Autor spravne v uvode upozornil, ze clanok bude zlozeny z viacerych nesuvisiacich postrehov; to je skutocne pravda, dotyka sa mnohych oblasti, z ktorych je dost takpovediac metafyzickych. O tom svedci aj fakt, kam sa dostala (zialbohu) diskusia - k otazkam evolucie vs. kreacionizmu.
SPOJITE vs. DISKRETNE. Signal v pocitaci je interpretovany ako diskretny. Skutocna jeho fyzikalna podstata pri blizsom pohlade je spojita. Avsak este pri blizsom pohlade sa tato spojitost opat meni na diskretnost. Uz zo stredoskolskej fyziky vieme, ze energia (a teda aj hmota, akykolvek druh pola, etc) su veliciny diskretne. Dokonca pozname aj tzv. Planckov cas, 0.6e-43 sekundy, co je "element" casu, jednoducho vzdialenost dvoch casovych okamihov, medzi ktorymi je "nic".
V kvazi makroskopickom pohlade pracuje pocitac s dvomi stavmi (odhliadnuc od stavu vysokej impedancie), nulou a jednotkou. To napriek tomu, ze je matematicky dokazane, ze pocitace by pracovali efektivnejsie, keby boli trojstavove a uplne najefektivnejsie, keby mali 2.7182818285 stavov (Eulerovo cislo, zaklad prirodzenych logaritmov). Dvojhodnotova reprezentacia bola zvolena kvoli jej jednoduchej implementacii. Sucasne pocitace vsak dosiahli vysoky stupen zlozitosti a stalo by za zamyslenie, ze ci "lepsim" navrhom zlozitejsich zakladnych prvkov (t.j. zavedenim napr. trojhodonotovej logiky) by sa neznizila strukturalna zlozitost potrebna na realizaciu vypoctovych systemov ekvivalentnych sucasnym dvojhodnotovym systemom. Marvin Minsky povedal: "Dnesne pocitace predstavuju stredny stupen zlozitosti s milionmi casti; pre vyskum v umelej inteligencii sa stavaju systemy s miliardou casti. A predsa, napriek tomu vsetkemu nadalej pouzivame stare slova, akoby sa nic nedialo. Budeme si musiet preladit nase vnimanie na javy dosial nevidanych rozmerov. Pojem 'stroj' sa stava pritesny." A na inom mieste uvadza kvazi navod: "Niektore z klucovych bodov mentalneho rastu nespocivaju v ziskani novych schopnosti, ale v ziskani novych riadiacich postupov na pouzivanie toho, co uz vieme."
V clanku boli spomenute aj kvantove pocitace a vypocty na baze DNA. Mnohi sa k danej problematike stavaju velmi skepticky. Kvantove pocitace su vsak realitou, treba sa ale na tuto oblast pozerat realnymi ocami, nie cez extremy kolisajuce od ich zatracovania a tvrdenia ze "to nie je mozne" (aj francuzska akademia vied onoho casu vydala vyhlasenia, ze z oblohy kamene padat nemozu, lebo tam ziadne nie su...) az po "vsemocnost" (informaticku) kvantovych pocitacov. Sucasne kvantove pocitace mozno skor porovnat s Pascalovou kalkulackou: vela toho nedokazu, ale funguju. Ako priklad mozem uviest experimenty L. Adlemana, ktory hladal pomocou DNA vypoctov hamiltonovsku kruznicu v orientovanom grafe. Jeho model je schopny vykonat cca 1.2E18 operacii za sekundu, co je cca 1.2E6-krat viac, ako narychlejsi superpocitac v tej dobe pri energetickej efektivite 2E19 operacii na jeden joule (dnesne pocitace cca 1E9 operacii/Joule). Dnesne kvantove pocitace potrebuju na ulozenie 1 bitu asi jeden kubicky nanometer, zatial co existujuce pamatove media 1E12 kubickych nanometrov.
R. Liptom zasa pouzil vypocty na baze DNA na urcenie splnitelnosti logickych formul. Je mozne dokazat, ze teoria kvantovych pocitacov nestoji na hlinenych nohach, nakolko existuje niekolko dokazov vety tvrdiacej, ze "vypocty na baze DNA su schopne simulovat akykolvek NEDETERMINISTICKY Turingov stroj". [zdroj: Kvasnicka, Tino, Pospichal: Evolucne algoritmy, Vydavatelsto STU Bratislava, 2000]
Nazor na existenciu Stvoritela ponechavam na kazdom z nas. Chcem len upozornit, ze existencia Stvoritela v napr. krestanskom ponimani a evolucia sa navzajom nevylucuju. Evolucia je realita. Existencia Stvoritela je osobna subjektivna viera, ze za evoluciou "ktosi" stoji.
plně souhlasím (včetně kritiky, můj článek byl opravdu zbytečně metafyzický)
jen jedno drobné upřesnění:
kvantové a DNA počítače spolu svým principem příliš nesouvisejí. DNA počítače jsou "klasické", nepracují s žádným kolapsem vlnové funkce, neprocházejí více stavů současně, nijak se tam nemění složitost těch různých NP problémů. DNA počítače jsou prostě masivně paralelní, asi jako kdybyste do zkumavky nasypali miliardu klasických procesorů :-)
