Názory k článku Ukvapené vydání Ruby 1.9?

V daném případě nešlo o tabulky, ale o celé texty.

Ono provozovat binárku řadu let se dá na tom nepodporovaném Kylixu i na nepodporovaném Visual Basicu --- problém nastane při pokusu o rozšíření toho programu --- až jednoho dne budete chtít používat knihovnu X a zjistíte, že knihovna X vyžaduje verzi systému >= Y a nepodporované prostředí vyžaduje verzi systému < Y.

"údržba a rozvoj by byly velmi drahé, a těžko by to zákazník zatáhnul"

Údržba a rozvoj celého prostředí jsou dost drahé. Ale zakázky typu "potřebuju do free softwaru featuru X --- zaplatím za to 30000" nebo "neběží to pod verzí systému Y --- zaplatím za to, aby to běželo" tak drahé nejsou. Člověk si to může udělat sám, pokud umí programovat, nebo si to nechat napsat za méně než by byl měsíční plat zaměstnance. Výhoda je, že v tomto případě firma platí jen za featury, které skutečně potřebuje, a ne za blbosti typu poskakující sponka.

Nevím, co máte namysli "celými texty".

Binárku napsanou ve VB můžete provozovat bez problémů, a nestane se vám, že nové distro má jinou verzi glibc.

Samozřejmě další vývoj aplikace v prostředí, které není podporované a rozvíjené, je velký problém. Spousta věcí se dá obejít, ale nakonec stejně musíte přejít na jiné prostředí. To platí i v případě, že máte od prostředí zdroják, a necháte někoho, ať vám něco dobastlí.

Mimochodem v desítkách tisíc Kč toho opravdu moc nekoupíte, nejvýše jednotky dnů.

Doporucuji se s clovekem "LO" vubec nebavit, je to ztrata casu. On ma nactenych par marketingovych materialu a umi nekolik slov z kerneltrapu, ale jinak je to looser, co umi jen blafovat.
Jeho nazor nezmenite ani exaktnim dukazem -- logika je pro nej nezavazna.
Prosim o to, s nim vubec nediskutovat. On se pak nauci dobre blafovat a chodi nam po firmach a oblbuje nakupci softwaru. Odberatel a poctivi dodavatele pak susi hubu.
Dekuji.

Copak, znáš ho osobně? Povídej, přeháněj! :-D

On jenom kecá ;)

Firmy dělající embedded zařízení si běžně in-house udržují Linux a gcc (a dělají to na několik měsíců/let staré verzi, kterou kdysi forkli).

Commitnout do hlavní verze to stejně nemůžou, protože to mají moc prasácky napsané (viz třeba http://www.root.cz/clanky/linus-torvalds-dvacet-nejlepsich-hlasek/nazory/176403/), kdyby se o to pokusili, tak by je vývojáři vykopli.

K tem embedded zarizenim, tohle delavaji dva druhy firem: Jedny proto, ze pouzivaji linux/gcc/whatever jako svoji platformu (kterou dale prodavaji) a vetsinou tim padem i tyto forky udrzuji, druhou skupinou jsou firmy, co na Linuxu stavi nektera sva zarizeni a vetsinou si pouze drzi jednu konkretni verzi kernelu/gcc/distribuce s prislusnymi patchy a dal je neudrzuji, protoze proto pro ne neni duvod. Ani jedno neni prilis narocne.

Coz je ovsem uplne neco jinyho jako pokracovat v vyvoji neceho, co je postavene na zastarale, nestabilni ci jinak spatne technologii technologii. A to je prave to, co se muze setsakramentsky prodrazit... Ale jako vzdycky, zalezi, co vyvijite a pro koho. Opravdu uplne jine rozhodnuti budete delat v pripade SW, co budete muset supportovat mnoho let nez u par utilitek ci webu na vicemene jedno pouziti :)

Ono jde o to, že to odprasení kódu je časově výrazně náročnější, ale ušetří čas při dlouhodobé správě.

Nemůžeš třeba do platformě-nezávislého souboru ve zdrojácích Linuxu napsat "#ifdef toto_je_uplne_progresivni_mips_platforma_na_kterou_bastlime". S tím bys z konference linux-kernel vyjel jak namydlenej blesk. Kdyby tohle do zdrojáků dopsal každý, kdo vyvíjí nějakou embedded krabičku na Linuxu, tak si asi dokážeme představit, jak by ty zdrojáky vypadaly.

Správně se musí vymyslet nějaké rozhraní a platformě-závislé věci držet na jednom místě. Jenomže to vymýšlení rozhraní bere dost času. Pokud to uděláš, budeš mít svůj kód v hlavním stromě udržován vývojáři Linuxu, jinak si ho musíš spravovat sám.

Pro dost firem je jednodušší ta varianta "spravuj si to sám" --- a tak v krabičce koupené před měsícem mám kernel 2.4.17 kompilovaný v dubnu 2007. A ono to ani moc nevadí, stejně to funguje.

Mně taky někdo kdysi poslal port Linksu na Playstation, ale já mu řekl "všechny věci týkající-se playstation musí být na jednom místě (v souboru os_dep.c), jinak to nevezmu", on se už neodhodlal to předělávat, tak má z Linksu fork.

No tak má systém jinou verzi DLL knihoven. Například v případě Common Controls je to i velmi pravděpodobné. Vadí to snad něčemu?

Je pěkné, pokud mám IDE, a aplikaci lze přeložit. Ale výslednou aplikaci také potřebujete provozovat - jde i o ni.

Údržbu a rozvoj si zaplatíte sám? Borlandu se na obojí skládala hromada zákazníků, a nějak se to nezaplatilo. CodeGears to vzdali, protože by to zákazníci nezaplatili. Ale vy na sebe vezmete ten finanční balvan jako maličká firma. Mnoho úspěchů. A opět jen teoreticky, protože zdrojáky ke Kylixu vám nikdo nedá.

Napadá mě, když je to s tou údržbou a rozvojem tak jednoduché, proč nenecháte někoho implementovat CLX do Free Pascalu? Jeden člověko-rok (tedy částka v řádech milionů až desítek milionů), a už máte kousek hotový.

Až desítek miliónů pro člověka za rok. A to frčíte na koksu nebo na peří? ;-)

Jinak já kdybych měl deset miliónů, tak se na všecko můžu do konce života vykašlat, ležet na posteli, zírat do stropu a přemýšlet o poruše osobnosti.

Člověko-rok je taková jednotka ve světě projektového managementu. Jde o množství práce, které odvede jeden člověk za rok, dva za půl roku atd. Pro úplnost, 365 lidí tu práci nikdy neodvede za den, protože narůstá overhead.

Ty jednotky až desítky milionů samozřejmě nedostane autor SW. Rozdělí se mezi stát (sociální a zdravotní pojištění), nájem kanceláře, amortizaci techniky, plat managera a účetní... V ČR si lze přijít na jednotky milionů ročně. Zahraničí už na tom není o tolik lépe, rozdíly už nejsou řádové. Řada lidí vychytala ten správný moment, a v zahraničí vydělala na naše poměry obrovské peníze.

Bohužel použitelné české účto pod GPL ještě nikdo nevydal. A víte proč? Protože jakmile si ho koupí jeden uživatel, může ho legálně dát komukoliv dalšímu. Autor by pak umřel hlady. Autor správně ví, že na zdrojáku závisí jeho obživa. A když už dá (da velké peníze) zdroják z ruky, musí se ujistit, že ho zákazník nebude šířit, protože by byla smrt businessu.

On za Apache zřejmě nezaplatil nikdo nikdy nic. Jeho kvalita tomu také odpovídá. Můžete namítat, že se hodně používá. Jistě, ale to je věc nulové ceny (která například u ISP hraje obrosvkou roli - nejsou schopni zaplatit ani lidi, natož SW), nikoliv kvality.

Vývoj Apache platí nadace Apache Software Foundation, které přispívá ponejvíce Google, Yahoo a HP. A samozřejmě se jedná o bývalý univerzitní projekt, který Apache Software Foundation pouze udržuje a rozvíjí.

Možná až budete vyrábět účto, podaří se vám přemluvit Google a Yahoo, aby vývoj zaplatili. Nebo zkuste Seznam a Jyxo ;)

"Mimochodem v desítkách tisíc Kč toho opravdu moc nekoupíte, nejvýše jednotky dnů."

To možná tak u nějakejch předraženejch kravaťáckých firem (viděl jsem takhle nabídku zaměstnání nějaké konzultantské firmy --- 1e5 Kč měsíčně). Tam samozřejmě platíte nejen za práci, ale i za oblek prodávajícího, za jeho luxusní kancelář, za jeho luxusní auto ... aby na Vás působil dost reprezentativně.

Já za 10000 přežiji jeden měsíc (čímž netvrdím, že bych za to celý měsíc byl ochoten programovat). Nemám ženu ani děti a nepořizuji si luxusní zboží, protože mám poruchu osobnosti a emocionálně mě to nevzrušuje.

No a za kolik jste ochoten měsíc pracovat na dané aktivitě? Spočítejte alokaci (jakou část času dostanete opravdu zaplaceno od zákazníka), a vydělte částku alokací. Započítejte sociální a zdravotní pojištění (tj. vynásobte částku dvěma). Rozpočtěte cenu kanceláře, židle a stolu, počítače, kávovaru, započtěte vodu, plyn, topení. Započtěte, že máte 6 týdnů dovolené, jdete za rok 15x k lékaři (to je tuším český průměr), jste pár týdnů nemocný s chřipkou apod., jinými slovy vynásobte částku nějakými 1.2-1.3. Někdo vám musí sehnat kšeft (a ano, auto je k tomu třeba, protože většina jednání skončí neúspěchem, a on jich musí absolvovat hromadu), někdo musí vystavit faktury a vést účetnictví. Z toho všeho se skládá částka, za kterou si vás lze měsíčně koupit.

A jste schopen předem říci, na kolik vyjde výsledek, nebo prostě říkáte "až to bude, tak to bude"? Když potřebuji práci hotovou k nějakému datu, mohu se spolehnout, že bude hotová? Jste schopen se zákazníkem mluvit, nevypadat u toho jako socka (mít sako a kravatu)? Budete fakt zjišťovat, co ten zákazník vlastně chce, a snažit se mu pomoci, i když zákazník nebude mít potřebné znalosti (lama zkurvená, RTFM, že), nebo nebude vědět co chce? Nebo si budete něco kutit na svém stroji, nikdo nebude vědět, co děláte, a nebudete mít žádný výsledek, za který by někdo byl ochoten zaplatit?

Když se vám problém nepodaří vyřešit, vyjde to na dost peněz. Má se za vás kdo odborně postavit, přispět zkušenostmi, a pracovat na řešení problému, nebo v takovém případě prostě spálíte peníze bez výsledku?

To jsou některé důvody, proč kravaťák asi dostane mnohonásobek vašeho platu. A když si jako firma koupíte nekravaťáka, je to stejně nerozumné, jako psát aplikaci v Kylixu pro Linux, jenom na jiné úrovni.

Jasně, že kravaťák dostane mnohem víc než programátor. Má totiž skvělé komunikační dovednosti.

Já jsem to myslel obráceně ... najmete si nekravaťáka => zaplatíte míň.

Takže je to ve stylu "nevěřím, že mi to člověk udělá dobře --- najmu si kravaťáka". Ale pokud mu věříš, a pokud on opravdu práci umí a nepodrazí tě, tak ten kravaťák už moc potřeba není.

No, ono to vetsinou neni o tom, ze by to delal ten kravatak, ale ze ten kravatak (resp. presneji firma) zajisti realizaci, komunikaci s zakaznikem, QA etc ... Coz vetsinou, kdyz si najmes toho "nekravataka", musi vsechno delat sam - a to stoji penize

Jak chceš komunikovat se zakaznikem, když máš poruchu osobnosti? Zákazník je Láma a chce mluvit s někým kdo je na úrovni a neblekotá pořád o poruše osobnosti.

jeste doplnim

a na zaklade toho psat clanky typu "Ukvapene vydani Ruby 1.9" nebo "Ruby 1.9.0 - zpackané vydání?"

nechci se Vas nejak dotknout, protoze Vas povazuji za odbornika, ale tady jste fakt ujel, a to tak, ze hodne

Až bude v jedné firmě pracovat Japonec i Číňan, jak chcete jejich jména uvést do databáze? Napsat jména v Unicode a přidávat ke jménu ještě další sloupec, který bude říkat, jakým fontem se má to jméno vypisovat?

Představte si třeba situaci, kdyby české "Ž" a ruské "Ž" měly shodné unicode číslo, i když se úplně jinak píší. Takhle jsou na tom s unicodem Číňani, Japonci a Korejci :-(

Což třeba použít RTF, kde je daný font? Tím je problém vyřešen.

Ne ne ne ne ne! To by nešlo. Pan Kosek jasně říkal, že na tohle se používá XML.

Mám nápad. Až pan Kosek bude psát informační systém pro japonce a číňany, ať použije XML. Já použiju to, co uznám za vhodné. OK?

Pozdě, velmi pozdě ;)

To víte, že rozumím. Pochopitelně neznám japonská specifika - pracoval jsem jen pro nadnárodní společnosti, které jsou šťastné s Unicode.

Ale nechme keců, a pojďme k věci. Jak byste řešil nutnost ukládat japonská a čínská jména do DB vy, který tomu jistě rozumíte? Použil byste místní kódování, ve kterém byste neuložil evropská jména Grün, Jöger a Řepík (nehledě na problémy s kódováním kdekoliv od DB po front-end)?

LO docela dobře demonstruje evropskou ignoranci vůči potřebám asijských národů: Hovoří o jménech, jenže přinejmenším u Japonců jsou zrovna jména tou nejcitlivější oblastí psaní. Kanji použité jako součást jména se velmi často čte jinak, může mít také pozměněný význam a občas i tvary znaků. Myslím, že několik firem se v Japonsku živí tím, že vyvíjí software, kterým se ve Windows Japonec může podepsat tak, aby se při tom necítil trapně. ;-) Nejsem si jistý, zda na tyhle věci vůbec stačí Unicode, když to leckdy nezvládá ani kontextové varianty glyfů v běžném textu (resp. zahodilo je).

Oni mají japonci vládou seznam schválených jmen, takže to není tak horké. Obecně těžko popsat ideogramy, když si každý může nakreslit ten svůj podle vlastních preferencí, a neexistuje jejich jednoznačný výčet. Japonci se buď přizpůsobí, nebo budou svá jména psát pomocí obrázků, s tím se nedá nic dělat.

Ano, a soud přinejmenším jednou rozhodl, že ten seznam není směrodatný. :-D Tedy v tom, že se znak jména nedá zakázat jen proto, že v tomhle seznamu není (pokud není naprosto neobvyklý).

Možná škoda, že je Amíci víc neproškolili v době, kdy k hrdosti měli nejméně důvodů. ;)

Ale vážně, když už si teda zakládají na svých obrázcích tolik a musí kvůli tomu dělat podobné obstrukce, to nebyli u vývoje a schvalování Unicode v době, nenapadlo je, k jakým důsledkům to povede, nebo jejich námitky ostatní ignorovali?

Podle tohoto textu se Asiati procesu účastnili a ne jenom okrajově. Takže první možnost padá.

Mně spíš přijde, že si to nedokázali rozumně obhájit. Je samozřejmě otázka, jestli kvůli pár neschopným vyjednavačům má celý dálný východ "trpět", ale udivuje mě, proč tedy Japonci a spol. nenavrhnou revizi standardu namísto pseudořešení ala podpora kódování v Ruby.

Že jsem tak smělý, jaký systém to byl?

Těší mě, že mám fanoušky, ale nechte mi mé soukromí ;)

No tak by se akorát k textu přidala informace o tom v jakém jsou jazyce/skriptu a o vykreslovací systém by pak sám vybral vhodné písmo.