Slova analogovy a digitalni v tomto clanku sice zneji velmi popularne, ale jsou IMHO pouzita zcela nespravne.
Spravne by clanek (zase IMHO) mel mluvit o svetech spojitych a diskretnich.
Jakub Serych
Obcas bych spise pouzil termin, ze kvantovy, ci kvantovany, nez digitalni.
Dost casto je rozliseni hranice mezi spojitym a diskretnim dana meritkem v jakem vec sledujeme. Z pohledu hvezdare, jsou hvezdy diskretni tecky, z pohledu vesmiru tomu tak neni, minimalne proto, ze jsou spojeny gravitacnimi vazbami a pro oznaceni za "tecky" jsou docela velike, navic jejich svetlo se spojite siri vesmirem, ale to je hodne sporny priklad:)
Takze lepsi: Digitalni signaly v elektronickych zarizenich. Jsou digitalni z pohledu logickeho signalu, ale uz nejsou pokud na ne koukame z hlediska osciloskopu:), tedy elektrickeho signalu. Jenze elektricky signal je zase poskladan z diskretnich elektronu, takze vlastne je na urcite urovni diskretni. Jenze elektrony jsou nejspise projevem spojitych superstrun, takze je na jiste uroni zase spojity....
Trochu mi to pripomina oblibenou hricku o slepici a vejci:) Bez poradne definice pojmu se imho neda nikam dobrat.
V zakladech informatiky jsou tyto pojmy zcela jasne definovany.
Informace je pojem, ktery popisuje cosi velmi abstraktniho a nehmotneho.
Zmotnenim nehmotne informace je tzv. zprava neboli sdeleni. Zpravu dostaneme z informace tak, ze vezmeme nejakou tzv. abecedu a z jejich prvku slozime nejakou posloupnost vyjadrujici onu informaci.
A prave abecedy jsou dvou druhu - spojite a diskretni - a podle toho se take zpravy deli na spojite a diskretni.
Doufam, ze jsem to nejak nepopletl.
Pekny den Jakub Serych
Do značné míry souhlas - záleží např. na tom, zda pracujeme s hmotnými systémy nebo s abstraktními znaky/kódy (to pak ale vede zase někam úplně jinam, pak začneme řešit třeba vztah matematiky a fyziky, tj. existují trojúhelník či logický formulka "samy o sobě" etc.). Hlavně pak souhlasím s radoomkem v potřebě jasně definovat pojmy, se kterými se pracuje. Uznávám, že můj původní text trpí v tomto ohledu jistou formulační vágností.
on třeba i ten příklad s krávou a loukou by šel postavit tak, že pokud by pozorovatel vnímal např. v radiové oblasti spektra, uvidí před sebou asi spojitou plochu (nikde nic).
ten můj původní text představuje trochu polemiku s postmodernou, kulturním a jazykovým relativismem etc. základní myšlenka zněla, že svět je nějak uspořádán, diskrétně/kvantově/digitálně strukturován, jde o povahu světa, ne pouze důsledek našeho vnímání, používané jazyka, kulturních zvyklostí apod. tolik k "ideologickému pozadí" textu :-).
Pro diskusi o diskretnim (digitalnim, kvantovem atd.) - spojitem (analogovem, kontinualnim atd.) bych upozornil na nasledujici situace tykajici se kravy a louky:
a) divam-li se na louku, na niz je krava, vidim se diskretne, jaksi zvlast louku a zvlast kravu
b) jsem-li pasak pekouci si brambory, krava a louka je v tehle chvili kontinuem (jsou v perifernim pozadi) a diskretni jsou ohen (!) a brambory (jsou predmetnym zornym polem).
K tomu prichazi slozitejsi pripad:
c) na impresionistickem obraze jsou zblizka videt diskretni tecty, ktere se v odstupu stavaji kontinualnimi a promenuji se tak v diskretni kravu a louku.
Z toho, zda se mi, plyne, ze diskretnost a kontinuum nejsou ve skutecnosti (tj. "ve vecech") nijak kontradiktorni, jsou to pouze implicitni moznosti, ktere se explikuji tak nebo tak podle stanoviste, uhlu pohledu a horizontu. Rekl bych, ze to plati jak pro veci smyslove, tak pro veci pouze intelektualni. To, ze je neco digitalni nebo analogove, je veci vykladu (je to "vyznam veci"), nikoli skutecnosti same. Je to vec zamereni, intence: to, na co jsem zameren, interpretuji digitalne, to ostatni analogove. Skutecnost sama je obojim simultanne.
Mluvite mi z duse. Skutecnost by se nam vysmala, pokud by
slysela, jak ji interpretujeme... Vzdyt i basnici jsou leckdy obratnejsi nez vedci - nebasnici.
jenže ono rozlišení na krávu a louku není jen interpretací, ale je "ve věcech samých" a docela natvrdo. to, že když si budete péct brambory, vám bude kráva i louka ukradená, na věci nic moc nemění. kráva a louka nejsou odlišné proto, že jsem na ně zaměřil pozornost - vezměme nějaký smysluplný soubor vlastností (hustota, barva, sekvence DNA, velikost IQ, velikost organismu, chemické složení, způsob rozmnožování, teplota...) a nedostanete kontinuum, leč krávu a louku. kráva bude přitom podobná jiné krávě a louka jiné louce, mezi oběma typy entit bude diskrétní propast. (mimochodem: právě a pouze existence obecných a od sebe navzájem odlišných kategorií dovoluje mít jazyk s obecnými pojmy, který je de facto podmínkou inteligence/myšlení. takže v analogovém světě by možná nemohla vůbec inteligence vzniknout - ale to bychom se dostali někam jinam - už i proto, že inteligence a život jak je známe jsou na digitální kód vázány i geneticky).
(debata na toto téma obvykle nikam moc nevede, berme to tedy klidně jako akt víry a tím to můžeme uzavřít :-)).
