Názory k článku
Programovací jazyky určené pro výuku programování

Úžasnej jazyk pro pochopení algoritmizace a strukturovaného programovaní, také jsem na něm začínal… v roce 1990 :)

ja jsem kdysi chtel zacit s karlem, ale bohuzel byl napsany v jine verzi basicu nez jsem mel k dispozici, tak jsem se rozhodl ho naportovat. to jsem se ale nejdriv musel naucit obe verze toho basicu a myslite si, ze sem ty stovky radek nekdy prepsal kdyz uz jsem stejne trochu umel basic? :-)

:-) z minulých článků, kde jsem se občas zmínil o Kochovi (seriál o fraktálech a Logu), jsem se poučil a dneska jsem pod toto jméno dal odkaz na wiki i s fotkou :-) Ale máte pravdu v tom, že česká literatura někdy rod uvádí špatně, takže panuje zmatek (v cizojazyčné literatuře ne, tam se mnohdy rod nerozlišuje)

asi jste taky četl Žáru, co? ;)

Ano, oblíbená argumentace. Jmenoval se „HelgE“ a protože „HelgA“ je ženské jméno, pak i on byl ženou. Chápu, našince to vždycky zmate, protože nejsme zvyklí na podobná jména. Každou chvíli si pleteme „Petr“ a „Petra“. A úplnou konečnou je pro nás „Pavel“ a „Pavla“.
Osobně čekám, kdy někdo přijde s šokujícím odhalením, že Karel IV byl vlastně ženou. Vždyť „Karla“ je ženské jméno!

O me si jednou nejaky kolega American take myslel, ze jsem zena, protoze jsem Jan a to je take v USA zkratka pro „Jane“.

Italii sme zase tazko vysvetlovali ze nase mena „Zdenek, Zdeno a Zbynek“ su uplne odlisne.

Jsem docela zvědav, jestli dojde i na výukový Python, Guido van Robot, nebo na někdejší Famulus (který tedy není určen pro výuku programování, ale ve školství posloužil geniálně).

ano dojde. Famulus znam z VS, ten byl skutecne pouzivan na mnohdy neuveritelne veci (mam pocit, ze i sami jeho tvurci by se divili, co vsechno se v nem dalo delat).

Zna nekdo Petra (Petrika?) – jediny co si pamatuju, ze to bylo od ceskeho autora a bylo to zrejme podobne Karlovi – chodil tam kralik:) ? Na jedne nejmenovane stredni skole, se v tom kdysi davno ucilo. Potom nastoupil Pascal…

Petr: http://www.gemtree.cz/3CSUI.HTM
Ten byl už ale pro CP.
Na PMD (a C2717) ještě existoval Karlovi podobný jazyk „Mravec“ či „Mravenec“, převzatý údajně od nějakého ruského akademika (kterého podezírám z toho, že prostě převzal a upravil Karla). Pro akčně založené děti pak varianta „točimravec“, kde už šlo spíš o hraní než výuku programování.
Na PMD byl implementován normálně v Basicu.

Pardon:
http://www.gemtree.cz/peter.htm
Jinak „CP“ jsem myslel PC s Windows.

na sgp baltazara bych nezapominal (do pristich dilu treba), tam se zase programy zapisovaly strukturovane do stromecku.

Ten funguje dodnes, a rozvíjí se. Můžete (resp. děti) od klasického Baltíka pokračovat postupně až k 3D grafice a funkcím zapsaným v C# – více u Soukupa na webu, www.sgp.cz

Na Scratch se tesim, prijde mi ze dnes je to pro deti nejlepsi vyukovy system…

Tak jsem zase přišel o jednu iluzi.
Až do dnešního přečtení tohoto článku jsem se desítky let domníval, že Karel vznikl tady u nás v tehdejším Československu.
Skoro si teď připadám jako ignorant.

Já si to myslel taky.

Na druhou stranu je velka pocta Karlu Capkovi, ze prave nekde v cizine se rozhodli pouzit jeho jmeno.

Však Karel Čapek a jeho dílo je jednou z mála věcí, za které se v této vytunelované zemičce před světem opravdu nemusíme stydět. Často mě napadne, co by tomu asi říkal, kdyby to tu dnes viděl…
Pokud bychom ale byli přesní, měl se jazyk jmenovat „Josef“ – autorem slova „robot“ je Karlův bratr. :-)

Josef ho sice vymyslel, ale Karel tu hru napsal, navíc Karla Čapka, jako jednoho z mála Čechů, za oceánem znají, na rozdíl od Josefa. Nakonec to nedopadlo tak zle, mohl se také jmenovat Antonín podle Dvořáka :-D

Nebo Isaac podle Asimova, že… ;-)

Zrovna Isaac by robotovi opravdu slušel, ale toho Dvořáka také pár Američanů zná, dokonce ho považují za „svého“ skladatele. Akorát že s roboty nemá nic společného, to je fakt :-D

Jen si tak myslím že po natočení filmu „Já, robot“ musel Asimov v hrobě rotovat jak turbína :-(

„jediným stavem běžícího procesu je pozice a natočení želvy v ploše.“
podla mojho nazoru dalsi stav okrem pozicie a natocenia je stav zasobniku pri rekurzii.

Mate pravdu, na to jsem zapomel

Len drobna poznamka, na obr. 2 nie je Imagine Logo ale Comenius Logo, predchodca Imaginu. Imagine uz narozdiel od ComLoga sa snazi byt objektovym jazykom.

až člověka zamrzí, že na VŠ do nás zkoušeli nahustit C, tedy pro výuku naprosto nevhodný jazyk

jo, jenže já studoval geodezii a pointa toho programovani zrejme mela byt, ze si budeme schopni spocitat v matlabu veci, kde se bez iterativnich vypoctu nehnete.
no, ja s tim problem nemel…

Tak z toho mam smutok. Coraz viac pocuvam taketo nazory.
Ano C# alebo Java su upotrebitelne ale programator by mal mat aj hlbsie znalosti a mal by chapat co znamena dlzka struktury a ako je ukladana v memory.

hm, C je dobre, kdyz pracujete s nejakym malym systemem, kde se opravdu projevi ‚nizkourovnovost‘C. na pochopeni toho, co mate v pameti pocitace po prekladu zdrojaku vam prilis nepomuzou ani zaklady teorie compileru. nemluve o tom, ze jen malokdo si pise vlastni implementaci regexu, listu, vectoru a buhvi ceho.

Melo vetsinou PENUP a PENDOWN, mate pravdu.

Karel je moje laska, ale moc jsem si ho neuzil.
Ale nauci lidi rozebrat problem do malych kousku, ktere se pak resi stejnym zpusobem – rozdeli se do malych kousku. Rozdel a panuj znam dlouha leta, ale nepouzivam ho.

zmínil bych ještě programovací hru Colobot, moc lidí ji tady sice nezná, ale pro někoho to bude možná zajímavé. Osobně jsem u této záležitosti vytuhl na hodně dlouho.

Presne. Karel me nudil uz kdyz jsem byl dite :) Zde je link: http://www.ceebot.com/colobot/index-e.php

Díky za upozornění, o této hře se v dalších dílech také zmíním.

Zdravím všechny čtenáře a děkuji za skvělé články. Jsem rád že došlo i na toto zajímavé téma.
Ve škole používám MIT Scratch, některé věci v něm zvládají už i děti v první třídě.
Pro straší žáky jsem před Scratchem používal Robocode a pro mladší želví Logo.
Scratch má ale několik nedostatků, které u větších prográmků dost vadí. Zdatnější žáky proto směruji na PyGame.
Baltík, Karel, Petr zaujaly méně (subjektivní dojem).

Dobrý den, můžu se prosím zeptat, jak ty mladší děti v Logu učíte úhly pro příkazy LEFT a RIGHT? Já jsem se snažil Logo „nahustit“ do staršího syna (7 let) a právě na těch úhlech jsme se zasekli. Délku zadávanou pro příkazy FORWARD a BACK chápal vcelku intuitivně, tam problém nebyl.

Dobrý den
Omlouvám se za pozdní reakci. Úhly a nejen ty jsme se učili tak, že si sami žáci hráli na želvu. Otáčení se dá nacvičit tak, že žák stojí na papíře, kde má nakreslené čísla „o kolik“ se má otočit. Slovu „úhel“ jsme pozornost moc nevěnovali.

V Robocode, které je řádově náročnější, tam jsme si hráli s Pythagorem a goniometrií o dost víc. Pozitivní bylo, že mohli v praxi použít aspoň trochu z toho, co se naučili ve „vyšší“ matematice.

pěkné, to bych mohl zkusit, nakreslíme někde v parku křídou na zem „růžici“, aspoˇn bude zábava. Díky za radu!

Papír měl výhodu v tom, že se dal přesunout tam kde byl potřeba a nasměrovat podle pozice žáka „želvy“.

Doporučil bych kouknout se na tyto stránečky …
http://www.alice.org/

Díky za tip. Vypadá to zajímavě. Zajímavé taky je, jestli to v Amerických školách opravdu tak rozšířené jak tvrdí v prezentaci, že jsem o „Alence“ ještě neslyšel.
BTW: Název to má podle Alenky v říši divů.

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, Scala je rozhodně staticky typovaným jazykem. Používá totiž type inference (odvození typu), které na první pohled vypadá jako dynamické typování, ale ve skutečnosti se v době kompilace zjišťuje datový typ. Jednoduchý příklad:
var foo = „Hello“; // Že jde o String lze odvodit
Nevím, jak přesně dopadne toto:
var foo = „Hello“;
foo = 5;
Dost možná v takovém případě bude foo typu Object (nejbližší společný typ obou typů) a nepůjde na něm volat substr apod.
Následující kód zcela jistě selže při kompilaci:
var foo = „Hello“; // do Foo musí jít přiřadit String
foo.length(); // na Foo musí jít zavolat java.lang.Strin­g.length()
foo = 5; // do foo musí jít přiřadit int, Integer, float nebo něco takového
Nevím, jak to přesně dopadne ve Scale, ale silně pochybuji, že by Scala takový kód zkompilovala, protože je typovaná staticky.
O statickém typování Scaly vypovídá ostatně již to, že u parametrů a v případě rekurze i návratového typu je nutné uvést datový typ, jinak by se totiž blbě inferovalo před vlastním spuštěním.
Vím, že článek je to již starší, já se k němu bohužel dostal až teď. Snad to autor opraví.

Mate pravdu, ja jsem (asi hodne zkratkovite) mel na mysli prave typovou inferenci, kde se Scala chova (vetsinou) jakozto dynamicky typovany jazyk. Necham to opravit, diky za upozorneni.

Jak naucit robota Karla, aby tak pekne prochazel bludiste jako je na videu v clanku. Ja prisel jen na tohle a mnohdy pekny a kratsi algoritmus ma tendenci se nekde zacyklit pri spatnem tvaru chodeb/mistnosti.

http://karel.oldium.net/

Karel2.0%0AP%0A23%­0AOTOC-SE%092%2C11%2­C15%2C15%2C12%2C6%0AV­PRAVO-VBOK%092%2C11­%2C18%2C15%2C12%2C6%0A­OMRKNI%092%2C7­%20-1%2C14%2C7%20­2%2C21%2C6%2C6%2C7%202%2­C15%2C6%2C6%0A­COUVNI%092%2C11%­2C18%2C7%20-1%2C14%2C6%2C­18%2C12%2C6%0A­OMRKNI-A-ZVEDNI%092%2C7%20-1%2C14%2C7%20­2%2C17%2C7%202%2C21%2C6%­2C6%2C6%2C7%202%2C15%2C6­%2C6%0AJDI-DOMU%092%2C8%20-3%2C16%2C16%2­C0%2C9%204%2C20%2C10%20-2%2C0%2C8%202­%2C22%2C6%2C0%2C23%2C6%2­C6%0AKONEC

oprava

Karel2.0%0AP%0A23%­0AOTOC-SE%092%2C11%2­C15%2C15%2C12%2C6%0AV­PRAVO-VBOK%092%2C11­%2C18%2C15%2C12%2C6%0A­OMRKNI%092%2C7­%20-1%2C14%2C7%20­2%2C21%2C6%2C6%2C7%202%2­C15%2C6%2C6%0A­COUVNI%092%2C11%­2C18%2C7%20-1%2C14%2C6%2C­18%2C12%2C6%0A­OMRKNI-A-ZVEDNI%092%2C7%20-1%2C14%2C7%20­2%2C17%2C7%202%2C21%2C6%­2C6%2C6%2C7%202%2C15%2C6­%2C6%0AJDI-DOMU%092%2C8%20-3%2C16%2C16%2­C0%2C9%204%2C20%2C10%20-2%2C0%2C8%202­%2C22%2C6%2C0%2C6%2C6%0A­KONEC

cat ??? | sed "s/\xC2\xAD//g"

Jen se to musi volat z nejake jine fce, protoze pokud je v chodbe tak to co ma za zady ve startovni pozici neprohlizi, pokud se tam neda jinak dostat.

REKURZE
KDYŽ NENÍ DOMOV
KDYŽ JE ZEĎ
; tvari se ze tam neco bylo a uz se vraci
OTOC-SE
KONEC, JINAK
KROK
KDYŽ JE ZNAČKA
; uz tam byl, nezajem
OTOC-SE
KONEC, JINAK
POLOŽ
VLEVO-VBOK
; zacnu vlevo pak v puvodnim smeru, nakonec vpravo od puvodniho
OPAKUJ 3-KRÁT
REKURZE
; po navratu stoji vzdy otocen, takze nasledujici vlevo vbok je jakoby vpravo-vbok
VLEVO-VBOK
KONEC
; je natocen do smeru prichodu
; jen pro efekt polozi dalsi znacku, jako ze tam je podruhe
POLOŽ
KONEC
; vrati se otocen
KROK
KONEC
KONEC
; domov
KONEC

Tak ten druhy krok je treba jeste osetrit, pokud narazil na domov a nebo to resti jinak a udelat STOP kdyz je nalezen.

; vrati se otocen
KDYŽ NENÍ DOMOV
KROK
KONEC, JINAK
ZVEDNI
KONEC

Škoda, že tenhle seriál nebyl tak před sedmi lety. Měli jsme squeek ve škole a já jsem se v tom vůbec nevyznal, až jsem si nakonec předmět zrušil. Možná, kdyby mi bylo šest.