Vlákno názorů ke zprávičce Linus Torvalds pomohl Motorole v patentové válce proti Microsoftu od Harvie.CZ - A já myslel, že microsoft vymyslel spíš ty...

A já myslel, že microsoft vymyslel spíš ty krátký názvy souborů :-D

TomTom a ostatní platili a přitom stačilo jen se pohrabat v archivu . Asi to zas tolik peněz nebylo :-)

Nikoliv, to bylo už z CP/M (včetně základu dalšího bordelu pro M$ tak typisch jako 1 uživatel na celý systém).

LOL. První verze UNIXu (UNICS) byly jednouživatelské, a file name bylo omezené na 14 znaků. Počítače s CP/M byly určené jako osobní, s cenovkou o pár řádů nižší, než u UNIXových systémů. "Kupodivu" se v návrhu nepočítalo s tím, že u jednoho PC bude sedět víc uživatelů najednou.

První verze Unixu (Unics) byly vývojové, protože AT&T jej nesmělo začít licencovat, a tak byly značně překopávané a nakonec i přepsané do jazyka C (zkoušíte něco jako popisovat Windows Vista podle Windows Longhorn z roku 2001?). První verze, které byly oficiálně vydávány (a licencovány), se již jmenovaly Unix a byly víceuživatelské, podporovaly dlouhá jména souborů a byly dodávány i se zdrojovými kódy.

file name bylo omezené na 14 znaků.

Což bylo furt alespoň o 3 znaky více než ten shit od MS, že? :P

Total LOL... Viděl jste někdy strukturu FATky na 8'' disketě či novější (mmch pro dané médium naprosto nevhodný návrh)?
FAT12 je prakticky ořezaná log-structured databáze (první verze dokonce ani neznala adresáře), akorát bez jakéhokoliv náznaku žurnálu a s minimem atributů. Fyzicky je to řada bitů a bajtů postupně zarovnaná na ten nultý sektor hned za popisovač média a zavaděč. Proto zdechlý sektor 0 na disketě znamenal směr popelnice. A proto taky opravy disket a disků spočívaly v načtení těch trosek FAT a pokusu zrekonstruovat data (na tom se vyřádil třeba One_Half a následné opravy včetně scandisku).
Btw - takhle je cca navržené i NTFS, kde jsou akorát lepší opravné mechanismy a rozšířené atributy. První výblitek od MS s jakžtakž stromovou strukturou jsou Win registry. Netřeba snad psát, že pro rotační médium jsou nejvhodnější nody z Ext_ a podobných, avšak pro SSD jsou vhodné právě log-structured.

A víte, že nejvíc IBM-PC se prodalo firmám, protože lidi kupovali spíše osmibity, na které měli? Masivní nákupy IBM-based PC začaly až s tlakem 3D her jako Wolfenstein a DOOM.
Z toho vyplývá, že návrh OS měl s více lidmi na stroj počítat!

Strukturu FAT jsem svého času znal celkem dobře. Vy asi ne, protože jinak byste ji těžko srovnával s log structured database. FAT žurnál nemá, což vzhledem ke způsobu použití nepřekvapí. Ovšem poněkud překvapí, že ho až do roku 1998 (Solaris 7) neměl například UFS na Solarisu. Jinak informace na disku jsou obecně řadou bitů a bajtů :)
NTFS je navržené úplně jinak než FAT. Všechno je soubor, včetně MFT, což vede k výrazně lepší maintainability a compatibility, než u "divoké" binární struktury. A osobně neznám UNIxový FS, který by měl journaling, USN journal, quotas, extended attributes, resize za běhu, sparse files, transparentní kompresi, širování, single instancing, RAID 1/5, a zároveň umožňoval tak dobrou integraci s HSM a dalšími aplikacemi pomocí extensions.

IBM PC mělo být lepším psacím strojem. S permissions, víceuživatelským prostředím ani řadou dalších věcí se z důvodu ceny nepočítalo. Psací stroje ani kalkulačky neměly permissions, a přesto firmám velmi pomohly :)
PC nebylo stavené jako herní, hobby ani výuková platforma, na rozdíl od řady osmibitů. Až obrovská popularita PC vedla k jeho rozšíření do domácností.

LOL. První verze Windows byly také jednouživatelské, a filename měly stále jen 8+3 znaky. Počítače s UNIXem byly určené jako pracovní stanice, takže uživatel přišel, zalogoval se, a pracoval v síti na víceuživatelském serveru, na kterém například mohl běžet cloud na Multicsu. "Kupodivu" se v návrhu nepočítalo s tím, že si lidé budou počítače za statisíce dolarů (mikropočítače ještě řadu let potom neexistovaly) pořizovat domů.

A ta simulace přihlašování ve W9x byla fakt vtipná, neznáš heslo -> stiskni Escape, to já jsem měl pod DOSem v QBasicu napsanou lepší :-D

Windows 9x neměly permissions. Přihlašování bylo dobré jen k natažení správného profilu a přihlášení k síti. Jinými slovy nešlo o zabezpečení, ale jen o tom, aby Franta a Jirka měli po přihlášení každý svůj desktop a své dokumenty.

Ano, a všimněte si, že UNIXy jako pracovní stanice neuspěly. Porazily je právě PC. Jako měl každý úředník svůj "osobní" psací stroj, měl později svůj osobní počítač. Data byla na disketách, sdílených discích, nebo na jednom centrálním počítači. Ono to bylo - a většinou dodnes je - výhodnější.