Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (84. část – další známé střílečky první generace)

27. 6. 2013
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky i o historii vývoje her se již podruhé vrátíme na přelom sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy vzniklo velké množství stříleček, ať již určených pro video automaty, tak i pro osmibitové herní konzole i osmibitové domácí mikropočítače.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (84. část – další známé střílečky první generace)

2. Starhawk

3. Asteroids

4. Star Raiders

5. Phoenix

6. Vanguard

7. Moon Patrol

8. Zaxxon

9. Gyruss

10. River Raid

11. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (84. část – další známé střílečky první generace)

V předchozí části tohoto seriálu jsme si popsali některé dnes již klasické střílečky, které většinou vznikly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Předobraz většiny těchto stříleček můžeme najít ve video automatu Space Invaders pocházejícího z roku 1978. Na úspěch Space Invaders se snažili navázat další výrobci video automatů, což vedlo ke vzniku her typu Galaxian, Galaga či dnes popsané hry Phoenix. Další výrobci se snažili o vylepšení celého herního konceptu stříleček, což například vedlo k různým pokusům se způsobem zobrazení herního světa. Příkladem může být minule popsaná horizontálně scrollující střílečka Defender či naopak vertikálně scrollující herní svět ve hře Caverns of Mars. Dnes si popíšeme další střílečky, z nichž prakticky každá z nich obsahuje nějakou novinku, ať již se jedná o jiný způsob zobrazení (Star Raiders, Gyruss, Zaxxon), vylepšení pohybu hráče (Asteroids) či o existenci „bosse“ na konci obtížnosti (Phoenix).

Obrázek 1: Automatová verze hry Defender popsaná minule.

V následující tabulce je uveden seznam všech her–stříleček, které si dnes alespoň ve stručnosti popíšeme:

Hra Rok vzniku Kapitola Zobrazení
Starhawk 1977 2 vektorový displej
Asteroids 1979 3 vektorový displej
Star Raiders 1979 4 160×80 (4 barvy)
Phoenix 1980 5 208×256 (16 barev)
Vanguard 1981 6 224×256 (64 barev)
Moon Patrol 1982 7 240×248
Zaxxon 1982 8 224×256 (256 barev)
Gyruss 1983 9 224×256 (24/32 barev)
River Raid 1982 10 přibližně 80/160×192

Obrázek 2: Automatová verze hry Defender popsaná minule.

Obrázek 3: Automatová verze hry Defender popsaná minule.

Obrázek 4: Automatová verze hry Defender popsaná minule.

Obrázek 5: Automatová verze hry Defender popsaná minule.

2. Starhawk

První střílečkou, s níž se v dnešním článku seznámíme, je hra nesoucí název Starhawk. Jedná se o automatovou (video) hru pocházející již z roku 1977, tedy z doby, kdy začalo docházet k poměrně rychlému vývoji na poli herní počítačové grafiky i samotných video automatů. Podobně jako některé další hry pocházející z této éry se i u automatu Starhawk setkáme s použitím vektorové obrazovky, tj. obrazovky, kde bylo horizontální i vertikální vychylování elektronového paprsku řízeno programovým kódem hry a nikoli automaticky nějakým generátorem pilových signálů tak, jako je tomu u rastrových displejů. Kvůli použití vektorové obrazovky je dnes poněkud obtížné zobrazit tuto hru na emulátorech, které se pouze více či méně úspěšně snaží o simulaci vzhledu vektorového obrazu.

Obrázek 6: Starhawk puštěný v emulátoru video automatů (MAME).

Vektorový displej byl ve hře Starhawk využit pro prostorové zobrazení bojové scény, která se inspirovala Hvězdnými válkami, především závěrečnou bitvou ze čtvrté epizody. Hráč ovládá stíhačku neustále obíhající kolem 3D modelu Hvězdy smrti a má za úkol sestřelovat protivníky. Při zásahu protivníka se jeho loď efektně rozpadne na jednotlivé vektory. Žádné další efekty ani scény se v této hře již nenachází – obrazovka je pouze doplněna o ukazatel skóre a ubíhající čas. Dokonce chybí i úvodní obrazovka či tabulka s dosaženým skóre, takže se z tohoto pohledu jedná skutečně o spartánsky pojatou hru. Vylepšená verze této hry byla v roce 1982 portována na (jedinou) vektorovou herní konzoli Vectrex.

Obrázek 7: Starhawk puštěný v emulátoru.

Obrázek 8: Starhawk puštěný v emulátoru.

Obrázek 9: Starhawk puštěný v emulátoru.

Obrázek 10: Starhawk puštěný v emulátoru.

Obrázek 11: Starhawk puštěný v emulátoru – po zásahu se protivník rozpadl na jednotlivé vektory.

Obrázek 12: Starhawk puštěný v emulátoru.

3. Asteroids

I další hra, s níž se dnes seznámíme, používala vektorový displej. Ve skutečnosti není s velkou pravděpodobností zapotřebí tuto hru podrobněji představovat, neboť se jedná o jeden z nejznámějších video automatů vůbec. Řeč je o hře s názvem Asteroids, jejíž původ sahá až do roku 1979, kdy tuto hru společnost Atari vydala ve formě video automatu vybaveného již zmíněným vektorovým displejem. Vzhledem k tomu, jaké objekty se ve hře nacházely a jak se počítal pohyb těchto objektů, bylo použití vektorového displeje velmi dobrou volbou (a v době vzniku automatu vlastně jedinou technicky a ekonomicky dostupnou volbou, protože při použití rastrových displejů by byly mnohem větší nároky na kapacitu operační paměti).

Obrázek 13: Hra Asteroids Deluxe puštěná v emulátoru.

Hru Asteroids je možné považovat za určitý hybrid mezi Space War (tj. jednou z prvních elektronických her vůbec) a klasickými střílečkami. Od většiny dalších popisovaných stříleček má totiž hráč v Asteroids mnohem větší možnosti pohybu – jeho kosmická loď se může otáčet a pohybovat se v libovolném směru, zatímco v mnoha dalších střílečkách je pohyb buď omezen jen v jednom směru (Space Invaders, Gyruss) či ve dvou směrech, ovšem bez možnosti natočení (Vanguard, Moon Patrol, River Raid). Herní svět je navíc pojatý jako „wrap screen“, což znamená, že lze přelétat přes okraj monitoru na jeho druhou stranu. Zajímavý je taktéž fakt, že se zde kromě „asteroidů“ objevuje i UFO, které na obrazovce dokáže lokalizovat hráčovu raketu a střílet po ní. Jde o jednu z prvních ukázek polointeligentního chování počítačem řízených protivníků.

Obrázek 14: Hra Asteroids Deluxe puštěná v emulátoru.

Na screenshotech umístěných v této kapitole je zobrazena hra Asteroids Deluxe pocházející až z roku 1980. Jedná se o mírně upravenou hru Asteroids, v níž se objevuje další typ protivníka, který se dokáže před útokem rozložit na několik částí – viz též obrázky číslo 15 (složený protivník) a 16 (rozložený protivník).

Obrázek 15: Hra Asteroids Deluxe puštěná v emulátoru.

Obrázek 16: Hra Asteroids Deluxe puštěná v emulátoru.

Obrázek 17: Hra Asteroids Deluxe puštěná v emulátoru.

4. Star Raiders

I třetí střílečku, kterou si v dnešním článku popíšeme, lze bez nadsázky považovat za klasiku – dokonce se jedná o hru, kterou mnoho autorů řadí do skupiny deseti nejdůležitějších titulů, které ovlivnily celý další vývoj herního businessu. Tato hra se jmenuje Star Raiders a byla vytvořena již v roce 1979 Dougem Neubauerem pro společnost Atari (mimochodem, Doug Neubauer je autorem i další známé hry Solaris, o ní jsme se již v tomto seriálu zmiňovali, stejně jako o dnes popisovaných Star Raiders). V případě Star Raiders se však zpočátku kupodivu jednalo o hru určenou pro osmibitové domácí mikropočítače Atari (zde byl využíván jeden grafický režim s nízkým rozlišením nabízeným čipem ANTIC) a nikoli pro herní konzoli Atari 2600 či pro video automat.

Obrázek 18: Hra Star Raiders na herní konzoli Atari 2600.

Původní verze Star Raiders pro počítače Atari vznikla již v roce 1979, zatímco poněkud známější verze pro herní konzoli Atari 2600 vznikla až v roce 1982. Princip této hry je vlastně velmi jednoduchý a dal by se zjednodušeně charakterizovat jako předělávka hry Space Invaders ze dvou rozměrů do plně třírozměrného prostoru.

Obrázek 19: Hra Star Raiders na herní konzoli Atari 2600.

Současně se jedná o jednu z prvních her, v nichž je celý herní svět zobrazován (i když prozatím v dosti zjednodušené podobě) z pohledu hráče (first person view; u výše popsané hry Starhawk nebylo možné ovlivnit pohled hráče, takže prvenství patří skutečně až Star Raiders). Zatímco ve hře Space Invaders mohl hráč posouvat dělem pouze doleva a doprava a střílet kolmo nahoru (bez možnosti změny náklonu), je ve hře Star Raiders situace poněkud složitější, protože hráč může ovládat kosmickou loď v trojrozměrném prostoru, tj. otáčet s ní doprava, doleva, nahoru i dolů. Aby byla orientace v prostoru jednodušší, byl v pravém dolním rohu zobrazován i radar. Kromě záměrného kříže a hvězdného pozadí se v herním světě objevovali i různí protivníci, samozřejmě v trojrozměrném provedení (i když grafické rozlišení herní scény bylo z pochopitelných důvodů velmi nízké a navíc protivníci i nepříjemně poblikávali).

Obrázek 20: Hra Star Raiders na herní konzoli Atari 2600.

Původní varianta této hry určená pro osmibitové počítače Atari byla distribuována na paměťových zásuvných modulech o kapacitě osmi kilobajtů (což je z hlediska celkové kapacity paměti těchto počítačů poměrně skromné). I varianta určená pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600, u níž samozřejmě muselo být zcela přeprogramováno zobrazovací jádro (graphics kernel), byla distribuována na osmikilobajtovém paměťovém modulu. Hra Star Raiders se stala předlohou pro mnoho dalších herních titulů, mj. i pro slavnou hru Elite (a později pro její pokračování Frontier – k těmto hrám se ještě vrátíme) a taktéž pro herní sérii Wing Commander a X-Wing. Pokud zůstaneme u her určených pro osmibitové počítače Atari, lze za pokračovatele hry Star Raiders považovat hru (The) Last Starfighter, v níž se navíc ještě uplatňují strategické prvky.

Obrázek 21: Hra Star Raiders na herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 22: Hra Star Raiders na herní konzoli Atari 2600.

5. Phoenix

Další klasickou kosmickou střílečkou je hra Phoenix pocházející z roku 1980. Opět se jedná o hru vydanou ve formě video automatu. Herní princip je sice odvozen od průlomových Space Invaders (horizontální pohyb hráče na spodní části obrazovky atd.), ovšem najdeme zde i podobu s dalšími video automaty, zejména s Galaxians a Galaga. Od těchto her se však Phoenix odlišuje v tom, že (jako první hra tohoto typu) obsahuje závěrečného „bosse“, přesněji řečeno speciální úrovně, v nichž hráč nestřílí pouze do běžných protivníků, ale naopak má za cíl zničit mateřskou loď (mother ship). Podobní „bossové“ se později začali objevovat i v dalších střílečkách a dokonce je možné říci, že se stali jednou z ikon tohoto typu her. Další rozdíl mezi Space Invaders/Galaxians/Galaga a hrou Phoenix spočívá v tom, že se jednotliví protivníci – fénixové – snaží na hráče individuálně útočit.

Obrázek 23: Hra Phoenix spuštěná v emulátoru.

Obrázek 24: Hra Phoenix spuštěná v emulátoru.

Obrázek 25: Hra Phoenix spuštěná v emulátoru.

Obrázek 26: Hra Phoenix spuštěná v emulátoru.

Obrázek 27: Hra Phoenix spuštěná v emulátoru.

Obrázek 28: Hra Phoenix spuštěná v emulátoru.

Obrázek 29: Hra Phoenix spuštěná v emulátoru.

6. Vanguard

Ve videohře Vanguard, která vyšla v roce 1981, se její autoři rozhodli, že zkombinují horizontálně scrollující střílečku se střílečkou scrollující vertikálně a diagonálně. Celá hra je totiž rozdělena do několika částí (ty jsou vidět například na screenshotu číslo 31), přičemž v každé části je zvolen jen jeden způsob pohybu. Druhým vylepšením oproti některým dalším střílečkám spočívalo v tom, že raketa, kterou hráč ovládá (ano, opět se jedná o kosmickou střílečku!) mohla střílet nejenom přímo před sebe, ale v horizontálním i vertikálním směru, což lze taktéž považovat za novinku, podobně jako poměrně sofistikované herní prostředí (horizontální část střílečky probíhá v jakémsi tunelu či jeskyni). Tato hra byla poměrně populární a byla vydána jak ve formě video automatu (původní verze), tak i pro některé herní konzole (Atari 2600, Atari 5200) a domácí osmibitové mikropočítače.

Obrázek 30: Vanguard ve verzi pro herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 31: Vanguard ve verzi pro herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 32: Vanguard ve verzi pro herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 33: Vanguard ve verzi pro herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 34: Vanguard ve verzi pro herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 35: Vanguard ve verzi pro herní konzoli Atari 2600.

7. Moon Patrol

Šestou hrou, kterou si dnes popíšeme, je hra nazvaná Moon Patrol. Jedná se o jednu z nejznámějších „arkád“ (tedy poněkud přeneseně myšleno her pro video automaty) vytvořených a masivně hraných na počátku osmdesátých let minulého století. Ve hře Moon Patrol hráč pomocí joysticku ovládal měsíční vozítko, které se bez možnosti zastavení pohybovalo směrem doprava (přesněji řečeno celý herní svět scrolloval doleva). Pohybem joysticku vpřed a vzad bylo možné alespoň částečně ovlivnit rychlost vozítka, pohybem joysticku nahoru se provedl skok (asi proto se hra odehrává na měsíci s nízkou gravitací). Na měsíčním povrchu, po němž se vozítko pohybovalo, byly rozesety různé krátery, popř. balvany, které bylo nutné přeskakovat (balvany bylo navíc možné rozstřílet, viz další odstavec).

Obrázek 36: Moon Patrol – automatová verze.

Ovšem pouhé přeskakování překážek by pravděpodobně nebylo příliš zábavné a proto programátoři hry Moon Patrol vybavili vozítko kanónem střílejícím současně jak dopředu (vodorovné střely), tak i nahoru (svislé střely). Od druhého levelu se navíc ve hře začínali ve vzduchu objevovat různí protivníci, kteří nejenže na vozítko mohli střílet, ale navíc na měsíčním povrchu vytvářeli i nové krátery, což bylo zejména ve vyšších levelech velmi nepříjemné (délka skoku byla omezená, takže například tři krátery za sebou již většinou znamenaly ztrátu života). Původní automatová verze hry Moon Patrol pochází z roku 1982 a jedná se o jednu z variant 2D stříleček s jednosměrně scrollujícím pozadím (hry tohoto typu ostatně vznikají dodnes). Jak je u mnoha video automatů běžné, byla celá hra ovládána mikroprocesorem Zilog Z80, kterému asistovala dvojice zvukových čipů AY-3–8910 řízená samostatným mikroprocesorem Motorola 6803.

Obrázek 37: Moon Patrol – automatová verze.

Později byla tato hra konvertována na velké množství různých osmibitových domácích mikropočítačů i herních konzolí. Verze této hry pro konzoli Atari 2600 je zajímavá především z technologického hlediska, zejména z toho důvodu, že scrolling měsíčního povrchu i hor zobrazených v pozadí byl skutečně (na dobu vzniku) plynulý a taktéž proto, že se programátorům podařilo v herním světě současně zobrazit poměrně velké množství různých objektů, ať již se jedná o vícebarevné hvězdy, tak i o protihráče a jejich střely.

Obrázek 38: Moon Patrol – automatová verze.

Obrázek 39: Moon Patrol – automatová verze.

Obrázek 40: Moon Patrol – automatová verze.

Obrázek 41: Moon Patrol – verze pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 42: Moon Patrol – verze pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 43: Moon Patrol – verze pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 44: Moon Patrol – verze pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 45: Moon Patrol – verze pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 46: Moon Patrol – verze pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 47: Moon Patrol – verze pro osmibitové počítače Atari.

8. Zaxxon

Velmi zajímavou a současně i populární střílečkou se stala hra Zaxxon pocházející z roku 1982. Tato hra využívala pro zobrazení herního světa axonometrickou projekci, což se ostatně projevilo i v jejím názvu, kde sufix „axxon“ je odvozen od „axonometric projection“. Tento způsob zobrazení umožnil vytvoření vizuálně mnohem přitažlivějšího herního světa, než u většiny her používajících pouze dvourozměrné zobrazení. Ve hře Zaxxon ovládá hráč létající stroj, který se asi nejvíce podobá raketoplánu. Úkolem hráče je postupně prolétat levely, které je možné rozdělit do dvou skupin: buď se jedná o vojenskou leteckou základnu vybavenou raketami, radary, laserovými (?) zábranami atd.; druhý typ levelů se odehrává ve vesmíru, kde na hráče útočí nepřátelské raketoplány (osobně mě však tato část připadla oproti letecké základně vizuálně ochuzená).

Obrázek 48: Zaxxon – automatová verze.

Díky použitému způsobu zobrazení byl navíc hráči umožněn svobodnější způsob pohybu. Raketoplán se sice nezadržitelně řítí vpřed, jak je tomu u klasických scrollovacích stříleček (dobrým) zvykem, ovšem pomocí joysticku s ním lze uhýbat doleva i doprava a současně i měnit výšku. Aby hráč získal dobrou představu o skutečné výšce, je hra Zaxxon vybavena dalšími dvěma novinkami – „teploměrem“ na levé straně obrazovky a navíc i stínem, který raketoplán vrhá na povrch, nad nímž se pohybuje. Právě díky použití stínu se celé zobrazení herního světa stává ještě více realistické.

Obrázek 49: Zaxxon – automatová verze.

Na původní automatovou verzi hry Zaxxon navázala hra Super Zaxxon, která však již nebyla tak populární. Kromě toho byla hra portována i na většinu existujících domácích mikropočítačů i herních konzolí. Z domácích mikropočítačů se jedná například o ZX Spectrum, Commodore C64 i o počítače Atari. Později byla hra portována i na Amigu.

Obrázek 50: Zaxxon – automatová verze.

Obrázek 51: Zaxxon – automatová verze.

Obrázek 52: Zaxxon – automatová verze.

Obrázek 53: Zaxxon – automatová verze.

9. Gyruss

Další „automatová“ střílečka s níž se dnes alespoň ve stručnosti seznámíme, se jmenuje Gyruss a pochází z roku 1983. Tato populární hra byla vyvinuta a distribuována společností Konami, s níž se se v tomto seriálu ještě několikrát (spíše mnohokrát :-) setkáme. Opět se jedná o střílečku inspirovanou klasickými Space Invaders, ovšem namísto pouhého dvourozměrného zobrazení herního světa se tato hra snaží o navození dojmu trojrozměrného kosmického prostoru, a to dosti neobvyklým způsobem, který se trošku podobá způsobu použitému u hry Tempest (což je automatovka/střílečka s vektorovým barevným displejem!).

Obrázek 54: Gyruss – automatová verze.

Raketa ovládaná hráčem se totiž pohybuje v kruhu a střílí do středu obrazovky, který díky použitému perspektivnímu zobrazení představuje bod v nekonečnu. Protivníci tedy zdánlivě přilétají z tohoto bodu a vzhledem k tomu, že je dráha jejich letu ovlivněna způsobem zobrazení (mapování na válec), tvoří jejich trajektorie na obrazovce zajímavé obrazce. Nicméně tento způsob zobrazení pouze zakrývá fakt, že se hráč může pohybovat jen v rámci jedné dimenze, tedy stejně, jako u původních Space Invaders.

Obrázek 55: Gyruss – automatová verze.

Tato hra je zajímavá i z jiného hlediska. Ve vlastní hře se totiž kromě výstřelů přehrává i melodie založená na kombinaci známé varhanní skladby Tokáta a fuga d-moll od J.S.Bacha (BWV 565 v katalogu) s rockovou linkou. O samotné přehrávání hudby i zvuků se starala trojice(!) audio čipů AY-3–8910, zatímco pro zobrazení herního světa i jeho řízení byla použita trojice osmibitových mikroprocesorů – dva čipy Zilog Z80 a Motorola 6809. I z tohoto důvodu je zřejmé, že grafické i zvukové ztvárnění bylo u původního video automatu na mnohem lepší úrovni, než jakýkoli klon určený pro osmibitové domácí mikropočítače či herní konzole.

Obrázek 56: Gyruss – automatová verze.

Obrázek 57: Gyruss – automatová verze.

Obrázek 58: Gyruss – automatová verze.

Obrázek 59: Gyruss – automatová verze.

Obrázek 60: Gyruss – automatová verze.

Obrázek 61: Gyruss – automatová verze.

Obrázek 62: Gyruss – automatová verze.

10. River Raid

Mezi další významné střílečky patří i hra nazvaná River Raid. Jedná se o hru, jejíž programátorkou je Carol Shaw, která je považovaná za vůbec první programátorku komerčních her (a to programátorku velmi úspěšnou!). Carol se zpočátku věnovala tvorbě her přímo pro společnost Atari, pro níž vytvořila například tituly 3D Tic-Tac-Toe (poměrně známé trojrozměrné piškvorky) či Checkers (dáma), ale v roce 1982 přešla, podobně jako i několik dalších programátorů, ke společnosti Activision a hra River Raid byla prvním jejím titulem vytvořeným pod logem této společnosti. Podobně jako další hry od Activision byla i hra River Raid nejprve vydána pro herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 63: První úroveň hry River Raid.

Kromě samotného technického zpracování je zajímavá i historie vzniku hry River Raid. Původně se totiž mělo jednat o (další) vesmírnou střílečku, ovšem vedení společnosti si myslelo, že vesmírných stříleček už na trhu existuje velké množství. Došlo tedy ke změně na střílečku, v níž hráč ovládal loď plující po nekonečné a větvící se řece přehrazené mosty (území mezi dvěma mosty tvořilo jednu obtížnost). Změna herního prostředí z vesmírného prostoru na zemskou krajinu se ukázala být dobrým tahem, protože se mohly využívat velké barevné plochy (zelené okolí, modrá řeka) vykreslované postupnou změnou hodnoty řídicích registrů čipu TIA. Ovšem pohled na loď z vrchu prý nebyl nijak efektní ani nápaditý a z toho důvodu byla loď nakonec nahrazena tryskovým letadlem, které však stále – poněkud nelogicky – nemohlo opustit území reprezentované řekou.

¨

Obrázek 64: Celá hra plynule vertikálně scrolluje.

Vzhledem k tomu, že tato hra měla být uložena v paměťovém modulu s kapacitou pouhé čtyři kilobajty, bylo nutné minimalizovat objem paměti využitý na reprezentaci tvaru řeky i na umístění oponentů (lodí, vrtulníků…) a nádrží s palivem pro stíhačku. Z tohoto důvodu se Carol rozhodla pro generování tvaru krajiny použít generátor pseudonáhodných čísel – jednalo se o jednu z prvních her, kde byl RNG tímto způsobem využit. Další novinkou byl plynulý vertikální scrolling celého obrazu, který se stal pro River Raid typický (a zůstal zachován i při přenosu hry na architektonicky zcela odlišnou konzoli Atari 7600).

Obrázek 65: Herní prostředí je vytvářeno s využitím generátoru náhodných čísel.

Obrázek 66: River Raid ve verzi pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 67: River Raid ve verzi pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 68: River Raid ve verzi pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 69: River Raid ve verzi pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 70: River Raid ve verzi pro osmibitové počítače Atari.

root_podpora

Obrázek 71: River Raid ve verzi pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 72: River Raid ve verzi pro osmibitové počítače Atari.

11. Odkazy na Internetu

  1. Space Invaders (Killer List of Video Games)
    http://www.arcade-museum.com/game_detail.php?ga­me_id=9662
  2. Defender (Killer List of Video Games)
    http://www.arcade-museum.com/game_detail.php?ga­me_id=7547
  3. Galaxian (Killer List of Video Games)
    http://www.arcade-museum.com/game_detail.php?ga­me_id=7885
  4. Dot eaters: Space Invaders
    http://thedoteaters.com/?bit­story=space-invaders
  5. Dot eaters: Pong
    http://thedoteaters.com/?bit­story=article-3
  6. Dot eaters: Galaxian
    http://thedoteaters.com/?bit­story=galaxian
  7. Dot eaters: Defender
    http://thedoteaters.com/?bit­story=defender-and-vid-kidz
  8. Dot eaters: Breakout
    http://thedoteaters.com/?bit­story=breakout
  9. Space Invaders (Strategy Wiki)
    http://strategywiki.org/wi­ki/Space_Invaders
  10. Space Invaders (Arcade History)
    http://www.arcade-history.com/?n=space-invaders&page=detail&id=2537
  11. Defender (Strategy Wiki)
    http://strategywiki.org/wiki/Defender
  12. Defender (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Defender_(video_game)
  13. Stargate (Strategy Wiki)
    http://strategywiki.org/wiki/Stargate
  14. Caverns of Mars (atari.fandal.cz)
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=1549
  15. Defender (atari.fandal.cz)
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=1685

Byl pro vás článek přínosný?