Proč Linux nepotřebuje defragmentaci?

Petr Krčmář 4. 9. 2006

Tato otázka se v různých diskusních fórech objevuje s železnou pravidelností: Proč vlastně souborový systém Linuxu nepotřebuje defragmentovat? Článek se pokouší dát jednoduchou a ne příliš technickou odpověď na to, proč jsou některé souborové systémy náchylnější k fragmentaci než jiné.

Nechci se zabývat velkým množstvím složitých technických detailů a jsem přesvědčen, že jeden ASCII obrázek napoví víc než tisíce slov. Tady je obrázek, který budeme používat k vysvětlení celého problému:

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
b  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
e  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
f  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
g  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
h  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
i  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
j  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
k  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
l  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
m  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
n  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
o  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
p  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
q  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
r  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
s  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
t  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
u  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
v  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
w  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
x  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
y  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
z  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Jedná se o znázornění (velmi malého) disku, který je úplně prázdný – proto je plný nul. Písmena a až z nahoře a vlevo vedle tabulky použijeme k lokalizaci každého byte dat na našem disku. Vlevo nahoře je tedy byte aa, vlevo dole je za, vpravo nahoře pak az a vpravo dole je zz. Jsem si jistý, že je vám to jasné…

Fragmentovaný disk

Měli bychom začít z jednoduchým souborovým systémem, který zná většina běžných uživatelů. Je to jeden z těch, který vyžaduje občasnou defragmentaci. Souborový systém FAT používají uživatelé Windows i Linuxu, i kdyby jen při práci s USB flash disky. Každopádně velmi trpí fragmentací.

Když tedy na náš disk přidáme FAT, bude vypadat následovně:

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  T O C h e l l o . t x t a e l e 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
b  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 T O C
e  H e l l o , _ w o r l d 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
f  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

(Prázdné řádky g-z jsem vynechal.)

Nyní si celý obsah vysvětlíme: První čtyři řádky disku jsou vyhrazeny TOC, což je Table Of Contents, čili tabulka obsahu. Tato tabulka obsahuje polohu všech souborů v souborovém systému. V tomto případě existuje na našem disku jen jeden soubor s názvem hello.txt. Tabulka říká, že obsah souboru se nachází mezi byty ae a le. Když se do této oblasti podíváte, zjistíte, že soubor obsahuje text  Hello, world.

Do této chvíle je všechno v pořádku. Pojďme si tedy přidat další soubor:

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  T O C h e l l o . t x t a e l e b y e . t x t m e z
b  e 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 T O C
e  H e l l o , _ w o r l d G o o d b y e , _ w o r l d
f  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Jak vidíte, druhý soubor bye.txt byl přidán bezprostředně za ten první. Princip je v tom, že když jsou všechny soubory u sebe, bude přístup k nim jednodušší a rychlejší. Nejpomalejší částí pevného disku jsou hlavičky. Čím méně se pohybují, tím rychleji můžeme s diskem pracovat.

Problém, který takový postup způsobuje uvidíme, když se pokusíme editovat první soubor. Řekněme, že chceme za text, který obsahuje přidat vykřičníky. V tu chvíli máme problém: Pro další znak už nemáme místo. Soubor bye.txt nám stojí v cestě. Máme dvě možnosti, jak to řešit, ale žádná z nich není příliš ideální:

  1. Smažeme první soubor a založíme nový s větší velikostí, který bude začínat až za druhým souborem.
  2. Rozdělíme soubor, takže bude na dvou místech, ale nezbude nám žádné prázdné místo.

Pro ilustraci – tady je první možnost:

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  T O C h e l l o . t x t a f n f b y e . t x t m e z
b  e 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 T O C
e  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 G o o d b y e , _ w o r l d
f  H e l l o , _ w o r l d ! ! 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

a druhá možnost:

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  T O C h e l l o . t x t a e l e a f b f b y e . t x
b  t m e z e 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 T O C
e  H e l l o , _ w o r l d G o o d b y e , _ w o r l d
f  ! ! 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Toto je také důvod, proč je potřeba FAT občas defragmentovat. Všechny soubory jsou umisťovány hned za sebou, takže když se některý z nich zvětší, dojde k jeho rozdělení. Když je naopak soubor zmenšen, zůstane po něm díra. Časem disk obsahuje spoustu fragmentů a děr a jeho výkon tím začne trpět.

Akademie Root.cz

logoV rámci Akademie Root.cz připravujeme odborná školení a semináře určené nejen profesionálům, ale všem, kteří chtějí posílit své teoretické i praktické znalostí v oblasti IT. Školení vedou zkušení lektoři s mnohaletou praxí v oboru. Chcete-li rozšířit své obzory a zlepšit svou kvalifikaci, jsou naše školení tou správnou volbou.

Nefragmentovaný disk

No a pak je tu Linux. Ten má úplně jinou filosofii. Souborové systémy Windows jsou ideální v případě, že máte v počítači jen jednoho uživatele, který přistupuje k souborům více méně v tom pořadí, ve kterém byly vytvořeny. Linux byl proti tomu vytvořen jako multiuživatelský systém. Je tedy jasné, že v něm bude více uživatelů, kteří se budou snažit pracovat s několika soubory současně. Proto je zde použit jiný přístup.

Když vytvoříme soubor hello.txt v Linuxu, vypadá to asi takhle:

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  T O C h e l l o . t x t h n s n 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
b  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 T O C
e  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
f  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
g  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
h  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
i  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
j  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
k  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
l  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
m  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
n  0 0 0 0 0 0 0 H e l l o , _ w o r l d 0 0 0 0 0 0 0
o  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
p  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
q  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
r  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
s  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
t  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
u  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
v  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
w  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
x  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
y  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
z  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

A takto to bude vypadat, když k němu přidáme další:

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  T O C h e l l o . t x t h n s n b y e . t x t d u q
b  u 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 T O C
e  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
f  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
g  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
h  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
i  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
j  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
k  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
l  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
m  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
n  0 0 0 0 0 0 0 H e l l o , _ w o r l d 0 0 0 0 0 0 0
o  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
p  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
q  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
r  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
s  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
t  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
u  0 0 0 G o o d b y e , _ w o r l d 0 0 0 0 0 0 0 0 0
v  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
w  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
x  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
y  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
z  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Důmyslné na tom celém je, že hlavičky disku mohou zůstat uprostřed a většina souborů bude přístupná velmi rychle. Ostatně, takhle vlastně funguje průměr.

Navíc když přidáme naše oblíbené vykřičníky, podívejte se, kolik problémů to způsobí:

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  T O C h e l l o . t x t h n u n b y e . t x t d u q
b  u 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 T O C
e  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
f  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
g  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
h  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
i  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
j  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
k  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
l  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
m  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
n  0 0 0 0 0 0 0 H e l l o , _ w o r l d ! ! 0 0 0 0 0
o  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
p  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
q  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
r  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
s  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
t  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
u  0 0 0 G o o d b y e , _ w o r l d 0 0 0 0 0 0 0 0 0
v  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
w  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
x  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
y  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
z  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Správně: Vůbec žádné.

Windows se snaží všechny soubory umisťovat co nejblíže k začátku disku, což ale způsobuje neustálé rozdělování souborů, pokud jsou zvětšovány a už není k dispozici další místo.

Linux rozptyluje soubory po celém disku, takže pokud je chceme později zvětšit, máme na to hromadu místa. Linux také soubory během práce pomalu přerovnává, protože má kolem spoustu volného prostoru. Defragmentace ve Windows je ale mnohem náročnější úkol, a tak není vhodné ji provádět za normálního provozu.

Fragmentace se v Linuxu objevuje až ve chvíli, kdy je disk zaplněn natolik, že už není dostatek prostoru pro data, která k souborům přidáváme. Ty pak musejí být rozděleny na více částí. Nestává se to ale až do chvíle, než máme disk zaplněný řekněmě z 80 %.

Hardwarová defragmentace

Je dobré si ale také říci, že přestože některý operační systém tvrdí, že jsou jeho data zcela defragmentována, nemusí to být pravda. Jistá fragmentace tu je stále kvůli fyzické geometrii disku. Typický disk se totiž skládá z více ploten.

Řekněme, že ten náš se skládá ze dvou. Byty od aa do zm jsou na jedné a ty mezi an a zz na druhé:

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
b  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
e  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
f  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
g  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
h  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
i  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
j  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
k  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
l  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
m  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

n  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
o  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
p  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
q  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
r  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
s  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
t  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
u  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
v  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
w  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
x  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
y  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
z  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

V následujícím příkladu je jeden soubor, který je podle všeho nerozdělený a žádná fragmentace u něj tedy není pozorovatelná. Potíž je ale v tom, že i přesto se musí hlavička při jeho čtení posunout z úplného konce jedné plotny na úplný začátek plotny druhé.

   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

a  T O C h e l l o . t x t r m e n 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
b  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
c  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
d  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
e  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
f  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
g  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
h  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
i  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
j  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
k  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
l  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
m  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 H e l l o , _ w o
   a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

n  r l d ! ! 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
o  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
p  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
q  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
r  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
s  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
t  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
u  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
v  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
w  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
x  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
y  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
z  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Doufám, že vám to pomohlo pochopit, proč ve své distribuci nemáte žádný nástroj pro defragmentaci.


Článek je překladem původního textu Why doesn't Linux need defragmenting?, jehož autorem je Dominic Humphries. Přeloženo s laskavým svolením autora.

Ohodnoťte jako ve škole:

Průměrná známka 2,69

Našli jste v článku chybu?
Zasílat nově přidané názory e-mailem
DigiZone.cz: Druhá anglická liga pro Digi TV

Druhá anglická liga pro Digi TV

Root.cz: DDoS útoky aneb když vám zahltí dráty

DDoS útoky aneb když vám zahltí dráty

120na80.cz: Tady se vaří padělané léky

Tady se vaří padělané léky

Vitalia.cz: Dnešní patolog o mrtvolu téměř nezavadí

Dnešní patolog o mrtvolu téměř nezavadí

Podnikatel.cz: Když už je sexy, tak ať taky funguje

Když už je sexy, tak ať taky funguje

Root.cz: Zákon o hazardu je v rozporu s ústavou

Zákon o hazardu je v rozporu s ústavou

Vitalia.cz: 7 nemocí očí, které musíte léčit včas

7 nemocí očí, které musíte léčit včas

Lupa.cz: Přenos hokeje padal kvůli útoku, tvrdí O2

Přenos hokeje padal kvůli útoku, tvrdí O2

Vitalia.cz: Mražené ryby z Makra byly falšované

Mražené ryby z Makra byly falšované

DigiZone.cz: Změní se veřejnoprávní status ČT?

Změní se veřejnoprávní status ČT?

Vitalia.cz: Tetanus v USA – i po odřeninách

Tetanus v USA – i po odřeninách

DigiZone.cz: Šlágr TV: pokuta 100 tisíc za on-line

Šlágr TV: pokuta 100 tisíc za on-line

120na80.cz: Poznáte, který z léků je pravý?

Poznáte, který z léků je pravý?

Vitalia.cz: Muži kouří 24 cigaret denně, ženy o dost míň

Muži kouří 24 cigaret denně, ženy o dost míň

Lupa.cz: Válka e-shopů. Alza končí s Heurekou

Válka e-shopů. Alza končí s Heurekou

Vitalia.cz: Proč máme prasklý chléb nejraději?

Proč máme prasklý chléb nejraději?

120na80.cz: Zjistěte, zda je vaše klíště infikované

Zjistěte, zda je vaše klíště infikované

Vitalia.cz: Ministerstvo: tyto příbory jsou nebezpečné

Ministerstvo: tyto příbory jsou nebezpečné

Podnikatel.cz: Konečně vývar. Skoro jako od Steva Jobse

Konečně vývar. Skoro jako od Steva Jobse

Lupa.cz: Nová podoba Instagramu? Katastrofa

Nová podoba Instagramu? Katastrofa