Články s nálepkou VIM

V sedmnácté části seriálu o různých způsobech využití textového editoru Vim dokončíme téma, jímž jsme se začali zabývat již minule – jedná se o kooperaci mezi Vimem a různými skriptovacími jazyky. Minule jsme si popsali rozhraní mezi Vimem a Pythonem, dnes se zaměříme na rozhraní pro programovací jazyk Perl.

V dnešní části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si řekneme, jak je možné přenášet texty mezi Vimem a dalšími aplikacemi. Zatímco ve Windows je k tomuto účelu systémová schránka, v poněkud flexibilnějším X Window Systemu je k dispozici větší množství mechanismů.

V desáté části seriálu o použití editoru Vim ve funkci vývojového prostředí si popíšeme další tipy a triky, které je možné v editoru provádět. Ukážeme si především změny barvy a tvaru textového kurzoru i možnosti konfigurace myši. Taktéž si namapujeme různé operace či makra na klávesy či kombinace kláves.

V deváté části seriálu o editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme dvojici přídavných modulů. Jedná se o modul Netrw, který umožňuje editaci souborů umístěných na vzdálených počítačích a taktéž o modul snipMate určený pro vkládání částí kódu (code snippets) do editovaného textu.

Dnes dokončíme popis interního skriptovacího jazyka editoru a ukážeme si i několik více či méně užitečných příkladů jeho použití v praxi. Bude se například jednat o funkci, která do zdrojového kódu umožní vložit tělo počítané programové smyčky, popř. ze jména atributu vytvořit jeho getter a setter.

V předchozí části seriálu o textovém editoru Vim ve funkci vývojového prostředí jsme si řekli o interním programovacím jazyku Vim Script, který byl do Vimu přidán v roce 1998. Dnes budeme v popisu jazyka pokračovat, protože se budeme zabývat strukturovanými příkazy a zpracováním výjimek.

V šestém článku o textovém editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme základní vlastnosti skriptovacího jazyka, který byl do Vimu přidán již ve verzi 5.0 v roce 1998. Díky integrovanému skriptovacímu jazyku lze ve Vimu vytvářet i poměrně složité zásuvné moduly (pluginy).

Ve druhé části seriálu o použití editoru Vim ve funkci vývojového prostředí si nejprve řekneme, jak lze v tomto textovém editoru lépe využít klávesu Caps Lock a posléze se seznámíme s propojením Vimu s překladači a externím nástrojem cstags. Ve druhé polovině článku si popíšeme čtveřici přídavných modulů.

Po delší době se opět vrátíme k textovému editoru Vim. Řekneme si, jaké nástroje může tento editor nabídnout vývojářům při jejich každodenní činnosti, tj. pro přípravu zdrojových kódů, navigaci v projektu, porovnávání dvou souborů či při překladu a opravě chyb. Nezapomeneme ani na použití Vimu jako hexa editoru.

Na světě je spousty uživatelů, kteří si oblíbili Vi a jeho styl ovládání. Vi jim totiž dovoluje editovat jejich soubory, aniž by museli dát ruce z klávesnice, a díky tomu je jejich práce mnohem efektivnější. Není proto divu, že se objevil souborový manager s podobným ovládáním jako má vi, a na něj se dnes podíváme.

Vzhľadom na veľmi pozitívne reakcie na predchádzajúci článok som sa rozhodol napísať pokračovanie, v ktorom sa opäť naučíme, ako niektoré veci v editore VIM riešiť efektívnejšie a lepšie. Tentokrát sa zameriame na prácu s oknami, bufframi a záložkami, formátovanie textu, značky, vzdialené príkazy a ďalšie.

V dnešním díle seriálu o TeXu pro začátečníky se podíváme na software, v kterém je možné TeXové zdrojáky editovat. Ukážeme si výhody IDE i textových editorů a ukážeme si, které z nich lze využít pro psaní v TeXu. Volba konkrétního favorita ovšem zůstane na vás...

Pri sledovaní niektorých používateľov pri práci s editorom Vim mám niekedy pokušenie upadnúť do mdlôb. Na druhej strane mi je jasné, že veľa ľudí má chybné návyky, pretože im nemal kto ukázať efektívnejšiu cestu. Nakoľko tento editor využívam už viac ako 12 rokov, myslím, že sa môžem podeliť o niekoľko rád.

Každý uživatel unixového systému by měl znát alespoň úplné minimum z editoru Vim, který je velmi mocný, ale především také rozšířený. Proto byste v něm měli umět alespoň otevřít, upravit a uložit soubor. Ukážeme si opravdu ty nejzákladnější základy ovládání Vim, které se můžeme naučit.

Prehľad najpoužívanejších textových editorov v unixových systémoch. Inšpirácia pre nováčika a zamyslenie pre profesionála ako aj názorné ukážky zo života. Tento článok konečne ukončí svätú vojnu textových editorov. Ak ste sa doteraz zúčastňovali flame-wars týkajúcich sa vášho editora, toto článok vám vezme/dá vietor z/do plachiet.

Na pultech knihkupectví se nedávno objevila velmi zajímavá kapesní příručka pro všechny uživatele populárních editorů Emacs a Vim. Pojďme ji společně prolistovat.

Nápad na tento článek se objevil v době, kdy jsem se pokoušel na svůj počítač nainstalovat Gentoo Linux a byl nucen pracovat několik dní výhradně v textové konzoli. Nečekejte ode mě žádné advanced techniky spojování programů a podobné unixové vychytávky, ale spíše reklamu na uživatelsky příjemný software pro textový režim. Článek je určen spíše pro začátečníky.

V dnešním článku dokončíme popis nejvýznamnějších nových vlastností sedmé verze textového editoru Vim. Podrobně si popíšeme nové vlastnosti skriptovacího jazyka, zejména význam všech nových datových typů a na ně navazujících rozšířených jazykových konstrukcí. Nebude chybět ani zhodnocení paměťových nároků a rychlosti práce nové verze v porovnání s verzí předchozí.

V tomto dvojčlánku bych chtěl čtenáře seznámit s novou verzí známého textového editoru Vim, která - prozatím však pouze v testovací fázi - přináší několik podstatných vylepšení verzí předchozích. Jedná se zejména o integrovaný slovník a rozšíření interního skriptovacího jazyka o nové datové typy a jazykové konstrukce. Kromě toho jsou opraveny i některé nedostatky z předchozích verzí.

V předchozí části tohoto miniseriálu jsme si stručně vysvětlili některé přednosti a zápory textových editorů Vim a Elvis. V závěrečné části půjdeme již více do hloubky, protože si ukážeme jak konkrétní rozdíly v chování těchto editorů, tak i nastavení, pomocí kterých lze Elvis nakonfigurovat takovým způsobem, aby se co nejvíce podobal Vimu.

Tento článek je určen především pro uživatele textového editoru Vim, kteří jsou nebo budou, podobně jako já, různými okolnostmi donuceni používat textový editor Elvis. Popisuji zde jak společné vlastnosti obou výše zmíněných editorů, tak i některé významné rozdíly, které by mohly přechod mezi nimi zkomplikovat. Osobně sice pro svoji práci preferuji Vim, někdy se však použití Elvise nevyhnu, proto se snažím si práci s ním co nejvíce zpříjemnit.

Pár let uběhlo od předchozího dílu tohoto seriálu a na vim.sf.net se urodilo mnoho nových báječných VIM pluginů. Pojďme si ukázat ty nejlepší z nich.

V dnešním pokračování seriálu o outline editorech nejprve dokončíme část věnovanou popisu maker TVO. Konkrétně se budeme zabývat způsobem barevného zvýraznění uživatelsky definovaných řetězců. Posléze si popíšeme dostupné možnosti uložení osnovy do vhodného externího souborového formátu.

Dnešní díl seriálu o outline editorech je věnován bližšímu popisu maker TVO pro textový editor vim. Zmíním se o základních i pokročilejších příkazech, které je možné při editaci osnovy použít, tvorbě hypertextových odkazů a o nastavení vlastních barev pro zvýraznění nadpisů.

Celý třetí díl miniseriálu o outline editorech (editorech hierarchie) je už konečně věnován sadě maker nazvaných TVO: The Vim Outliner, která jsou určena pro známý textový editor vim. Pomocí těchto maker lze vim nakonfigurovat tak, že pracuje jako outline editor, a přitom zůstávají zachovány všechny jeho další unikátní editovací schopnosti.

Kolekce rad a nápadů pro snadnější pořizování zdrojových textů všeho druhu. V tomto dílu se zaměříme na nastavování chování VIMu podle typu editovaného souboru. Řeč bude o tzv. Filetype Plugins.

Ztrácíte orientaci v hluboko zanořených cyklech? Stávají se vaše programy nepřehledné? Naučte VIM graficky zvýrazňovat hloubku odsazení a máte po problémech!

Další várka tipů pro nastavení vašeho .vimrc souboru. Dnes se podíváme na úpravy vzhledu VIMu a také na volby, které přímo ovlivňují práci s textem.

O editoru VIM a různých tipech a tricích pro něj už byly napsány i tady na Root.cz stohy článků. Doufám, že mi přesto nebudete mít za zlé, když i já přispěji svou kapkou informací pro všeobecné VIMařské blaho. Začneme prohlídkou základních nastavení, aneb co všechno si vepsat do svého .vimrc souboru, abychom přizpůsobili chování editoru svým potřebám.

Další hromada zajímavých pluginů pro textový editor VIM. Čekají nás mimo jiné pluginy pro psaní HTML, nástroje pro programátory a na závěr i jedna hra.