Protože stát je v principu špatný vlastník i správce. To není obecné tvrzení, ale zjevný fakt. Protože:
1) Stát nemá motivaci. Ať provádí správu jakkoliv, dostane zaplaceno úplně stejně. Zkuste říci „nebudu si platit služby státu a koupím si je jinde“. Kdepak – musíte zaplatit, jinak vás zavřou do vězení, a vaše peníze si vezmou násilím.
2) Stát nemá zpětnou vazbu. Nejvýš můžete jednou za pár let zaškrtnout na volebním lístku A, B nebo C. Naopak soukromá firma je zcela závislá na míře uspokojování potřeb svých zákazníků. Když to soukromá firma dělá špatně, tak záhy zkrachuje, protože lidé budou kupovat jinde. A to je zatraceně silná zpětná vazba.
3) Stát provádí i výběr lidí naprosto příšerně. Managerem není nejlepší manager v oboru, který by dosáhl nejlepší výsledky. Managerem je ten, kdo nejméně vadí, kdo nejméně vyčnívá, a nejlépe má nějaké zásluhy. Konkrétní příklad: bývalý ministr Tvrdík, který byl dosazen do čela ČSA. Nebyl schopen ani vést jednání v angličtině, a firmě způsobil obrovské ztráty. Ovšem byl to zasloužitlý straník, kterého bylo potřeba někam uklidit.
Americké banky začaly krachovat proto, že před lety kdosi přišel na chudé černé předměstí, a řekl: „I'm from the government and I'm here to help.“ A začal jim rozdávat hypotéky, které si nikdy nemohli dovolit platit. A pak jiný člověk z vlády přišel do těch velkých bank, a říká „pokud jim tyhle subprime hypotéky nebudete prodávat, tak nebudete mít státní garance bankovních vkladů, takže si to 2× rozmyslete“. Hmm, cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. A když to celé prasklo, tak přišel další týpek, a říká „za každý usmrcený automobil teď dostanete slevu na nový, a zaplatím to z VAŠICH daní“. A rozdal miliardy.
http://www.youtube.com/watch?…
Ty duševní monopoly nejsou pro korporace, ale obecně pro vynálezce. Samozřejmě korporace mají velkou koncentraci kapitálu, know-how a lidských zdrojů, takže logicky hodně inovují.
Ano, trh byste monopolizoval daleko víc než těmi patenty (státem garantovanými monopoly). Podívejte kolik máme různých léků na ty samé choroby, kolik různých ztrátových kompresí. Dočasný monopol na jeden vynález je jedna věc. Monopol „na všechno“ je věc druhá, a daleko zásadnější.

