Vlákno názorů k článku ACTA: kontroly na hranicích i trestné pirátství pro vlastní potřebu od Lukas - ACTA nabada staty k zakazu tvorby softwaru, ktery...
-
Lukas (neregistrovaný)
ACTA nabada staty k zakazu tvorby softwaru, ktery probourava DRM (viz citace nize). Takove programy jsou v soucasne dobe casto to jedine, co umoznuje uzivatelum vyuzit sva zakonita prava na osobni kopie. Zaroven to pravdepodobne bude znamenat znemozneni vedeckeho vyzkumu v nekterych oblastech.
Each Party shall provide adequate legal protection and effective legal remedies against the circumvention of effective technological measures that are used by authors, performers or producers of phonograms in connection with the exercise of their rights in and that restrict acts in respect of, their works, performances, and phonograms, which are not authorized by the authors, the performers or the producers of phonograms concerned or permitted by law.
Pro opensource a programy jako PGP nebo TrueCrypt muze byt problematicka nasledujici cast:
In order to provide the adequate legal protection and effective legal remedies referred to in paragraph 5, each Party shall provide protection at least against: [...] the manufacture, importation, or distribution of a device or product, including computer programs, or provision of a service that: [...] has only a limited commercially significant purpose other than
circumventing an effective technological measure.Nemusim vam nejspis pripominat, ze vetsina opensource softwaru komercni vyznam, takze se muzeme vesele pripravit na to, az nekdo bude argumentovat: "Tenhle opensource vyvojar na svem programu vydelal jen 1200 USD, ale v konecnem dusledku zpusobil jeho sifrovaci program skodu 1.7 miliardy USD!"
To se tedy mame na co tesit.
-
Lukas (neregistrovaný)
V predposlednim odstavci jsem se prepsal:
Nemusim vam nejspis pripominat, ze vetsina opensource softwaru ma _minimalni komercni vyznam_, takze se muzeme vesele pripravit na to, az _nejaky pravnik_ bude argumentovat: "Tenhle opensource vyvojar na svem programu vydelal jen 1200 USD, ale v konecnem dusledku zpusobil jeho sifrovaci program skodu 1.7 miliardy USD!"
-
petr (neregistrovaný)
já bych si tou "většinou" open source, která nemá komerční význam ...
nebyl tak jist. Třeba Open Office (nebo jeho "klony" - no flame pls), má komerční význam obrovský. Mnoha lidem i organizacím totiž naprosto dostačuje (a proč by taky ne), takže si nekoupí opravdu komerční produkt, např. MS Office. A to jsou dost velké peníze, když si uvědomíme ten počet lidí ...
Nebo v poslední době "miliony" netbooků, prodávaných s Androidem, s prohlížečem Firefox, apod. Z toho Microsoft není určitě nadšený, proč asi ... :)
-
Sten (neregistrovaný)
Jestli to nebude tím, že tvar banánů taky vypovídá něco o tom, jakým způsobem se pěstují a jak kvalitní je jejich odrůda. Nevím, zdůvodnění té směrnice jsem nestudoval (mělo by ale být veřejně dostupné), ale tipuji, že je za tím takový (pro většinu lidí neviditelný a tudíž neexistující) důvod.
-
Ale blbost, tady se nejedna o zduvodneni smernice ale o zduvodneni existence byrokrata, ktery ji vypracoval. Ode vseho jsou jenom dva druhy: dobry a spatny, pricemz o tom, co je co si rozhodne zakaznik dle sve chuti. Staci, aby tam bylo povinne uvedeno jmeno druhu a zeme puvody a zakaznik si vybere sam. Nevidim, proc na to musi mit nejakeho uredniho simla, ktery rozhodne o tom, jaky tvar ma mit banan. Treba v Indii ty nejlepsi banany, ktere tam prodavaji, vubec nepasuji do estetickych kriterii EU a tak je tu nikdy neuvidite.
EU takto prakticky zlikvidovala stovky starych druhu ovoce a zeleniny, protoze kdyz to neni v katalogu EU, tak se to nesmi prodavat. Tak mame v kramech tri druhy rajcet, 10 druhu jablek atd. A jeste za to platime nekomu horentni plat, namisto, abychom ho postavili ke kosteti, kam patri.
-
Mr. X (neregistrovaný)
Ale my mame specialne gorily...
http://gorilasisslovakia.wikidot.com/
http://hnonline.sk/slovensko/c1-54486190-exsiskar-gorila-hovori-pravdu-politici-su-skorumpovani
http://www.scribd.com/doc/78674040/UPLNE-ZNENIE-124 - nie som si isty, ci je toto uplne znenie. Odkedy je scribd zahlteny posahanym JS, nefunguje mi poriadne. -
lhoracek (neregistrovaný)
Myslím si, že je to v prvním případě špatně vyložené, protože ten druhý citovaný odstavec říká "has only a limited commercially significant purpose other than circumventing an effective technological measure." Což znamená, že hlavním komerčním účelem aplikace je obcházení ochrany. Což znamená, že nemůžete prodávat aplikaci jako RIPer, ale musíte jí vymyslet nějaký legální účel a pod ním ji prodávat. Nemluví to o komečním dopadu ale účelu.
Stejně jako se i aktivní antiradary prodávají jako parkovací asistent a tudíž jsou jeho provozovatelé prakticky nepostižitelní. -
Luk (neregistrovaný)
Český autorský zákon v tomhle trochu "předběhl dobu" a už nyní zakazuje jak obcházení DRM, tak i tvorbu nástrojů k jeho obcházení:
§ 43
(1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.
(2) Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí, dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky nebo poskytuje služby, které
a) jsou za účelem obcházení účinných technických prostředků nabízeny, propagovány nebo uváděny na trh,
b) mají vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený obchodně významný účel nebo jiné užití, nebo
c) jsou určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředků.
(3) Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.
... -
Odkud pramení ta "zakonita prava na osobni kopie"?
Pokud si dobře pamatuju, zákon nepostihuje vytvoření záložní kopie pro osobní účely jako takové. To ale neznamená, že člověk na to má vždy právo. Pokud například mám právo vlastnit zbraň, ale jediný způsob, jak bych jí mohl získat, je krádež (například cena zbraní vyletěla vysoko a já na ní nemám), neznamená to, že jsem oprávněn jí ukradnout. Podobně to platí i u té kopie - ona není za těch podmínek trestná, pokud tím neporušíte nějaký jiný zákon, případně smlouvu.
A k trestnosti porušení DRM: Jsem zastáncem smluvního práva. Stručně řečeno, pokud se domluvim, že něco nebudu kopírovat, tak na to právo nemám. Stejně tak s porušením DRM. Na druhou stranu, stejně by asi DRMisti mezi svoje podmínky dávali zákaz porušení DRM, takže s tímto nemám až takový problém. Horší je ta kriminalizace nástrojů.
BTW: Nejsem vyloženě zastáncem DRM. Třeba hudbu pod DRM bych si asi jen tak nekoupil. Na druhou stranu, u aplikací pro Android tato pseudoochrana může motivovat vývojáře a Google... Kdybychom měli DRM v ČR zakázané, asi bychom neměli placený Market...
-
Rejpal (neregistrovaný)
Samozřejmě, že pramení z Autorského zákona: Dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) autorského zákona do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže si „zhotoví záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání…“
Vaše přirovnání k vlastnictví zbraně je zcela liché. -
Já tam vidím pouze to, že za daných podmínek nezasahuji do autorského práva. To ale neznamená, že tím neporuším jiný zákon nebo nějakou dohodu (apod.).
Vychází mi z toho, že je to jako s právem vlastnit zbraň - za určitých podmínek (v ČR AFAIK se zbrojním pasem) ji můžete vlastnit. Může se ale stát, že nemůžete nějakého svého práva využít, protože byste tím porušil práva někoho jiného - ať už vlastnická práva, nebo zákon či smlouvu* o neporušení DRM.
*) Záleží, jestli to je vynucováno zákonem, nebo smlouvou.
-
nekonkretizuje AKO sa jedinec k "veci" dostane. zmysel je v tom, že NESLOBODNO ZAKÁZAŤ VLASTNIŤ.
ps - vyhoviať kontrolným mechanizmom bude znamenať aj to, že nosič záznamov bude polepený niekoľkými vrstvami nálepiek (pozri nedávny problém s legálnosťou "originálneho" softwéru) a do "vlastností" budeme vpisovať svoje meno a pridelený kód z daňového úradu :-) -
Vejr (neregistrovaný)
Problem je v tom, ze DRM omezuje uzivani. Tj. koupim si napr. muziku s DRM a tim padem si nemohu poridit novy pocitac ci prehravac, nebot pak ji jiz neprehraji (nedej boze, aby se mi porouchal). Stejna uchylnost, jako bych si poridil gramofonovou desku, ale smel ji poustet jen na jednom konkretnim pristroji.
Prstal fungovat? Smula, musis si celou svou sbirku poridit znova. A za tri roky, az doslouzi novy pocitac znova a znova... Vam to prijde koser? -
Hudbu s DRM si pravděpodobně nekoupím. U aplikací pro Android mi to přijde jako přijatelné omezení. Vše řeším na úrovni trhu.
Ano, DRM omezuje užívání. Ale je to něco s čím jsem souhlasil (v případě aplikací pro Android), protože to pro mě bylo přínosné. Nebo něco, co jsem odmítl (v případě hudby), protože omezení byla příliš restriktivní.
Malíř může prodávat obrazy zohavené nějakým klikyhákem, jen je lidé možná nebudou chtít. Autoři a prodejci mohou prodávat svoje díla s DRM, jen o ně možná nebude zájem.
-
xmrk (neregistrovaný)
ok, ale problem je
1. kriminalizacia - porusenie "normalnej" zmluvy nie je trestne
2. dopad na tretie strany - ked si kupim DVD, zaroven sa zavazujem, ze ho neskor nepredam nikomu, kto nebude akceptovat zakaz obchadzania DRM? To sa aj da vymahat a kontrolovat? Čo ak to DVD predám Ferovi, ktorý kašle na DRM a nijako sa nezaviazal, že DRM nebude obchádzať? V takom prípade ja som porušil zmluvu a zaslúžim si, aby ma autor zodral z kože - ale čo Fero, čo on urobil zlé, za čo má pykať?
3. sloboda slova - takže chceme mať zakázané čísla? ( http://en.wikipedia.org/wiki/Illegal_prime ) -
1. Normální smlouva může stanovit nějakou pokutu a tu lze soudně vymáhat.
2. Jako zastánce smluvní volnosti odpovím stručně: to záleží na vyjednaných podmínkách.
3. Nejsem zastáncem kriminalizace *nástrojů*. Bude-li kriminalizováno porušení DRM (není-li stanoveno jinak), ale ne už nástroje k tomu určené, pak při přenesení na tato čísla je kriminalizováno určité použití těchto čísel (interpretace jako GZip s následnou kompilací a následným použitím na cizí dílo bez souhlasu autora), ale ne čísla samotná. Jinak já jsem jen poznamenal, že kriminalizace DRM zřejmě nebude stav věcí příliš měnit, protože by DRMisté stejně asi většinou chtěli nějaký závazek, který by porušení DRM trestal. -
Tak vinilovou desku asi taky nepustíte na CD nebo MP3 přehrávači. Budete si muset pořídit původní řešení - gramofon. Ostatně je to podobně jako se SW, který také nepřenesete z iPhone na Android resp. dokonce některý z jedné verze Linuxu do jiné.
DRM pochopitelně omezuje užívání. Je to jeho primární a jedinný úkol. Pravidla silničního provozu také omezují užívání vašeho automobilu. Obojí je tu pro dodržení stanovených pravidel.
DRM navíc umožňuje vznik obchodních modelů typu časově omezené užití resp. "pronájem" tj. např. film na 24h, kniha na týden. Což je pochopitelně levnější než "koupený" film nebo knížka atd. Já si tedy nedokážu představit takový obchodní model bez DRM. Vy ano? A mimochodem je to dost populární model.
Řada lidí si připlatí za verzi bez DRM, ale řada lidí si koupí ten film jen na 24h. Proč tomu nedat volný průběh ať si uživatel vybere?
Pirátství jen dává argumenty do rukou druhé straně. Kdyby nebylo pirátství, tak by si ho museli vymyslet.
-
Vejr (neregistrovaný)
Ja jsem si ale nestezoval na to, ze gramodesku nemuzete prahrat na CD prehravaci, ale ze si ho muzete pustit jen na jednom konkretnim pristroji. A to je to u gramofonu jeste celkem maly problem, jelikoz jeho zivotnost je mnohem vyssi, nez treba notebooku.
Asi takle - spousta sporu ohledne DRM by odpadlo, kdyby nebylo jednostranne. Tj. kdyby se pri jeho prosazovani myslelo i na uzivatele. Napriklad nevidim duvod, proc by u chranenych souboru nebylo mozne zrusit aktivaci pro dany pristroj a aktivace na novem. A problem je, ze vse smerovalo k tomu, ze nebude jina alternativa. Moc by mne zajimalo, jak vypada audioteka u lidi, kteri DRM prosazuji. Kolik takto chranenych souboru maji a jak tento problem resi
DRM na jedno pouziti ci casove omezeni je jina kapitola, proti tomu vice mene asi neni moc namitek. Je to stejne jako pujcovna DVD
-
kdyby se pri jeho prosazovani myslelo i na uzivatele
Věřte mi, že se pokaždé myslí opravdu na uživatele resp. jeho peníze :-)
Ale ačkoli to vypadá takto řečeno trochu tragikomicky, tak to nemusí znamenat nic špatného (pokud nechápeme zisk obecně negativně). Často to znamená, že vymyslet, jak zákazník nakoupí co nejjednodušeji. Bohužel technici zatím nevymysleli (a firmy neprosadily) jednoduché řešení.
-
zz_indigo (neregistrovaný)
na DRM je jeden problem. My predsa platime "vypalne" ako sucast prava na kopiu. Ale nejak som nezazil zeby niekdo tlacil na zrusenie poplatkou za media, pocitace, napalovacky kopirky, hardisky .... Ktore v konecnom dosledku mozu "autorom" niest viac ako ich praca.
Ak chcu spolocnosti DRM. OK ale nech presadia zrusenie vypalneho. (panou z OSA by asi drblo kedze maju na tom postavyny Busines plan)
A potom nech sa necuduju ze im klesaju trzby.
- Mas inteligentnejsie CD prehravac? Neprehras si to
- Mas len pocitac bez windows? Neprehras si to
Fak si myslia ze toto im budu ludia kupovat? (A to neberiem v uvahu ze cim dalej tym mame menej "hitou" ktore by ludi oslovyli) -
S tím v zásadě souhlasím, autorské poplatky za prázdná média na svobodný trh prostě nepatří: http://blog.v6ak.com/2012/01/piratstvi-pravo-nebo-kradez.html
Ano, DRMisté se musí rozmyslet, jestli jim víc kazí obchod pirátství, nebo DRM. apple to už udělal šalamounsky a dál obě možnosti. Skladby s DRM jsou se slevou, protože:
* mohou byť se slevou, protože je nižší riziko pirátění
* musí být se slevou, jinak by se neprodaly, protože mají nižší hodnotu.Bez DRM a ve vysoké kvalitě prodává i Supraphonline.cz. Až budu shánět nějakou hudbu, asi se tam podívám. DRMisté mají smůlu. Tomuto říkám boj proti DRM.
