Nejprve bych chtel rici, ze jsem (byl) Amigista a Amigu mam rad. Naprogramoval
jsem toho na Amigach hodne (pod systemem i bez neho). Ale....
Musim napsat komentar k tomuto clanku, ktery obsahuje spoustu nepresnosti,
pocinaje jednotlivymi typy a jejich navaznosti a pokracuje technickymi nepresnostmi a
mlhou.(napr. Motorola 68000 je 32 bitova).
Co to byl (je) Amiga OS. Zaklad tvori KickStart, ktery je ulozen v pameti ROM, zaroven
jsou v ROM ulozeny i knihovny - (napr. graphics.library, intuition.library, dos. library, exec.library atd.).
Pokud chtel uzivatel pracovat s knihovnami, resp. se systemem, pak si na adrese 4 precetl
bazovou adresu exec.library a tim dostal pristup k zakladnim strukturam OS a cele knihovne exec.
Po nabootovani se natahl boot block a spustil se. Klasicky okenni system - Workbench - se spustel
z diskety. Struktura disku/disket je podobna jako na UNIXech (najdete zde adresare napr library device atd.)
Rici, ze Amiga mela skvely multitasking je mlzeni. Je potreba uznat, ze na svoji dobu
dokazala hodne a nabizela za zlomek ceny vysoky vykon a komfort. Nicmene multitasking,
ktery neobsahuje ochranu pameti neni uplne to prave. S tim take souvisi neexistence virtualni
pameti. Dalsi zavaznou vytkou muze byt moznost jednoduse zakazat preruseni a tim cely
multitasking vyradit, nehlede na to, ze kdokoliv muze pristupovat na adresy $df0000, coz
jsou adresy, na ktere byly namapovane porty koprocesoru a zakaznickych obvodu.
Amiga ve sve dobe mela skutecne silne HW zazemi - puvodne to byly 3 zakaznicke obvody (procesory)
- Agnus, Denisa a Paula (pak prisly AGA). Tento HW dokazal prehravat nezavisle 4 zvukove kanaly,
8 spritu, Blitter (obvod slouzici pro rychle pracovani s pravouhlymi vyrezy - maskovani, posuny ....),
pristup az ke 4 disketovym jednotkam a planarni grafiku. A prave planarni grafika byla na pocatku
velkym uspechem, ktery se nakonec vymstil. Jednoduse se delaly hry, ve kterych bylo nekolik nezavislych
rovin, ktere delaly dojem prostoru (napr. Shadows of the beast). Naopak s prichodem Doomu a podobcyh her,
bylo potreba grafiku chunky (tzn. bity jsou vedle sebe v jedne rovine a ne v nekolika rovinach za sebou). Pro Amigy se
podarilo napsat hodne optimalizovanyh algoritmu, ktere dokazaly spocitat scenu, ale nakonec nejuzsim
mistem byl prevod chunky to planar. Co se tyse (ne)modularity Amigy, na zacatku velka vyhoda, postupem casu
se vsak stavala nevyhodou, jelikoz vyvoj nepokracoval a ostatni vyrobci se nemolhi zapojit.
Zorro sloty, Blizzardy (akceleracni karty) prisly az moc pozde....
O Amize by se toho dalo napsat opravdu hodne, ale myslim, ze v soucanse dobe je to sice pekne, ale
stejne mrtvolka. .....a sliby, ze na podzim vyjde neco noveho slysim jiz od roku 1995, a od te doby se nic
nezmenilo.......
Tak tahle reakce je lepsi nez vsechno tady dohromady, navic od cloveka, jehoz jmeno mi aspon neco rika ;) Myslim ze Tiger to dobre shrnul a i v konci ma pravdu. Ale k hlavnimu clanku: Prekvapilo me, ze clanek ma byt o AROS a venuje se hlavne hardwaru Amigy. AROS mam dojem byl pokus napsat AmigaOS akorat volne siritelne. Nevim v jakym stadiu to je ale asi jako cela Amiga :( Jinak me docela mrzi, ze v clanku neni neco podrobnosti o AmigaOS. Myslim, ze srovnani s odstupem casu by bylo docela zajimavy.
Ja jsem mel Atari 1024 ST a myslim si ze co do "beznych aplikaci" (ne her) rozhodne byl na tom lip nez Amiga. Okenni system GEM (od autoru DR DOS-u) byl v ROM-u a startoval se okamzite. Mel knihovny na praci s grafikou, fonty, dialogy apod. Multitasking take slo zakazat ale myslim ze to bylo dane procesorem MC68000. Tam, pokus si pamatuji, byl user a privileged mode ale slo to prepinat sem a tam bez problemu. Nektere aplikace jako Calamus nebo CuBase se potom proslavily i na PC. Atari take mel rychlejsi pristup do pameti nez Amiga diky jednodussi architekture. Celkove si myslim ze na hry a graficke programy (pamatujete nekdo DeLux Paint od Electronic Arts?) Amiga byla dobra ale na ostatni (programovani, office, DTP, midi) byl lepsi ST diky jednodussi architekture a lepsim UI.
Jinak souhlasim ze clanek byl blbej a nepresnej.