Emacs

Reiser4 běží na Linuxu 5.0, Wine 4.6 s podporou Vulkan/WineD3D, Nepál zakázal PUBG, Blu-ray/DVD stále padá, 4k HDR Disney+, Blender 2.80 v létě, do budoucna lehčí Fedora, GNU Emacs 26.2, systemd 242.

Ve druhém článku o slavném režimu org-mode pro editor Emacs se seznámíme s dalšími možnostmi, které tento plugin uživatelům nabízí. Ukážeme si například práci s kalendářem, agendou, časovači či s exportem dokumentů.

Minulý týden jsme se seznámili s pluginem vim-orgmode pro organizaci poznámek a diářů v editoru Vim. Možnosti tohoto pluginu jsou inspirovány mnohem slavnějším modulem pro Emacs. Dnes se seznámíme s jeho základními možnostmi.

V dnešním článku se již konečně dozvíme, jakými způsoby je možné ve skriptech naprogramovaných v Emacs Lispu pracovat s buffery i s dalšími důležitými interními strukturami samotného Emacsu.

V posledním článku, který se bude zabývat výhradně Emacs Lispem a nikoli samotným Emacsem, si popíšeme ostatní datové typy, s nimiž se v Emacs Lispu setkáme. Jedná se o vektory, pole, asociativní pole, řetězce a další.

V předposledním článku, který se bude zabývat výhradně Emacs Lispem a nikoli samotným Emacsem, si popíšeme některé možnosti poskytované knihovnou Dash. Ta nabízí programátorům užitečné funkce inspirované jazykem Clojure.

V Common Lispu se používá makro loop sloužící pro konstrukci všech typů programových smyček. Toto makro založené na vlastním doménově specifickém jazyku je dostupné i v Emacs Lispu.

Ve druhém článku o Emacs Lispu se naučíme používat prakticky všechny základní konstrukce tohoto jazyka. Ukážeme si deklaraci globálních i lokálních proměnných, rozvětvení, použití rekurze a programových smyček a na závěr si popíšeme i jednoduchou interaktivní funkci.

Na předchozí článek, v němž jsme se seznámili se základními vlastnostmi režimu Evil, dnes nepřímo navážeme. Ukážeme si, jak je možné měnit chování Emacsu pomocí funkcí v Emacs Lispu.

V článku se seznámíme s modulem Evil určeným pro editor Emacs. Díky tomuto modulu je možné v Emacsu používat editační příkazy a režimy (stavy) neméně slavného editoru Vim, takže uživatelé mohou využít výhody obou světů.

Seriál o historii vývoje textových editorů by samozřejmě nebyl úplný bez zmínky o rodině textových editorů Emacs. Podobně, jako je tomu u rodiny editorů vi/Vim, je možné vývoj Emacsu sledovat až do poloviny sedmdesátých let minulého století, kdy vznikl TMACS a TECMAC a později pak i první „plnohodnotná“ verze Emacsu.

V dnešním díle seriálu o TeXu pro začátečníky se podíváme na software, v kterém je možné TeXové zdrojáky editovat. Ukážeme si výhody IDE i textových editorů a ukážeme si, které z nich lze využít pro psaní v TeXu. Volba konkrétního favorita ovšem zůstane na vás...

Jedněmi zatracovaný, druhými milovaný, takový je Emacs. Chcete vědět, čím si tento starobylý editor i dnes stále získává nové a nové uživatele? Chcete nahlédnout do nevyčerpatelné zásoby jeho možností, funkcí, pluginů a rozšíření?

Prehľad najpoužívanejších textových editorov v unixových systémoch. Inšpirácia pre nováčika a zamyslenie pre profesionála ako aj názorné ukážky zo života. Tento článok konečne ukončí svätú vojnu textových editorov. Ak ste sa doteraz zúčastňovali flame-wars týkajúcich sa vášho editora, toto článok vám vezme/dá vietor z/do plachiet.

Na pultech knihkupectví se nedávno objevila velmi zajímavá kapesní příručka pro všechny uživatele populárních editorů Emacs a Vim. Pojďme ji společně prolistovat.

V dnešní části seriálu o outline editorech si ukážeme, jakým způsobem je možné zpracovávat hierarchicky strukturovaný text s osnovou ve dvou pokročilých a současně i programovatelných textových editorech - Emacsu a jEditu.