Názory k článku Chrome bez H.264: co tím Google sleduje a proč to dělá
-
Hodně zmatený článek. Na začátek máš 3 chybné "fakta" a pak z toho vyvozuješ chybné závěry.
- IE9 neobsahuje podporu WebM, tu bude možno pouze doinstalovat jako DirectShow filtr třetí strany
- Chrome není "svobodný" jako celek, nejdou o open-source pohnutky (to je jen PR pro OSS fanatiky), obsahuje a bude obsahovat Flash přehrávač ve výchozí instalaci, který mimo jiné implementuje H.264
- MPEG LA nemůže jen tak změnit licenci, protože je navždy free pro koncové uživatele; stejná "hrozba" změny licence jako u WebM? ;)
- WebM nemá podporu v řetězci pořízení - editace / zpracování - přehrávání záznamu, vše dnes funguje a akceleruje se nativně v H.264, následný re-encoding do horšího formátu je práce navíc a není důvod ji dělat
- WebM nefunguje v Safari, jediné místo, kde HTML5 video dává smysl, protože tam nejede (z rozhodnutí diktátora Jobse) FlashA už se mi ani nechce pokračovat... Pro video je potřeba jeden formát, není ekonomicky, časově i jinak akceptovatelné enkódovat do formátů dvou. A protože vše funguje s H.264, tak lze krok Google chápat snad jen jako podporu pro Adobe Flash, protože takto hloupě násilně WebM neprosadí.
-
VM (neregistrovaný)
- IE není relevantní - je na ústupu a pod Androidem pokud vím nefunguje. Uživatelská základna se mu ztenčuje. YouTube na něm poběží.
- Chrome svobodný není, ale Chromium ano. Výhodu otevřenosti SW chápou všichni krom několika zabedněnců. Flash tam je, ale Google se snaží omezit závislost na něm.
- WebM licence: dobrá připomínka
- HTML5 video dává smysl nejen v Safari, je to věc která v HTML hodně chybí, a musí se nahrazovat obezličkami typu Flash. Nativní podpora je ve všech směrech lepší - výkon, úpravy pomocí Javascriptu apod. -
Mard (neregistrovaný)
Zcela jednoduše milý Watsone - dnes už počet prohlížečů a jejich market share není dán jako dřív stolními PC, ale zejména smart mobilními telefony. A na trhu Smart phones hraje Android důležitý part. A protože nelze očekávat podporu IE pod Androidem, tak lze očekávat pokles market share IE.
-
„To tady přece nikdo nepsal. Red Hat se živí prodejem služeb, které jsou přímo závislé na jeho vývoji software.“
Nevěděl jsem, že RedHat Linux obsahuje pouze kódy RedHatu.
Zkrátka nebudu chodit kolem horké kaše – bylo by dobré pane Krčmáři nelhat. Nemá smysl vymýšlet krasopisné opisy a reakce – zkrátka lžete.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelJakou "uvahou" by plynulo ze "sluzba X je primo zavisla na vyvoji SW firmou Y" tvrzeni, ktere rozporujete ("SW obsahuje pouze kod od Y")?
Nema smysl vymyslet krasopisne opisy a reakce: proste jste tu napsal spatny prispevek ;)
-
JJ (neregistrovaný)
Bude-li výrazná poptávka a prosadí-li se OSS většinově (čemuž osobně nevěřím), holt se desetitisíce malých softwarových firem budou muset živit jinak, stejně jako se musely živit jinak desetitisíce kovářů a sedlářů po nástupu automobilů. Mimochodem, zrovna zakázkového vývoje by se to dotklo asi nejméně.
Nejsem OSS fanatik, spíš naopak, ale považovat nějaký konkrétní obchodní model za jediný možný je mírně řečeno nemoudré.
-
Petr (neregistrovaný)
Ano, souhlasím. A také nevěřím, že se OSS prosadí všude, protože to nedává žádný smysl.
Nerad přispívám do diskusí, ale ten google fanatizmus mě děsí. Je přeci zjevné, že oni podporují svůj reklamní byznys OSS aplikacemi jenom proto, že to v dané chvíli byla nejlevnější cesta, jak něco vyvinout - chrome nebo android. -
Ano Google je komerční firma, proto jí jde samozřejmě v o generování zisku, ale taky to mohli založit na BSD a BSD licenci ... ala Apple a jeho reclose .... ale tím že zvolili GPL dávají jasně najevo že chtějí také vrátit něco do upstreamu nejenom proto, že v podstatě postavili business na linuxu a mysql
-
František Bártík (neregistrovaný)
Zakázkový vývoj softwaru je něco úplně jiného!!! Odběratel si nechá vyvinout software řešící jeho speciální potřeby. (Výsledek může stěží použít někdo další, protože má jiné speciální potřeby.) Financování zakázkového vývoje nestojí na autorské právu a licencích, ale finanční plnění se upravuje případ od případu ve smlouvách o dílo, autorské smlouvě...
Podnikateli v oblasti zakázkového vývoje je naprosto lhostejné, pod jakou licencí klientům uvolňuje software. Důsledků uzavření díla (nedodání zdrojových kódů) se dá bez problémů dosáhnout doložkou o exkluzivitě, kdy se nechá ustanovit jako jediný možný poskytovatel servisu a následných úprav softwaru.
-
blizzboz (neregistrovaný)
samozrejme že aj no otvorenom softvéri sa dá zarobiť, otázka je že koľko, keď sme pri operačných systémov, porovnajte si zisky MS a RedHatu. a okrem toho uzavretý software býva vo väčšine prípadou rádovo kvalitnejší. iba blázon by otváral niečo na čom by v prípade otvorenia zarobil menej, stačí sa pozrieť ako dopadol Sun.
-
Cera (neregistrovaný)
Z ceho usuzujes, ze uzavreny software je kvalitnejsi (nerkuli radove)??? U OSS se muzu podivat jak je napsany a posoudit jestli je kvalitni. V minulosti jsem se podilel na uzavrenem software u jedne nejmenovane velke firmy a muzu ti rict, ze bys zaplakal nad tim co nekteri radoby programatori dokazou "naprogramovat".
-
Blender -> vyvíjen jako closed source, odkoupen za dosti vysoký peníz od komerční firmy sbírkou a otevřen.
OpenOffice -> opět, komerční produkt, který byl otevřen komerční firmou. Sun si velmi dobře dával pozor, aby si do zdrojových kódů nezanesl nic, co by mu bránilo jakkoli volně nakládat s licencí, či kdykoli později zavřít.
Většina dobrého open source sw má za sebou komerční pozadí.
-
Opět a zase to samé .... opensource != nekomerční
Většina obrovského sw je komerční, protože bez peněz nelze vyvíjet velký projekt .... jde o model ... např. jboss
- opensource
- možnost přispívat komunitou
- možnost forku v případě, že nejsem spokojen se stavajícím stavem a za předpokladu že můj fork uživím a bude lepší, než stávající
- možnost vytvoření komerční verze placené + placený support IBM ... stále opensource ale komerční verzeCo plyne pro ostatní je zjevné, co plyne pro IBM je možnost využít jiných zdrojů než vlastních na zlepšení jejich produktu
-
Sunu nešlo bohužel dodávat hotová řešení .. v případě uzavřených produktů by proste neprodával a zkrachoval.
OS ho v tomto podání zachránil ... protože nezkrachoval .. oživil vývoj .. rozšířil produkty .. udělal je exkluzivní (java, mysql, virtualbox ..) natolik že o ně měli zájem potencionální kupciv tomto případě prodej = zisk
A pro konkrétní produkty oss zajistí pokračování vývoje .. ať už v režii Oraclu nebo forku 3tí stranou v případě potlačení vývoje Oraclem
-
A co toto srovnání ..
Google vs Microsoft
Android vs WManeb operační systémy nejsou zdaleka to co microsoftu generuje největší zisky
je zřejmé že v obou případech ať open nebo close source může existovat kvalitní a nekvalitní kód.
Ale rozdíl je v tom že v případě close source se o tom nikdy nedovíte kdežto v případě že se rozhodnu něco otevřít tak dvojnásobně budu dbát nato aby byl kód kvalitní protože se nebudu chtít ztrapnit před zbytkem světa.
Anobrž pochybuju že by daný projekt měl úspěch když by vyšlo najevo jaký je to uvnitř bastl.A co se týká kvality snad bych jenom připomenul storku s Londýnskou burzou :D
-
On ten MS tady je pomalu o 20 let dele, nez Red Hat. To mu jaksi poskytlo znacnou vyhodu, hlavne diky tomu, ze vznikl v dobe, ve ktere mohl vytvorit fakticky monopol. A vytvoreni monopolu take bylo jeho cilem, jak lze usoudit ze vselijakych necistych afer. Red Hat prisel do techto nejednoduchych podminek v dobe, kdy uhytit se na trhu jiz nebylo tak jednoduche a navzdory tomu se zda, ze se mu vede docela dobre. A zatimco MS poklesly diky krizi zisky, pokud vim, Red Hatu se to nedotklo. Chtel bych videt Gatese, jak rozjizdi Microsoft dnes a snazi se svymi vypotky prosadit na trhu plneho Apple, Red Hatu, OS/2, Beosu a eventuelne dalsich.
-
Mozna, ze ted. Nicmene treba zde http://geeks.ms/blogs/dnudelman/archive/2009/01/22/1400-despiedidos-hoy-microsoft-en-tiempos-de-crisis.aspx se pise o poklesu na konci roku 2008, zatimco ve stejnem obdobi predchoziho roku zaznamenali rust. Mluvi se tam i o propusteni 5000 zamestnancu. Na druhou stranu Red Hat udajne krizi nebyl ovlivnen, pokud si to spravne pamatuji.
BTW, nepru se tady o absolutnich hodnotach zisku, ale o jejich relativnich vykyvech vlivem krize. Krome toho, zisky MS me moc nezajimaji, pouze poukazuji na to, ze Red Hat se dokazal uchytit na ucpanem trhu a udelat si tam sve misto a vypracovat se na prosperujici a jak se zda zdravou firmu. Nebylo k jeho uspechu nutne to, aby na trhu existovala velka, rozsklebena dira volajici po tom, aby ji nekdo obsadil ani maminciny znamosti v IBM a precachrovany Q-DOS. Nebylo ani nutne stavet na ukradenem nebo pochybne zakoupenem know-how.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Red Hat pokud vím prodává předplatné podpory, kdežto MS žije z prodeje licencí. Nákup nebo upgrade SW můžete vcelku snadno odložit. Naopak pokud už máte produktivní server a platíte si podporu, tak jí těžko budete vypovídat. Faktem je, že se "krize" MS ani Red Hatu nijak výrazně nedotkla. A když jsme u toho, tak v roce 2009 propouštěli prakticky všichni, včetně Googlu a IBM. MS tehdy propustil 5000 (5.5%) lidí z marketingu, sales a spol., ale zároveň najal asi 2500 lidí na technické pozice.
Red Hat dokázal vzít kód Linuxu (což je opis kódu komerčních unixů, jedno API po druhém), zkompilovat ho, zabalit do krabice s nápisem Red Hat, na média napsat "nesmí se kopírovat", a prodává licence+subscription. Vývoj naprosté většiny dodávaného kódu neplatil. Tak nevím jestli je lepší "pochybně" nakupovat know how, nebo si nechat napsat kód za peníze někoho jiného (nadací platících vývoj open source z daní, IBM, Sunu, Oraclu a dalších). -
Red Hat je jedním z největších přispěvatelů do mnoha velkých projektů včetně Javy, linuxového jádra a dalších. Každopádně on využívá principu open source, na kterém to celé stojí - všichni dávají a všichni berou. Red Hat rozhodně hodně dává a také podle tohoto pravidla bere. To ovšem může každý, kdokoliv může jeho akci "zabalit, vylisovat, prodat" zopakovat.
-
Hele, LO! Vy jste jeste na zivu?
Co myslite tim opisem komercnich UNIXu?
BTW, cesta Red Hatu, ktery "Vývoj naprosté většiny dodávaného kódu neplatil" mi pripada prijatelnejsi, nez praktiky jiste nejmenovane softwarove spolecnosti, ktere jsou na hranici (a nekdy i za ni) vydirani, kradeze, podvodu.... Je pravda, ze se ona spolecnost dnes chova o neco civilizovaneji, nicmene jeji minulost je tak spinava, ze bude jeste dlouho trvat, nez se to podari vyprat a nepomuze s tim ani cviceny aktivni kyslik Arielu.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Kdyz si chces zanadavat na Microsoft, tak rekni: Microsoft. Alibismus je pro zeny a filosofy.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Zjevně jsem na živu :), jenom nemám moc času.
Opisem komerčních unixů myslím to, že Linux poskytuje stejné API. Linus podle svých slov vyvíjel Linux podle dokumentace komerčních unixů. Jde o projekt ne nepodobný například ReactOS. Nepřijde mi to moc invenční. I když neschopnost výrobců profi unixů byla do nebe volající, a ekosystém okolo Linuxu pomohl světu unixů například vylepšením GUI.
Zkuste otevřít oči. Drsné praktiky, mnohdy na hranici vydirani, kradeze a podvodu, najdete i ve vašem supermarketu. Ty války o jogurty, špekáčky a rajčata jsou tak špinavé, že byste se nestačil divit. Takhle ten svět prostě funguje. Na rozdíl od vás jsem ale zažil i FUD výrobců profi unixů. Plus jsou tu zákulisní dohody, podrazy, zastrašování, uplácení, výběrová řízení na míru, falešná insolvenční řízení, záměrné neplacení závazků, právní tahanice... Všechno to svinstvo se dá kydat lopatou. Děje za to fasádou obleků, úsměvů a potřásání rukama, skrz kterou to zpravidla nevidíte. Buďte rád, že ve vašem (a mimochodem i mém) malém světě to funguje jinak.
-
>Opisem komerčních unixů myslím to, že Linux poskytuje stejné API.
A jake API by to, proboha, melo poskytovat? Mel snad navrh zalozit na RSX-11 a pak drze tvrdit, ze napsal neco UNIX like?
>Nepřijde mi to moc invenční.
Nekdo by take mohl zacit vyrabet trojchode, levotocive sroubky stupnovane podle Whitworth rady a tvrdit, ze metricke, jednochode sroubky jsou neinvencni.
>Drsné praktiky, mnohdy na hranici vydirani, kradeze a podvodu, najdete i ve vašem supermarketu.
Jeste nikdy mi nedrzeli v supermarketu na krku nuz s tim, ze si musim koupit mrkev, chci-li odejit zivy nebo me nevydirali tim, ze kdyz si nekoupim ke kazde brambore jeden hrasek, ze mi uz nikdy zadny hrasek neprodaji. Nebo tim, ze kdyz si koupim hrasek vedle u zelinare, tak mi priste natahnou cenu masa na dvojnasobek.
>zákulisní dohody, podrazy, zastrašování, uplácení, výběrová řízení na míru, falešná insolvenční řízení, záměrné neplacení závazků, právní tahanice...
No, tohle se netyka jenom UNIXu. Tohle se tyka cele CR. I kdyby se melo jednat o pouhy toaletni hajzlpapir, bez korupce se to neobejde. V CR je korupce, we by se za ni ani v Africe stydet nemuseli.
-
- IE9 ok
- Chrome a Chromium jsou téměř totožné. Rozdíl je jen v kodecích, jak říkáš ve Flashi a na Windows má nějaké nástroje pro aktualizaci. To je ale stejně fuk, jde hlavně o otevřenost technologií na webu, ne v prohlížeči.
- MPEG LA si může dělat s H.264 co chce. Že dnes říká, že koncový uživatel neplatí, neznamená, že zítra nebude. V tomhle věřím Googlu, který neprofituje na video kodecích, mnohem víc, než nějaké MPEG LA.
- Prakticky všechny webové video služby reencodují video už dnes, tak proč by se jen nemohl změnit výstupní formát, který se předhazuje uživatelům?
- Nemůžeš hodnotit aktuální stav pod článkem, který se snaží naznačit, jak to možná bude. Jobs třeba za týden vyskočí s tím, že WebM dostanou uživatelé s další aktualizací. Nikdo neříká, že H.264 dnes končí, jen ho nebude Google dál prosazovat. Ani k tomu nemá důvod.Pro webové video je potřeba jeden formát, aby se konečně mohl začít nasazovat video tag a WebM by mohl projít s nejmenším odporem.
-
Podívej, když napíšeš větu " V tomhle věřím Googlu ... mnohem víc, než nějaké MPEG LA" je to osobní a zabarvený názor. Tento osobní názor prosakuje celým článkem. Myslím, že čtenář Rootu očekává spíše nezávislou analýzu než názor či OSS fanatismus jako článek dne. A to nemluvím o tom, že stavíš závěry na chybných premisách, viz první komentář.
Příklad subjektivně nezabarveného článku je třeba zde: http://myid.cz/fDFfRc
-
František Bártík (neregistrovaný)
V odkazovaném článku máte naprosto obdobné ryze osobní zabarvené názory. Cituji: "Kdyby byl Google Canonical nebo snad některý ze skutečně alternativních a plně FOSS výrobců linuxových distribucí, snad bych mu toto zdánlivě ideologické rozhodnutí i uvěřil".
A již nadpis je emocionálně podbarvený (Google ZABÍJÍ H.264), hyperbolický přísudek "zabíjí" zjevně nekoresponduje s událostí.
-
Osobní názor postavený na zkušenostech. Články by neměly být jen prezentací suchých faktů a zvlášť u tohoto tématu, kde to může vést k ledasčemu. Asi nemá smysl o tom dál diskutovat, pokud nenapíšu, že s tebou souhlasím, tak se mi budeš snažit vysvětlit, že bych měl. Článek už je nějak napsaný, snažil jsem se do něj zařadit všechny pohledy a dokonce jsem si dovolil dopsat i vlastní názor a ten se na základě tohoto vlákna určitě nezmění.
-
Zrovna tento blábol Kuby Čížka je odstrašující příklad neobjektivního zpravodajství, závěrů postavených na chybných předpokladech a naprosté neznalosti problematiky. Vypadá to, jako kdyby mu to diktoval Steve Jobs.
Situace ohledně video formátů (ne kodeků!, kodek je konkrétní program) je následující. Firefox z licenčních důvodů nikdy nemůže podporovat H.264. Nejpoužívanější prohlížeč tedy volí WebM. Opera se rozhodla také pro WebM. Proti stojí s podobným zastoupením na trhu IE a Safari. Google podporoval oboje, čímž vytvářel naprosto patovou situaci. 40% uživatelů přehraje pouze WebM, dalších 40% pouze H.264 a 20% oboje. Google nyní tohle zlomil na 60:40 ve prospěch WebM. Jasně a dopředu tím říká, že H.264 na webu nemá budoucnost, 60% uživatelů ho nepřehraje. Navíc z dosavadního vývoje podílu na trhu plyne, že zastoupení IE+Safari bude klesat.
Každý přechod na novou technologii něco stojí. Ale do budoucna se to vyplatí. WebM může implementovat Apple i Microsoft (momentálně nechtějí, ale můžou). Firefox kvůli své licenci H.264 nikdy implementovat nemůže.
-
Neznam tolik tenhleten internet a ty vase videa, abych umel vsechno tak fundovane posoudit, ale prijde mi, jako laikovi, ze si tu nekdo koupil za 200 melounu kodek a nema uz chut platit tantiemy za nejakej dalsi. To uz radsi ten svuj da zadara ostatnim a bude se zivit zobrazovanim bez poplatku? Ne? Oni se stejne najdou casem prizivnici, kteri budou vymahat 15 korun za shlednuti.
-
Nesouhlasím s tím, že tag video má smysl pouze v Safari. Flash je neuvěřitelná hydra, kvůli které jsem si nainstaloval AdBlock do prohlížeče, protože stačilo pár Flashových reklam, aby si prohlížeč bral 100% procesorového času. Čili čím méně Flashe, tím lépe pro nižší zatížení procesorů (samozřejmě za předpokladu, že alternativu někdo nezvoře).
Dobré k zamyšlení jsou argumenty jak o té licenci, tak o cestě "jak získat WebM enkódované video". Nicméně s tou druhou věcí může Google něco i dělat.
Co se týče toho, jaký kodek nakonec zvítězí, jsem v tomto směru velmi skeptický - v krajním případě vidím takový výsledek, že bude potřeba nabízet videa přes video tag vždy ve více formátech - což bude mít přínos pouze pro výrobce HW (potřeba více místa, případně dostatku výpočetního výkonu, který bude streamované video realtimově překódovávat do vyžádaného kodeku). -
pas (neregistrovaný)
"... za předpokladu, že alternativu někdo nezvoře" - To by mě opravdu zajímalo, na čem se zakládá dnes všudypřítomné očekávání, že tvůrci reklam najednou začnou méně vorat, čili lépe vyvíjet reklamy v HTML5, než to dělali ve Flashi. Dosavadní testy ukazují, že samotné ty dvě technologie jsou v oblasti vektorové či bitmapové grafiky výkonově srovnatelné (či spíše Flash je na tom pořád ještě lépe).
-
Spíš jsem měl na mysli implementaci. Dovedu si představit (a doufám, že tvůrci prohlížečů k něčemu takovému dospějí), že by se na konkrétní stránce dali například povolovat/zakazovat jednotlivé HTML5 prvky. Možná že samotní vývojáři přijdou s nějakými jinými neotřelými návrhy jak uživateli umožnit nastavení takové, kterým by se bránil proti přílišnému plýtvání výkonem procesoru na svém počítači. Výhoda pro vývojáře prohlížečů zde spočívá v tom, že daný kód mají pod svojí kontrolou - což je značný rozdíl oproti Flash pluginu, který navíc musí mít univerzálně nasaditelnou implementaci (versus implementace HTML5, která by sice měla dělat pokaždé to samé, ale v rámci každého prohlížeče může být unikátní a šitá přímo na míru tomu danému prohlížeči).
-
Martech (neregistrovaný)
Cenzura a komerční kecy to by ti šlo. Ať užý se html 5 prosadí nebo ne tak vždy tu bude flash, už jenom ty hry na kterých vyděláva Facebook. Ano hry už jsou i pod html 5 ale řekněme si jaké... Navíc jsem už i četl pár članku o zařazeni 3D do flashovek a vypadaly fakt povedeně. Já osobně jsem pro html5 ale svět řídí vetšina a většina jsou právě tito lidi. Takže flash zůstane a html5 se nechytne(krom videi díky youtube).
-
lol (neregistrovaný)
Tak to si asi poslendy rok spaval pod kamenom, ked si nepocul o quake2 "naportovanom" na html5 s 3d akceleraciou.
FYI
http://www.engadget.com/2010/04/02/quake-ii-gwt-port-proves-html5-isnt-just-for-video/Co lepsie moze flash ponuknut? Vysoke zataze cpu a sekany zvuk s OSS?
-
pas (neregistrovaný)
Já nevím, jestli tyhle debaty jsou spíš k smíchu nebo k pláči (autorova obratnost, kdy od nepříliš souvisejícího tématu vždy přejde ke křižáckému tažení proti Flashi spíš k tomu prvnímu). Dejte nám vývojářské nástroje, ve kterých uděláme HTML5 hru aspoň v dvojnásobném čase ve srovnání s Flashem (o srovnatelný čas snad ani neusiluju) a my vývojáři milerádi přejdeme. Jinak zůstane HTML5 výstřelkem pro fanatické geeky, jimž je efektivita vývoje ukradená. A co se týče výkonu - stačí se podívat třeba na http://zdrojak.root.cz/clanky/pf2011/ a víc snad netřeba dodávat.
-
pas (neregistrovaný)
Já píšu o vývoji aplikací s vektorovou či bitmapovou grafikou, kde je Flash zatím pořád ještě výkonnější než HTML5 (SVG či canvas). V oblasti videa to je opačně, to nepopírám. Ale i to už bude minulostí s příchodem Flashe 10.2, který bude mít HW renderované video, za cenu omezené manipulovatelnosti s ním (transformace, filtry - což byla dosud pro Flash priorita, na úkor výkonu).
A mimochodem, "přejít z Flashe na WebM" je nesmyslné napsat, protože i Flash Player bude umět přehrávat WebM (dokonce prý možná i nahrávat/encodovat). Otázka je pouze, v čem bude napsaný přehrávač. Budou-li obě technologie stejně výkonné, není důvod nepoužít nativní řešení browseru pro obyčejná videa.
-
pas (neregistrovaný)
Mimochodem, z konkurence Flashe a HTML5 profitují obě technologie, ale zdá se mi, že si to zatím uvědomují spíše flashaři. Např. výše zmíněný port Quake do HTML5 byl jistě inspirovaný dva roky starým portem Dooma do Flashe (http://www.peterelst.com/blog/2008/12/18/porting-doom-to-flash-interview-with-mike-welsh/), naopak 3D akcelerace se dočkáme až ve Flashi 10.2 (http://www.bytearray.org/?p=2310). Pak už to bude opravdu jen o těch vývojářských nástrojích - kdo nabídne efektivnější, ten vyhraje.
-
Ono to s tou zátěží není zase tak žhavé - samotná technologie je celkem dobrá, ale jdou s ní dělat zvěrstva, stejně jako s HTML. Udělat HTML5 animaci, kde budou vyskakovat tři slova a řekne si o 100% CPU není problém (a můžeme si být jisti, že jak se HTML5 rozšíří, začnou se takové reklamy objevovat taky).
Flash je rozšířený nástroj, se kterým pracují lidé, pro něž je slovo optimalizace nadávkou :((Podle mě tu budou obě možnosti koexistovat a každá se bude využívat na to, co umožňuje lépe.)
-
pas (neregistrovaný)
Já jako flashař bych byl nesmírně rád, kdyby se animované reklamní bannery konečně začaly dělat v HTML5. Aby si HTML5 převzal toho černého petra (a lidem se konečně otevřely oči). A Flash aby zůstal na náročné hry a aplikace. To, že tak jednoduché věci jako reklamy se i v roce 2011 dělají v drtivé většině ve Flashi, je pro mě zklamáním a ukazuje to, jak dlouhá ještě bude cesta k nástrojům, které se budou moct dát těm lidem v reklamkách, aby mohli začít pracovat.
-
pas (neregistrovaný)
Ne, takové na mysli nemám. :) Mám na mysli hry za prvé dobře napsané a za druhé využívající nová API z nových verzí Flash Playeru. Ale nečekám, že by kritici Flashe přestali předhazovat různé historické výstřelky ještě hodně dlouhou dobu. Však také kritici HTML5 budou ještě dlouho předhazovat ten slavný vánoční stromeček. ;-)
-
pas (neregistrovaný)
"Google se tímto krokem snaží popohnat implementaci WebM do dalších prohlížečů a vůbec do celého webu. Jestli se to má někomu podařit, tak právě jemu."
- No a nebo se to podaří Flashi. :) Ten podporuje H.264 a od příští verze bude podporovat i WebM. Kdo je teda tou jistotou v rozbouřeném moři? :) -
Petr (neregistrovaný)
Když to tak tlačí, tak by hlavně měli dát nějaký rozumný encoder. Dělám na Win7 a povedlo se mi stáhnout akorát DirectShow filters http://code.google.com/p/webm/downloads/list sloužící pro přehrávání, přičemž v zipu je i nějaké řádková utilita prakticky bez prametrů, něco jako makewebm c:\pokus.avi a vypadne pokus.webm - teda mělo by, mě vypadne akorát nějaká chyba. Navíc bych to potřeboval do VirtualDubu. No takhle se WebM obsah opravdu moc šířit nebude. Možná jsem jen špatně hledal, ale přidat si podporu x264 do VDubu bylo easy, to samé čekám od webm.
-
WebM z VirtualDubu? To si asi počkáš ještě hodně dlouho. Celý VirtualDub je postavený na stařičkém VfW frameworku, který nepodporuje nic jinýho než AVI. Takže Matrošku z něj opravdu nedostaneš i kdyby existoval VP8 VfW kodek.
Zatím ještě podle Googlu není VP8 pořádně v FFmpegu implementované (FFmpeg je základem skoro všech programů, které mají co do činění s videem). Ve Windows můžeš zkusit použít program AutoWebM.
-
Petr (neregistrovaný)
Díky za info, zkusil jsem, encode with IVFenc z toho dostanu pouze:
Could not open autowebm0.avs
přitom ten soubor tam je a pořád si jeho obsah mění, takže ho otevřít může a na encode with MakeWebM:
Assertion failed: bool(pVP8), file .\makewebmapp.cpp, line 297
případně
Unable to connect audio stream to muxer.
u jiné verze makewebm.Na VirtualDubu netrvám, ale na tohle opravdu nemám čas. Pokud to chce Google tlačit, tak už měl mít dávno něco funkčního.
-
na prasacky napisane veci chcem mat flash.
flashblock je skvely, obavam sa preto prechodu zadavatelov a prevadzkovatelov reklamy na html5, tam uz blokovanie nepotrebneho obsahu nebude take jedhoduche.
ako ziarivy priklad prasacky napisanej html animacie nech sluzi stromcek na konci clanku http://www.root.cz/clanky/zahrajte-si-html5-hry-ve-svem-prohlizeci/
viete to niekto jednoducho zablokovat?
-
Lišák (neregistrovaný)
To je pěkný, že jste získali nástroj na kutění, ale já nechci noťasem ani fénovat, ani topit. CPU přišpendlilo měřák na 100%, větrák hvízdá a já se bojím o svého stařečka, navíc jedináčka. Ve jménu všech chudejch majitelů slabších compů a no(ne)ťáčků se vás všech ptám, jak tohle nebezpečný svinstvo zablokovat v Chromu (i jinde). Takovej vánoční stromeček je nukleární hovado z Černobylu.
-
__dark__ (neregistrovaný)
Všechni diskutující, kteří si myslí, že javascript je rychlejší než flash, by si měli vzpomenout na vánoční stromeček tady na rootu (a zkusit si to třeba na nějakém tabletu s ARMem). Rychlost javascriptu je podle mě na dynamicky typovaný jazyk výborná, ale flash díky možnosti statického typování na tom bude s výkonem teoreticky vždycky líp.
Tím chci říct, že prosazování javascriptu v dnešní době není výsledek technologické kvality, ale otevřenosti.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
V článku je nesprávně uvedeno, že nás se tzv. softwarové patenty netýkají. Je to mýtus. Například u AVC/H.264 společnost MPEG LA uvádí cca dvě desítky českých patentů. A dalších evropských patentů je na seznamu dlouhá řada, viz link.
http://www.mpegla.com/main/programs/avc/Documents/avc-att1.pdfTaké není pravda, že se WebM patenty netýkají. Autoři se prý snažili patentům vyhnout, ale nikdo a nic nezaručí, že se jim to povedlo. Naopak je dost pravděpodobné, že nechtěně šlápli na kuří oko třeba nějakému držiteli patentů okolo H.264.
http://en.wikipedia.org/wiki/WebM#LicensingA co se stane, až nějaký držitel patentu zjistí, že mu WebM squattuje na jeho dvorku? Domyslete si sami. Například Alcatel-Lucent chtěl po MS za údajné porušení pouhých dvou patentů 1.5 miliardy dolarů. Pro ilustraci seznam patentů okolo H.264 má 70 stránek.
-
grunt (neregistrovaný)
Aha, tak pak jsem nepobral, proč Česká republika ratifikovala Evropskou patentovou konvenci a ve svém vlastním zákoně přímo uvádí takové pasáže jako:
„ (3) Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny (§ 31). To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem) a evropské patentové přihlášky (§ 35a) s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti”
„(3) Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5. října 1973 (dále jen "evropská patentová úmluva"); to neplatí pro rozdělenou evropskou patentovou přihlášku.”
„(4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška informace utajované podle zvláštního právního předpisu,^4a) je přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky.”
HLAVA TŘETÍ
EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA A EVROPSKÝ PATENT
- (1) Evropská patentová přihláška s účinky pro Českou republiku (dále jen "evropská patentová přihláška"), které bylo přiznáno datum podání, má v České republice stejné účinky jako přihláška vynálezu podaná podle § 24 k témuž datu. Požívá-li evropská patentová přihláška právo přednosti z dřívějšího data, než je den podání evropské patentové přihlášky, platí pro přiznání účinků přihlášky toto dřívější datum.
- (2) Byla-li evropská patentová přihláška vzata zpět nebo je-li považována za vzatou zpět, má to účinky jako zastavení řízení o přihlášce vynálezu podle § 64 odst. 2. Byla-li evropská patentová přihláška zamítnuta, má to stejný účinek jako zamítnutí přihlášky vynálezu podle § 34 odst. 1.
- …
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Současná rozhodovací praxe je popsaná v linku, který jsem vám dával o kus níže:
http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=117190Poměrně jasně jsem vám také psal, že samotný SW sice patentovat nelze, ale patentovatelnosti není na újmu, pokud vynález k realizaci vyžaduje software. Současná rozhodovací praxe je toho důsledkem.
Ale možná je to fakt mrhání časem, a vaší utkvělou představu nelze vyvrátit konstatováním fakt.
-
grunt (neregistrovaný)
Spíš než tak starý článek doporučuji Wikipedii, jež reflektuje současnou situaci (i když je pravdou, že ta se od dob napsání toho článku nijak významně nezměnila). Osobně jsem názoru, že SW EP jsou hrozícím nebezpečím a tisíce patentů jež zasahují do SW oblasti jsou mi dostatečným důkazem (klidně můžu jmenovat konkrétní v případě zájmu).
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Mluvím o národních patentech. Podívejte se na ten list, který jsem linkoval.
"SW patenty" je nepřesný výraz. Z Evropě sice nemůžete patentovat SW, ale patentovatelnosti není na újmu, pokud vynález k realizaci vyžaduje software. Jinak by totiž nebylo možné patentovat například lokační systém (GPS), který vyžaduje použití SW.
Pokud hovoříme o evropském právu, vyplatí se přečíst například tohle:
http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=117190 -
Substance242 (neregistrovaný)
Myslím že mám teraz prečítané o problematike dosť, a preto som na strane Google a držím im palce.
Vadí niekomu, keď video natočené kamerou do H.264, alebo hocikedy počas spracovania uložené vo formáte H.264, môže pozerať iba ak sám a nemá právo ho napríklad nahrať na youtube? Veru tak. Inak by výrobca kamery musel platiť väčšie licenčné poplatky.
Mne osobne to vadí a hoci H.264 objektívne aspoň zatiaľ _je_ technicky lepší formát, a _je_ podporovaný ďaleko väčším počtom zariadení, je čas ho zabiť.
PS: Len dúfam, že WebM fakt nie je tiež "postihnutý" patentami, možno tam nejaká licenčná bomba čaká... Bez niektorých postupov ako DCT sa ale v enkódovaní videa nedá pohnúť.
