Proč Linux, když jej nikdo nepoužívá?

Linuxová komunita si samozřejmě uvědomuje, že počet počítačů, které jsou provozovány pod operačním systémem Linux, není nikterak závratný. Na druhou stranu je ovšem třeba říci, že podíly rostou a v porovnání s minulostí je to v řádu desítek procent. Začátečník to tak ovšem nevnímá. V tomto díle našeho začátečnického seriálu bych vám však chtěl popsat, že s Linuxem přicházíte do styku docela často a možná si to ani neuvědomujete.

Velká síla Linuxu totiž tkví v jeho otevřenosti, snadné přizpůsobitelnosti a pro jistou firemní klientelu je zajímavá možnost provozu bez licenčních poplatků. Dříve, než řeknete, že jste se s Linuxem prakticky nikdy nesetkali, pokusím se vás vyvést z omylu některými příklady.

Vezměme si takovou Českou poštu. Většina z nás tam chodí pro balíčky nebo dopisy, občas i něco posíláme. Všichni známe ty příjemné paní za přepážkami (každý máme ovšem zkušenost i s nerudnými babami). Když podáváte nějakou zásilku, paní pošťačka ji převezme a do počítače, něco naťuká a na druhé straně jí vypadne štítek. A právě ve výrazu „naťuká něco do počítače“ je skryt Linux. Česká pošta je totiž jedna z firem, která plně využívá Linux. Projekt byl zahájen v roce 2001 a byl dokončen v roce 2004. Od přepážky přes pokladny až po doručování – všude sedí Linux. Nejedná se však o nějaké mini použití, obvykle se systémem v jednu chvíli pracuje kolem 15 000 lidí. Česká pošta zvolila Linux díky svým výhodám snadné konfigurovatel­nosti, nízkým nárokům na hardware (představte si změnu všech PC každé 3 roky) a navíc si vybrala Suse Linux, který je v Česku velmi dobře podporován. Podporu lze získat přímo od české pobočky, dnes už firmy Novell.

Také v dalších oblastech se s Linuxem potkáváte celkem pravidelně, aniž byste si to na první pohled uvědomili. Známým faktem je informace o tom, že mnoho bank využívá pro své systémy Linux. A když jedete vlakem, také využíváte Linux. České dráhy totiž používají systém pro řízení vlakového provozu provozovaný pod Linuxem. Pokud vím, tak i drážní inspekce jej používá. A pokud surfujete na internetu, případně využíváte služeb hostingové firmy, patrně její servery běží na Linuxu taktéž. Přibývá i internetových kaváren, které Linux mají jako jedinou platformu, případně si můžete vybrat.

Řada námi zvolených zástupců na magistrátech a radnicích (například v Domažlicích, Děčíně nebo obvodu Ostrava-Jih) také používá Linux (obvykle v serverovém nasazení, na počítačích úředníků jich moc nenajdete). Svého času hýbal světem případ německého Mnichova. Tamní radní se rozhodli, že již nechtějí platit Microsoftu licenční poplatky a že vyzkoušejí přechod na Linux. Mnichov vlastní více než 14 000 počítačů a laptopů, které používá více než 16 000 uživatelů. V roce 2003 byly zahájeny přípravné práce, různé studie. V červnu 2004 po provedených studiích rada města rozhodla, že Mnichov přejde na Linux. Začala implementační fáze, která byla za 2 měsíce přerušena. Objevil se již nám dobře známý spor se softwarovými patenty. V roce 2005 byl vybrán Debian jako hlavní distribuce a v roce 2006 započalo reálné nasazování Linuxu v Mnichově. V současné době je ze 14 tisíc přemigrována tisícovka počítačů. Ve větší míře se však využívá open source softwaru OpenOffice.org, Mozilla Thunderbird a Firefox. Předpokládá se, že do konce letošního roku bude převedeno 80 % uživatelů. Navíc byla pro Mnichov vytvořena speciální linuxová distribuce nazvaná LiMux.

Můžeme-li mluvit o zemi zaslíbené (v této chvíle spíše o kontinentu), je to pro linuxová a open source řešení určitě Jižní Amerika. Argentina se, po národním krachu, rozhodla využívat open source řešení. Brazílie, Peru nebo Chile – všichni používají open source a Linux, Brazílie Linuxu svěřila i své volební stroje. Dokonce i prezident Chávez nařídil ve Venezuele používání open source. Všechny země si od toho slibují otevřenost a snadnou udržitelnost svého software, stabilitu, nezávislost na jednom dodavateli a také rapidní snížení nákladů na pořízení licencí. Argentina, Peru a Kolumbie šly navíc tak daleko, že na použití tohoto software mají zákon. Že se asi jedná o citelný „zásah“ pro Microsoft, který samozřejmě i ve státních správách dominuje, lze dokázat i tím, že se snaží lobovat a nabízet licence svých produktů za hubičku.

Dalším příkladem je tzv. stodolarový laptop nazvaný OLPC (One Laptop Per Child). Jeho cena měla být 100 dolarů, což se nakonec úplně nepovedlo, ale jeho systémem je speciální linuxová distribuce. Jedná se o projekt, který měl dětem v tzv. rozvojových zemích umožnit pracovat s počítačem a využívat jej místo učebnic. Projekt byl dotažen do konce, i když se trochu prodražil. Nakonec fungoval tak, že si tento laptop mohl koupit kdokoliv, ale formou „kupte dva, dostanete jeden“ – a ten druhý šel do rozvojového světa. Je jasné, že existuje i mnoho dalších zařízení, kde Linux najdeme – třeba mobilní telefony. Linuxovým rájem pro telefony je hlavně Asie, v Česku na moc modelů nenarazíte (jestli se nemýlím, oficiálně snad na žádný).

Dobrým pokusem je i telefon NEO 1973, což byl od počátku telefon postavený na otevřeném vývoji. Nemyslím tím jen to, že uvnitř je použita speciální linuxová distribuce, jde hlavně o návrh elektroniky uvnitř. Vše je dokumentováno a každému k dispozici. Pokud vím, jsou zde jisté problémy s některými patentovanými částmi (jako je Bluetooth), ale opravdu vše, co je možné, je popsáno a k dispozici. V současné době je k dispozici telefon, který ještě není úplně finální, ale i tak máte smůlu, je dočasně vyprodán. Rozebrali si ho mezi sebou vývojáři. Měl by se prodávat za zajímavou cenu. Oficiální termín spuštění další výroby je konec tohoto roku. A nesmím zapomenout na populární Asus Eee, tam také bydlí Linux.

Abychom se vrátili domů, je třeba ještě říci, že Linux nachází uplatnění i v místech, kde to s rozpočtem není až zase tak slavné – ve školách. Jak se můžete přesvědčit na Liberix.cz, škol, které v nějaké formě Linux používají, je jistě dost. Trošku však zamrzí, když se státem dotovaná kampaň na získání tzv. počítačové gramotnosti zaměřuje na použití převážně proprietárního software spojeného s jednou konkrétní firmou, což je současně i problémem jednotlivých škol. Není totiž zažito to, abychom vyučovali práci s textovým editorem, spíše se vyučuje práce s Wordem. Je logické, že absolventi škol pak žádají také tento software a s přechodem k alternativám mají problém. Není to v podstatě zásadní a nesystémový krok, spíše to však nahrává jedné konkrétní firmě. Zvláště v případě státního aparátu by se však tato závislost mohla vymstít.

Stále si myslíte, že Linux nikdo nepoužívá a že s ním nemůžete přijít do styku?