Haiku: systém s vůní BeOS

Historie BeOS

Příběh systému BeOS se začal psát už v roce 1991. Společnost Be tehdy začala vytvářet vlastní operační systém psaný na míru počítači BeBox. Jednalo se o poměrně výkonnou dvouprocesorovou pracovní stanici postavenou na procesorech PowerPC a taktovanou mezi 66 a 133 MHz. Počítač se poprvé objevil v roce 1995 a v té době už k němu existovalo vydání BeOS.

Počítač BeBox

Bohužel výroba BeBoxu skončila poměrně rychle, a to už na konci roku 1996. Systém se ovšem vyvíjel i nadále a v roce 1997 se dokonce dostal i do klonů Maců, které vyráběla společnost Power Computing. Na nich byl BeOS k dispozici v dualbootu s Mac OS.

Během roku 1998 se objevila první verze BeOS určená pro platformu x86, PowerPC varianta byla i nadále k dispozici. S x86 variantou se objevila také free edice BeOS, která byla sice omezená, ale nebylo potřeba za ni platit. V té době také BeOS zažil největší boom a začala se o něj zajímat velká skupina nových uživatelů.

V roce 2001 byla celá společnost Be odkoupena firmou Palm. Ke konci roku pak vyšla poslední verze označená jako R5.1 Dano. Společnost Palm pak ohlásila oficiální ukončení vývoje. Základna uživatelů BeOS byla v tu dobu ovšem poměrně veliká, takže vznikla jakási nová vývojářská komunita, která i nadále pokračovala v neoficiálním vývoji software, ovladačů, patchů a podobně.

Historie Haiku

Vývoj pokračoval poměrně aktivně a došlo k několika pokusům znovu vytvořit celý systém pod open-source licencí, aby měla komunita jistotu, že nepřijde o kód, který už vytvořila či v budoucnu vytvoří.

Jednu z těchto snah reprezentuje také projekt je Haiku. Ten začal už v roce 2001 pod názvem OpenBeOS. Jeho koncepce se od začátku lišila od ostatních podobných projektů. Ostatní „následovníci” BeOS používají jádro Linux nebo BSD a staví nad ním „jen” API rozhraní původního systému.

OpenBeOS naopak přepisuje systém se vším všudy a zachovává tak binární i zdrojovou kompatibilitu s původním BeOS. Díky tomu získává poměrně záhy velkou popularitu ze strany uživatelů BeOS.

V roce 2004 došlo ke změně jména z OpenBeOS na Haiku. Důvodem jsou samozřejmě ochranné známky, které stále ještě vlastni Palm. Nové jméno bylo zvoleno vedoucími projektu a posvěceno komunitou. Odráží jednoduchost, čistotu a eleganci návrhu.

Celý projekt je také předán oficiálně do správy společnosti Haiku Incorporated, která je neziskovou organizací sídlící v New Yorku. Vývoj ovšem stále zajišťují dobrovolníci z celého světa.

Co je tedy Haiku?

Jak jsem už napsal, Haiku je tedy open-source klon BeOS, se kterým je plně kompatibilní jak po stránce zdrojových kódů, tak i binárně. Veškeré kódy jsou zveřejňovány pod svobodnou MIT licencí. Jedná se o plně modulární systém, který díky velmi dobrému návrhu umožňuje zcela nezávislý vývoj jednotlivých částí.

V současné době existuje celkem 14 vývojářských týmů, které se starají o jednotlivé části – rozhraní, souborový systém (OpenBFS), hry a API, rozhraní pro vstupní zařízení, jádro, audio server, implementace MIDI protokolu, síť, podpora OpenGL, konfigurační nástroje, tisk, spořiče obrazovky, nástroje a ovladače pro ukládání dat a konverzní nástroje pro souborové formáty.

Celý systém je pak postaven na klonu jádra NewOS, které původně vyvíjela také společnost Be, respektive její zakladatel Travis Geiselbrecht. Přestože je jádro stále v silně vývojářské fázi, už implementuje řadu důležitých funkcí, jako je podpora virtuálních souborových systémů nebo podpora více procesorů.

Co už umí

Díky kompatibilitě s BeOS je k dispozici poměrně solidní řádka aplikací. Ať už to jsou původní aplikace, které už nejsou vyvíjeny, upravené původní programy nebo zcela nové aplikace.

K těm patří i několik velmi známých kousků. Vývojářům se například podařilo rozběhnout i Firefox 2.0, jak můžete vidět na následujícím obrázku.

Firefox ovšem není tím jediným. K dispozici je například také flash plugin Gnash, SeaMonkey, Quake II a Quake III, prohlížeč Links a například také přehrávač VLC Player.

V současné době je stále ještě ke kompilaci využíván překladač GCC 2.95. Kvůli zpětné kompatibilitě je zatím využívána právě tato stará verze. Vše je ovšem možno přeložit také s poslední verzí a do budoucna je plánováno opuštění starých verzí.

Co ještě neumí

Důležité ovšem v současné době je, co ještě Haiku neumí. Největším současným problémem jsou ovladače. Vrstva ještě není dokončená a je poměrně omezená. Starší ovladače nejsou funkční vůbec, ale ty, které byly k dispozici pro poslední verzi BeOS, fungují. Největší potíže jsou s ovladači zvukových a síťových karet.

Situace se ovšem začíná obracet k lepšímu, nedávno byla oznámena nová vrstva ovladačů, která umožňuje provozovat síťové ovladače z FreeBSD. Zřejmě se tak Haiku velmi rychle dočká podpory pro velkou řadu nových karet.

V každém případě je Haiku ještě stále v poměrně rané fázi a není určen k běžnému použití. Jako zajímavý open-source systém ovšem svůj smysl má a mnoho lidí mu předpovídá světlou budoucnost. Záleží ovšem na dalším vývoji.

Budoucí vývoj

Komunita kolem Haiku je poměrně silná, existuje také několik placených vývojářů, kteří pracují pod organizací Haiku Incorporated a snaží se dostat systém do použitelného stavu. Vedle ovladačů se intenzivně pracuje také na samotném rozhraní systému a na několika nových aplikacích.

Implementuje se například vlastní systém pro vektorovou grafiku, souborový formát pro její uložení nebo software pro tvorbu ikon. Haiku bylo také zařazeno do letošního ročníku Summer of Code. V rámci něj by mělo být vytvořeno několik podstatných částí systému: nový síťový stack, nový plánovač jádra, ovladače FireWire, síťový konfigurační nástroj, balíčkovací systém a další.

Kde to stáhnu?

Teď vás asi napadne, že byste to chtěli stáhnout a vyzkoušet. Technicky vzato to samozřejmě není problém, vše je svobodné a k dispozici na internetu. Na oficiálních stránkách můžete navštívit download sekci, kde získáte hotové obrazy systému. Jedná se ovšem jen o skutečně základní systém bez dalších aplikací. Na ukázku ovšem stačí.

K dispozici jsou jak čisté snapshoty disků, tak i obrazy určené pro VMware nebo QEMU. Sám jsem stáhl asi 26 MB zkomprimovaný obraz disku a nechal jej nabootovat právě v emulátoru QEMU. Systém naběhl velmi rychle a choval se dle očekávání. Bohužel bez aplikací to není žádná legrace.

Další možností je sáhnout po první opravdové distribuci Haiku, která se jmenuje Pingwinek a pochází z Polska. Stáhnout můžete i live CD (252 MB), které můžete opět nabootovat třeba v QEMU. Kromě základního systému v ní najdete také několik her, Midnight Commander a další programy portované z Linuxu.

Díky emulaci můžete vše vyzkoušet bez rizika a na vlastní kůži zkusit, jak se používá zajímavý operační systém, který na své objevení teprve čeká. Takže směle do toho.