Články v rubrice Vývojářský software
články 1 – 30 / 974
Hostujeme Python weby: dva i více hadů
Už umíme hostovat pythoní weby pohodlně s mod_wsgi, flexibilně s uWSGI a nyní si k tomu přidáme trochu systémové omáčky, abychom dokázali postavit pythoní hosting pro více lidí a nezbláznili se z toho. K tomu si zkompilujeme interpret Pythona a vytvoříme aplikacím virtuální prostředí.
Programování pro Android: začátky s UI
Původním záměrem tohoto seriálu bylo sepsat pár tipů pro středně pokročilé androidisty. Živá diskuse pod prvním dílem ukázala, že se možná vyplatí „vrátit se ke kořenům“ a sepsat i pár tipů pro úplné začátečníky. Pořád ale platí, že články předpokládají alespoň slušně poučené čtenářské publikum.
Android v příkladech: práce s kontakty
Každý programátor aplikací pro Android narazí dříve nebo později na nutnost pracovat s kontakty uloženými v telefonu. Není to ale příliš složité? K pochopení Android 2.0 Contacts API sice není třeba mít mozek Sheldona Coopera, ale malá pomoc do začátku se určitě bude hodit. Ukážeme si, jak na to.
Gtkmm: pište GTK+ v jazyce C++
Toto je první článek našeho nového seriálu o knihovně gtkmm, která slouží k výrobě grafických programů v C++ při použití prostředí GTK, známého třeba z GNOME. Dnes si řekneme pár základních údajů a něco o její historii a ukážeme si, jak si ji nainstalovat a udělat s její pomocí jednoduchý program.
Clang/LLVM: potenciální konkurent překladače gcc
V nedávném článku o FreeBSD 8 padla zmínka o kombinaci Clang/LLVM. Jedná se o novinku ve FreeBSD, která zatím sice příliš vidět a slyšet není, ale vývojáři si od ní slibují vyřešení mnoha problémů. Má totiž v systému nahradit kompilátor gcc. Jak to funguje, na čem to běží, jak se to vyvíjí a co to umí?
Maemo SDK: vyvíjíme pro mobilní Linux
V nejbližších dnech uvede Nokia na trh zařízení N900. Jde o první smartphone s plnohodnotným operačním systémem Linux. Podrobné recenze přístroje i systému se brzy dočkáme i zde na Rootu. Dnes si ale ukážeme, jak nainstalovat vývojové prostředí Maemo SDK a jak začít s vývojem aplikací pro tento telefon.
Vytváříme v C/C++ modul pro Python
Programovací jazyk Python má velké plus, že složité věci v něm můžete napsat opravdu jednoduše a tím urychlit vývoj. Naopak velkým nedostatkem je výkon tohoto jazyka. U malých projektů to sice nepocítíte, ale u větších, kde se často něco počítá, to je horší. Jak pro Python vytvořit modul v C/C++?
Screenlet ovládaný myší
Po minulých dílech našeho seriálu již umíme napsat plnohodnotný Screenlet a zbývá nám probrat už pouze další drobné možnosti ve psaní Screenletů. Dnes se podíváme na poslední věc, a tou je, jak ve Screenletu používat myš. Naučíme tedy Screenlet správnému chování při najetí myši, kliknutí myši a podobně.
Vytváříme nastavení pro Screenlet
Z minulých dílů našeho seriálu o Screenletech už umíme udělat vzhledově pěkný Screenlet, ale někdy je potřeba nechat některé volby na uživateli. Například změnu konkrétních barev a podobně, či mu dát například specifickou možnost vybrat, u jakého disku chce sledovat a zobrazovat jeho zaplnění.
Vytváříme témata pro Screenlety
V minulém dílu našeho seriálu o tvorbě takzvaných Screenletů jsme se společně naučili připravit archiv určený pro pohodlnou instalaci. Nyní, když již máme Screenlet běžným způsobem nainstalován v našem počítači, můžeme využít některých dalších možností, mezi kterými je například tvorba dalších témat.
Připravujeme Screenlet pro instalaci
Z minulých dílů našeho seriálu o Screenletech už umíme udělat vzhledově pěkný Screenlet a pro další věci, jako je vytváření nastavení, témat a dalšího potřebujeme již umět náš Screenlet nainstalovat. Pokud vše správně zvládneme, bude se nám náš výtvor objevovat v klasickém správci mezi ostatními.
Screenlet a kreslení s buffery
V minulém díle našeho seriálu o tvorbě takzvaných Screenletů jsme se naučili nakreslit různé tvary a dnes si povíme, jak zařídit, aby se nám některé prvky nevykreslovaly zbytečně často. Tím dokážeme náš Screenlet poměrně dobře optimalizovat a on potom není zbytečně náročný na systémové zdroje.
Screenlet a základní kreslení
V minulém díle jsme si ukázali, jak napsat první vlastní a funkční Screenlet. Dnes budeme v naší práci pokračovat a společně se naučíme, jak můžeme v našem Screenletu „malovat“ různé objekty či „napsat“ text. Pomůže nám to nejen v tom, abychom naši mini aplikaci dostali do solidního designového stavu.
Jak psát Screenlety
Screenlety jsou takové gadgety, které se umísťují na plochu a zobrazují různé informace s možností manipulace. Můžeme mít na ploše hodiny, kalkulačku, kalendář, RSS, využití disků, procesoru, pamětí a spoustu dalších a dalších informací a my si povíme, jak si takový vlastní Screenlet napíšeme.
ABRT automaticky nahlásí chyby za vás
S hlášením chyb v software vám pomůže projekt, který se nyní „peče“ v Red Hatu: Automatic Bug Reporting Tool, zkráceně ABRT. Původní myšlenkou projektu bylo umožnit začátečníkům jednoduchým způsobem hlásit chyby v aplikacích, ale díky propracovanému systému pluginů zvládne tento nástroj nyní daleko víc.
CUDA: více o sdruženém přístupu do globální paměti
Předchozí třetí díl seriálu o technologii CUDA nás naučil, jak pracovat se sdílenou pamětí a jak optimalizovat přístup do pomalé globální paměti. Využili jsme při tom sdruženého přístupu do paměti, o kterém si v dnešním díle povíme více, a dále probereme debuggování CUDA aplikací.
CUDA: optimalizace přístupu do globální paměti
V minulém díle jsme probrali základy CUDA a napsali minimalistický program “Hello CUDA!”. Dnes zrekapitulujeme základy z předešlých dvou dílů a postoupíme dále. Vysvětlíme, k čemu jsou dobré bloky a gridy a ukážeme si optimalizaci přístupu do globální paměti (tzv. sdruženého přístupu do paměti).
Úvod do technologie CUDA: Hello CUDA!
V minulém díle jsme si vysvětlili co je CUDA, jeho praktické využití a jak nainstalovat CUDA SDK. Zde si i my zkusíme napsat CUDA aplikaci. Než si napíšeme naši “Hello CUDA!” aplikaci, musíme se seznámit s terminologií CUDA. Řekneme si něco k paměťovému modelu a vysvětlíme si pár potřebných API funkcí.
Úvod do technologie CUDA
Uplynulo již mnoho času od dob, kdy začaly GPU výkonnostně předhánět
klasická CPU. Proto není divu, že vznikly iniciativy, aby GPU nebyly využívány jen pro zpracování 2D nebo 3D grafiky, ale pro celou škálu jiných, rovněž výkonnostně náročných aplikací a jejich potenciál, kterým je především
kvalitní podpora pro paralelní výpočty na multiprocesorech, byl efektivně využit.
Jmenné prostory a další novinky v PHP 5.3
Mono míří do linuxových distribucí
Vývojáři distribuce Debian zařadili balíky Mono do základní desktopové instalace s GNOME. Podle mnohých je to dobré rozhodnutí, které podpoří vývoj open source v tomto moderním prostředí. Jiní zase protestují a poukazují na hrozbu ze strany Microsoftu a zbytečnost integrace takového molocha do systému.
OpenOffice.org 3.1: novinky, které tu měly být už dávno
OpenOffice.org dnes vyjde v nové verzi 3.1, a tak je čas podívat se co nového nám přinese. Nejedná se o žádné revoluční změny, ale některé uživatele dokáží potěšit. Největším lákadlem je určitě antialiasing vektorových prvků v dokumentu. Lepší spolupráce s kolegy nebo vylepšení grafů taky zaujme.
Úvaha ohledně zneužívání LIKE v databázích
Na svých kurzech, trochu s nadsázkou, tvrdím, že programátor, který použije LIKE, si koleduje o to nebýt programátorem. Nedávno se na dbsvětu objevil na toto téma článek. To je jistě přínosné, bohužel zmiňovaný článek nešel příliš do hloubky. Co je na tomto na první pohled neškodném operátoru tak hrozného?
Python: skriptování ve více vláknech
Nedávno jsem pracoval na skriptu, u kterého se rozdělení na vlákna přímo nabízelo. Skript byl psán v Pythonu, a tak jsem se rozhodl podívat, jak na tom je s multithreadingem. Ukážeme si, jaké možnosti má v této oblasti Python a jaké nástroje můžeme využít pro přístup ke společným prostředkům.
Kompresor: ve znamení Valentýna
Dočkali jsme se Debianu Lenny, možná malinko nečekaně. KDE 4 se možná již dá považovat za použitelné, povíme si proč. Android se rozšiřuje i mimo trh s mobilními telefony. Firefox nestihne verzi 3.1, a tak přejde rovnou na 3.5 a s Google Earth již nebudeme potřebovat ploutve.
KDE 4.2: vývoj plasmoidu pro Twitter
V pokračování článku o vývoji plasmoidu si vylepšíme jeden z minulých hallo příkladů konkrétně twitter klienta. Přidáme možnost odesílání zpráv a pravidelnou kontrolu nových twittů. Navíc si ukážeme, jak přidat do plasmoidu grafiku, práci se signály a sloty a také kde najít informace k dalším komponentám, které se dají v Plasmě využít.
Kompresor: začátek roku ve znamení revoluce
Stejně jako minulý měsíc, i tento vám přinášíme ohlédnutí za událostmi, které svým způsobem zasáhly opensource ať v kladném či záporném slova smyslu za poslední dobu. Vyšlo KDE 4.2, při té příležitost Linus přešel na do té doby jím kritizované Gnome, Ext4 se cpe do stabilních vydání a Btrfs klepe na dveře.
Odměnu 271 tisíc Kč si rozdělí sedm českých projektů
Sdružení CZ.NIC, správce domény nejvyšší úrovně .CZ, oznámilo výsledky prvního ročníku soutěže pro mladé vývojáře: VIP - Vyvíjej, Inovuj, Programuj. Do ní mohli zájemci v loňském roce přihlásit projekty vyvíjející open-source software v oblasti internetových technologií, služeb či infrastruktury.
KDE 4: jak funguje plasmoid
Tento týden ještě u tématu KDE chvíli zůstaneme. Podíváme se na vytváření plasmoidů. Ty jsme v úterním článku označili za hnací sílu KDE 4, takže je takovou povinností nahlédnout plasmoidům pod kapotu. Ukážeme si, jak vytvořit jednoduchý plasmoid a napojit ho na čím dál více oblíbený Twitter.
Kompresor: nové verze s novými funkcemi
Pod názvem „kompresor“ vám nyní budeme přinášet každý měsíc „komprimovaný“ souhrn novinek ze světa Linuxu. Dnes si shrneme co se stalo na poli distribucí, proč Atheros uvolnil do nynějška uzavřený HAL, jaké jsou novinky na poli virtualizace, zavzpomínáme si na Fedoru 8 a řekne si co je největší novinkou v jádře 2.6.28.

