravit archiv určený pro pohodlnou instalaci. Nyní, když již máme Screenlet běžným způsobem nainstalován v našem počítači, můžeme využít některých dalších možností, mezi kterými je například tvorba dalších témat.

Z minulých dílů našeho seriálu o Screenletech už umíme udělat vzhledově pěkný Screenlet a pro další věci, jako je vytváření nastavení, témat a dalšího potřebujeme již umět náš Screenlet nainstalovat. Pokud vše správně zvládneme, bude se nám náš výtvor objevovat v klasickém správci mezi ostatními.

V minulém díle našeho seriálu o tvorbě takzvaných Screenletů jsme se naučili nakreslit různé tvary a dnes si povíme, jak zařídit, aby se nám některé prvky nevykreslovaly zbytečně často. Tím dokážeme náš Screenlet poměrně dobře optimalizovat a on potom není zbytečně náročný na systémové zdroje.

V minulém díle jsme si ukázali, jak napsat první vlastní a funkční Screenlet. Dnes budeme v naší práci pokračovat a společně se naučíme, jak můžeme v našem Screenletu „malovat“ různé objekty či „napsat“ text. Pomůže nám to nejen v tom, abychom naši mini aplikaci dostali do solidního designového stavu.

Screenlety jsou takové gadgety, které se umísťují na plochu a zobrazují různé informace s možností manipulace. Můžeme mít na ploše hodiny, kalkulačku, kalendář, RSS, využití disků, procesoru, pamětí a spoustu dalších a dalších informací a my si povíme, jak si takový vlastní Screenlet napíšeme.

S hlášením chyb v software vám pomůže projekt, který se nyní „peče“ v Red Hatu: Automatic Bug Reporting Tool, zkráceně ABRT. Původní myšlenkou projektu bylo umožnit začátečníkům jednoduchým způsobem hlásit chyby v aplikacích, ale díky propracovanému systému pluginů zvládne tento nástroj nyní daleko víc.

Předchozí třetí díl seriálu o technologii CUDA nás naučil, jak pracovat se sdílenou pamětí a jak optimalizovat přístup do pomalé globální paměti. Využili jsme při tom sdruženého přístupu do paměti, o kterém si v dnešním díle povíme více, a dále probereme debuggování CUDA aplikací.

V minulém díle jsme probrali základy CUDA a napsali minimalistický program “Hello CUDA!”. Dnes zrekapitulujeme základy z předešlých dvou dílů a postoupíme dále. Vysvětlíme, k čemu jsou dobré bloky a gridy a ukážeme si optimalizaci přístupu do globální paměti (tzv. sdruženého přístupu do paměti).

V minulém díle jsme si vysvětlili co je CUDA, jeho praktické využití a jak nainstalovat CUDA SDK. Zde si i my zkusíme napsat CUDA aplikaci. Než si napíšeme naši “Hello CUDA!” aplikaci, musíme se seznámit s terminologií CUDA. Řekneme si něco k paměťovému modelu a vysvětlíme si pár potřebných API funkcí.

Uplynulo již mnoho času od dob, kdy začaly GPU výkonnostně předhánět klasická CPU. Proto není divu, že vznikly iniciativy, aby GPU nebyly využívány jen pro zpracování 2D nebo 3D grafiky, ale pro celou škálu jiných, rovněž výkonnostně náročných aplikací a jejich potenciál, kterým je především kvalitní podpora pro paralelní výpočty na multiprocesorech, byl efektivně využit.

PHP 5.3 obsahuje nejvíce změn ze všech minoritních verzí, které kdy PHP vydalo. Důvodem je, že vývojáři PHP se rozhodli do této verze přesunout téměř všechny novinky původně plánované pro PHP 6 s výjimkou podpory Unicode. Vývoj trval velmi dlouho a byl poměrně bolestivý kvůli několika změnám v jeho průběhu.

Vývojáři distribuce Debian zařadili balíky Mono do základní desktopové instalace s GNOME. Podle mnohých je to dobré rozhodnutí, které podpoří vývoj open source v tomto moderním prostředí. Jiní zase protestují a poukazují na hrozbu ze strany Microsoftu a zbytečnost integrace takového molocha do systému.

OpenOffice.org dnes vyjde v nové verzi 3.1, a tak je čas podívat se co nového nám přinese. Nejedná se o žádné revoluční změny, ale některé uživatele dokáží potěšit. Největším lákadlem je určitě antialiasing vektorových prvků v dokumentu. Lepší spolupráce s kolegy nebo vylepšení grafů taky zaujme.