Názory k článku
Použití LISPu v praxi – AutoCAD a AutoLISP

Mate pravdu omlouvam se. Ja jsem ty priklady trosku prepisoval z puvodni formy, napriklad jsem nahrazoval „vicenasobny“ setq pouze jednoduchym prirazenim, aby to bylo citelnejsi, a tady jsem na to zapomel.

Jaký editor používáte pro psaní lisp programů?
Hodilo by se něco, co by automaticky psalo uzavírající závorku, automaticky odsazovalo … Existuje editor, který dokáže zformátovat zdrojový kód?
Něco jako má netbeans pro jazyk java, to by bylo super…

emacs + slime + paredit-mode

Já používám Emacs (Windows, Unix). Vše o čem píšete, umí. Kromě té uzavírající závorky. Tohle v Lispu asi tak jednoduše nepůjde.

A taky má vestavěného psychologa, když vám už Emacs leze na nervy. ;-)

[cite]Já používám Emacs (Windows, Unix). Vše o čem píšete, umí. Kromě té uzavírající závorky. Tohle v Lispu asi tak jednoduše nepůjde.[/cite]

Aprila uz bolo, takze zarty nabok! Preco by neslo?

http://stackoverflow.com/questions/1023770/automatically-closing-braces-in-emacs

;-)

[cite]Jaký editor používáte pro psaní lisp programů?[/cite]

Pravoverni jedine emacs. Zial, odchovany vimom, tento sa mi tazko opusta…

Hladaj SLIME. [flame]Ale asi hladas nieco horsie. To co emacs+SLIME netbeans tazko dokaze ;-)[/flame]

[cite]Hodilo by se něco, co by automaticky psalo uzavírající závorku, automaticky odsazovalo … Existuje editor, který dokáže zformátovat zdrojový kód?[/cite]

:-O A to vari existuje editor co toto nevie?

Vo vime je prikaz = na (re)formatovanie kodu.

Aj ked spravanie zalezi na dalsich nastaveniach, ktorych nie je malo.

Spravna volba znie:
:filetype plugin indent on

Na uzatvaranie zatvriek tam tiez isto nieco je…
Nesklamal!
http://vim.wikia.com/wiki/Automatically_append_closing_characters#Plugins

ja se drzim sveho vimu :-) Postacuje nastavit volbu :set lisp a melo by zacit fungovat odskakovani, zvyraznovani opacne prislusejici zavorky, kompletni preformatovani pravda moc ne.

Jo, existuje, rika se mu EMACS. Totiz, jak kazdy spravny fanaticky vickar vi, EMACS neni editor vychazejici mzslenkove z UNIXu, ale z LISP Machines. Jinak asi nejlepsi editor sveho casu byl Zmacs (editor, kde zdrojak byl sam o sobe objekt), dneska uz ponekud zastaraly, protoze nema syntax highlighting, ale kdo jednou videl, uz nikdy se nechce vracet k zadnemu jinemu editoru.

Tuším sa to volalo Edlisp, dnes si už len hmlisto spomínam. Časy AutoCad-u sú pre mňa dávno preč. Ale AutoLisp bol v tej dobe niečo, čo robilo z AutoCadu skutočne použiteľný software, pretož bez kvalitných nadstavieb určených napr. pre strojárov (Profi, Genius), to bola len zmenšená rysovacia doska (myslím AutoCad 2D, nie neskorší Mechanical Desktop). Kým sa našli peniaze na Edlisp, tak jedine Notepad, a s tými zátvorkami to bol ozaj problém. A ladilo sa to priamo v AutoCad-e pomocou nedokumentovaných funkcií Break, Trace a pod.

Pravda, to ladeni vetsich aplikaci byl v AutoCADu trosku problem, ani Visual LISP to nema moc dobre vyresene. Posledni dobou se mi zda, je ze VLisp v Acadu na ustupu a orientuji se predevsim na jeden nejmenovany „profi“ :-) jazyk.

btw: jeden kamarad v minulosti delal nadstavbu pro AutoCAD v C/C++ pres jejich API (ani ne tak kvuli rychlosti ale proto ze C/C++ znal a na LISP se dival skrz prsty) a byly s tim sileny problemy. Kdyby to pekne napsal v LISPu, mam dojem, ze by usetril minimalne pulku casu (nakonec stejne na LISP presel).

http://en.wikipedia.org/wiki/Game_Oriented_Assembly_Lisp …dalsie a trochu netradicne pouzitie lispu.

Diky za odkaz, to jsem neznal. Vim, ze nejaka zjednodusena implementace LISPu (bez maker) se pouzivala ve hre Abuse (multiplatformni), trosku jsem si s tim hral a meli to vymysleny dost dobre – nad enginem Abuse by bylo mozne postavit vlastne libovolnou jinou hru, ale GOAL jsem neznal.

To byly casy, autolisp, mechsoft, hmmmmm, je to pryc, ale bylo to fajn. Ted se spousta pametniku urcite zasnila :-) Autlisp byl skvely, dal moznost doladit autocad opravdu na miru zakaznika, delal jsem ve velke strojarske firme a pomoci autolispu se do autocadu vkladaly mistni firemni specialitky a zvlastnosti. Navic se to dalo provazat i uzivatelskym prostredim nadstavby profi/mechsoft a tim padem z toho vznikaly pekne uzivatelske klikaci featurky. A kdyz prisel autocad 13, ten byl uz na windows, tak se na editaci autolispovskych skriptu pouzival jeden neuveritelne genialni editor, ktery se tusim jmenoval notepad.exe :-D

notepad.exe?? pan raci byt masochista ne?

I kdyz bracha docela dlouhou dobu delal svuj i firemni web taky v notepadu, nez jsem ho presvedcil, ze v (g)vimu je to 100% lepsi (jen tech chyb, co v notepadovskem HTML bylo a bez tidy ci syntax highlightingu je nikdo neresil)

To my jsme autolisp programovali v Norton editoru. Proti Notepadu velký pokrok, ale stejně to neumělo syntax highlighting (všecho bylo takové hezky jasně zelené na černém pozadí), neumělo párovat závorky, a nejsem si jistý, jestli umělo automaticky odsazovat, ale jinak velý pokrok. A hlavně: vešel se na jednu disketu, soubor ne.exe.
Dokonce můj kolega z té doby nadával na barevné monitory a jako oko v hlavě si opatroval svůj mono monitor. Pak jsem se mu přestal divit – barevný CGA opravdu rval oči z hlavy, teprve později EGA monitor už byla nádhera.

http://notepad.org/

:-)

hehe :)

Je fakt, že tahle větev je o něco užitečnější ;)

JJ, to byly casy.
Ja psal autolisp programy v necem co i ty zavorky parovalo.
Vsak, kdybyste mne zabili nevzpomenu si jak se jmenoval (vsak uz to taky bude 20 let – aktualni byla verse 10).
Naprosto mne uchvatilo, ze tam daly generovat funkce dynamicky za behu (sice mi to chvili trvalo nez jsem prisel na to jak to autocadu vnutit, ale pak to sezral a fungovalo to bezvadne – pouzival jsem to pro obdobu ‚pretezovani‘ funkci v OOP)

Jestli se nepletu, tak Lisp se vyskytuje také v MIDI sekvenceru Cakewalk pod názvem CAL, kde pomocí něho uživatel může psát vlastní programy pracující s notami a podobně. Nevím, jak je to v novějších verzích, ale psal jsem si takto nějaké jednoduché věci pro Cakewalk 5.0 v DOSu.

Jaký je vlastně rozdíl mezi lisp a scheme? Tedy kromě jiné syntaxe a množství standardních knihoven?