Ušetřete

Hlavní navigace

Fedora 8: nekonečno na dosah ruky

Noví i stávající uživatelé dnes a denně procházejí webové stránky, aby našli operační systém nebo distribuci, která jim vyhovuje. Kritéria má každý jiná. Linux dává možnost velkého výběru a hlavně možnost vyzkoušet jej zcela neomezeně. Proč by si uživatel měl vybrat zrovna Fedoru? Co nového přinesla verze 8?

reklama

Většina uživatelů, kteří se o Linux začnou zajímat, nakonec vybírá distribuci takovou, která jim nejlépe funguje na jejich konkrétním hardwaru, a o ostatních z nějakého, mnohdy banálního, důvodu prohlásí „nikdy více“. Pokud to myslíte s Linuxem vážně, není od věci se rozhodovat na základě něčeho víc.

Proč by si uživatel měl vybrat zrovna Fedoru?

Čím se Fedora liší od jiných linuxových distribucí? Na tuto otázku je těžké odpovědět. Neexistuje žádný etalon linuxové distribuce, od kterého by se jednotlivé kusy mohly odlišovat. Linuxové distribuce tvoří ekosystém, kde postupně vznikají a zanikají odvážnější i drobnější změny, ty dobré jsou přebírány ostatními, špatné jsou zapomenuty do doby, než někdo přijde na to, že kolo byl báječný vynález.

Fedora 8 start

Fedora tvoří distribuci, která není jen kompilátem existujícího software, ale vytváří či zavádí věci nové. Co konkrétně přinesla Fedora linuxovému světu?

  • RPM – samozřejmě původně Red Hat Package Manager, dnes polinuxený rekurzivním akronymem RPM Package Manager – první sofistikovaný balíčkovací systém, který však trochu zaspal dobu, a tak dnes Fedora vede náročnou iniciativu o obrodu a sjednocení RPM. K rpm se váže
  • yum – samozřejmě není původem z Fedory, ale z Yellow Dog Linuxu. Fedora se jím rozhodla zachránit ujíždějící vlak správců balíčků řešící nejen instalaci, ale i závislosti. Dnes je rozhodně Fedora motorem rozvoje yumu, který se s každou verzí zlepšuje – ať už je to rychlost, možnost vytváření pluginů nebo možnost překládat yum.
  • utf8 – ač většina Linuxových programů byla schopna fungovat v UTF8, až Fedora, resp. tehdy ještě Red Hat, byla první distribucí ve výchozím nastavení využívající UTF8 – kódování, které nás snad jednou konečně zbaví věčných problémů s ě, š, č, ř, ž a spol.
  • SELinux – proklínaný i vychvalovaný. Vrstva systému, která umožňuje jemnější kontrolu práv aplikací i souborů. Systém natolik komplexní, že dodnes není kompletně nakonfigurován. Zda je jeho přínos větší než komplikace, které přináší, musí posoudit uživatelé a administrátoři.
  • AIGLX – svobodná technologie akcelerovaného vykreslování grafického prostředí v X serveru – dnes ji používají snad už všichni.
  • libata – přechod od původního rozdělení ovladačů zařízení pod jedinou knihovnu – se všemi disky se nyní zachází jako se scsi zařízeními.
  • Smolt – technologie anonymního sběru dat o hardware, na kterém Linux běží. Jakýkoli sběr dat může být potenciálně, když ne nebezpečný, tak nepříjemný. Smolt shromažďuje však jen statisticky podstatná data a jejich spojení se zdrojem je možné pouze, pokud uživatel sám vydá identifikační klíč.
  • ntfs-3g – i ten byl jinde dostupný jako samostatný balík, F7 ho ale již používala ve výchozí instalaci.
  • powertop a tickless kernel – se ladí na Fedoře.
  • spiny – personalizace je v módě, na mobil máte kryty, melodie a supr neonový hodiny, proč nemít svoji vlastní Fedoru.

Všechny tyto kroky a mnohé další stály projekt, vývojáře i Red Hat nemálo úsilí. Fedora je ve světě Linuxu něčím jako ledoborcem. Pokud tedy chcete být u toho, neváhejte nastoupit. Výhodou Fedory je jistota poměrně stabilního zázemí, návaznost na jednu z komerčně nejúspěšnějších distribucí Red Hat Enterprise Linux (pro ty, kdo pomýšlí na Linux i jako na zdroj své obživy, jistě zajímavé) a celkem kvalitní vývojový a testovací cyklus. Jako nevýhodu bych označil jemný ameriko-centrismus, který je do jisté míry podporován i daty získanými ze smoltu. Přesto má dobré zázemí v Čechách a čeština se drží mezi deseti nejpoužívanějšími jazyky Fedory (i když zuby nehty). Za ani dobrou ani špatnou vlastnost bych označil cyklus šestiměsíčního vydávání nových verzí, který sice umožňuje přísun nových nápadů a technologií, je ale poměrně krátký pro někoho, kdo potřebuje Linux i používat, ne jen přeinstalovávat. Projekt naštěstí poskytuje podporu pro jednu starší verzi, takže s jedním vydáním lze vydržet rok. Jen budete smutně koukat na vymoženosti novější verze, které už se v té vaší neobjeví.

Co konkrétně přináší Fedora 8

Nekonečno

Fedora 8 login

Ano Fedora je první Liuxová distribuce, která vám přináší nekonečno. Sice jen abstraktní, ale je tu. A je vidět na první pohled jako pozlátko – nový vzhled Infinity – nekonečno. Jedná se o celkem povedené abstraktní téma. Fedora projekt je zatím rozhodnut s každou verzí přijít s novým grafickým tématem. Jejich škoda. Předchozí témata byla též pěkná, Infinity mi však přijde klidnější, ucelenější a méně obrázkové než předchozí, a kdyby toto téma vydrželo déle, já bych se nezlobil. Změna tentokrát nastala i na jiné úrovni, a to v GTK tématu – Fedora 8 má nový gtk engine nazvaný Nodoka. Jako vše v otevřeném sw, i u Nodoky musí existovat někdo, kdo tuto velmi záslužnou iniciativu postrkuje vpřed. V tomto případě to byl Martin Sourada, kterému můžete poděkovat i česky. Jistě zajímavou, i když ne převratnou novinkou je animované pozadí nového tématu, které jemně mění barvu v průběhu celého dne. Příjemné, zkuste a uvidíte.

Echo, echo… echo… …ech.

Za jakýsi „Fedora evrgrín“ bych označil Echo téma ikon. Toto téma není jako výchozí použito ani v F8, protože ani do tohoto vydání se ho nepodařilo dokončit, a upřímně to na mne dělá dojem, že se to asi nepovede nikdy, protože než se ho dokončit povede, bude zastaralé a překonané. Práce na něm naštěstí nepřichází úplně vniveč, protože spousta ikon se používá např. na webových stránkách, i tak mi ale přijde, že zájem o práci na něm přece jen upadá.

Nástroje pro EDA

Mnoho lidí ani neví, co to je, asi nějaký Éda chtěl mít vlastní Fedoru. K čemu vydává Fedora vlastní spin s označením FEL (Fedora Electronic Lab)? Tento spin, ač se to z názvu může zdát, není určen jen studentům ČVUT FEL, i když k nim má jistě blízko, ale všem, kdo se zabývají odvětvím skrytým za všemi výdobytky moderní techniky – obsahuje nástroje pro návrh integrovaných obvodů. Komerční nástroje pro tuto oblast stojí neuvěřitelné peníze, Fedora přináší alternativu v podobně svobodných nástrojů integrovaných pod jednou střechou. Kdo se v tomto odvětví pohybuje, chápe význam tohoto kroku, pro ostatní je toto vydání stejně důležité jako Pungi fonty.

Spiny jsou vůbec zajímavá vlastnost a velice pěkný web připravuje Mairin Duffy pro spins.fedorapro­ject.org.

Transifex

Krycí název pro webový projekt umožňující vkládat překlady a časem snad i přímo překládat aplikace. A co je důležité, umožňuje je překládat přímo v projektu dané aplikace, ne si vytvářet překlady vlastní v uzavřeném systému, jak se děje a je často kritizováno např. v Ubuntu. Transifex je sice zatím trochu syrový, ale už teď je to výborná pomůcka, a pokud se zaběhne, budeme mít co dělat. Myslím tím my všichni, kdo jsme ochotni přispět k Linuxu aspoň lokalizací do mateřštiny.

Online desktop

„Onlajn“ je zaklínadlo dnešní doby. Gnome projekt přišel s nápadem online desktopu. Fedora 8 ho nabízí jako zatím experimentální vlastnost. Co to vlastně je? Čím dál větší množství zajímavých služeb je dostupných přes web, ať už emailové služby, fotoalba, aukce, encyklopedie, slovníky, kalendáře, blogy, hudba atd. Lidé používají čím dál větší množství počítačů a i když se zařízení stávají mobilnější, stále není lehké mít všechna potřebná data s sebou. Běžně kůli věcem jako webmail musíte pustit prohlížeč, online desktop vám to vše naservíruje přehledně na vaší ploše. Vidím s tím pouze jeden problém, trochu specifický pro nás – většina těchto věcí funguje s globálními službami, které u nás, často i kvůli neexistující lokalizaci, nejsou příliš rozšířeny.

Pulsní audio

Vášnivé debaty zda, k čemu atd. Ale je tu. Další zvukový démon. Snad už konečně ten pravý – pulse audio – náhrada esd, někdo tvrdí, že zbytečná, protože alsa umí, pokud se správně využije, v podstatě vše, co sound server. KDE si místo starého a dnes již hodně špatného aRts (on byl špatný vždycky, ale nesmělo se to říkat) zase vytváří phonon… prostě problém tu je, ale osobně nechápu, proč se neřeší tam, kde má – v alse. Uvidíme, kolik strastí nám zase připraví PA. Údajně umí spoustu hezkých věcí – remote sound, přepínání streamů za chodu atd. Pulse audio se chce stát compizem zvukového výstupu – v F8 jsou položeny jeho základy, do dalších se můžeme těšit na takové libůstky jako zvuk prostorově umístěný podle polohy aplikace na obrazovce, ztlumení zvuku aplikací, které nemají focus, a zvýšení hlasitosti, pokud se na některou přepnete, nebo např. proporcionální změnu hlasitosti zvukových událostí podle aktuálního zvukového dění.

Codec Buddy

I Fedora se snaží řešit problém jménem kodeky. Trochu jinak než konkurence a nejen podle mne trochu nešťastně. Při pokusu o přehrání některých typů souborů v některých přehrávačích se vypíše osvětové povídání o závadnosti používání licencovaných formátů a propagaci OS formátů, načež je vám místo stáhnutí kodeků z Livny dána možnost stáhnout jakési Fluendo + je uveden ceník komerčních kodeků s odkazem na výrobce. Toto podle mne nemá ve Fedoře co dělat.

Wifi ovladače

Fedora se snaží, i za použití sebraných dat, tlačit na výrobce bezdrátových karet, aby uvolnili ovladače nebo aspoň specifikace. Kde je evidentně snaha o spolupráci zřejmá, je ze strany Intelu, a tak s wifi kartami tohoto výrobce byste ve Fedoře problémy mít neměli – v F8 mezi ně patří ipw2×00, iwl3945 a iwl4965. Pro broadcom stále potřebujete vyextrahovat firmware z původního Windows ovladače, pak již funguje na výbornou, atheros je na dobré cestě s ath5k a snad brzy nahradí licenčně komplikované madwifi.

Hal Quirks

Quirks jsou jakési konfigurační střípky, které Fedora sbírá a upravuje podle nich HAL. Jeho databáze se tak utěšeně rozrůstá a s ní i hardware, který je podporován. HAL quirks jsou důležité především pro správnou funkci suspend-resume, funkci různých nestandardních hardwarových tlačítek (změna hlasitosti např.), nebo pro správnou funkci podsvícení.

IcedTea

Dlouhou dobu Fedora obsahovala a propagovala použití GNU Java kompilátoru GCJ, bez většího úspěchu. I tak to ale mohl být jeden z kroků, který přiměl Sun k uvolnění Javy. Fedora 8 tedy již obsahuje Javu založenou na Sun OpenJDK. GCJ samozřejmě zůstává součástí Fedory i nadále.

rsyslog

Náhrada syslogu. Tento krok byl nutný, neboť projekt syslog se dále nevyvíjí a potřeby správců systémů ano. Nový démon systémových záznamů – rsyslog – je sice založený na původním syslogu, umí však spoustu zajímavých věcí navíc. Např. podporuje přenos záznamů přes síť, ukládání do databáze, má schopnosti spouštět skripty na základě událostí, možnost třídit zprávy do souborů podle filtrů s regulárními výrazy a je zpětně kompatibilní.

yum-updatesd

Mnoha zvláště začínajícím uživatelům způsoboval problémy démon automatických aktualizací, neboť pokud zjišťoval nebo stahoval aktualizace, nebylo možno pracovat s yumem, resp. pustit grafické nástroje pro instalaci. To bylo velice nepříjemné, protože uživatelé si stěžovali, že v naprosto nevyzpytatelných chvílích jim nejdou instalovat programy. F8 již tento problém aspoň částečně řeší tím, že yum posílá démonu, v případě, že s yumem chceme pracovat, žádost o ukončení. Mnohem elegantnější řešení nakonec vzniklo během vývoje F8, ale do ní už se bohužel nedostalo – o něm si povíme nakonec.

Úspory energie

I Fedora se chlubí snahou snižovat nepotřebné probouzení procesoru a tím spotřebu. U Fedory se snad nejedná jen o slogan a tickless kernel je dnes již ve Fedoře i pro x86_64. Doufejme, že phoronix ji otestuje stejně, jako to udělal s Ubuntu. Úspora energie totiž není důležitá jen pro notebooky, kde je sice nejviditelnější, ale i pro servery.

PolicyKit, Virt Security, NetworkManager

PolicyKit je náhrada za původní celkem pokrokový PAM. Kdo neví, co je PAM, tomu jsem to asi moc nevysvětlil. Základním problémem současného Linuxu na desktopu je, že pro některé úkony je stále pro běžného uživatele potřeba znát heslo administrátora systému, resp. být ve skupině sudo. PolicyKit řeší tuto situaci o poznání elegantněji, a tak už pro nastavení hodin systému nebo naformátování USB klacku není potřeba být root a dokonce můžete definovat, že maminka nesmí ani formátovat USB klacek, ani měnit hodiny, zatímco ségra už aspoň ví, co to je formátovat, takže jí to můžete povolit.

Virt Security je název pro kapitolu ohledně zlepšení v oblasti bezpečnosti virtuálních strojů a především jejich vzdálené správy, kteréžto jsou důležité především pro posktytovatele virtuálních hostingů.

NetworkManager raději zmiňuji jen okrajově, ač práce na něm se dělá habaděj. Stále to ale není ono a Network manager například postrádá možnost nastavit „drátová“ připojení. Existuje tady tedy jakási schizofrenie, že něco se nastavuje přes system-config-network a něco přes NetworkManager. Když se oba pohádají, vznikne z toho pěkný guláš končící zpravidla AVC denied. Pokud jste ale standardní uživatel připojující se přes DHCP k bezdrátové síti, jistě jeho možnosti oceníte.

Fedora 8 GNOME

Čeho se máme obávat a na co těšit

PackageKit

To je TO řešení, o kterém jsem psal v odstavci o yum-updatesd. PackageKit začal vyvíjet Richard Hughes jako jakýsi experiment s dbusem. Většina vývojářů však brzy přišla na to, že se jedná o velice dobrou myšlenku. O co jde? O nic jiného než asynchronní zpracování požadavků na instalace, odstranění a aktualizace software přes dbus message system. Kromě toho se PackageKit snaží řešit i situaci, kdy uživatel buď mohl instalovat všechny aktualizace, pokud měl přístup na účet roota, nebo nemohl instalovat žádné. PackageKit využívá PolicyKit. Toto řešení umožňuje několik zásadních novinek – aplikaci bezpečnostních aktualizací již při startu systému, automatické instalace volitelných balíčků (např. cliparty), nebo instalace software pro nově připojené zařízení – a to vše bez toho, aby uživatel znal přístup na účet správce systému, plus je možné specifikovat, které aplikace nebo aktualizace uživatel může nebo nemůže instalovat. Co je to téměř neuvěřitelné, je, že pro Package Kit existují v tuto chvíli zásuvné moduly snad pro všechny populární balíčkovací systémy. Ne všechny ale mají veškerou dostupnou funkcionalitu. Upozorňuji, že PackageKit není náhradou synapticu a podobného software.

Zrušení Fedora kmodů

I v samotném projektu Fedora je spravováno několik kmod balíčků. Jedná se o balíčky s dodatečnými moduly-ovladači pro některá specifická zařízení. Protože kmod moduly a jejich „nesynchronnost“ s aktualizacemi samotného jádra způsobuje často problémy, rozhodla se „výkonná rada“, že Fedora projekt nebude od příštího vydání takovéto moduly vytvářet, místo toho bude prosazovat začlenění těchto úprav přímo do jádra. Kolem tohoto rozhodnutí se samozřejmě strhla vřava, neboť někdo je pro, někdo proti. Obecně jediný argument pro, který mi přišel trochu smysluplný, je, že dosavadní kmods umožňovaly testovat a posléze prosadit přijetí některých částí do jádra. Vzniká tedy trochu začarovaný kruh a jediným řešením pro Fedora projekt je tak místo kmods kernel přímo záplatovat. Do toho se ale také nikomu moc nechce… tak uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Samozřejmě vytváření kmod není zakázáno pro projekty třetích stran jako Livna, protože to by bylo hodně špatné (bez proprietárních ovladačů grafiky a některých dalších profláknutých věcí se stále neobejdeme, že).

Alfa, Beta, RC, Final

Protože současné označování testovacích sestavení Fedory vyvolává občas zmatky a nedorozumění (myslím i oprávněně), hodlá i Fedora projekt jít s dobou, a od F9 se budou testovací verze označovat zaběhlejším a snad trochu srozumitelnějším alfa, beta, RC a final. Je to po letech změna, ovšem víceméně kosmetická…

KDE4

Kdo používá KDE, již jistě netrpělivě očekává KDE4, vypadá to ale, že mezi aktualizacemi F8 se neobjeví a budeme si na něj muset počkat do vydání F9.

Instalace, odinstalace, přeinstalace a aktualizace

K tomuto tématu není moc co napsat. Instalátor Fedory se nijak zásadně nemění, jen několik nastavení bylo převedeno do „First boot“. Pro ty, kteří instalátor znají, je to stará známá klikací čekací procedura (a to jak z LiveCD, tak DVD – i když z LiveCD je ta čekací část o něco kratší a příjemnější – a na konec i výsledek instalace jistější). Pro ty, kteří ho neznají, je to obvyklý instalátor poskytující dostatek komfortu. Při instalaci je potřeba si dávat pozor na RAID, LVM a podobné libůstky a především číst, co se na obrazovce píše. Ano, bohužel je to tak, a upozornění instalátoru je potřeba číst a občas jim i rozumět. To bych považoval za drobný nedostatek instalátoru, který přetrvává. Chvílemi ještě vyžaduje příliš velké technické znalosti instalatéra, nebo ho žádá o odpovědi na otázky příliš komplikovaným jazykem. (Typickým příkladem je instalace zavaděče GRUB a otázka, zda se má instalovat do MBR nebo na sda1.)

Pro pohodlnou instalaci doporučuji, již potřetí, aspoň 512 MB paměti. LiveCD sice na 128 MB spustíte, ale na instalaci bych už neklikal, na 256 MB už to jde, ale dře to, a na 512 MB už to aspoň odsejpá.

Čím dál více se začínají ozývat hlasy volající po možnosti aktualizace pomocí yumu (nikomu se moc ty 4GB DVD stahovat nechce, navíc stále dost lidí hudrá, že nemají všude DVD mechaniky). U Fedory je to ale přece jen trochu problematické. Aktualizací a zásadních změn je zpravidla příliš, než aby někdo byl schopen otestovat přechody mezi různými verzemi, ještě na všech architekturách atd. Existují ale dobrodruzi, kteří tento postup podstupují, a většinou jsou úspěšní. Chce to ale rozhodně zálohovat a pak především znalosti, kam sáhnout, když se něco po… nepovede.

Zkus a uvidíš

Pokud nemáte po večerech co dělat a nudíte se s partnerkou v posteli, zkuste si pro změnu stáhnout a nainstalovat Fedoru 8. Určitě to bude lepší zážitek než Vyvolení 8. Kdo si chce dát jen takovou rychlovku, vystačí si s LiveCD, které může nainstalovat i přes USB klíčenku tzv. LiveUSB, kdo chce dráždit svého poskytovatele, může prubnout kompletní DVD (4 GB). Další informace o nové verzi můžete najít například na wiki FedoraProject.org.

Ohodnoťte jako ve škole:
Průměrná známka 2,17

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít v něm to, co potřebuji.
  • Co je to konverze a jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »

       
136 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 5. 2008 20:48

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem