LibreOffice 3.5: cestou drobných zlepšení

LibreOffice při svém vzniku deklaroval, že chce mít rychlejší vývojový cyklus než OpenOffice.org, u kterého byl především dlouhý a komplikovaný proces schvalování novinek. Po asi roce a půl jeho samostatné existence je možné se podívat na to, jak se mu tento program daří naplňovat. Jeho velkou výhodou je, že za nim stojí velké a silné společnosti, které vývoj dotují a tlačí na něj. Přesto je možné mezi autory různých vylepšení stále najít nemálo nadšenců a jednotlivců, kteří nejsou podporováni ani Google, ani Novellem či jinou velkou společností.

Během své existence si LibreOffice dokázal především vydobýt místo u uživatelů linuxových distribucí. V nich totiž, téměř bez výjimky, svého předchůdce vytlačil. Ve Windows je situace složitější. Většina uživatelů byla zvyklá na OpenOffice.org a zřejmě ani neuvažuje o tom, proč by měla kancelářský balík měnit. Jelikož ve Windows nejsou automatické aktualizace softwaru (alespoň ne běžně), dochází k výměně jen velmi pozvolna a pomalu. Je navíc velice komplikované, jak podíl kancelářských balíků měřit. Nejčastější metody, které využívají nainstalovaných fontů, zatím příliš mezi dvěma otevřenými kancelářskými balíky rozhodnout neumí.

Z odstupem je možné říci, že se LibreOffice daří odstraňovat chyby a přidávat nové funkce tak, aby byli konzervativní uživatelé spokojeni. Ti, kteří jsou zvyklí na svoji aplikaci, mají radost, že se toho příliš nezměnilo, každá verze je o něco rychlejší a nové funkce jen nepatrně rozšiřují spektrum nástrojů, které může uživatel použít. Žádné velké a překotné změny se tedy ani v případě LibreOffice nekonají a větší progresivitu je možné připsat na vrub především stagnaci OpenOffice.org, který opustila většina vývojářů i vůdčích osobností.

Novinky ve verzi 3.5

Inovace, které verze 3.5 přináší, je možné rozdělit do několika kategorií. Z obecných změn, které se týkají celého balíčku, je možné zmínit především vyšší rychlost. Bylo odstraněno velké množství nepotřebného kódu, což má za následek relativně významné navýšení rychlosti celého balíku. V tomto kontextu je nutné říci, že firemním uživatelů se doporučuje ještě nějaký čas setrvat u verze 3.4, dokud nebudou odladěny všechny případné chyby. Podle autorů jde o jeden z největších zásahů do balíku od jeho vzniku před patnácti lety. Osobně se domnívám, že jde především o důležitý krok směrem do budoucnosti a jeho význam bude ještě doceněn.

Pokud jde o další novinky, které se týkají všeobecně celého balíku, tak je možné říci, že vývojáři zapracovali především na kontrole gramatiky a pravopisu. Osobně považuji za největší konkurenční výhodu MS Office právě přítomnost gramatických kontrol a zdá se, že alespoň v anglické verzi se podařilo v této oblasti odvést velký kus práce. Nechybí ani vysvětlení pravopisného jevu na Wikipedii. Pokud jde o pravopisné záležitosti, přibyl nástroj na automatický převod jednotek, což se může v komunikaci s anglicky mluvícím prostředím rozhodně hodit. Mimo angličtiny je podporována také ruština a maďarština. Novinkou je také podpora šifrování AES-256.

Nejvíce změn se dočkal Calc, který nyní umí pracovat s 10 000 listů (což je ale asi počet, který nikdo nevyužije) a nabízí významná vylepšení v oblasti tvorby grafů. Jde především o změny v oblasti interpolace a dále uzavřených křivek, které jsou nově řešeny jako hladké. Asi nejviditelnější změnou je pak podpora více řádkového vstupu. Nově také podporuje neomezený počet pravidel pro podmíněné formátování a přidává několik nových funkcí. Změny se dočkal také nástroj pro filtrování, který je podstatně lepší a přehlednější.

Druhý nejhojnější výskyt novinek se zřejmě týká Writeru, který se dočkal především zmíněných vylepšení v jazykových nástrojích, ale nejen tam. Autoři zapracovali na lepším importu RTF, který by už měl být relativně obstojný. Zcela přepracovaná je správa hlaviček, patiček a zlomů stránek a zlepšily se také další typografické prvky. Menších změn je ale mnohem více – při úpravách obrázku je k dispozici informace o pixelech na čtvereční palec (PPI), počítadlo slov se aktualizuje tak, jak uživatel píše, zlepšila se logická struktura stylů a netisknutelné znaky se zobrazují na konci řádků, nikoli často až pod ním.

Novinek se ale dočkala také dvojce Impress a Draw, kterým se významně zlepšily možnosti importu, a to především z MS Visio a PPTX prezentací. Přibyla podpora eliptických tvarů či import ze Smart Art. Z vlastních novinek je pak možné zmínit především vylepšenou práci s barvami a vlastními animace. Z Impressu bude odstraněna výchozí volba tvorby prezentace s průvodcem, kterou zřejmě většina uživatelů nepoužívala.

Z dalších novinek je pak možné zmínit ještě drobné změny v editoru rovnic – je zde nový symbol pro nerovnost a znaky pro teorii her. U Base došlo především k opravě velkého množství chyb a přidání integrovaného PostgreSQL nativního ovladače. Podle tvůrců funguje dobře, ale v příští verzi se dočká ještě zásadních vylepšení.

Závěr

Jak je vidět, novinek je celkem hodně, ale o téměř žádné není možné říci, že by představoval průlom, kvůli kterému by bylo vhodné přejít z MS Office na LibreOffice. Na druhou stranu se intenzivně pracuje na tom, aby stávající uživatelé mohli být spokojeni. Osobně oceňuji především změny v importu a exportu, které umožňují lepší používání balíku i tam, kde jsou dominantní proprietární kancelářská řešení.

Pokud jde o OpenOffice.org, je možné čekat řadu zajímavých změn také. Lotus Symphony od IBM se do projektu plně integruje a pokud by se podařilo spojit grafické prostředí a funkce vhodným způsobem dohromady, mohl by vzniknout druhý otevřený kancelářský balík, který by by pro uživatele alternativou.